Další razítko pro rychlovlaky Praha – Brno – Ostrava. Přínosy podle studie převáží nad investicí 400 miliard
Vizualizace vysokorychlostní trati. Foto: Afry CZ
Spojení z Prahy do Brna má trvat hodinu. Zahájení provozu plánuje aktuálně stát na první části pro rok 2030.
Dodneška jsem nepochopil proč se má trať na Nezamyslice předělávat složitě na dvojkolejku s tím že bude nadále procházet skrz Tučapy, Nemojany… a tím pádem se dostane horkotěžko na max. 200kmh, místo aby elektrifikovaná jednokolejka zůstala jak je pro regionálku a nová trať se postavila opodál v mnohem příhodnější stopě… Vždyť tam stejně rychlé vlaky nezastaví, tak co z toho budou mít (kromě otravování a hluku)? Obsluha Vyškova (kde by asi zastavila středně rychlá vrstva) se přece dá vyřešit oboustranným sjezdem (vlaky z VRT sjedou do zastávky). Dále za Kojetínem už je terén příhodnější, trať rovná mimo obce a místní… Číst vice »
To, že se u nás vybuduje VRT mimo jiné známená, že poplynou do rozpočtu také peníze od Evropských železničních společností vlastících rychlovlaky – ICE, TGV ad., které jinak nevyužívají cestu v ČR, takže SŽ(dříve SŽDC) budou mít prostředek z využití dopravní cesty a dopravci určitě promítnou do cen – cesta Praha Brno tedy vyjde na cca 20-25€ bez dotací ze státního rozpočtu. Ale VRT prokazatelně jsou pozitivní pro rozvoj regionů.
“ cesta Praha Brno tedy vyjde na cca 20-25€ bez dotací ze státního rozpočtu“ zdroj prosím? Díky
“ ICE, TGV ad., které jinak nevyužívají cestu v ČR“
Jde-li Vám o zrychlení (mezinárodních) vlaků = např. Plzeň Mnichov, či Brno Trenčín, tak poněkud pomalejší rychlovlaky byly k mání a poté byly odprodány či sešrotovány.
viz ICE-TD od Deutsche Bahn
či IC4, IC3 či IC2 od DSB
https://da.wikipedia.org/wiki/IC2_(DSB)
Čili je otázkou kolik je solventních pasažérů schopných uživit ze své peněženky pravidelné linky rychlovlaků s maximálkou až cca 180-200 km/h do ČR / z ČR
Řešením bude flixbus.
Protože se na celý projekt každý kouká jako na ostrůvek uprostřed ničeho.
Je třeba se na celou železniční síť dívat v součástí Evropy.
Ostatní státy se časem též přidají. Jen je to bude stát víc.
Mě se bude líbit cestovat do Chorvatska VRT.
Rok 2030? No, vlastně když sny intenzivně vlhnou, je to projev zdraví.
Tak jasně že to nemusí být nikdy. Jen je otázka, jestli pak nezůstaneme skanzenem uprostřed Evropy.
To by nám určitě pomohlo, že jo?
Na Bruntálsku by chtěl žít každý. Teda kromě těch, co utekli…
No tak pokud škrtnou polovinu peněz na důchody, tak se toho možná i dočkáme 😀
Ehm, vít klik peněz jde na důchody? Přibližně…
A kolik je 400:20?
To je fakt děs, tyhle základní neznalosti.
Když Bůh naděloval, Vy jste se potloukal asi daleko, že nerozumíte slovu nadsázka 😀 Přesto jsem skutečně zvědav, kde vláda vezme (dle Vás) dalších 20 mld. Kč každý rok, když má za úkol seškrtat, co se dá 😀
Ministr financí si ty prachy tahá z č….a?
Ministr financí má 110 mld. Kč ročně. Uvidíme, kdo mu tam nasype dalších 20 🙂 Snad se pletu, ale upřímně si myslím, že stavba VRT v plánu je asi tak reálná, jako že se stihne nová trať Přerov – Brno do roku 2020 (tak, jak bylo původně v plánu :))
Pardon, ministr dopravy … Teď vlastně nevím, na co reagujete, takže tak no… 🙂
EU mu nasype kolik – 60-85% ?
Mno, uvidíme… pokud ano, možná se toho do roku 2050. Ale EU už není ta dojná kráva jako dříve
Spolufinancování z EU z 75-90% ?
Jste poměrně optimistický. Tak třeba nám na to EU skutečně tolik dá, ale upřímně tomu nevěřím. Ale rád se budu plést…
Az se kopne, uverim. Zatim neverim, i kdyz fandim a doufam…
Stručně prolistoval jsem dokument A.2.5 Ekonomické hodnocení a hledal kapitolu „financování“, kde by bylo popsáno z čeho se to zaplatí. A zdůvodnění proč „přínosy převáží nad investicí“ jsem tam fakt nenašel. Je tam podivná tabulka 3.8 Výsledky ekonomické analýzy a tam je v prvním sloupci psáno, že se za výstavbu utratí zhruba 170 miliard (pro různé varianty). A zaplatit se to má, teď se chyťte židle, z úspory času. Jo, fakt tam mají napsáno, že „úspora času“ uhradí 80 miliard. A dalších 70 miliard zaplatí „ostatní přínosy“, kterými se míní rozvoj regionů. Ale uspořeným časem občanů stavební firmě nezaplatíte. Ten… Číst vice »
dost blábolíte. s úsporou času se vždy počítá. zvýšení daní způsobené novou infrastrukturní stavbou je tak nepatrné, že by se nepostavilo nic.
otázkou je samozřejmě metodika ocenění té úspory času….
PS: za 170 mld to nikdy nepostaví….to je absolutní nesmysl. proč se v titulku mluví o 400mld?
Že se mnou nesouhlasíte, nebo něčemu nerozumíte, neznamená, že blábolím. Stavitel jednoho dne přijde do kanceláře ředitele a řekne mu „pane Svoboda, ty glajzny máte hotový. Tuhle máte fakturu, zaplaťte mi.“. A pan Svoboda vytáhne prkenici a fakturu zaplatí. A mě jde pouze a jedině o to vědět odkud se peníze v prkenici generálního ředitele ocitnou. Pokud mi někdo tvrdí, že se stavba „vyplatí“ a argumentuje úsporou času, tak by chci vědět jak se ten uspořený čas převede na peníze v prkenici. —————————————- Čísla jsem vypsal z dokumentu A.2.5 Ekonomické hodnocení variant II.etapy ze studie proveditelnosti Praha – Brno –… Číst vice »
Máte pravdu, ale je potřeba doplnit, že v prkenicí generálního se peníze ocitají z daní nás všech (a z EU, což je ale totéž). Takže spíš je otázka, jestli ty prachy vyvalí za to, aby důchodci měli jízdenku HB-Brno za 13 kč, za dotace Agrofertu, aby Babišovi zbylo doma víc miliard, atd atd, nebo za VRT. Mě to přijde zhruba rovnocenné, možná bych mírně preferoval to VRT. Úplně nejradši bych, aby snížili daně a nevyhazovali ty prachy za nic z toho.
A přesně na tohle se ptám – odkud, nebo komu, se ty peníze vezmou a kolik jich z toho zdroje bude. Na dotace levných jízdenek šlo zhruba 7 miliard ročně. Z nástroje propojení Evropy (to je ten slavnej fond EU ze kterého se to údajně má všechno platit) bychom mohli dostat zhruba dvě miliardy korun ročně. Na dostavbu potřebujeme utrácet zhruba 30 až 40 miliard ročně po dobu několika desítek let. Pokud se ty peníze nevyberou ve spojení s provozováním železnice / dopravy, tak bychom za sebou měli mít celospolečenskou diskusi a jasné zdůvodnění, proč by měly být jinde uspořené… Číst vice »
Máte plně pravdu, také jsem tu studii četl. Peníze na výstavbu se nikdy nevrátí a dokonce i provoz na trati bude ztrátový. To je dokonce psáno v Programu rozvoje rychlých železničních spojení z roku 2017. Ale nikomu to nevadí. Problém je, že si na to budeme muset půjčit a i úroky např ze 400 mld budou tak 10 až 20 mld ročne, podle úrokové sazby, která se bezesporu vzhledem k inflaci výrazně zvýší. Podívejte se na www. vrtaci.cz
Těch 400 mld. je jen za trať Praha – Brno – Břeclav (a to bůhví jestli to bude stačit). Nedá se napsat, že to nikomu nevadí. Mnohem přesnější je napsat, že o tom prakticky nikdo neví. Žádná oficiální mluvící hlava o tom totiž nikdy a nikde nemluvila. Mlží, že „významnou část zaplatí EU“, což absolutně není pravda. ——————— Ve studii z roku 2017 jsem četl, že výnos z poplatku za užití dopravní cesty bude postačovat na pokrytí výdajů. Že jen těch provozních jsem si musel dovodit – dopočítat. A že je ten výpočet nedůvěryhodný (počítal se 108 páry vlaků denně)… Číst vice »
děláte to správně, taky jsem si to počítal se stejnými výsledky. Jo sotoušové jsou velice agresivní.
Vaše „celospolečenská diskuse“ je chiméra. Diskuse mezi odborníky, poslanci a ministerstvy probíhá již léta. Informace v tisku o tom byly a jestli jste si nevšiml, tak s tím nic nenaděláme. Kdyby měla probíhat celospolečenská diskuse třeba charakteru jak na covid a očkování a na základě té by se teprve mělo rozhodnout, tak tady budeme diskutovat do aleluja. Kromě toho využít takové peníze zrovna na důchodovou reformu mi přijde jako jejich úplné vyhazování, po kterém nic nezůstane. Tady aspoň budou mít firmy a lidi práci a vznikne něco použitelného, co vede k dalšímu rozvoji hodpodářství a společnosti. Důchodová reforma má říct,… Číst vice »
Diskuse znamená, že necháte mluvit i protistranu a že budete jejich argumentům naslouchat a budete se jim snažit odpovědět. Celospolečenská diskuse neznamená, že se k tématu budou vyjadřovat pouze šotouši, kterým se nápad s VRT líbí.
Skutečná diskuse o potřebnosti VRT nikdy nezačala. V médiích jsou prezentovány pouze šotoušské sny. Výhrady jsou přehlíženy a názoroví oponenti akorát uráženi a zesměšňováni. O VRT se totiž baví jen kluci, co spolu mluví. Ti, se kterými nemluví jsou vysmíváni a nezváni aby se vyjádřili. Sám jsem to mnohokrát zažil. A teď se akorát řeší jak kritiky nejefektivněji umlčet.
Diskuze o VRT samozřejmě probíhala a probíhá, hlavně v odborných kruzích, ale SŽ dala možnost diskutovat i neodborníkům na mnohých osobních setkáních, to že jste se jich pravděpodobně nezůčastnil neznamená, že nic takového neexistuje. Vyjadřovat ke stavbě se samozřejmě můžete, nikdo vám v tom nebrání. Stavba VRT je velice náročný a rozsáhlý projekt, který by dle mého názoru neměl být ovlivněn každým, který umí psát na diskuzní fóra. Přenechne tuto problematika odborníkům, kteří tento projekt zatím výborně zvládají a „šotoušské sny“ přetvářejí v realitu. Výsledkem diskuze by stejně bylo pouze to, že je tu skupina lidí, kteří VRT podporují a… Číst vice »
Vypadá to tedy, že ve většině Evropy zvítězily šotoušské sny. Přitom v těch vlacích jezdí miliony spokojených lidí, dopravci nakupují nové vlaky, stavějí se další tratě. To je tedy podle vás špatně? Nebo co? Vlaky a doprava se mají utlumovat úplně? Nebo se mají preferovat dálnice?
Z peněz na investice, které projdou SFDI, se na daních vrací do státního rozpočtu ve stejném nebo následujícím roce cca 35%. To není zanedbatelné.
SŽDC za roky 2017-2019 vynaložila 116 miliard kaček.
Pane Jarda Š. Mohl byste prosím Vaše tvrzení nějak KONKRÉTNĚ doložit?
Díky.
zdroj:
https://zdopravy.cz/prulom-sprava-zeleznic-poprve-zverejnila-kolik-ji-stoji-jednotlive-trate-92753/
P.S: Pro zamyšlení:v letech 2017-2020 SŽDC utratia minimálně
a) v průměru 28 milionů kaček/jeden průměrný kilometr tratě Postoloprty-Louny-Lovosice
b) v průměru 26 milionů kaček/jeden průměrný kilometr tratě Břeclav-Znojmo
c) v průměru 14 milionů kaček/jeden průměrný kilometr tratě Čerčany-Světlá n. Sázavou
Osobně si myslím, že by bylo fajn, až příslušný náměstek /náměstkyně Ministerstva dopravy (který není spojen s „Faltýnek pozdravuje“) bude v obraze, tak aby poskytnul odpovědi na Vaše otázky.
Díky za tyto položené otázky ! Fakt.
Ušetřený čas se projeví nepřímo v efektivitě práce (zaměstnanec trávil kratší dobu cestou a zbyde mu víc na práci) i volnočasových aktivit (opět kratší dobu člověk tráví cestou a delší dobu se baví takže utrácí). No a stát to všechno daní.
Takže o co kratší dobu strávím cestou, tak o to déle jsem v práci?
To je na vás. Třeba ten extra čas můžete strávit tělocvikem a být zdravější, takže míň zatížíte veřejné zdravotnictví a cokoliv, co budete dělat, se vám bude dělat líp…
Minimálně pokud je to služební cesta tak ano.
Pokud je ta cesta služební, pak ano.
Ono ale to velké zrychlení cesty umožní mnohem víc služ.cest i denního dojíždění za prací (anebo i zábavou, kulturou, turismem, cokoliv) – to samo o sobě ekonomiku také nakopne.
Jak nakopne ekonomiku to, že někdo bude do práce dojíždět z větší vzdálenosti? Jak ji nakopne, že bude za zábavou dojíždět na větší vzdálenost?
Ekonomiku zrychluje, když je v ní více peněz. Tedy, že lidé více vydělávají a tím pádem i více utrácí.
Myslíte, že když pojedu na koncert do Brna, tak budu moci ze svého pořád stejného platu utratit více, než když půjdu na koncert v Praze? Nebo myslíte, že když někdo jezdí z větší vzdálenosti, tak díky tomu dostane vyšší plat?
V podstatě to může mít stejný efekt jako metro jen ve větším měřítku (můžete jet metrem přes celou Prahu nebo se drkotat tramvají). Z jihlavy můžou lidé za prací do Prahy nebo Brna, z Brna zase do Vídně. V podstatě pak ano, když někdo pojede z větší vzdálenosti, tak dostane vyšší plat. Jenom teda ne díky tomu. Další položkou může být lukrativnost investovat v oblastech, kde to dnes zase tak lukrativní není třeba kvůli dopravní obslužnosti. Samozřejmě záleží jak budou nastaveny ceny, počty spojů a návaznost na přípoje. Veřejná doprava musí šlapat jak hodinky jinak je to spíš na škodu.… Číst vice »
Neprojeví. V současnosti pracuji z domova, takže i se zastávkou v kuchyni mi cesta do práce zabere necelých pět minut. A když vyrazím do kanceláře, tak mi cesta zabere zhruba 35 minut. V obou případech pracuji osm hodin a v obou případech odvedu úplně stejný daně. Že máte více času na své soukromé aktivity neznamená, že byste měl více prostředků na utrácení. výběr daní se totiž neodvozuje od času, který strávíte utrácením, ale od utracené částky. ————– Ta úvaha by předpokládala, že čas, který cestující uspoří stráví prací (i když to jsou třeba děti a vůbec nepracují) a veškerý výdělek,… Číst vice »
tak třeba se předpokládá že ušetřený čas strávíte v hospodě a víc prochlastáte
Kolik prochlastám se neodvíjí od času stráveného v putyce, ale od výše platu. Že v putyce sedím déle neznamená, že mám více peněz na útratu.
Chápu kam míříte.
Zkuste Vaši myšlenku aplikovat na mezinárodní pasažérskou dopravu od 1920.
Signifikantní byla snaha pro určitý (movitý) segment pasažérů nabídnout leteckou přepravu na pobřeží jako konkurenci k lodní přepravě, tj. jedinou přidanou hodnotou pro pasažéry byla úspora času.
Nemluvím o letech do vnitrozemí, ale mluvím o letech na pobřeží. A nechme stranou lety prioritně sloužící pro expresní přepravu pošty jako tyto Blohm & Voss Ha 139
Mluvím o tzv. flyingboats např. v této firmě https://en.wikipedia.org/wiki/Imperial_Airways#Aircraft
Za ten pobřežní let se asi neplatila stejná částka jako za lodní lístek, že? Přepravce uspořený čas cestujících monetizoval ve vyšší ceně za přepravu. Ale to se v ČR neplánuje, u nás zatím všichni předpokládají, že poplatek za užití dopravní cesty bude u VRT stejný jako u konvenční železnice. Jediná ČR předpokládá, že na VRT bude platit běžný tarif, takže s nějakou IN kartou bude jízdenka stát méně než korunu na kilometr a že u investičních nákladů se předpokládá nulová návratnost. Pokud se rozhodneme zaplatit výstavbu z jízdného, tak proč ne. Ale pak chci vidět studii, že je v ČR… Číst vice »
Položil jste mi řadu otázek. V některých to zdá se vidím podobně jako Vy. Na jiné neznám odpověď. A ve třetí skupině jsou otázky, ve kterých se neshodnem … vzhledem k tomu, že jsem ze Zlínska, tak na vlastní oči vidím, že za cca 25-30 let se rodinné dynastii/klanu Baťů povedlo udělat to, co bylo neproveditelné a oni „to zrealizovali, neboť nevěděli, že je to nerealizovatelné“ Podle mého největším rizikem VRT je nedostatek osobní zainterovanosti nádražáckých odborníků. Pro stručnost – kdybych viděl, že zaměstnanci firmy ČD a.s. radikálně investují do nákupu akcií svého zaměstnavatele (a kdybych viděl známky, že efektivně… Číst vice »
pracovat přece může i ve vlaku, jak se tady s oblibou tvrdí….
Argumenty o „úsporách“ jsou vycucané leda z modré drážní fusekle a uvěří jim snad jen hejlové EU, který to z větší části budou cálovat.
Tak určitě…
cenite si vlastního volného času na nula?
fajn, potřebuju omlatit ve sklepě omítku. hlasitě se?
No a vy ten uspořenej čas využijete k tomu, abyste mohl déle pracovat, ovšem s tím že veškerý výdělek pošlete státu, aby mohl zaplatit novou trať? A jestli s vámi pojedou děti, tak budete muset pracovat i za ně.
ne, ten úsporeny čas…je ta hodnota. můžu ho strávit jinak. bez započtení hodnoty volného času nevyjde prakticky žádná stavba pro dopravu, kde je hlavní účel „pouhé“ zrychlení.
podle čeho asi mohl vyjít ejpovicky tunel?
musíte zahrnout nemonetární výnosy. s monetarnimi to nikdy nevyjde.
Ejpovický tunel mohl vyjít třeba díky tomu, že se po kolejích procpe více vlaků.
Ale hlavně nebyl příliš drahý – pokud se bavíme v intencích cen za rychlou železnici. Takže jsme ho staviteli mohli normálně zaplatit.
Mě jde o to, že uspořeným časem není možné platit. Za ředitelem ŘSD přijde stavitel a bude chtít zaplatit fakturu. A ředitel bude muset vytáhnout prkenici a na stůl vyskládat stovky miliard v hotovosti. Kdyby vyskládal 20 % v hotovosti, a o o zbytku prohlásil, stavitele může těšit, že cestujícím ušetřil spoustu času, tak to dá stavitel k soudu.
gwanne gwanne, stal ses ze socky členem horních deseti tisíc???? že máš takové řeči a chceš po jinejch aby ti pracovali na baráku…
ja socka nikdy nebyl a ani jsem to nikdy netvrdil. ale kdyz tu někdo se diví, jakou že má hodnotu volný čas…tak se nabízí mu navrhnout jak ho strávit, kdyz pro něj hodnotu zjevně nemá.
jo, a nemovitost má naštěstí v této zemi každý druhý.
Uspora casu je celkem pochopitelna, vezmete dnes na 1h interval potrebujete 6 vlakovych souprav na oba smery, po zprovozneni jen 3 soupravy… to se projevi i v poctu prepravenych osob na sedadlo…. Druha vec je uspora casu, kterou nyni stravi jine vlaky cekanim diky vycerpane kapacite, zejmena u nakladni dopravy, primestske dopravy, ale i dalkove dopravy. Pokud bychom zapocitali i atraktivnejsi spojeni vuci dalnici a s tim souvisejici naklady,… Ale zejmena ten prvni bod je vyznamny v nakladech a uspore… Jak stat z te uspory ziska penize navic je dano dotacemi na provoz a infrastrukturu stavajiciho spojeni a noveho spojeni,… Číst vice »
Ten první bod moc nepatří do infrastruktury, spíš do provozu. Jde o to, že vlak na 320 km/h je na sedačku skoro dvakrát dražší než vlak na 160 km/h. Díky vyšší životnosti a delším denním proběhům ale není na provoz (odpisy) dražší. Má také vyšší spotřebu proudu, ale díky své konstrukci asi jen o 30%, ale zase se postatně ušetří čas čety. Takže jízdné se nemusí ve výsledku o mnoho lišit od dosavadních vlaků. Spojení je ale mnohem lepší, takže přitáhne z D1 podstatnou část cestujících. Že se nebudou muset investovat desítky miliard na třetí pruhy pro D1 je vhodné… Číst vice »
Píšete o provozních výdajích. Já ale původně psal o investičních. Kde se vezme těch zhruba 800 až 1000 miliard, které ty nové koleje budou stát.
Ve studii proveditelnosti kalkulují, že rychlé železnice by měly být na provoz dokonce o něco levnější. Na nových kolejích za 170 miliard ročně uspoří 0,25 miliard na provozních výdajích.
Tech 800-1000mld. co pisete je za celou infrastrukturu VRT, to dalnicni sit vas vyjde treba draz, kdyz zapoctete celou sit v CR,…
Rocne to nemusi byt tolik (i kdyz jeji vystavba by mela probehnout co nejrychleji to pujde)…
Jako liniova paterni trasa take bude v jeji stope vest jina infrastruktura, napr. datova..
.
Tech 250mld. bude z casti ucite uspora na dotacich, dnes je vetsina spoju dotovana, po vystavbe nebude muset byt, nebo dotace budou moci byt nizsi…
Dálniční síť je už z velké části postavená. Také se dá stavět per partes a každý jednotlivý úsek přináší benefity (třeba tu časovou úsporu, nebo odvedení tranzitní dopravy z města). Oproti tomu žádný železniční dopravce nebude kupovat soupravy na 300+ kvůli tomu, že do Poříčan vede 15 kilometrů kolejí, kde by se a takovou rychlost mohl rozjet. U provozních výdajů jde o 250 milionů, nikoliv 250 miliard. Těch 0,25 miliardy nebyl překlep. Úmyslně jsem částku psal ve stejném řádu jako je cena výstavby. Je vcelku jedno z čeho ta úspora bude, protože vzhledem k investičním výdajům je o tři řády… Číst vice »
pardom, ma chyba, 250mil.
Běchovice – Poříčany je cca 25 km. Ke zrychlení dojde, protože vlaky nebudou muset jet „až 160“ na stávající trati, ale budou moci jet 200 po VRT, soupravy a jednotky na to mají. Takže každá dokončená etapa přinese zrychlení.
Tipnul bych si, že něco 300+ budou pořizovat až bude hotovo z Prahy do Světlý a z druhé strany od Brna do Býtišky.
Proč vlastně lidi jezdí z Prahy do Brna po dálnici a ne okreskama? Vždyť tím vlastně nic neuštří. Nebo ano?
Asi jste vůbec nepochopil můj argument. Já nerozporuji, že na dálnici lidé ušetří čas.
Jenže uspořeným časem cestujících nemůžete zaplatit stavebníkovi za postavení dálnice. Vy ten uspořený čas musíte nějak převést na peníze. Ale v ČR se o žádném mechanismu převádějícím čas uspořený díky rychlému spojení na peníze nemluví ani nepíše.
Nejčastějším a nejběžnějším způsobem je vyšší cena jízdenky. Ale u nás se uvažuje, že bude v rychlých vlacích platit běžný tarif.
kde jste našel ty studie proveditelnosti?
V článku je odkaz.
Moment, píšu o provozních výdajích, abych ukázal, že kvůli nim se zdražovat jízdné vpodstatě nemusí. Pokud by se zastavovalo jen tam, kde by dopravci chtěli, provoz by byl slušně ziskový. Protože se ale s určitým zdražením zřejmě počítá, ty peníze navíc půjdou na infrastrukturu. No a teď záleží na tom, za jak dlouho chcete, aby se infrastruktura zaplatila. EU (nebo kdo vlastně??) chce, aby rentabilita vyšla na 20 let, jako by šlo o podnikatelský záměr se stavbou hotelu. To je podle mě nesmysl sám o sobě, ale budiž. Návratnost takové stavby stačí mnohem delší. Tunel jako díra v zemi má… Číst vice »
přitáhne z D1 podstatnou část cestujících
ti ovšem nebudou platit spotřební daně z paliv, tak to je zase vhodné započítat mezi ztráty 🙂
pak ale zaplati jizdenku a dph z ni,… otazka je, kolik to je a jaky je to rozdil…
Nemuzu ale spekulovat o dalsich pripadnych usporach souvisejicich s resenim IAD..
DPH platí i z paliva a taky z auta. Z hlediska přímého daňového výnosu je železnice pro stát méně výhodná než automobilová doprava.
to bych se hadal, do silnicni infrastruktury stat musi davat mnohem vice ponez, at uz se tyce, udrzby povrchu, rekonstrukce, kanalizace, osvetleni, znaceni, reseni nehod a skod, zdravotnich nasledku, parkovani, dopravni policie, dovozu paliv – i politicka zalezitost, ekologicke a zdravotni nasledky a jejich ztrata na hdp, rizeni provozu… to ani omylem neni mene nez provoz a udrzba vlaku vc. dotaci… I pro stat je vyhodnejsi doprava zeleznicni a doplnkova silnicni, nez pouze silnicni, jenze to neni politicky pruchodne a CR je narod ridicu a vlastnictvi auta je brano jako samozrejmost,… A bohuzel, srovnavame soucasnou zel. infrastrukturu casto z dob… Číst vice »
Já psal výhradně o daňových výnosech, nikoliv celkovém cashflow.
Za peníze, které stát sice neutratí, ale předtím je ani nevybere, se nic postavit nedá.
Potom ale vaše úvaha není ekonomická, ale pouze finanční.
Je to taková hloupá, plytká diskuze, kde na to vezmeme
Zrovna to přetahování cestujících D1 je asi největší hádání z křišťálové koule, protože studie v zahraničí ukazují, že VRT přetahuje lidi z letadel, naopak úprk z aut není nějak velký – prostě, kdo potřebuje dojet do Prahy z Brna autem + ještě popojíždět po Praze, tak jediná možnost, jak ho dostat do vlaku by byla přeprava jeho auta – spolu s ním – ve VRT vlaku – jinak na to z vysoka kašle. Jediná možnost dostat tyto lidi do vlaku by byla na nájezdech/výjezdech na/z dálnici číst SPZ-ky a každého, kdo by podle SPZ si dovolil jet Brno-Praha napřímo autem… Číst vice »
Mno za těch 10 kKč by se už vyplatilo mít v půli cesty půjčovnu aut a přesedat. Ale pokud má být alternativou obnovení vlečky do Osvětemi i s celým holocaustem, tak asi nic.
a zapocitavate i lidsky personal, jako strojvudce, ridice a jejich mzdove naklady,… ti lide kteri dnes jsou potreba zde, mohou najit uplatneni v jinych oborech, kde je nedostatek, alspon v delsim horizontu… to pak i zvysuje hdp…
Průměrný přesun cestujících z aut na vlak je pouze 8 %. Moc toho neušetříte. SŽ má jen vytvořený nepravdivý fiktivní čísla. Dle studie MU Brno byl průměrný počet cestujících z Ostravy a Brna do Prahy v jednom směru denně v roce 2019 pouze cca 4500 cestujících. Ale SŽ říká že vlakem na trase Praha Brno bude jezdit 50 000 cestujících oběma směry denně, což je totální kokotina a kdo si najde čísla ze západní Evropy a ne z Číny, tak mi dá za pravdu.
Problém je, že nám lžou a za naše peníze.
Je to zajímavé, zvláště vůči starší prezentaci – viz níže:
https://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/wp-content/uploads/2012/10/Studie_potencial_VRT_Brno-Praha_VIZE-2030_Havlik_2013.pdf
, kde se na slidu č. 18 dozvíme, že při cestovní době 60 minut a nulové ceně jízdenky se bude denně přepravovat cca. 30 000 cestujících.
Tak kde se vzalo nově těch 50 000 cestujících, co budou za přepravu platit ?
To co popisujete jsou nižší provozní výdaje, to je vyčísleno v jiném sloupci a její hodnota je mnohem nižší. Časová úspora je čas, který uspoří cestující. Životnost železničních vozidel se obvykle počítá ve vozokm. Když budete jezdit rychleji, tak aktuálně potřebujete méně vozidel, ale současně je rychleji ošoupete. Nějaká úspora tam je, ale rozhodně to není polovina. V neposlední řadě tuto úsporu potenciálně realizuje dopravce. Správa železnic by ji mohla monetizovat skrze vyšší poplatek za užití dopravní cesty, ale zatím se pořád plánuje, že poplatek bude stejný jako u současných koridorů. Ale tyhle úspory, i kdyby je všechny získala SŽ,… Číst vice »
samozrejme, polovina to neni, jen ta zivotnost vlaku je jaksi dost dlouha…
Skoro jakákoliv úspora vzácné komodity (což čas je) se projeví na zvýšení produktivity práce a tím pádem na hospodářském růstu, který se projeví i na daňových odvodech.
Můžete si to zkusit namodelovat i naopak. Jak by se podepsalo na fungování firem, kdyby maximální rychlost vlaků i aut byla třeba 30 km/h a Ostrava-Praha by se jelo 12 hodin?
Já si to zkusím namodelovat. Pracuji z domova, cesta do práce mi trvá i se zastávkou v kuchyni pět minut. Dostanu plat, odvedu daně. Můj kolega dojíždí do kanceláře, zhruba 45 minut. Dostává stejný plat a odvádí úplně stejný daně. Našemu zaměstnavateli je totiž jedno jak dostaneme naše hlavy k lopatám a je mu i jedno kde ta hlava sedí. Ale dobře, třeba i máte pravdu. Ale pak je potřeba znát kolik miliard to státnímu rozpočtu přinese. A rozhodně to není možné počítat tak, že se vezme počet cestujících, spočítá se o kolik je cesta kratší a vynásobí se to… Číst vice »
Taky by člověk z Olomouce nemohl dojet do Ostravy do práce, protože by to trvalo 3,5 hodiny. Což je docela podstatné, když je to třeba specializovaný lékař, který každý pátek zajíždí na jiné pracoviště, aby tam operoval… K přepravě všeho zboží a lidí by bylo potřeba více lokomotiv, vagonů a aut, protože jedno vozidlo by se otočilo 3x pomaleji než dřív. Tím pádem i 3x více řidičů a jejich mezd. Tím by se doprava stala dražší a podepsalo by se to na cenách zboží, které se nevyrábí vysloveně lokálně. Horší fabriky vyrábějící místně by mohly konkurovat lepším, ale vzdálenějším, takže… Číst vice »
To je všechno fajn co popisujete, ale já se ptám jak se dostanou peníze do prkenice generálního ředitele SŽ, aby mohl stavitelům zaplatit za výstavbu nových tratí. Specializovaný lékař může létat Cessnou. Když se sejde více lékařů, tak něčím větším. Rychlé železnice jsou na celém světě časovou i finanční alternativou k letecké dopravě. Rychlé tratě vznikají tam, kde je poptávka po rychlé a drahé dopravě, a letadla se už nevešla na letiště. V minulosti byla doprava drahá hlavně kvůli tomu, že byly velmi drahé energie. —————————- Pokud životnost vozidel měříte na vozokm, vás při 3x vyšší rychlosti ta vozidla nebudou… Číst vice »
Dobře. Pro Vás to prostě není určeno. Daně zaplatíte samozřejmě stejné, jako ti, pro které tato nabídka určena je.
Dobrá. A jakým mechanismem budou z těch, pro které ta nabídka určena je, vyzískány stovky miliard potřebné na výstavbu?
A pro koho vlastě ta nabídka má být určena?
To je právě rozdíl mezi projekty soukromými, kde někdo vydá peníze aby realizoval přímý finanční zisk, a projektem „celospolečenským“, kde stát vydá peníze, aby z toho tisíce lidí a firem apod. měly nějaký užitek, třeba i nefinanční.
Vyhozené peníze jsou jen, když stát zaplatí něco, co „nikomu k ničemu není“ (resp. kde ty přínosy jsou nepřiměřené), třeba DOL. 😉
Na to, aby stát mohl, jak vy píšete, vydat peníze, tak je nejprve musí získat (a v tomhle se od soukromé společnosti neliší vůbec v ničem). Může si je půjčit, ale měl by si je půjčovat s představou z čeho je v budoucnosti zaplatí. To je právě rozdíl mezi státy fiskálně nezodpovědnými, které se zadlužují a neřeší kdo bude dluhy platit, a státy fiskálně odpovědnými, které utrácí jen tolik, kolik dokážou od obyvatel vybrat. A když už se rozhodne stát velikosti ČR, že si půjčí a rozfofruje 1000 miliard, tak by bylo fajn, kdyby tomu předcházela celospolečenská diskuse. Protože takovou… Číst vice »
Simvás, ta diskuse probíhá od 90. let. Ani TZ, ani já nemůžeme za to, že jste chyběl. Sorryako.
Já vím, že od ’90 probíhá snění o rychlé železnici, ale že by šotoušská veřejnost, natožpak ta většinová ne-šoutoušská, diskutovala o tom že když si půjčíme 1000 miliard, tak jak nejlépe s nimi naložit, jsem si fakt nevšiml.
Aktuálně, když dojde na peníze, tak mluvící hlavy mlží o „významném příspěvku z EU“, ostatně o tom psali i místní redaktoři. Snažil jsem se najít ten fond, který to zaplatí, a nenašel.
Vy asi trochu nechápete že těch 1000 miliard není jen půjčka, ale hlavně investice do liniové stavby, která díky bohu (a všem odborníkům, kteří se o to zasloužily) vrátí ČR na mapu vyspělých států Evropy. Dopravní obslužnost je přímo úměrná vyspělosti každého státu a je dobře, že projekt VRT úspěšně spěje ke své realizaci. Nechápu proč odpověď na tak sofistikovanou otázku, hledáte na diskuzních fórech – opravdu čekáte, že těch pár lidí, kteří znají odpověď, vám tady odpoví?
Investice znamená, že něco postavíte a zaplatíte, třeba nemovitost, a pak z toho postupně ty peníze dostáváte zpátky, třeba jako nájemné. Investice znamená, že po čase se vám vrátí celá investovaná částka a poté začne investice vytvářet zisk. VRT, tak jak je nyní navržena, představuje utracení 1000 miliard s tím, že z těch peněz se státu nikdy nevrátí ani koruna. A právě proto, že to NENÍ INVESTICE, protože z budoucích výnosů za užití dopravní cesty se náklady na postavení nezaplatí, se ptám kde na to vezmeme peníze. Furiantství ponechme stranou. Já úplně klidně zůstanu po boku zaostalého Švýcarska, kde žádné… Číst vice »
„Já úplně klidně zůstanu po boku zaostalého Švýcarska, kde žádné tratě 300+ neprovozují.“ – na tom je dobře vidět, jak nepravdivě uvažujete. Na žádné straně Švýcarska nejste, protože to samozřejmě VRT provozuje, ne že ne. Je ovšem co do rozlohy i obyvatel menší než my, takže přiměřeně má rychlost 230 km/h, staví na 250. To rozhodně není naše konvenční (koridorová) doprava, u které zjevně chcete zůstat (160-180, hl. pro neexistující klopidla 200). V našich poměrech by to tedy bylo 250-300. Podle studií se zjistilo, že mezi VRT 300 a 350 je již jen malý rozdíl v ceně, velký není ani… Číst vice »
A nemělo by se stejným způsobem přistupovat i ke stavbě dálnic?
Mělo.
U dálnic je alespoň ta výhoda, že i když postavíte jen deset kilometrů, tak všichni tam můžou okamžitě využívat benefit z vyšší rychlosti. Mohou relativně dobře fungovat i jen když jsou per partes.
Ale žádný železniční dopravce nenakoupí 300+ soupravy kvůli tomu, že do Poříčan povede patnáct kilometrů rychlých kolejí.
Na přímých daních a poplatcích spojených s provozováním silničních vozidel vybere stát 100 miliard korun ročně. Na železnici je výnos z poplatků za užití dopravní cesty něco málo přes 3 miliardy korun ročně.
Ale nějací železniční dopravci mají soupravy na 200 (a více) a ty můžou využívat tuto rychlost hned po otevření kousku, který je právě takto navržen, aby se přínos projevil hned.
A dá se předpokládat, že od určité délky VRT si ty soupravy 300+ začnou kupovat, nebo si je pronajímat. Například to třeba očekávám se směru od Drážďan, kdy spoje co jedou od Frankfurtu budou protaženy do Prahy.
Do Poříčan to není 15 kilometrů. Benefit tohoto úseku v době, kdy bude stát zatím samostatně, je také okamžitý. Přehození expresů a části rychlíků na tuto trať a uvolnění přecpaného úseku tratě 011. Protáhne se víc nákladních i příměstských vlaků. Funguje to částečně i per partes, podobně jako dálnice, aniž by dopravci nakupovali vlaky 300+.
Nemáte tak docela pravdu. Trať do Poříčan už teď je kvůli vytížení tříkolejná, a chtělo by to víc, ale to se věčně odkládá kvůli tomu že část její zátěže převezme VRT, jakmile se ovšem konečně postaví. S tímto se posílení odkládá už nějakých 25 let.
Když se vrt nepostaví, vyvolá to místo toho náklady na rozšíření současné trati. A použitelný bude už tento kus névé trati, samozřejmě ne vozidly na 300kmh ale v pohodě už existujícími na 200…
I některé další úseky jsou na tom podobně, použitelné ihned, byť ne na plnou rychlost.
Možná tím chtěli říct, že robotníci z Brna mohou díky uspoře času makat v Práglu o dvě hodiny déle za stejné peníze =) =) =)
ne,, robotníci z Brna budou makat v Práglu stejně a ty 3* uspořené hodiny věnují na činnost, kterou by třeba rádi dělaly, ale nezbýval jim na to čas.
*3 hodiny proto, že současná cestovní doba byla přibližně 2,5 hodin (dnešní výlukový stav neberu v potaz), a z každé cesty (tam a zpět) se ve finále (= postavena komplet VRT Praha – Brno) ušetří 1,5 hodiny.
To je fajn, ale jak se těch uspořených hodin zaplatí stavebníkům za postavení rychlé dráhy?
Protože v té studii se s tím takhle doopravdy kalkuluje. V prvním sloupci jsou investiční výdaje a v dalším se od výdajů odečítá „uspořený čas“.
Úplně stejným mechanismem jako při stavbě dálnice. Proč by se jinak stavěly dálnice, vždyť by se dalo jezdit po současných silnicích. A vysvětlovali vám to tu jiní.
– Pokud se budu moci věnovat svému koníčku déle, tak více utratím.
– Pokud se nebudu stresovat na cestě déle a čas strávím s rodinou, tak budu méně nemocný a společnost ušetří.
– Pokud pracovník se z Prahy (Brna, Ostravy, …) vrátí o dvě hodiny dříve, tak stihne ještě něco udělat a nebudu muset ve firmě najímat dalšího zaměstnance (kteří nejsou).
– Předpokládám, že to přitáhne nějaké turisty.
Za užití dálnic se platí extra poplatek, ročně se na mýtu a dálničních známkách vybere kolem 15 miliard. Vedle toho motoristé platí ještě standardní poplatek za užití pozemních komunikací ve spotřební dani. Dohromady zhruba výnos kolem 100 miliard ročně. Na rychlých kolejích se s žádným extra poplatkem oproti běžným kolejím, srovnatelným s dálničním mýtem, nepočítá. Aktuální výnos z poplatků za užití železniční cesty je kolem 3,5 miliard ročně. U silniční infrastruktury existuje monetizace uspořeného času a vynáší zhruba 15 miliard ročně. U VRT se s žádným takovým mechanismem nepočítá. ———————— Kolik můžete utratit za volnočasové aktivity je určeno výší vašeho… Číst vice »
A proč by se u železnice taky nemohla používat metoda „monetizace uspořeného času?
Pročpak by jste to chtěl železnici odepřít?
Budu-li mít více času na aktivity, tak více utratím.
Nebudu-li mít čas na koníčky, tak si lepší kolo kupovat nebudu.
Pokud zaměstnanec pojede na jednání místo 2×3 hodiny jen 2×1 hodinu + 2 hodiny jednání, tak se stihne vrátit ještě v pracovní době a něco je schopen udělat.
Prvni cast se otevre presne 1. kvetna v 9:00 kolem r. 2030 +/- 200 let. Vybornej prispevek je k tomu v diskuzi na iDnes 😉
Jinak k cene by me zajimalo jestli je to jako v pripade Dukovan overnight price, tudiz kolik by to stalo kdyby se to postavilo dnes, nebo jestli to jiz reflektuje predpokladane ceny v r. 2030 kdy bude probihat hlavni cast vystavby.
+/- 200 let? Jako že už to možná otevřeli 1830 a my si toho nevšimli?
Původní studie uváděli cenovou úroveň 2020, tzn, kalkulace k roku 2020, myslím, ale že tam není započítána inflace a cena peněz. Dle mé kalkulaci VRTky vyjdou na minimálně 1,5 bilionu Kč, ale pak ješte budeme muset platit úroky for ever. Ten dluh se totiž niky nezaplatí. Dluh=budoucí daně, ale to našim politikům nevadí
Tento dluh, jak tomu říkáte, je ve skutečnosti INVESTICE. A to velice dobrá investice, to je také důvod proč většina politiků i veřejnosti VRT podporuje.
mňo, on je ten tupý nápad se zastávkou Vídeňská ještě nepřešel?
Ci je na tom špatně? Kde by měla být zastávka pro vlaky z Berlína do Vídně?
v zásadě obloukem střelické trati přistavit na kusou kolej před skladiště Velká Amerika a úvratí zpět. v dané relaci je Brno takový zdroj pasažérů, že mi nepřijde obhajitelné hnát lidi nejprve na dolní nádraží a odtam na vídeňskou nebo rovnou na vídeňskou. to se vám na ty vlaky tak spousta lidí víte vy co. je to akorát způsob jak navždy naštvat půlku Brna (která ví, co je vlak). PS: pro ty co budou tvrdit, jak Berlin-Vídeň v Brně ani nemusí stavět….podívejte se na obsazenost vlaků na Budapešť i Vídeň před a za Brnem…. Nevidím moc důvodů, proč by tomu mělo… Číst vice »
Viz https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/119292901/Linkov%C3%A9+veden%C3%AD+v1.3.png/2cbc0b62-1fad-4769-8061-7fcbdaa064b8?t=1618814681519
Mimo hlavák mají vést jen komerční „Sprintery“, všechny ostatní vlaky samozřejmě na hl.n. To s tou obsazeností je to pravda a evidentně jsou si toho vědomi i na SŽ. Tak bych byl v klidu…
ja postrádám smysl zastavky Vídeňská pro jakýkoliv vlak.
Samozřejmě, mnohem lepší jsou jistě Horní heršpice s kilometrovým přesunem k nejbližší zastávce MHD. (Tím se vyjadřuju zejména ke smyslu vybudování zastávky Vídeňská pro S4 a S41)
Uvažování brnocentristů, co si odmítají připustit, že na Moravě žije i někdo jiný mimo Brno. Proč by takoví Moravané měli být nuceni se za každou cenu rvát do centra Brna, aby mohli na vlak?
Jsem Brno, možná centrista, ale je mi jasné že hodinový vlak (Pha-Bo) nemůže trávit další minuty poskakováním na jakékoliv zbytné zastávce… možná tak ještě kdyby byl z nějaké menší stanice výchozí, takže by zastavil ještě před tím než nastoupí většina cestujících, případně kdyby šlo o nižší vrstvu „200kmh“ vlaků, ale ne u nejrychlejší vrstvy…
By mě zajímalo, který komerční dopravce si nechá ujít 2/3 zákazníků, jen proto aby se vyhnul Brnu. To může jet rovnou z Jihlavy do Znojma.
Třeba ten, který bude mít vlak i bez nich plný? 😉
Pokud dojde až na toto tak to budou už jen samé luxusní problémy 🙂
Pokud se část cestujících (zatím menší část) nepotřebuje zdržovat do brněnského centra, proč by tam taková část vlaků (méně než 1/3) tedy měla zajíždět, když je tam stejně infrastruktura nedostatečná a pochybná?
Takže nějaké dočasné sypané perony? Hm, to možná…
Kolik lidí jezdi z Brna do Berlína? Brňáci, kteří pojedou do Prahy, si vyberou spoj, který bude mít zastávku na novém hlavním (a těch bude víc) a ti, co pojedou do Vddně, spoj z Ostravy (a Katovic), ne z Prahy.
berlín vídeň asi není letecký spoj, ne? obsluhuje i mezilehle stanice, ne?
Hlavně si vyberou to místo, kam se dobře dostanou MHD, Taxi, automobilem a za rozumné peníze. Vůbec to nemusí být nádraží v centru…
jo, takna vídeňskou se z 90% brna dostává vskutku luxusne…třeba reckovice, bystrc, lisen, úplně úžasné. MHD to na vídeňskou bude stejně jak z vídeňské do Prahy. úžasné…. takze raději z bastru přes bosonohy na D1 než VRT z vídeňské. obdobně lisen…raději najet na D1 než 40-50 minut na videnskou
Super. Já si mohu například vybrat. Z Mnichovic na Purkyňovku můžu jet stejně rychle autem nebo rychlovlakem z Nehvizd (a z Vídeňské Taxi). Ale jakmile již mám cíl za Brnem, už jsou perfektní Nehvizdy, cílová stanice VRT a Taxi…
jasně, že pokud není cíl v místě, kde to bude stavět, tak se jakýkoliv smysl debat o tom, kde v tom daném městě je nádraží, bude dost ztrácet… jen fakt nevím jaký smysl má budovat nádraží v průmyslové zóně….je všem k prdu a komplikuje jim akorát život. když v praze vadí i zastávka šaliny 300 metrů od budovy nádraží a dvě nádraží cca 600 metrů od sebe (či kolik to vůbec je), tak v Brně je super terminál VRT na Vídeňské…. samozřejmě, pokud v Praze bude VRT stavět akorát v Nehvizdech, tak jsme na tom ještě hůř a zodpovědně si… Číst vice »
Zrovna z Bastru je to autobusem na Vídeňskou 20 nebo 29 minut (Adamcova – Bohunická – linka E50 nebo 50), šmirgl na hlavas 28 minut (Kubíčkova – Hlavní nádraží).
ok, busy zanedbávám, neboť je neznám.
u líšně, řečkovic ale i centra to ale platí…
Na Brno úplně dostačující.
Nebo co byste chtěl? Nové nádraží?
zachování horního nádraží. lépe napojeného od jihu i severu.
Tak Brno, no…
Nejlépe se šimickým trianglem, aby se dalo jezdit bezúvraťově všemi směry.
Však to male provizorní nádraží zůstane zachováno pro příměstskou dopravu a lokální spoje. No a ty dálkového a mezinárodní budou mit nádraží nové. Pro brňáky i dojíždějící ideální situace…..
Je vcelku logické, že žádný z Brňáků nechce o Vídeňské ani slyšet. V podstatě u jakéhokoliv města, kde máte nádraží v centru, zlá SŽ vám ho posune o několik set metrů dál a chvíli na to začne zase ta zlá SŹ mluvit o nějakém terminálu, který bude až někde na kraji města? To by se nelíbilo nikomu. Ale je třeba si uvědomit, že Vídeňská má velmi důležitou funkci: je to záložní nádraží. V Brně, pokud se něco stane na hlavním (porucha zabzař, planý bombový poplach, teroristický či sabotážní útok), tak není kudy projet. Veškerý provoz na okolních tratích se zastaví.… Číst vice »
správa železnic spolu s magistrátem má u podstatné často obyvatel brna obdobnou důvěryhodnost jako recidivistů zrovna chyceny (už asi po tisíci) s rukou v cizí kapse. čili nulovou. chápu, že kolejove propojení, aby vše nemuselo nutné do centra, tam být nejen může, ale rovnou musí. dokonce bych pochopil prostý perón či dva někde v gerspitz či u modric. kdyby výluka. ale rozhodně nechápu jaký přínos jakémukoliv vlaku může prinest to, že rozložíme zátěž mezi dvě nádraží velmi daleko od sebe v rámci jednoho města. z nichž jedno je v horoucich peklech. raději ať jezdí co pulhodiny vlak praha-ostrava se zastavením… Číst vice »
Ano, to by bylo skutečně pikantní…
Jinak prostě – čím víc peněz hodlají proinvestovat na zastávku Vídeňská, tím podezřelejší je to že by si pohrávali s ideou to tam nechat trvale, takže ne přátelé proti nasypání provizorního nástupiště za meloun nic nemáme ale jinak… pěkně hned druhý den PO vyřešení hlavasu.
Terminál Vídeňská je jen o tom, jak se s VRT nezaseknout/nezapodmínkovat na novém ŽUBu, který možná taky nikdy nebude a obě dvě ty stavby od sebe ideálně časově a věcně a finančně zcela oddělit – to je jeden důvod a druhý je pak ta „šoto-obscese“ toho jakéhosi jižního VRT-obchvatu Brna přes letiště Tuřany, což zase souvisí s bodem jedna – obchvat být musí, protože nový ŽUB nebude.
A samozřejmě se dál lže obecnému publiku, že i s VRT Vídeňská se bude jezdit do nového ŽUBU – omyl, nebude, protože jinak by se neplánoval ten výše zmiňovaný šoto-obchvat.
Dušane, a to je přesně to čem píši, ty (a ne jen ty) máš obavu, že s terminálem Vídeňské Brno něco ztratí, že na hlavní nebudou jezdit z VRT vlaky. Blbost. Terminál Vídeňksá nemá vliv na rozsah VRT dopravy na hlavním nádraží!. To bude obslouženo velmi dobře až po limit své kapacity. Podívej se do SP, co bude (s terminálem Vídeňská) jezdit z Brana hl.n.: Ex do Prahy (bez zastavení na Vídeňské) á 15 min, Ex do Ostravy á 30 min. Ex do Vídně á 60 min. Ex do Bratislavy á 30 min. A „šoto-obscese“ je právě z důvodu zvýšení… Číst vice »
Jenže tady nejde o to, že by na „hlavák“ nezajíždělo to, co zastaví na terminálu – o to vůbec nejde, ale jde o to, že s terminálem už ten ŽUB moc tak ani nepotřebujete, protože minimálně tuším 2 perony = 4 nástupní hrany jsou dneska určeny pro VRT-dopravu – rozumíme si ? Jinak řečeno, nejedná se o komplementy, ale spíše substituty – byť dneska každý vykládá něco jiného – já jsem se schválně na to písemně ptal na základě zákona č. 106/1999 Sb. – jaká je vzájemná vazba mezi terminálem hlavákem – jestli musí být oboje/jenom jedno z těch dvou/nebo… Číst vice »
Nedejte na hlasité řvouny a dojíždějící do Brna. Nejen Já, jako dlouholetý obyvatel Brna a docela dost známých naopak nádraží v nové poloze podporujeme. Například kvůli parkování, kapacitě a tak. A ne, ODS nevolí ani nejsem členem ani tam nemám pozemky…..
dtto
Vztah starý hlavas – odsunutý hlavas je dost podobný jako v Praze Masaryčka – Hlavní, můžeme spekulovat že by bylo hezké kdyby vše jezdilo jen na jedno z nich, ale bez obrovské částky za tunely to nejde zařídit… takže ta dvojakost je tam už dlouho, a nezdá se že by odpadla. Tady jde taky „jen“ o peníze… jistěže jde podtunelovat celé Brno včetně Petrova a Špilberku (plus mínus pár metrů) ale jsou to nepřiměřené peníze, za to se dá postavit teleport staré-nové (no dobře, tak možná ještě pár let ne, tak hyperloop)…
400 miliard v zemi, kde je problém na železnici přihodit 1-2 miliardu ročně :-))))
Viděl jste někdy rozpočet SFDI?
Má se to stavět cca 20 let, takže to dělá cca 20 mld. Kč ročně, což by při alespoň 60% dotací z EU mělo být ufinancovatelné.
Myslíte?
Dle rozpočtového výhledu SFDI na roky 2023, 2024 = 66 miliardiček ročně pro dálnice i pro zeleznice
To jsou čísla, které loni v létě schválila minulá vláda a tyto čísla zveřejnilo týden před volbami Ministerstvo financí za ministrování paní JUDr. Schilerové.
Holt prachy na dotování dopravy došly už loni v létě, kdy z požadovaných cca 4 miliard dotací pro dopravce se ve státní kase našlo jen 750 milionků = tj. z požadovaných dotací bylo míň než 20% !!!
Tady pletete jablka a hrušky. Dotování pasažérských nádražáků a peníze na investice ze SFDI pro Dobrou správu jsou jiné kapitoly.
Z pohledu nás daňových poplatníků jde o tutéž kapsu = tj. když v nedávné minuilosti se zvyšovaly dotace např. pro pasažeřskou ČD, tak logické by bylo snižovat dotace kolejovým nádražákům.
Jablíčka a hruštičky, když už. A penízky.
Zdrobněliny 🤮
Zdrobnělinky 🙂
No, tak se do dálnic nedá nic.
A co takhle omezit nenažranou železnici
Povídejte, porovnejte kolik z toho za léta spolkly dálnice a kolik VRT. A dálnice máme skoro postavené.
V letech ’23 a ’24 se bude maximálně rýsovat a razítkovat a soudit…
Všichni se ohání Nástrojem pro propojení Evropy (CEF). V minulém programovém období, tedy 7 let, bylo pro celou EU určeno 26 miliard € a v tomhle programovém období to není lepší. Když si z toho vezmu 2,3 % (podíl ČR v EU podle počtu obyvatel), a vydělím délkou programového období, tak mám 26*0,023/7 = 85 milionů € ročně pro ČR. Zhruba dvě miliardy korun. A tenhle fond, na tvrdá opatření (beton) dává jen 30 %, zbývajících 70 % musí být naše. Pokud říkáte EU, tak rovnou pište název fondu a objem alokovaných prostředků. Ptal jsem se spousty lidí, kde se… Číst vice »
přesně
Proč by tohle měl normální člověk řešit? Když jedu ráno do práce zaplatím 30,-kč a je mi jedno, kdo a za kolik koupil ten autobus a je mi jedno kolik stála silnice po který jedu. Pokud se lidi, kteří tomu rozumí vyjadří tak, že je reálné a přínosné ten autobus provozovat, tak nemám důvod to zpochybňovat. U VRT je to naprosto stejné. Financování zpochybňují pouze odpůrci VRT, kteří v tom vidí malou falešnou jiskřičku naděje na pozastavení stavby.
Zhruba 141 miliardiček ze společné kapsičky pro kolejové nádražáky (SŽDC) za roky 2017 až 2020.
Plus další kačky, které formálně šly jinam, ale fakticky šlo o nádražáky – viz zvedací most v Lužci za sto milionků.
To je škandál. A autista Axel to pořád nemůže pochopit. A další kačky šly na vaxinaci nádražáků. Axeli nezapomeň to připočítat. A další kačky na testy nádražáků, zda nemají Kovid.
A máte Axeli přepočítanou tu cenu zvedacího mostu na jednotlivé nádražáky?
Jo, mám. Nyní vypnout 50% železničních tratí.
A dalších 30 a 40% železničních tratí detailně zkoumat několik let z pohledu nákladů a výnosů….Zejména s ohledem na to, jak se rozpočítávájí nepřímé náklady SŽDC = jakou metodou se nepřímé náklady přiřadí k tržbám za konkrétní trať.
No to je politické rozhodnutí. Kupka to může navrhnout, parlament a senát schválit a je to. Nadražáci na to nemají žáden vliv, podobně jako horníci na konec těžby uhlí.
jakože těch 83% sedaček ve vagoncích pasažérské ČD, které vozí vzduch, přestože průměrné jízdné je necelou kačku / km … to není zejména výsledkem „nezákaznického“ chování pasažerské ČD?
(nejnovější údaj a to za leden-červen 2021)
Ty výše CINů jsou tak přemrštěné, protože předpokládaná hodnota dalších stupnů dokumentace se stanovuje procentem. Takže si SUDOP a pár dalších vyvolených pořádně vydělají, i kdyby se realizace vysoutěžila levněji. Viz Ejpovický tunel, který měl stát původně přes 10 mld.
Zároveň to SŽ nesoutěží na cenu (ta má minimální váhu), ale na pár stránek keců zn. „best value“. Takže nikdo nemá potřebu tlačit cenu dolů. A kdyby to chtěl někdo zahraniční vyhrát, tak nastupuje kvalifikační požadavek umět česky.
Pár stránek keců vznikne, když se místo Best value naopak soutěží jen a pouze na cenu.
Tedy najmout si mluvčího a překladatele je to nejmenší. Víc opravdu nemusí. A ze zahraničí už tu soutěže vyhrávají, jeslti jste si nevšiml.
Blahopřeji Brňanům, podařilo se jim při proplánovat a prospekulovat až k odstranění hlavního nádraží z trasy Praha – Vídeň.
Tak tak. Ale mají co chtěli.
tohle je max. výsledek brněnské ODS. ale ještě spíš naší mílé SŽ.
ať se jdou s celou slavnou VRT vycpat, při tomto přístupu.
Buďte rádi, že to tam vůbec zastaví…
Tak to raději překopeme koleje…
To je v pořádku, Brno je stejně jen zbytečná komplikace na cestě do Vídně, takže se to dá považovat za nápravu.
Víš co, Sašo?
To sem nevěděl, že taky žijete v té zbytečné zástavbě kol vily Tugendhat.
Neřekl bych. VRT se prostě dá realizovat přes Vídeňskou a záleží na Brnu a skutečné podobě jejich hlaváku, kdy a kolik VR vlaků jim tam bude ve výsledku zajíždět. Zatím se počítá s převážnou většinou. Nikdo ale nemůže počítat s tím, že se budou Sprintery proplétat mezi nákladama jedoucíma rychlostí volského potahu po kolejích přecpaných kvůli nedostatečné propustnosti.
a proto nestavet dolní nadrazi
Neujasněné nádraží se stejně jen zneužívá aby se donekonečna odsouvalo puštění kačky…
Tak podzemní VRT nádraží a tunel do Žebětína je jistě zajímavá věc, přinejmenším na papíře, ale z hlediska uskutečnění (a zaplacení) by to byla nejspíš řádově větší chiméra než odsunutá rola.
To je furt vrt, vrt, ale na spojení Brno – Ostrava je nejtragičtější úsek z Brna do Vyškova a dál do Přerova (celé jenom jednokolejka). A v tomhle úseku prý vrt možná někdy a možná taky ne, ale hlavně se furt nic neděje s výstavbou nové konvenční trati Brno – Přerov (dvoukolejka), o které se akorát strašně dlouho mluví, že se plánuje, že se projektuje, že se bude stavět. Ale kdy se to stane realitou?
No, takže přeložíme stávající – byť kapacitně a zčásti rychlostně nevyhovující – trať do trasy vhodné zejména pro dálkové osobní vlaky. K čemu pak ale bude další trať stavěná opět právě pro dálkové osobní vlaky? Co bude s místní (krajskou) obsluhou?
No na tu místní obsluhu právě zbude celá kapacita stávající elektrifikované trati s rychlostí 100kmh, mi to připadá na osobáky akorát… jediné co bych při příští reko úseku (která se dá udělat mnohem snadněji až bude kudy to objet, jinak je to NAD pro cokoliv směrem Nezamyslice a dále, několik let!) udělal tak to potunit na 120 a do úseku nejvhodnějšího pro letmé křižování doplnit druhou kolej…
Nechápu proč někdo touží aby u nich jezdily vlaky které tam nebudou zastavovat… pro větší prestiž?? Vyškov samozřejmě dostupný pro zastavení formou sjezdu z vrt.
Nechápu, proč neudělají vrt terminál u Prahy, třeba letiště, vrt by se Praze vyhnul + dobré napojení na prahu (metro nebo rychlovlak letiště centrum). V Německu se už Frankfurtu taky vyhýbají a staví jen u letiště. Taky by stačil terminál východní Čechy, spojený pro Hradec a Pardubice, jako je třeba u Belfortu ve Francii.. Liberec je zabitý, jak tam vlak nebude do 60 min z centra Prahy, nemá to smysl
Tak to už bylo tolikrát vysvětleno, že je nejjednodušší zeptat se googlu.
Takže k hodinové cestě do Brna přidáme nejméně půlhodinovou cestu na letiště? To je poněkud proti principům VRT a vnáší to nevýhody letecké dopravy (všechno je otravně daleko) do železnice.
Bude stačit půlhodinová cesta do Nehvizd.
Já to mám do Nehvizd 15 minut.
Jenže to nebude koncový terminál, nýbrž nácestný.
Ale to už bylo tolikrát vysvětleno, že to snad ani nemá smysl opakovat.
Kde na tuhle blbost vlastně přišli?
To už jsem se ptal několikrát, ale tuhle líheň blbých nápadů ještě nikdo neprozradil. 🙂
Když chcete prokázat, že je něco úplně špatně, tak se hodí každý nesmysl, který se podaří vymyslet. Někteří si z toho udělali živobytí a nechci ukazovat jen na Tetčice.
Ani do Nehvizd. Do polí u Nehvizd. A to ideálně jen vlastním autem. 🙂
Kdo a odkud bude cestovat do/z Nehvizd VRT?
Tento terminál je pro obsluhu výhodní části středočeského kraje.
Protože nejsou na letiště ze severu v územním plánu žádné rezervy a protože je nesmysl, aby tyto vlaky se vyhýbaly centru Prahy.
A kolik % se toho ve Franfurtu vyhýbá (nezajíždí na HBf)?
Vida, že to nakonec půjde. Tak ještě ten Mnichov a Liberec a bude to v pořádku.
Liberec byl, je a bude průser. O něm se setrvale mlčí a celá trať i nadále vypadá jak za IV. epochy…
Tak snad to teď posunou. Vyhlídková cesta kolem divokých koní i zabetonování nesmyslných jízdních dob z pera pana S. není řešení.
Liberec je problém hlavně proto, že velmi dlouho nebyl krajským městem. A ani za císaře nebyla doprava směrem do vnitrozemí jeho silnou stránkou.
Je rok 2022. A v Liberci se mluví česky.
jen tam nebydlí zrovna nejvíc lidí a relief není také příznivý. a v neposlední řadě…není kam pokračovat dál. za zawidow to smysl nedává, navíc opět šílený terén a na Zittau máme peaz se kterou nelze nic udelat
Liberec má stejně obyvatel jako Budějce. O terénu běžte vyprávět do Rakouska. Nebo Švýcarům.
Po cestě na Liberec máme největší fabriku u nás.
Nejen to, Liberec je 5 nejvetsi mesto CR, pres 100tis., + Jablonec a Ml.Boleslav, ktera zase stoji o rychle spojeni s Prahou, Liberec je universitni mesto, pripoctete jeste Brandys n/l-St. Boleslav, ktera take chce spojeni s Prahou, taktez prumyslove… celkem i s temi mestecky po trase to je cca 250tis. obyvatel…
Kdyz to tak vezmete potrebujete rychlou trat Praha-Ml.Boleslav s reginalnim spojenim do Brandysa, pak alespon koridor do Liberce….
Však ty Budějice byly snad ještě horší, a ještě ani nejsou hotové… já bych neříkal „nikdy“, ale jsou fleky kde to pomůže citelně víc. Nějaké zflikované řešení by možná mohlo být dřív ale pokud to má být pořádně, tak to se dá zatím jen malovat…
Jako jo, jen ať připravujou a stavěj, nicméně furt nějak nechápu, proč se nepočítá s žádnou VRT do Bavorska, což je snad již od dob sv. Václava náš nejdůležitější obchodní partner.
Jo, tohle mě taky štve. Navíc by to bylo o dost použitelnější napojení na německou síť, než to přes Drážďany (který je fajn na Berlín, sever Německa a severní Evropu, a hlavně má samozřejmě odlehčit údolí Labe od nákladní dopravy, což je jednoznačně potřeba, ale pro jih Německa, Francii, atd. je dost nešikovný). Budu samozřejmě rád i za ty tratě, co se chystaj, pokud vyjdou, ale tahle díra bude mrzutá.
Kdo to zaplatí?
Myslím tu otázku prakticky. Čili prosím o konkrétní odpověď, které konkrétní částky ze společné kapsy byste škrtnul, aby zbylo na VRT přes Plzeň do Bavorska?
A také druhá otázka – jak byste nařídil (a kolik peněz byste poslal) Němcům, aby v Německu pokračovala trasa VRT vedoucí z ČR přes Plzeň do Bavorska?
Díky.
https://zdopravy.cz/plzen-chce-po-sprave-zeleznic-plnohodnotnou-vysokorychlostni-trat-v-planech-je-maximalne-200-km-h-81423/
Pokud chcetánkujete, abych se s vámi bavínkoval, nepokládečkujte mi úplňoučce debilňoučké otázečky postráďánkující smyslíček.
Ach tak.
Ve Vašem obydlíčku je batének se zlatou rybkou co plní všechna přání?
V jiném pokojíčku se otřásá oslíček otřes se, že ano?
A Vy máte takový ten prima klobouček, co nosil pan Tau?
( ironie )
Protože hnusní Němci a imperialisti, co nám chtěj sebrat chalupy na Šumavě.
Stěžujte si tomu, kdo zadal Studii na spojení do Mnichova s pevným časem jízdy 4:15…
To není argument.
Dost už těch výmluv, ano?
A vydupejte si na nich aspoň ten přesmyk v Libni.
a jak? přístavi před radnicí Prahy 9 vagóny s hnojem? nebo rovnou nákladem z kafilerie? nebo budou rušit stálým provozem sergeje bez tlumiče na libenskem renziru půlku prahy? nebo mají unést manekýna z dlážděné a vyměnit ho za přesmyk?
Osobně si umím představit úplně jednoduchý způsob, jak radnici P9 vyřešit. Alespoň tu, která tam zatím je. To je stará dobrá ODS, ta funguje na neviditelné ruce trhu… Mrk mrk.
takový rozpočet na konzultantske služby ZESNAD nemá, aby to vyšlo 🙂
Sosna? a zároveň se na SŽ kvalifikačními požadavky zajistí, aby to nevyhrál někdo, kdo navrhne řešení s jízdní dobou 2 : 30.
Nemáte pocit, že je to naschvál? Že se zadávají studie na nekonkurenční jízdní doby (Muc, Liberec), takže to ekonomicky nevychází a za 2 roky se dělá další studie?
Když jim ten smrádek a teploučko prostě vyhovuje.
A toho gaunera na S raději nezmiňujte.
Ale pro Bavorsko nejsme ten nejdůležitější partner…
Pro Bavorsko jsme 6. nejdůležitjší obchodní partner (před námi je USA, Čína, Rakousko, Itálie a o chlup i Polsko), což znamená partner velice důležitý. Roční výše obchodní výměny přeashuje 20 miliard euro.
Co tam máte dál?
A protože z Bavorska do Polska je to přes Plzeň a Hradec docela blízko…
To je tak smutný, že i na odborné stránce musíme vysvětlovat úplné triviality. Jak to asi musí vypadat pod podobnými články na Novinkách snad ani nechci vidět.
No, není to tam zase nic až tak propastně horšího než tady. Naopak, často mívám pocit, že právě tady si, řečeno s Klasikem, jelita dala sraz.
Až šestí? To je málo…
Pod pojmem „nej…“ si představím první místo a to šestý bych nazval významným.
A o to víc se musíme snažit my a ne oni….
Tam je potřeba nejdřív rozjet to, co už tam 20 let mělo být (podobnost s Brno – Přerov čistě náhodná). Pak bych se spíš bavil o osobní VRT v ose Stuttgart – Nürnberg – Praha (- HK – Polsko).
Dokud se neudělá tunel z Berouna do Prahy tak to nemá cenu, přece nepostavíte trať co se dá pořádně použít jen do Plzně, to nemá smysl. Leda že by se zmodernizovalo letiště Líně a ten kousek by cestující doletěli v chartrovém letu, protože přesedat z VRT na rychlík by bylo trapné až na měsíc.
Na nás nekoukat. My ten tunel nestopli.
Vy jste projektant či ministerský úředník?
Proč je trať Praha-Brno vedena přes Jihlavu místo Pardubic, čímž by se ušetřilo za stavbu východočeské VRT?
Je to tak kratší.
Možná protože na Vysočině je jenom ne moc dobrá síť a možná protože trať na Pardubice se dá upgradenout na 200-230km/h celkem dobře a možná protože po rekonstrukci pravobřežky bude dostatečná kapacita i na Hradec králové?
Ano, žádná „východočeská VRT“ nikdy nebude. V ideálním scénáři bude VoChoc, Vysokovský tunel a dráty do Trutnova/Náchoda.
http://www.spravazeleznic.cz/vrt
Jsem myslel, že alespoň základní seznámení s problematikou bude, když už tu někdo píše.
Na Hradubice má být extra VRT s teoretickým pokračováním do Polska.
ne
Ne co?
Nemá být VRT? Nemá vést extra? Nemá pokračovat do Polska?
Nejsou love = nebude tato VRT za našich životů
Ale o tom jsem nepsal. Psal jsem o plánech, ty můžou být i bez nějakých velkých peněz a takové plány jsou potřeba. To že to nebude za našich životů je z hlediska plánování irelevantní, s tímhle bychom nic nepostavili.
A už vůbec netvrdím, že tyto úseky by měly mít nějakou prioritu, hlavně ten poslední úsek Hradec – Polsko bude někde na chvostu.
Výhledově, ano.
Ono už dost na tom, že je vedena přes Kolín (kam jsou dvě rychlé dvoukolejky, doplnitelné o další kolej přes Hradec do Chocně) namísto přes Benešov (kam se bude vše courat po klikaté příměstské trati i na Budějovice a Linec).
Františku, proboha. Četl jste to vůbec? Co tam píšou? Písmenka, co?
Kapacita, kapacita… a ještě jednou kapacita. Nebo chcete opakovat úzké hrdlo Praha – Kolín také v případě VRT? 😉
Myslíte to tak, že těch vlaků tam bude tolik, že by to jedna trať nepobrala? To mě nenapadlo. A chápu tu malůvku tedy správně, že ten společný úsek někam za terminál Východ bude čtyřkolejný?
Přesně (obojí).
Děkuju.
Navíc ještě potřebujete na ty dvě koleje spojku Běchovice – Zahradní město. Jinak se to taky nevejde. A musel byste úvraťovat na Wágusonu, což by kapacitě taky nepomohlo.
tak, trochu nestastne bylo volit severni variantu, kdyz se tu uz objevuji clanky o osmiproude dalnici v te oblasti Praha – Jihovychod, Benesov, ktera se citelne rozrusta…
Ale zaplatpanbuh, ze alespon ten koridor tam zustane v uzemni rezerve a pocita se s novou trati…
Tak pokud VRT severem a současně „ne úplně vysokorychlostní“ trať do BN je v součtu levnější, než VRT kolem BN, tak je to myslím jednoznačné.
A to píšu jako člověk, který benešovskou trasu dlouho podporoval. 😉
to je otazka zda levnejsi (i kdyz to probehlo tiskem), stavet se ma v koridoru pro byvalou VRT – jinak asi ano…
druha vec je, uzitek z trati, napojeni jizniho koidoru + primesto v danem regionu, tolik potrebneho…
Ale moc se mi to nezda, ze dve trati budou levnejsi nez jedna, z nichz jedna je ve stejne stope jako ta puvodne planovana… nesedi mi to, muzu jen verit, ze to tak je…
Ve stejné stopě úplně přesně ne, asi ani výškově, a nejdražší prý byl hlavně úsek BN – JI. Když vezmu, že na té trase kolem Světlé není (skoro?) žádný tunel nebo vysoká estakáda, tak to na první pohled může i sedět.
VRT se stavět podle všeho budou a asi i kvůli EU dotacím velmi zrychleně. MD k tomu chystá i zákon, aby se proces nedal příliš zdržovat ze strany obcí a různých pofidérních sdružení “PROTI”. V této souvislosti by bylo tedy přínosné pomalu začít vybírat jednotky na 320km/h, které by tam měli jezdit. Pokud totiž člověk uváží standardní proces výběru a schvalování je asi nejvyšší čas. Když to shrneme: 2022 – tržní konzultace a příprava VŘ 2023 – 2025 – standardní doba na dokončení VŘ (2 roky) a pak 3-5 let zadání do výroby, výroba plus zkoušky, schvalování u ERA Abychom… Číst vice »
necháme se překvapit, o novém ministrovi se na obci nemluvilo špatně, kde působil, ale hodně bych se divil, kdyby to nedopadlo „mysleli jsme to dobře, ale dopadlo jako vždycky“
a ještě dodatek – na ty první úseky na Brno můžete railjet a pendolino poslat vždycky, na severní VRT do Němec kdyžtak nasadí ICE Němci, a než povede VRT celých 200km, tak bude Jančura už dávno vyrábět nějaké low costy v licenci od číňana v Rumunsku…
Osobně tu otázku považuji za předčasnou… „porcovat zajíce, který ještě běhá po poli“
ETR610? Aby se využila částečná dědičnost servisního zázemí s Pendoliny PKP IC.
Nový ministr je starý známý aktivista, co blokoval rozvoj letiště ve Vodochodech, který dělal radního Jermanove na kraji a pak Peckové, kdy ukázal, ze krome jednoho vyhazov nic lepšího nesvedl. No ale zase umí kecat, dokonce to i vyučuje na UK.
To je zase výron šotokreténismu. Kupka byl starosta Líbeznic a do tý funkce ho opravdu nezvolili kluci z Penty, ale – a to opakovaně – obyvatelé Líbeznic. Jen naprostý idiot se tedy může divit, že nehoroval za letiště. A zadruhý, pletete si, co je to zastupitel a co je to radní. Což je hned druhý důkaz, že idiot skutečně jste.
A ze to píše, to slovo radní, na svých vlastních stránkách ve vlastním životopisu ti ty debile nevadí, viď? https://martinkupka.eu/kdo-jsem/zivotopis/ No a v těch Libeznicich je to naprosto typické nimby, zmocněnec tím, ze tam to letiště a mnohem větší letecky provoz než dnes, byl mnohem dříve než 95% baráku, co tam dnes stojí.
Třetí důkaz.
tak letiště vodochody vzhledem k nenapojeni na jakoukoliv kapacitní VHD i silnici je prostě kravina non plus ultra pro občany. jen to mohl být vývar pro pentu. pro všechny ostatni pouze bordel a snížení hodnoty státního podniku Letiště Praha
PS: a hájit hochy z penty, co se podivně dostali k pozemkům potřebným pro Ruzyni, pak se na tom nabalili na jejich prodeji, následně začali tlačit svoje letiště a zároveň házet vidle do projektu rozšíření ruzyně, to chce fakt hodne kachni žaludek.
Zpočátku bude rychlost nižší, protože VRT úsek bude příliš krátký…
Ano, zrychleně a klidně i v méně vhodných trasách, hlavně když budeme trhat rychlostní rekordy (a stavět další dálnice)…
Tak v horizontu hotových prvních úseků by mi docela stačilo se po nich třeba 5 let vozit „jenom“ RailJety.
Já se tak trochu divím, že se neuvažuje o zapojení Olomouce. Osa Brno – Vyškov – Prostějov – Olomouc – Šternberk – Moravský Beroun – Opava – Ostrava je z hlediska osobní dopravy možná zajímavější než duplikování toho, co už máme. Kapacitu, kterou uvolní paralelní dráha kolem Hranic, by to uvolnilo taky. A ano, jsou tam kopce, ale osobní dopravě by stoupání nemělo vadit. No a přínosy toho, že by se obsloužila mnohem obydlenější oblast, by jistě byly. No nic, jen si tu tak brumlám. 🙂
Prostějov Olomouc čeká modernizace a zdovjkolejnení, těžko říct, jaký provoz se tam plánuje, protože kapacitě to není žádná tragédie.
Tak to bych neřekl. Olomouc je pro cestující dobré a spádové místo na přestup. Nevím proč Přerov? Parodie na nějakou císařskou cestu? Žádná trasa na Plzeň / Německo za to cosi na Polsko přes Hradec. A odbočka na Most má jaký důvod ? Vynechání letiště je bída zbytek na Berlín paráda. Na Brno přes Jihlavu super . Ale hlavně aby už začaly kopat.
Poslední co chcete je aby cestujícím v polévce přistávali granáty. Na můj vkus by to vedlo až moc blízko vojenského újezdu. Druhý problém je že to chcete tahat složitým terénem.
Proti tomu VRT Moravskou bránou, s tím že se to napojí prvně na koridor a časem asi protáhne do Brna, mnohem lepší řešení, řekl bych.
Trasováním přes Šternberk by bylo v dostatečné vzdálenosti od Libavy. S ostatním souhlasím.
Všimněte si, že alespoň pro mne nově je mezi Přerovem a Olomoucí na mapce namalován „sjezd“ z VRT Brno-Ostrava. Já to interpretuju tak, že relativně rychlé spojení bude i mezi Brno-Olomouc ale i po staru Ostrava-Olomouc-Č.Třebová-Praha…
Trasa přes Moravský Beroun by obecně celkovou trasu o dost prodloužila a není tam vyloženě nějaké velké osídlení. Nebyl by sjezd v Hranicích na trať 280.
Vzdálenost Brno-Olomouc a Olomouc-Ostrava jsou moc malé, aby se vyplatilo stavět tam s rozjetým VRT vlakem
A ze Šternberka do Opavy by to bylo tunelem, mostem, tunelem, mostem, tunelem… takže řádově dražší.
Vy uvažujete jako nějaký podnikatel. Stát to za ty řádově dražší peníze zvládne postavit i po rovině.
aneb oc je cesta delší o to je horší. a jako bonus to míjí prakticky všechno osídlení, takže nemá smysl ani žádná mírně pomalejší vrstva.
i když odbočka VRT do malé moravky by byla cool
Pokud se postaví i VRT Haná, tak by měla mít odbočku směr OL.
Šternberk-Mor.Beroun-Opava by byla dobrá horská dráha. Za to jsem fakt musel dát mínus.
Samozřejmě tunel Šternberk-M. Beroun by se hodil, protože by výrazně zrychlil cestu do Bruntálu.
O nějaké novostavbě trati (ne VRT) v trase Brno – České Budějovice se neuvažuje ani v nějaké vzdálenější budoucnosti? V téhle relaci je v současnosti na draka spojení jak po kolejích tak po silnici.
Po silnici už je to přes tábor a pak na D1 celkem v pohodě, samozřejmě VHD se tam moc nechyta
Před Prahu to bude nejspíš rychlejší.
přes Prahu to asi nikdo jezdit nebude, ale stačilo by trochu vyprat v perwollu Jihlava – Veselí, přes Iglau to smysl dává spíš. Jenže zejm. Jindřichův Hradec – Jihlava je fakt tragédie, J. Hradec – Cerekev i trasováním (klikatý jak had a ještě to úspěšně míjí všechna sídla). A dál jak z Veselí do J. Hradce nevyjde stopro ekonomika. A ano, máte pravdu, na železniční mapě je zde podobná díra jako Plzeň – Vary nebo cokoliv do Liberce.
Tam by bylo spíš postavit konvenční trať s rychlostí do 160km/h, ale s nízkými sklony aby mohla pobrat nákladní dopravu mezi Čechami a Moravou.
rychlík bude jezdit Brno-Jihlava po budoucí VRT na Prahu a zbytek po současné trase Jihlava-ČB
Zajímalo by mne, zda došlo ke změně plánu, nebo si SprŽel popletla Šakvice a Rakvice…
Taky jsem si říkal. Nicméně vzhledem k tomu že, pokud si dobře pamatuji mapky, má dojít k fyzickému rozdělení až někde za Popicemi, tak se naskýtá otázka, jestli tam bude na kusu pravá čtyřkolejka. Další otázka pak je jestli by se nemělo uvažovat o přidání alespoň jedné koleje ze Šakvic do Břeclavi.
Z Rakvic do Břeclavi budou 2 koleje, zvedne se rychlost na 200. V tomto úseku prakticky už nejezdí osobáky, takže zde není třeba zvyšovat kapacitu, tedy přidávat další koleje.
Rakvic,nebo Šakvic? Pořád se tu motáme že se ty dědiny pletou. S těmi osobáky nevím, ony sice nejezdí od Brna, ale jezdí od Břeclavi jako sólo motorové vozy. Další problém bych trochu viděl v železniční obdobě Kirchoffova zákona, kdy do -akvic povedou z jedné strany 4 koleje a ze druhé jen dvě. Což by mohl být do budoucna problém. Zejména pokud by se třeba JmK rozhodl dále expandovat systém „šalinpanterů“, tedy že se elektrifikují odbočné tratě a bude na ně zajíždět přímý spoj z Brna. Pořád je tam šance že se v budoucnu ještě zelektrifikuje kus na Pavlovice, minimálně. I… Číst vice »
Došlo ke změně plánu. VRT bude napojena až v Rakvicích. Původně se plánovalo úrovňové (dlouhodobé) ukončení za Šakvicemi. To by ale dělalo kapacitní hrdlo, tak se plány změnily a VRT se prodlouží až do Rakvic, kde mnohem lépe půjde udělat mimoúrovňové napojení. V hóódně dalekém výhledu pak bude VRT pokračovat z Rakvic do Bratislavy. Do Vídně se s VRT nepočítá. Z Rakvic do Břeclavi se zvedne rychlost na 200.
Opravdu se to takto změnilo? Interaktivní mapa pořád ukazuje konec u Šakvic.
Takže jestli to dobře chápu, tak za nádražím v Šakvicích se protáhne další dvojice kolejí nějak se to vyřeší v Zaječí a na náspu v Rakvicích mají být výhybky a tratě se rozdělit?
Ano změnilo, je to ale novinka spojená se schválením SP. Na Šakvice – Rakvice se teď bude dělat územní studie, které navrhne, jak tratě optimálně propojit.
Proč se zrušilo plánování tratí na západ a jih?
Na jih snad VRT být nikdy neměla. Na západ je to klasika „tunel bude, tunel nebude, tunel bude, tunel nebude, tunel bude, tunel nebude, tunel bude!“ – pak možná má smysl uvažovat jak dál.
Jih tam je naopak zmíněn v podobě větve Praha – Benešov.
Zbytek je/bude na české poměry luxusní trať.
Pro objektivitu dodejme, že aspoň nějaký ten výjezd „z Budějovic ke Krumlovu s odbočkou na koňku směr Linec“ by to rozhodně chtělo. Dál asi opravdu nemá cenu bez rakouské součinnosti něco moc řešit.
Ani v nejmenším nerozporuji. Jen srovnávám Benešov-Budějce s „páteří“, která je od Choceňského tunelu do Brna všechno, jen ne rychlá.
Tady po dostavbě NEMAŠE máme s výjimkou té šikany u Tábora 160(+) v celém úseku.
Do roku 2030 se nezačne stavět ani kilometr. Opravuji se, do roku 2030 nebude mít ani kilometr plánovaných tratí pravomocné územko.
v případě Brna je to vlastně docela výhra
No nevím, něco se s tou dopravou musí udělat tak jako tak a udělat terminál na Vídeňské, spojku na Heršpice a alespoň spojku kolem průtahu do Slatiny by mohlo být v současnosti nejlepší řešení.
Na stávající hlavák se nikdy neuvažovalo s napojením na VRT. Pokud by zůstal tam, kde je, byla by jen zastávka Vídeňská (zatáčka před Vídní).
V některých plánech bylo i severní zapojení.
demagogické žvásty, ve variantě B byla VRT dovedena od severozápadu do prostoru dnešního nádraží, btw když jste tady tak všichni ujištěni o vídeňské tak se vás všech, i co to jen lajkujete ptám, jeli ste tama vůbec někdy???
Je ovšem potřeba dodat, že napojení VRT do nádraží ve variantě Petrov by bylo za cenu podzemního nádraží včetně X kilometrů navazujících tunelů v geologicky hodně složitých podmínkách pod historickými centry města.
Když se dá postavit SJKD, bez kterého je nádraží u řeky jak kobyla bez nohy…
viděl ste CELÉ zapojení řeky? tam máte dva tunely, jeden o délce>4km…
výmluvy proč to udělat „lehce“ se hledají jednoduše, ale těžší cesta je většinou ta správná…
navíc kdyby byl někdo alespoň trochu kreativní tak navrhl přestupní terminál jako Praha-Východ mezi Žebětínem a Bystrcí odkud by se zkrátila cestovní doba do centra o 20 minut..
to je co?
Brno má smůlu že je v Česku kde se spoří na tom na čem se nemá..
podívejte se na Zurich..
žádný pardon pičoviny typu odsun
S takovým přístupem asi fakt ne.
Už aby to bylo 🙂
Existuje představa o jízdní době Praha – Brno v relaci přes Vysočinu v okamžiku, kdy bude dokončena VRT Polabí, Střední čechy a Vysočina fáze I?
1:45