Čtyřmiliardovou rekonstrukci vinohradských tunelů vyprojektuje Sudop Praha
Práce jsou naplánovány na léta 2022 až 2028, očekávané náklady přesahují čtyři miliardy korun
Správa železnic (SŽ) učinila další krok k velké rekonstrukci vinohradských tunelů na jižním výjezdu z pražského hlavního nádraží. Dokončila tendr na projektanta, který zhotoví dokumentaci pro provádění stavby a zajistí autorský dozor. Zakázku získal Sudop Praha s cenou 89,12 milionu korun.
Hlavním cílem stavby je kompletní rekonstrukce kolejí a kolejových konstrukcí v tunelech i na přilehlém jižním kolejovém rozvětvení hlavního nádraží. Koleje budou nově uloženy na betonové pražce. Vybraná nástupiště budou prodloužena. Úsek bude rovněž připraven na osazení zabezpečovačem ETCS a přechod na střídavou trakci.
Součástí stavby bude také sanace stávajících tunelových trub, zlepšení jejich odvodnění a zmírnění průsaku vody přes ostění. Zároveň stavba podle SŽ přinese snížení hlukové zátěže a vibrací díky použití antivibračních rohoží a zřízení bezstykové koleje.
Rekonstrukcí projdou více než čtyři kilometry tunelových úseků, v rámci stavby se položí přes 11 kilometrů nových kolejí. Práce jsou naplánovány na léta 2022 až 2028, očekávané celkové náklady přesahují čtyři miliardy korun.
Vinohradské tunely. Pramen: Sudop Praha
Stávající stav tunelů (Pramen: Sudop Praha)
Vinohradské tunely představují soubor tří tunelů se společnými portály. Tunely I (z roku 1871) a II (z roku 1944) jsou dvoukolejné po celé délce, III. tunel se po krátkém dvoukolejném úseku (z roku 1949) přilehlém k jižnímu zhlaví stanice Praha hl. n. rozdvojuje do dvou větví, tj. do dvou jednokolejných tunelových trub vedoucích samostatně až k jižnímu portálu, označovaných jako tunel IIIa a IIIb (z roku 1989). Délky tunelových trub jsou: 1145 m (I. tunel), 1126 m (II. tunel), 333 m (tunel III), 769 m (tunel IIIa) a 791 m (tunel IIIb). Všechny koleje pokračující z žst. Praha hl. n. na jih vedou vinohradskými tunely. Koleje umístěné v I. tunelu vedou směrem na Smíchov. Ostatní koleje umístěné ve II. a III. tunelu vedou směrem Vršovice / Hostivař. Železniční stanice Praha hl. n. je největší, nejvýznamnější a dopravně nejvytíženější osobní nádraží v ČR. V současné době je provozována na hranici své dopravní kapacity. Objednatelé dopravy a dopravci by uvítali zvýšení této kapacity, současně však negativně reagují na případný stav kapacity snížené v důsledku provádění stavby. Dopravní kapacita směrem na jih je dána dopravní kapacitou a prostorovou průchodností trub vinohradských tunelů. Případné omezení dopravy ve vinohradských tunelech má přímý dopad na dopravní kapacitu celého nádraží. Značná část prvků, konstrukcí a systémů drážní infrastruktury v oblasti jižního zhlaví žst. Praha hl. n. a v rozsahu vinohradských tunelů je dožilá. Prvky železničního svršku ve vinohradských tunelech extrémně trpí průsaky agresivní podzemní vody. Odvodnění vinohradských tunelů je s výjimkou opravené stoky I. tunelu prakticky nefunkční. Segmentové ostění ve větvích IIIa a IIIb vinohradského tunelu č. III je silně zkorodované a degradované. V některých místech tunelů je prostorová průchodnost nevyhovující stávajícím předpisům. Intenzivní dopravní vytížení komplikuje režim údržby, oprav nebo rekonstrukcí drážní infrastruktury. Stav jižního zhlaví kontrastuje se stavem zhlaví severního, které bylo rekonstruováno v rámci stavby Nového spojení.