Další země otestuje vodíkové vlaky. ÖBB je chtějí porovnat s bateriovými
Jednotka Coradia iLint s vodíkovým pohonem. Foto: Alstom
Rakouské spolkové dráhy chtějí po zkušebním provozu hybridních vlaků otestovat i provoz vlaků na vodík. ÖBB už vypsaly soutěž na
Vodík. Naprosto bezemisní, pokud ovšem nechcete vědět, že se vyrábí ze zemního plynu. Energeticky úspornější je jezdit přímo na metan, ale to by pak nebylo bezemisní vozidlo, což přes klimaalarmisty neprojde. Jistě, můžete vodík vyrábět elektrolýzou vody. Účinnost je prachmizerná.
Inu, jak to prohlásil představitel zelených: „Dokud bou lidé s technickým vzděláním, tak naše myšlenky neprosadíme.“
Cílem jest samozřejmě výroba vodíkových článků z nadbytečné energie větrníků a fotovoltaiky…
Německá vláda už do různý vývojových center poslala bezmála desítku miliónů €uro, na vývoj efektivní elektrolýzy.
Ty přebytky el. energie na Německých pobřežích jsou obrovské. Neustále působí přenosové soustavě problémy.
Proto se investice do vývoje a následně i provoz výroby vodíku elektrolýzou v dané oblasti vyplatí.
Tuším někde mezi Bremerhavenem a Cuxhavenem má Brémská univerzita nějaké pokusné stavení. Ale na vlastní bulvy jsem jej neviděl.
Protože zelení vyžadují odstavit stabilní bezemisní zdroje a nahradit je nestabilními. A teď se za šílené peníze řeší problém, který vzniknout nemusel.
…nehledě na to, že ty baterky si vodíkové vozidlo musí beztak vozit s sebou, že…
Jo, vlak na CNG. A za sebou potáhne vagon s plynem, aby nemusel „tankovat“ 2x denně. Praktické.
Jojo, ostatně všechny CNG busy jezdí s cisternovým přívěsem, žeáno. Každý kdo byl v Brně to viděl.
CNG busy musí tankovat častěji než nafťáky, to vám snad dokazovat nemusím. IVECO Urbanway: nádrž na naftu 230 litrů vs 1200 litrů na CNG, u vlaku s nádrží na 600 litrů vám to dělá nějakých 3000 litrů, které musíte nacpat na střechu 😉 Vodík je lehčí než nafta, zabírá méně místa než plyn a neukládá se do baterek.
A jestli vám tohle nepřipadá jako lokomotiva, která si veze vagon s plynem, tak fakt nevím 😉
https://gazeo.com/images/gazeo_2016_EN/Up_to_date/News/2016/Methane_to_hit_the_rails_in_Russia/GT1h_LNG_locomotive.JPG
Ovšem jak máte napsáno už v názvu fotky tohle je LNG swap body, nikoli CNG! Při tomto průměru by měla nádrž na stlačený plyn s přetlakem 200 barů tloušťku stěny skoro jako atomový reaktor. Je to docela vtipně řešené, když dojde plyn, vyměníte celou nádrž a nemusíte na nádraží šaškovat s omrzajícími hadicemi a řešit zpětný odvod plynu. Metan je výbušný a navíc skleníkový plyn, ten nemůžete pouštět do luftu jako když tankujete LN2.
Toyota Mirai má v nádržích pracovní přetlak 700 barů. To je jako 7 km pod hladinou oceánu. Tady to bude asi něco podobného. Energetické ztráty při stlačování vodíků dosti degradují energetickou bilanci celé vodíkové technologie. Elektromobilitě věřím mnohem víc než vodíku.
Toyota používá tlakovou láhev? Kdysi se pro auta uvažovalo spíš o hydridech kovů, které budou vodík nasávat a zase pouštět (v závislosti na tlaku a teplotě).
Tahle lokomotiva nemá pístové motory, má proudové motory (turbohřídelové) spalující kapaný plyn LNG, výkon 8,3 MW. To už něco sežere. Velká část toho ce je vidět je izolace, protože LNG se musí udržovat podchlazený, tuším pod -160 °C.
U vlaků (stejně jako u lodí) bych spíš uvažoval o LNG. Ale teď myslím spíš těžké nákladní vlaky než motoráčky. Tam, kde se nevyplatí elektrizace by to mohlo dávat smysl. Tendr s tepelně izolovanou nádobou na plyn není technický problém. Námořní lodě už tímto směrem jdou a může to být i ekonomické řešení.
CNG na železnici je slepá cesta. LNG je příznivější ohledně objemu paliva, ale je otázka, jakou přidanou hodnotu má oproti naftě, aby vyvazila složitější technické řešení a náročnější logistiku. LNG se používá přirozeně u tankeru na něj, používá se i u jiných námořních lodí?
Ano, už se začíná používat u dvou dalších typů lodí. 1) Mega cruise ships https://www.ship-technology.com/projects/aidanova-lng-powered-cruise-ship/ kde bych za hlavní výhodu považoval fakt, že turisté, kteří si zaplatí dovolenou na moři, nebudou týden čuchat ty smrady ze spalování mazutu (už o tom byla publikována ne příliš lichotivá měření). Kdo jel někdy aspoň trajektem na Jadranu určitě výfukové plyny z lodě cítil, toho si nelze nevšimnout. 2) Kontejnerové lodě (taky hlavně ty mega), kde začínají počítat co s omezením síry (ze 3,5% na 0,5%) v palivu od 1. 1. 2020. Buď můžou instalovat „scrubber“ (tedy dočišťování spalin ve výfuku), koupit nízkosirnatý těžký… Číst vice »
Tady je popsaná konverze kontejnerové lodě s kapacitou 15 000 TEU, kde místo 350 TEU bude nádrž na LNG.
https://www.maritime-executive.com/article/world-s-first-mega-container-vessel-lng-retrofit-contracted
Je to pro Hapag-Lloyd. V posledním odstavci je vidět, že používání LNG v námořní dopravě je sice na začátku, ale dynamiku má slušnou. Tažené to je zjevně ekonomickými propočty (nikoli úvahami o ekologii), takže bych té budoucnosti docela věřil.
Vodík se nemusí vyrábět jenom z vody, ale vodík vzniká i jako odpadní produkt v průmyslu. A tento vodík se pak sloučí s některými oxidy a vznikají skleníkové plyny. Otázka tedy je, jestli by (na české poměry) nebylo jednodušší získávat vodík hlavně z průmyslových oblastí než jenom z vody (viz. společný projekt Spolchemie a DPmÚL, otázka je, jestli by se dokázal vodík získávat v mnohem větší míře).