Čtyři Brejlovci a dvě nákladní soupravy. Lokálku určenou k likvidaci zřejmě oživí těžba kaolinu
Velká Kraš, vlevo trať do Vidnavy. Autor: JanSuchy – Vlastní dílo, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=8343263
"Po revitalizaci provozu by bylo možno obnovit i osobní dopravu na nyní vyloučeném úseku," stojí v dokumentaci.
Nevíte někdo, jaká společnost tam bude s těmi 753.7 jezdit?
Ve Vidnavě je 8 000 000 tun kaolinu k vytěžení plus dalších mnoho milionů tun písku (počítejme 7 mil., ať se to dobře počítá), který je také třeba odvézt. Těžba je plánována na 30 let. To je cca 2000t denně (počítám pouze pracovní dny). Kapacitní silnice pro kamiony v regionu nejsou. Vlakem podle tohoto článku plánují odvézt jen 800t denně a co ten zbytek? Tam se plánují úplně jiné věci. Nechte se překvapit.
Krom toho je tu ekonomika přepravy. Tahle technologie přepravy je tak strašně drahá, že by se vůbec nevyplatilo ten kaolín těžit (dráž byste ho dovezli snad jen z Marsu). Nastíněná technologie přepravy je jen kvůli získání EIA, kde musíte prozradit, jak to budete přepravovat. Skutečnost bude ale úplně jiná.
Tak prvně píšete, že silnice na přepravu v regionu nejsou, pak že to píší vlakem jen pro EIA. Prvně že je tam jsou mraky surovin, které se snad vždy ve velkých objemech odváží v kapacitní vlakové dopravě, pak že tento typ přepravy je tak drahý, že se to vůbec nevyplatí těžit. Zrovna s tím pískem, za pár let tu začnou stavět velký blok v Dukovanech, už během jeho stavby by pak mělo být asi jasné, jestli a kde se budou stavět nové jaderky, teď když na ně budou platit u dotace z EU a ty všechny budou mít vlastní vlečky… Číst vice »
No právě, v regionu není dostatečně kapacitní dopravní infrastruktura pro přepravu. To se dá vyřešit jen dvojím způsobem: buď se zrekonstruuje trať, aby se kaolín dal odvážet konkurenceschopnějším způsobem anebo se postaví nová kapacitní a hlavně kamionůúnosná silnice. Postavit silnici stačí do Polska (obchvat Vidnavy) a polští autodopravci už se tetelí blahem na velkou zakázku, protože trať v dnešní době nikdo nezrekonstruuje. Jediný důvod, proč se počítá s vlakem je EIA, kterou potřebují mít co nejdřív, aby mohli začít s budováním těžebního zařízení (bez EIA nedostanou stavební povolení) a za pár let, až se začne těžit, bude muset být silnice… Číst vice »
A kde je ta jistota, že kraj bude chtít postavit na 10 let silnici, kterou tak rychle zničí přetížené kamiony? On už něco oznámil? Mimo těch pár desítek pracovních míst v okolí, bude se to dále někde v Olomouckém kraji zpracovávat? S těmi kolejemi, to je taky mnoho povyku pro nic. Když to budou vlaky do 40-50km/h, tak to vydrží do konce těžby i současná trať, podívejte se na nějaké videa z USA, jak vypadají tratě, na které někdo naposledy sáhl, když se stavěli před více než sto lety a pořád se po nich jezdí, i když třeba 10 km/h… Číst vice »
Samozřejmě, že místní žádnou silnici nebudou chtít dovolit postavit. Nějak se ale ten kaolín a písek odvézt musí a když to po železnici nepůjde, což za současného stavu infrastruktury skutečně nepůjde, jak jinak to chcete odvézt? Já jsem s investorem (vidnavský kaolín) ve spojení a náš návrh na obnovu vlečky v naší režii (myslím i finanční) odmítl s tím, že to plánuje vozit autama do Polska a místo toho si nechal zpracovat megalomanský projekt fungl nové vlečky za desetinásobek námi navrhované ceny obnovy vlečky původní. Takže buď hodlá jezdit s autama po stávajících silnicích anebo počítá s prosazením obchvatu Vidnavy.… Číst vice »
Jo, abych to vysvětlil: když mluvím o špatné železniční infrastruktúře, nemyslím tím, únosnost tratí (ta je v pohodě), ale propustnost. Denní těžba bude cca 2000t zatímco železnice odveze jen 800t a to navíc tím nejdražším možným způsobem.
Co tam brání více vlaků? Tam není tak hustá doprava, jako krátké staniční koleje pro nakládku nebo křižování?
Největší problém je úsek Lipová Lázně – Vápenná, kde je největší sklon a nejdelší mezistaniční úsek. Ložené vozy se tam mají tahat po dvou, což znamená, že mezi osobákama toho moc neprotahnete. Víc než jeden ucelený vlak denně (800t) tímhle úsekem (po částech) neprojede. Padl návrh na vybudování výhybny v sedle Lipová Lázně jeskyně. Ten by ale vyřešil pouze propustnost tratě, ale s cenou přepravy by to neudělalo nic. My máme návrh, jak to vyřešit a se starostou Vidnavy už na tom pracujeme, ale dokud nebude mít investor skutečný zájem vozit po železnici a nestvrdí to jasnou smlouvou, nehodláme to… Číst vice »
2x 753.7 fakt nevyvezou z Vápenné do Lipové aspoň čtyři ložená dvojčata?
A psal jste kvůli tomu dopis na Ministerstva dopravy, průmyslu a přírody? Ty by i pak dokázali vyvíjet tlak jeden na druhého, případně i z nich dostat korunu.
A k čemu by to bylo? Status quo je daný: jakmile se investor smluvně zaváže k vozbě po železnici, okamžitě se opraví trať i vlečka. Žádné ministerstvo nemůže soukromníka k ničemu nutit. Zatím nechce investor opravit vlečku ani za cizí peníze natož, aby do toho dal své.
Krom toho já si podle jejich chování myslím, že investor je s ODS v kontaktu a ta mu spřažená s polskými autodopravci slibuje, že to zařídí, aby to po silnici šlo. Jinak si jeho chování nedovedu vysvětlit. Vlečka i trať už mohla být dávno opravena a město Vidnava na ní chtělo nakládat kůrovcové dříví ze svých lesů.
Tož tak…
Jak se podnik nechce zavát k vozbě vlakem, když si ji píše do EIA? Nešlo by to stanovisko taky náhodou potom odejmout, když ho nesplní v jeho slíbených bodech?
EIA není o striktních příkazech nebo zákazech. To je o tom, jestli to je možné. Momentálně není možné to vozit autama a jediná možnost je vlak. A tak se tam napíše vlak a nějaká technologie. V budoucnu se ale může stát, že se silnice postaví a pak bude možné vozit i po silnici. EIA nemůže silnici navždy zakázat. To by mohla jen kdyby to bylo třeba v chráněném území, ale tam to zase nezakáže EIA, ale status toho chráněného území.
Díky, tedy s tou silnicí bych nepočítal, pokud si společnost nebude chtít zafinancovat sama. Spíš bych nevěřil tomu, že kraj bude chtít utrácet peníze, které nemá, na konci světa, pro práci pár lidí na pár dekád, aby se to nakonec ještě vozilo mimo kraj a stát, jestli je tou silnicí myšleno to Polsko.
Proč se to plánuje vozit přes hory a ne směrem na Głuchołazy?
A co si s Glucholazama pomůžete mezi Vápenou a Lipovou Lázněma? Ramzová už je detail.
V článku se píše 1800 tun. Jen ta jednička zůstala na předchozím řádku, neb nebyla v textu použita nedělitelná mezera.
1800t je utopie protahnout mezi Vápenou a Lipovou Lázně. Maximálně se tam mezi osobáky po částech protahne jeden vlak denně.
Máte pravdu, ale píše se tam toto: „V podmínkách Vidnavy lze denně odvézt kolem 1 800 tun materiálu, kapacita železnice je tedy dostatečná.“ Vidnava je skutečně dostatečná, problém je v úseku Vápenná – Lipová Lázně. Ani toto není ale pravda, v podmínkách Vidnavy je možné při použití správné technologie odvézt i 5000t denně i více. Ve Vidnavě není nejmenší problém.
Několik neúspěšných pokusů o prodej trati. Hahaha. Když jsem chtěl trať koupi já (resp má firma), SŽ si najednou uvědomilo: hele, o tu trať má někdo zájem a najednou trať na prodej nebyla.
A k čemu jste tu trať chtěl?
Kupodivu k vožení kaolínu, že se tam má obnovit ložisko je v jistých kruzích známo už dlouho.
Já udělal chybu, měl jsem si na koupi tratě vzít prostředníka v podobě nějakých muzejníků, těm by to SŽ prodala, jakmile se o ní ale začla zajímat výdělečná firma, hned jim to bylo divné. Ale o to nejde, že ji nevlastním, důležité je, že trať nebude zrušena a v tomto případě SŽ spolupracuje vzorně, tady nejsou z vyšších míst tlaky na zrušení za každou cenu jako na Kozině.
V cem ie rozdil mezi touto trati a trati do Zdani?
Pokud napr. nejaka firma nebo Olomoucky kraj chce platit tuto trat, tak proc utracet celostatni penize pres firmu SZDC?
Protože jí vlastní a správce má povinnost ji opravit pokud je na ní objednaná doprava. Platíme to všichni a zas tak drahý to nebude, je to nějaký 4 km dlouhá trať. Vymění šutry, dají pravděpodobně dřevěný svršek, opraví návěstidlo. To je vše. Stojí to pár milionů.
Ukázkový příklad toho, jam může konzervace tratí přinést v budoucnosti užitek. Pokud by se Správě železnic povedlo trať zrušit, tak se ta hlína bude vozit na kamionech.
Tak MD dostalo od EU půjčku 24 miliard, takže snad je z čeho obnovu zaplatit.
Není to trochu náročné, tahat to přes hory? Jak to bylo dřív s těžbou? Jezdilo to do Polska?
To Polsko je za horami teprve chvíli, po válce tudy moc vlaků nejezdilo, ale za války to tam asi bylo hodně aktivní.
Ten kaolin se odváží ne dováží tudíž bude logicky veden od Vidnavy, po cestě moc hor není, většinou to vede dolů takže o to líp 🤣
Jestli je to z kopce, po elektrifikaci by s rekuperací nebyla ta cena dopravy vůbec špatná. Ovšem investice je věc zásadní . Tam bych ty dotace viděl jako oprávněné.
aha tak lidem se zase neco nelibi ale hlavně ze oni ovzdusi znecistujou tim ze v kotlech pali pneumatiky a kde jake svinstvo to uz nevadi ze znecistujou ovzdusi lidi by se taky meli vzpamatovat
Nebojte se zavolat policii, když víte o někom, kdo otravuje ovzduší hořícími pneumatikami.
A zrovna v místě, kde je tuna levných zbytků z velko težby dřeva, budou lidi zasírat kotle a komíny pneumatikami, zní hodně mimo.
Já pocházím z Jeseníku a v letech 2013 – 2018 jsem tam bydlel. To, co se tam lze cítit, když člověk jde po okoloních vesnicích v době, kdy lidé topí, se velmi podobá požáru skládky. Nevytvářejte si domněnky, pak žvaníte nesmysly.
Babka v zimě taky sypala odpadkáč do kotle, protože se ji v 80 letech nechtělo chodit ven do popelnice na mráz, aby nemoc z toho nebylo to poslední co se ji v životě přihodilo. A i ty petky a plastové obaly pak šly cítit jako požár skládky. Tak taky nepodporujte domněnky o tom, že někdo bude řezat pneumatiky, aby tím pak ještě neskutečně minimálně zasral komín, když už ne vyvíjel nelidský smrad, co z kotle projde dveřmi kotelny do celého baráku, pak z vás padají hrozná hovna.
Vítám každou možnost posílení železniční nákladní dopravy, ale něco mi tady nehraje… Zkusil jsem si trošku započítat. Cena kaolínu v zemi bude asi kolik, když pytel jemně mletého zpracovaného kaolínu stojí 10 Kč / kg? Jedna koruna za kilo, tedy 1000 Kč za tunu? Týdně chtějí těžit 6300 tun kaolínu (nejenom), tedy 6 miliónů Kč. Přeprava vlakem, o které píší není úplná. Určitě někde v Zábřehu nedojde k vysypání zboží koncovému zákazníkovi, tedy vozů, přepravních jednotek, lokomotiv musí být o dost více. A přitom týdenní provoz popsané přepravy vyjde bratru na 2,5 mega. Bez započtení těžby a zpracování přímo v… Číst vice »
Místní jsou proti. Nic jim to, kromě zničení dnes již turisticky atraktivní lokality, nepřinese.
to jsou ti mistni co do kotle hodi uplne vse i peneumatiky 😀
Místní jsou proti. Nic by jim to, kromě zničení dnes již atraktivní turistické lokality, nepřineslo. Pracovní místa žádná.
Jak to? Proč by nemohli řídit ty brejlovec a plynovou krávu? Stačí jim maturita. A pokud ji nemají, mohou řídit ten bagr na kaolin, nebo nákladní auta, nebo sedět na vrátnici. Jo a i kancelářské krysy tam budou potřebovat.
Maturitu už dneska nemusíš. Stačí vyučení strojní, dopravní nebo elektro.
Tak bývalo kdysi důkazem jistě schopnosti se učit to, ze dosáhl maturity. Naučit se a umět na licenci strojvedoucího je náročné . Možná proto .
Dneska jezdí už i lidi se stavebkou nebo hotelovkou.
Ano, ale to musí být maturitní obor.
Takhle to dopadá, když šotohalucinace narazí na ekonomickou realitu…
Ano, přesně takto to dopadá, když železniční odpůrci předvedou, že si neumí spočítat ani výtěžek z prodeje kaolínu. Nula sem, nula tam.
Kdyby měli provozovat důl, tak zkrachují ještě než kopnou poprvé do země.
Proč prosím máte v řádku č. 5 cenu 10Kč/kg ( dalo by se souhlasit)
ale v řádku č. 6 počítáte 1Kč, pane Einstein?
Správná cena totiž pak vychází skoro 70 milionů za vytěžený kaolín.
A těch 2,5 mil za dopravu jste prosím čerpal kde?
A to zpracování bude zadarmo ?
Vytěžený kaolín se zpracovává na porcelán a kilová cena porcelánu je určitě vyšší než vstupní suroviny. Talíře, hrnky atd nejsou za pár halířů. Nebo jsem ten dotaz nepochopil.
Kaolín se používá i do stavebních hmot, do žáruvzdorných směsí, do gumy, do papíru…
Něco stojí i zpracování na místě: Plavení, mletí, třídění, granulace…
Záměr počítá pouze s těžbou a odvozem, plavírna se tam stavět nebude. Níže jsem právě napsal příspěvek na toto téma. Samozřejmě neznám záměr investora, ale historicky se vidnavský kaolín používal k výrrbě žárovzdornin.
Děkuji.
A bude tam někde i ropný vrt aby to uživilo tu spotřebu čtyř lokomotiv které to by to tahaly přes několik horských sedel?
Doprava vlakem spotřebuje 3× méně nafty než doprava kamionem z důvodu menšího valivého odporu mezi kolem a kolejnicí. Bez ohledu na celkové převýšení.
Fyzikální zákony se nedají jen tak obejít.
Jaký bude další zbytečný dotaz?
Super a ten vlak mi teda přiveze k domu písek, cement, vápno, cihly, překlady?
Jak se mu to povede?
Pohoda. Stačí postavit elektrickou úzkokolejku a dopravu máte za hubičku. Elektrický pohon je o proti dopravě auty 1/3, koleje ušetří další 1/3 energie. Takže ve výsledku dovezete písek, cement, vápno, cihly a překlady 9× levněji než autodopravou. Je v republice pár lidí co má na dvoře úzkokolejku.
Vy jste tak nepříjemně mimo realitu…
Jsou prázdniny, tak děcka nemají co dělat.
Tohle je právě nějaký starý kořen.
Pak už jen #pndobřany
Kdyby jste se radši pustil do té úzkokolejky. Pak byste nemusel ztrácet čas čtením hloupých komentářů o lokálkách.
a nemam si vybudovat az domu ty koleje pane chytrej ?
Proč ne? Mohl byste pak vybírat vstupný a poplatek za fotku od šotoušů.
Někdy máte správné názory,ale s tou úzkokolejkou jste to už opravdu pořádně přehnal.A taky si prostudujte,kolikrát je opravdu energeticky nižší náročnost kolejové dopravy vůči silniční,samozřejmě za předpokladu stejné hmotnosti vozidla.Uvědomte si,že svými názory trochu dehonestujete úsilí těch,kteří opravdu seriozně činí potřebnou osvětu nebo to dokonce v praxi realizují.
Nesouhlasím. Při troše nadšení jsou i dnes v průmyslu oblasti, kde by úzká dráha byla plně dostačující. Např. uvnitř velkých strojírenských firem. Ekologicky by se odvozilo vše potřebné. I já sám mám zpracovaný koncept potenciální soukromé průmyslové 600 mm železnice buď na zahradě, nebo mezi dílnou, kotelnou a skladem dřeva na zahradě.
Ale aktuálně nemám moc času ani financí.
Hladký kov na hladkem kovu nezvládá takové převýšení, jako guma na asfaltu, to jde krásně vidět kdy do už jakých pseudo kopců se stavěli zubačky, vedle toho, jak stoupání mají kolikrát horské silnice. Ty koleje pak samozřejmě budou ještě mnohem zajímavější přes podzim, až to tam bude všechno prokluzovat.
V zimě vidíme ten plynulý provoz kamionů.
No zajímavě žádný dodavatelský uzel ale přes zimu nekolabuje
Dokonalé a nadpozemsky dokonalé kamionky mají problém, když na dálnici napadne centimetr sněhu. Co teprv v Jeseníkách? Taky bych chtěl žít takto mimo realitu.
https://www.lidovky.cz/domov/vice-nez-sto-nehod-hlasi-policie-na-jizni-morave-dalnici-d1-blokuji-hromadne-nehody.A180116_110150_ln_domov_ele
Toto ovšem platí jen do určitého sklonu. Čím větší sklon, tím je výhodnost vlaku vůči kamionu menší z důvodu třecích sil. Zatímco tření vám na rovině škodí, na spádu naopak pomáhá tělesu se na nakloněné rovině udržet. A to platí nahoru i dolů. A proto na velkých sklonech vlak uveze mnohem méně zatímco kamion jen o něco málo méně. A zrovna přes Ramzovské sedlo jsou sklony velmi drsné, tam mají kamiony v tomto ohledu nad vlakem výhodu.
V řádku 5 mám cenu pytlovaného jemného kaolínu v pytlích po 25ti kg (což se mi podařilo vygóglit) a z toho odhaduji cenu surového kaolínu někam na desetinu výsledného produktu.
A těch 2,5 mega týdně jsem si představte si to spočítal ze zveřejněných údajů a to jsem byl ještě milosrdný…
Bez srovnání s náklady na odvoz kamiony je jen těžké se dohadovat pravdy. No budiž.
Podle dohledaných informací se kaolín zpracovává čistěním vyplavováním https://dspace5.zcu.cz/handle/11025/38471
což není žádná náročná technologie.
A vyvážet minimálně nevyčištěný kaolín ( tzn. převážet i odpad z lomu) je podle mě neekonomické. Alespoň základní zpracování se bude podle mě ve Vidnavě dělat, už jen proto, že součástí ložiska je štěrkopísek, který chce firma taky prodávat.
Takže se ve výsledku cena převážené suroviny od toho pytlovaného kaolínu moc lišit nebude.
Cena převážené suroviny se od pytlovaného produktu z eshopu bude lišit zásadně, protože ve Vidnavě se plavírna stavět nebude – dokumentace EIA pojednává pouze o těžbě. Ono taky s plánem těžby na 20 let se moc velkých investic nad rámec těžby na místě nedá čekat. Zbytek už ví jen investor, nechme to na něm, komu a za kolik bude prodávat.
Ten hydrocyklon není nic kosmického. Stačí přívod vody a menší budova. Pak se to vysuší a může se expedovat.
https://docplayer.cz/161396691-Upravnicke-technologie-pouzivane-pri-tezbe-a-zpracovani-kaolinu.html
Strana 17.
Hydrocyklon sám o sobě nic kosmického není, ale je k tomu potřeba dost vody na rozplavení, pak kalolis na osvodnění a energie na sušení. Ale to je fuk – klíčové je, že investor s ničím takovým nepočítá, viz dokumetace k EIA.
Výroční zpráva, Kaolín Hlubany: Za rok 2015 zpracovali 40 000 t plaveného kaolínu a prodali to za 95 miliónů Kč. (Zdroj: http://www.ikorporace.cz/inzeraty-web/48288195/175-vyrocni_zprava.pdf) Tzn. 1 kg plaveného kaolínu ~ cca Kč 2,40. Jenže v Kaznějově, o kterém jsem se zmínil jinde, se na každou tunu plaveného kaolínu vytěží dalších 6 t jiného materiálu; lze předpokládat, že ve Vidnavě to nebude o moc jiné. A i když je ten materiál taky zčásti použitelný = prodejný (živce, jíly – proto nepíšu hlušina), ekonomiku dopravy surového kaolínu to jistě výrazně ovlivní. Ve vnitropodnikových cenách kalkulují v Kaznějově s cenou za plavený kaolín cca 1,30/kg.… Číst vice »
Asi zase nějaká DOTACE. Zaplatí to daňový poplatník, včetně zprovoznění trati a bude zase o něco méně peněz na důchody.
ad Hala D: „Bez srovnání s náklady na odvoz kamiony je jen těžké se dohadovat pravdy. No budiž.“
Já bych to hlavně porovnával s ostatními dodavateli, prootže to je ta konkurence.
Základem je, komu to vlastně chtějí prodávat a kam vozit…
Zeptej se Radima 😉
Nemusím. Stačí mi si představit si místa, kde jsou ostatní ložiska kaolínu…
S tím kaolínem je to tak. Ten pytlovaný kaolín z e-shopu se netěží. Těží se surový, který se před prodejem spotřebiteli (keramika, papír, plasty…) plaví. To znamená že se vytvoří řídká suspenze a z ní se odstraní kamínky, písek, barvící oxidy. Suspenze – teď už mnohem čístší, se zase odvodní, prášek se usuší nebo se udělají granule – a teď se teprve prodává. Tudíž pokud plánují těžbu 6300 tun týdně, plaveného kaolínu to bude třeba 5000 tun. Pokud cena na e-sopu je v řádu 10 Kč/kg, pro velkoodběratele bude níže. Takže do nějakých řekněme 8 Kč/kg se musí vejít veškerá… Číst vice »
Tak ve Vidnavě byla šamotka, takže kompletní zpracování suroviny. Ale kvůli prodeji štěrkopísku, bude muset firma stejně surovinu propláchnout v těch hydrocyklonech. A vydělat týdně za vývoz suroviny 70 mil nebo 7mil tak už je pro každého těžaře dost velký rozdíl. Tak uvidíme.
Citace EIA, strana 35: „Těžba bude probíhat separátně, podle jednotlivých surovinových typů, tj. těžba kaolinu a nadložních štěrkopísků. Obě tyto suroviny jsou volně rýpatelné. Suroviny budou poté
dopraveny pomocí pásového dopravníku do prostoru bývalé šamotárny odkud budou
expedovány železniční dopravou.“
Ok. Tak dopodrobna jsem to nečetl. Ale pokud bude surovina kvalitní tak i znečištěná bude stát tak 6-8 Kč/kg ale ne korunu.
Těch 10 Kč za kg je včetně DPH a hlavně v pytli a vyplavený produkt připravený k prodeji.
Myslet si, že surový produkt někdo koupí za 6 – 8 Kč bez DPH považuji za pošetilé. Ale jestli tím chcete obhajovat záchranu dráhy, proč ne.
Já bych spíše přemýšlel nad tím, kam to v takovém objemu vůbec může jezdit, nacenil celý rozsah dopravy (ono pak místo dvaceti dvoudílných vozů jich třeba bude 120, místo osmdesáti Gigawoodů jich třeba bude 500 atd., atd.
Určitě jen neobhajuji dráhu, přemýšlím čistě ze zvědavosti, protože mě toto téma zajímá. Samozřejmě, že doprava musí být pro dopravce výhodná aby se do ní pustil. Stejně i celá těžba. Bohužel je ale fakt že většina občanů vlak kdesi na kolejích jaksi akceptuje lépe než, když jim před barákem jezdí kolony kamionů, není možné přejít a zhorší se kvalita bydlení ve vesnici. A i toto je nezanedbatelné hledisko, než hrnout vše jen přes ekonomiku a občany umořit hlukem a zplodinami.
Takže ještě jednou: Podle dostupných dat odjinud (Kaznějov, Hlubany) lze počítat s vnitropodnikovou cenou plaveného kaolínu asi 2,50 Kč/kg a s tím, že množství surové vytěžené hmoty obsahuje asi 1/7 kaolínu, přičemž i ta „hlušina“ je částečně prodejná.
Zmínka o geologii ložiska je tady https://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/Vidnava/Vidnava_text.htm, ale s podrobnostmi odkazuje na mně nedostupné zdroje.
Pěkné, jsem zase o něco chytřejší. Nemám dalších otázek.
No to nám je jasný. Ale 10 Kč za kg a najednou jen desetina, je divný…
Musím si koupit primalex do zásoby, zřejmě doprava prodraží kaolín. 😀
Abyste se nepotento. Silniční dopravci jezdi po cizí infrastruktuře, neplatí peníze na opravy silnic a ještě výfuky způsobují ty současná vedra.
Já si radši koupím primalex dovezený vlakem a ušetřím na klimatizaci a na emisních povolenkách. A ještě přispěju fírovi na důstojný plat.
A kdoví jak to je s těmi cenami za vlak. Cosi jsem slyšel, že po posledních slevách jsou vlaky dost konkurenceschopné.
A kterýpak domácí potřeby maj napojení vlečkou ?
Distribuční sklady domácích potřeb např. ve Švýcarsku vlečky mají,u nás je měly do 90. let,pak se postavila nová logistická centra v rámci programu průmyslových zón,napojená pouze na silnici. A do obchodů se to v obou případech samozřejmě vždy bude vozit po silnici.Ale na to už budou stačit akumulátorová nákladní auta.
Jestli si někdo myslí, že silniční dopravce neplatí na opravy silnic, tak kam jdou peníze z mýta, silniční daně, a 17kč z litru nafty spotřební daně, he ? Máte vůbec základní pojem, co jsou daně ???
Tady
https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/28083/1/BAKALARSKA%20PRACE.pdf
jedna šikovná mladá dáma sepsala bakalářskou práci, kde je dost podrobně popsána ekonomika těžby kaolínu v Kaznějově, včetně některých souvislostí v rámci celého podniku. (Až se divím, že ji LB Minerals nechali publikovat tolik interních ekonomických dat.) Samozřejmě že místní podmínky ve Vidnavě jsou/budou jiné, ale nějakou hrubou představu to dá.
Mně z toho vychází, že jako samostatný podnikatelský projekt by ta Vidnava byla asi dost problematická. Tu firmu ale neznám, takže nevím, jak to má obchodně a ekonomicky ošetřeno a jak jim to zapadá do celkového rámce. Snad umějí počítat a snad mají reálnou představu o odbytu.
Krásná práce, díky za ní.
Ano, mě by to logiku dávalo, kdyby ten surový kaolín vozili přímo do úpravny (pokud možno do své). Pak už bych měl jen takové vtíravé otázky s ekonomikou takového provozu, délky staničních kolejí, zálohy pro případné poruchy a podobné „prkotiny“…
Přišlo navýšení daně z vytěžených surovin, tak se poměry cen trochu mění….
Nemáš tam chybu?
Neměl bych mít. Můžeme licitovat, jestli surový neupravený kaolín někam prodají za kačku nebo za dvě, ale rozhodně to nebude pět nebo osm…
Určitě počítají v kalkulacích zisk 10%+, po započítáno všech předpokládaných rizik, jim to musí vycházet…
Jsem pro každou takovou novou přepravu.
Používáte slovo „musí“. Ještě chybí kouzelný proslov: „ono se to nějak udělá“…
Když je dneska ve výrobní korporaci po uzavření finančního roku EBIT v kladných nízkých jednotkách % nebo i na nule, tak tam v ředitelně po uzávěrce lítají špunty. (No dobře, tohle platilo před covidem, před válkou na Ukrajině a před tím, než se nám tak krásně rozjela inflace… Otázka je, jaký stav se má do budoucna považovat za normální. Ale všichni se za poslední dva nebo tři roky ani zdaleka nenapakovali tolik jako banky, někteří velkosedláci a pohrobci reálně socialistických velkoJZD nebo maloobchodní řetězce. A pro výrobce čehokoli to platí tuplem.) A vůbec, účetní ukazatele nejsou k ničemu, těch se… Číst vice »
No tak to jsem zvědavý, jak to dopadne a kolik se toho kaolinu nakonec po kolejích odveze.
Raději vytrhat, ještě by na tom kapitalista vydělával! 😀
Vy jste místní, že tak dobře víte, že to přinese jen samá pozitiva a sociální jistoty?
Proč vytrhat? Za cenu 560 tisíc Kč to kaolíňákům v rámci EIA prodat.
A třída přechodnosti B? To toho moc nenaloží.
C3 a stopami 10 promile…to jde .potom záleží na normativu
10 promile je ihelevantní, podstatné je, že v dalších úsecích následují stoupání až 30 promile na Pomezí a pak na Ramzovou. To už chce hodně výkonu.
To se dá najít v trakčních charakteristikách. Lok. 753.7 vyveze do 30‰ kritickou rychlostí 31,5 km/h cca 330 t. (Pro srovnání: T 478.1 mívaly přes Ramzovou normu 300 t.) Prázdná jednotka Sggrrs Innowaggon má 28,9 t, na tratích třídy C ji lze zatížit až na 94 t. (Bohužel nevím, jestli by ČDC použily 6- nebo 8nápravové jednotky; ve veřejně dostupném katalogu vozů ČDC jsem našel jenom 6nápravové.) 20stopý innofreight váží cca 2,7 t. Takže tara nákladu loženého do 4 ks 20′ innofreightů by byla cca 11 t, jeden innofreight unese cca 23 – 25 t, netto ložná hmotnost řekněme cca… Číst vice »
Ještě dodatek: Sypná hmotnost mletého kaolínu se uvádí 350 – 600 kg/m3 podle zrnitosti, druhu a ložiska. 20′ innofreight má ložný objem 38 m3, takže do něj lze naložit 13,3 – 22,8 t.
Ještě k těm sypným hmotnostem: Použil jsem čísla pro mletý kaolín z konkrétního zdroje (Keramost). Jiný zdroj (Sedlec) udává pro mletý kaolín 500 – 800 kg/m3 a pro granule nebo pelety 800 – 1100 kg/m3. Už se mi to nechce přepočítávat…
Navíc ten údaj v této souvislosti ztrácí smysl, když se bude vozit vytěžená surovina…
Zajímavé je plánované nasazení 714 CNG. Ve VŽ byly tři CNG lokomotivy: 2x 714.8, 1x 703.8. To ještě jezdí?
Nejzdí, ale byl by-li zájem, jezdit mohou. Přesněji ta dvoumotorová 714.801 a ta 703, v případě nejrozsáhleji rekonstruované 714.811 s velkým motorem tomu moc nadějí nedávám, ta loko není úplně dotažená…
714.811 má Caterpillar? Projekty masin na CNG ale nějak to zapadlo. ..výhody nevýhody asi zlata nafta.
Zásadní nevýhoda CNG na železnici (platí samozřejmě i pro jiná vozidla) je nízká hustota uložené energie v provnání s naftou – asi 1/3. Neboli vozidlo s CNG potřebuje tankovat třikrát častěji, než diesel. Plus samozřejmě nutnost investovat do nové infrastruktury.
Zajímavé je to hlavně jako informace o autorovi oné části dokumentace. Zjevně to byl nějaký zcela objektivní dopravní odborník, který vůbec nemá citový vztah k jednomu dopravnímu prostředku 🙂
Je to sice už dva roky stará fotogalerie stanice Vidnava, pozůstatků trati do Polska a úzkorozchodky, ale myslím, že až tak zásadně se to tam nezměnilo. Takže pro ty, co tento zapomenutý kraj neznají:
https://www.rajce.idnes.cz/dopravnizesp/album/zrusena-zel-stanice-vidnava-a-tunel-nedaleke-dulni-zeleznice-pat
Úzkokolejka asi nebude, tak alespoň ten pásový dopravník. Pravděpodobně jej protáhnou tím tunelem, co tam po úzké zbyl.
Zajímavé, doufám že se to podaří a neskončí to někde v šuplíku.
Přeprava kaolínu skončí na silnici jako z Kaznějova a Horní Břízy a přepravce ušetří 30% za dopravu.
Už třeba jen to Polsko, moc nevidím ekonomický smysl to tahat z Vidnavy na Pomezí, na Ramzovou, na Lichkov. Když to by to šlo z Vidnavy autem rovnou někde do Otmuchowa nebo Goswinowic na nakládku, tak to bude asi o dost jednodušší a levnější.
Bohužel ano. Čtyřspřeží brýlí přes nejvyšší sedlo široko daleko. To se vyplatí, Horste!
To radši ať jezděj jedním dvojčetem 20 vozů přes Polsko hezký vodorovně. To by se snad vyplatilo i tu trať přes hranice z Vidnavy do Niské Bílé obnovit.
Jakože kamiony by přes kopec nejezdily?? A jak to udělají budou létat? A aby byly levnější, tak budou jezdit na dobré slovo a řidič dostane zaplaceno větou: „Tak vám pěkně děkujeme, za převezení materiálu.“???
Kamiony můžou jet po silnici přes Polsko. A ne, obnova tratě přes hranice není řešení, náklady na tuto akci by celý záměr pohřbily. Jedná se o ložisko kaolinu, nikoliv diamantů, a ještě poměrně malé.
Existuje ještě trať přes Glucholazy
Ano, existuje. Ve stavu udržovaného chátrání.
Ovšem i k ní se musí vlak přeškrábat přes Pomezí.
Kamiony přes Polsko a pak na Moravu? To asi ne. To by bylo dvojnásobně drahé než dvojička brejlovců přes Hanušovice.
Proč právě na Moravu? Dnes nikdo neví, kam ten kaolin po výtěžení bude směřovat. A náklady na přepravu můžou být jedním z faktorů, který ovlivní, kam se to bude prodávat.
No ve studii, je uvedeno (mapa), že dopravci řeší trať z Kraše do Jeseníku a dále na jih.
„Dnes nikdo neví, kam ten kaolin po vytěžení bude směřovat.“
Aspoň rámcově se to určitě ví. Vidnavský kaolín je použitelný pro výrobu šamotu, obkladaček, jako plnivo do papíru a také jako nátěrový papírenský kaolín.
Obnova tratě přes hranice je čirá fantasmagorie firmy.
Nějak nerozumím, ty pražce jsou zaminované? Nebo radioaktivní? Polsko je nepřátelský stát? Protože obnovy tratí se běžně dělají.
U kamionu nehrají sklonové poměry ve spotřebě trakční energie hlavní roli.
Kamiony mají nějaké antigravitační pole? Protože jinak hraje převýšení roli na spotřebě trakční energie u vlaku, kamionu, auta i cyklisty. A tím, jak je gravitace pro všechny stejná, tak je i tento vliv (spravedlivě) stejný.
Taky mám občas s těch komentů pocit, že kamion je nějaká mimozemská technologie.
Není to tak dlouho, kdy se přes Ramzovou vozily „na 4 kotle“ ucelenky s dřívím. Vlatně až do té dlouhodobé výluky v r. 2015. Kvůli ní se pak zátěže z hor přesměrovaly na Krnov a na ramzovskou už se nevrátily.
No a co se z toho jako vyvodí pro přepravu kaolínu kromě toho, že to jde?
A bude to podobnym jako vy jezdit kolem baraku
Už je to skoro 13 let, co se (nejen) tato trať v rámci Bártových prvních kroků ve funkci ministra učinila nesjízdnou.
Tehdy se nejprve psalo o roční úspoře tuším 200 – 300 mil, o pár týdnů později psáno jen o 60 mil. Kč ročně poté, co tyhle tratě přestanou být udržovány.
Říkám si, jestli Dobrá správa teda má vyčísleno, kolik Kč neudržováním zrovna téhle tratě za těch skoro 13 let ušetřila.
(A jestli jde o částku nižší či vyšší než kolik se teď do té tratě má vynaložit.)
No a co s tim? To ma SZ udrzovat pro strycka Prihodu kazdej metr koleji kde nic nejezdi?
Sz evidentně neudržuje ani to na co vykazuje peníze..
Kupodivu je i toto jejich povinnost, která trvá, dokud někdo jiný nerozhodne jinak. SŽ tu není od toho, aby rozhodovala, které – i nepoužívané – tratě neúdržbou definitivně zabije.
Do Vidnavy tehdy vlaky osobní přepravy jezdily. Olomoucký kraj je přestal objednávat právě „na přání SŽDC“.
Chyba kraje. SŽ(DC) si nemá co přát.
To je tak, když se ihned na tělese trati nepostaví cyklostezka.
Ani těžba by nebyla, žádné ničení životního prostředí, z oken bychom se dívali na medvědy a vlky, za zpěvu písní o Gretě a grýndýlu.
A motali u toho konopí na nitě, přízi i provazy. Možná by povolili i len, ale na tom by zas někdo mohl vydělat, což by jejich rudému jádru mohlo docela dost vadit.
stavět cyklostezky na tělese dimenzovaném na železniční trať je plýtváním potenciálu zemního tělesa.
Krásné ranní probuzení pro příznivce lokálek a vleček. Taktéž pro všechny příznivce kamionů a rušičů lokálek. To bude zase řevu, jestli by kamiony nestačily, kolik to bude stát peněz, jaktože někdo dnes touží po využívání dopravy z 19. stol, Vidnavský kaolín je šotofirma atd.
A nejvíc mě baví ty argumenty o tom, který cvok by na tak krátkou lokálku poslal nákladní vlak. Hahaha.
Hlavně, že zase jednou zvítězil zdravý rozum.
#19.stol, #lokálky, #potenciál,
I sem se hodí ono populární slovo „potenciál“. Kolik lokálek má potenciál odvézt podobnou porci nákladu? Patrně minimum. Takhle ho má navíc s velkým otazníkem a na dobu určitou.
Pokud se vůbec začne kaolín těžit, bude tu poptávka po dopravě asi dvacet let. Pak už ne! A co tedy uděláme? Budeme dál držet koleje od nikud nikam, protože co kdyby jednou, něco? Asi ne.
20 let je sakra hodne. Na to rict…kaslem na opravu par veksli, tahejte si to po silnici. Ta opeavovat pod podobnou zatezi nebude potrebovat?
Lokalka tu ma par km, tohle opravdu neni problem
On ale nikdo nechce obnovovat lokálku. Spíš to bude vlečka. A ano, jestli je na vlečce co nakládat a vozit to 2x denně po kolejích, ať klidně funguje. Lokálka, kde se za týden naloží 3 vagóny dřeva, asi takový smysl nemá.
Jestli tomu budeme říkat lokálka, nebo vlečka, je už jedno. Hlavní je, aby se tam střetly představy všech zainteresovaných (přepravce, dopravce, SŽ) a vedlo to k cíli – smysluplné přepravě zboží po železnici.
Ve Vidnave jeste zije nejaka „verejnost“? To je tech pet nezamestnanych dezolatu co vysedava v hospode a na vsechno nadava?
Já si myslím, že nemusíte nikoho urážet, zvláště když víte prd.
Evidentně neví ani prd 😉
Naopak, ví celý zdroj toho prdu.
Myslím, že v téhle době to bude spíš u večerky s lahváčema a krabičákama.
A proto to ve společnosti vypadá, jak to vypadá. I díky takovým jako jste Vy
Ano, žije: https://obyvateleceska.cz/jesenik/vidnava/541303
Zajímavé je jak po roce 2010, kdy došlo ke zrušení osobní dopravy, se zacal prudce snižovat počet obyvatel.
Hm pravda, od té doby už byl vždy následující rok jen pokles.
Počet obyvatel klesal už v době, kdy lokálka jezdila, ale proč si tím tu pěknou historku kazit, že.
Do Ostravy vede železnic „štyry prdele“ a přesto se vylidňuje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ostrava#Obyvatelstvo
Naopak v Jesenici u Prahy jich přibývá a i bez železnice. Korelace není kauzalita.
Ostrava se ale určitě vylidňuje kvůli klesající nakládce uhlí!!!
😛
Tedy kvůli klesající nákladní žel. dopravě. 😀
Tak kvůli poklesů různých provozů na uhlí, dost možná.
V roce 2010 se zrušila osobní doprava, takže se z Vidnavy nedá nikam dostat žádným dopravním prostředkem.😛
Tvl.
V životě tam nebyl ,ale zná a slyšel o tom.
Kdeže to nebyl? V té hospodě, kde vysedává pět nezaměstnaných dezolátů a na všecko nadává?
Jo aha, ve Vidnavě, tak to je možné.
Pokud si o problémech regionu chcete něco přečíst, doporučuju:
https://a2larm.cz/2023/02/vidnava-a-javornik-zatim-dobry/
Dalším slezským adeptem na obnovu provozu je ze střednědobého hlediska lokálka do Zlatých Hor. Nedotěžené odepsané ložisko mědi, stále probíhající průzkum zásob zlata a zatím nejasný potenciál zbytků polymetalických rud s historií těžby dávno od středověku se veřejně protřepávají už od ukončení těžby v r. 1993. Zatím nejblíž k realizaci má obova těžby zlata, ale ani půl miliónu tun odepsaných zásob měděné rudy spoustě lidí nedá spát. A místní jsou – asi na rozdíl od Vidnavy – pro obnovu těžby.
Jsem přesvědčen, že o Zlatých Horách ještě uslyšíme.
Do zlatých hor se stále jezdí tudíž není co obnovovat
Hank má na mysli obnovení nákladní přepravy, příp. vlečky do rudných dolů. Takže je co obnovovat.
Nebyl odkaz na mapu na polohu vlečky?
Zadat do Mapy.cz termín Zlaté hory
Podnik Rudné doly Jeseník byl majitelem vlečky, která pokračovala z žst. Zlaté Hory, původně to byla pila, dnes je tam továrna na kontejnery, vlečka zrušena 1968. V té době se hlavní hornické a úpravárenské aktivity odehrávaly výše v údolí Zlatého potoka, kde bylo několik dolů a úpravna rudy – bez napojení na železnici, dnes všechno zbouráno. Pro další zpracobání rud z jesnické oblasti byl vybudován podnik jménem Hydrometalurgické závody Bruntál, dnes Osram, bez napojení na železnici.
HMZ v Bruntále má vlečku a dodnes ji nástupnické firmy využívají. Jen není přímo v areálu, mezi překladištěm a závodem se používají kontejnery.
A z těch rudných dolů budete vozit vzduch? Dotovanej?
Rudný koncentrát.
Ano.
Prosím Zlaté Hory, nikoli zlaté hory, jde o místní název. Omlouvám se za puntičkářství, ale ono to není jedno. Někdy i detail hraje roli, např. když asistentka řekne šéfovi „Co zase chcete pane řediteli?“ není totéž, jako když řekne, „Co? Zase chcete, pane řediteli?“
Stejně jako rozkaz „Propustit, nelze popravit!“ není totéž jako „Propustit nelze, popravit!“
Perfektní příklad!
Další nesmysl. Ten kraj je už jinde.
Geologický průzkum pořád běží.
20 let, 4 brejlovci, ramzovská rampa – to už by mohla přijít na přetřes i prostá elektrizace Bludov / Postřelmov – Jeseník
To spíš obnova trati do Nysy.
Ještě nedávno mi traťmistr z Jeseníku, který zpracovával posudek o tech.stavu trati říkal, že velký zájem o kaolin projevil polský výrobce obkladů Cersanit a že by se mělo jezdit právě přes Jeseník a Glucholazy do Nysy a dále, což by se však neobešlo bez alespoň minimální opravy úseku St.hranice-Glucholazy-Nowy Świętów.
Z Mikulovic do Glucholaz jezdí stále nákladní vlaky, stejně tak z Glucholaz do Swietowa. Když to snese ucelenky s uhlím do teplárny a směsky z Jesenicka, tak s hypotetickým kaolinem nevidím problém.
Podsudetská magistrála není v dobrém stavu, to s Vámi souhlasím
No ba.
To až tak za 10 let, pak 5 let o tom budeme mluvit, 2 roky dělat papíry, jeden rok na to bude výluka a pak budeme slavně pod drátama 2 roky jezdit, než se ložisko vyčerpá :))
Kdyby prvních cca 18km z Vidnavy nebylo do kopce, tak by asi dávaly smysl lokomotivy na trakční baterie. Cestou z kopce s nákladem by se baterie nabíjely a zpátky do kopce by jely prazdne na baterii.
To nic není, to jedna paní navrhovala, aby pouliční osvětlení dvě vteřiny svítilo a dvě vteřiny nesvítilo. Prý ušetří se polovina elektrické energie a za dvě vteřiny nikdo nezablódí!
Ta už by vlastně ani teď nebyla prostá, trať byla velkoryse opravena, většina stavebních objektů je nových. Elektrizace by byla spíše pokračováním akce. I elektrické rychlíky Jeseník-Brno by byly efektní.
S nějakou Křižíkovkou v čele.
Jasný argument, že žádné tratě se nemají rušit, jelikož železnice je dopravou budoucnosti!
V senátu věděli, že konzervace tratí znamená nemožnost snadného obnovení nákladní dopravy
#lokálkový potenciál
Lišky v Doupově už se těší, jak se povozí. Možná by veverka naložila i nějaké šišky. A zvířátka pak spolu jela obnovit vlečku na Orlík, protože je potřeba obnovit výstavbu přehrady. Nebo tam aspoň vozit kozu na řezání dřeva.
Informační hodnota tohoto postu je nepochybě velmi přínosná…
No zrovna na Orlík se nyní vozí po silnici spoustu materiálu na rekonstrukci hráze a kousek vedle na stavbu D4,kam se naprosto vše vozí jenom po silnici.
Konečně zde platí věta o přesunu zboží na železnici !
Sláva, přeji všem zúčastněným stranám, ať se podaří dílo dotáhnout do úspěšného konce !
Všem zúčastněným stranám, tedy i těm místním, kteří proti těžbě protestují?
Ono se těží kvůli železnici?
Jistě! Těžba se musí obnovit, aby bylo co vozit, tak je to šotosprávně.
A kde já píšu cosi o železnici? Komentář přeje štěstím všem zúčastněným stranám, jedna z těch stran je obec, která to nepodporuje, tak si to celé vzájemně odporuje. Umíte vy vůbec číst?
Ano i jim, práce a peníze pro město z těžby.
Pár let práce tam nic nezachrání..
Přesně, tady je to místo, kde časté volani po vlečkách v diskuzich dává smysl. Hromadný substrát atd.
Nejenom tady. Veškeré kamenivo, jíly, písek a další horniny, beton, cihly, keramika a další stavebniny stejně jako veškerá ocel, dřevo, hnojiva a obilniny je nesmysl vozit jinak než vlakem.
Tak určitě, druh nákladu rozhoduje. Odkud, kam a v jakém množství se přepravuje, to vůbec není důležité.
tak uznejte že převést 100000 a) tun písku nebo b) 100000kusů papírových kapesníků zavání drobným rozdílem v požadavcích na volbu prostředku přepravy
Nepopírám, že druh nákladu je důležitý parametr. Ale není jediný, jak to prezentovala Hala D.
Jenže někteří si myslí, že společnost se má povinně přizpůsobovat železnici. Fanatici.
Ještě ráda se bude přizpůsobovat.
Koneckonců skoro všechno, co je dnes považováno za normální, někdy nějak začínalo a všelijací ultrakonzervativci, strážci našich svatých hodnot, národních tradic apod. taky vždycky na proponenty změn a pokroku na začátku těch změn pořvávali něco o fanaticích.
Tak to znamená, že EU je fanatická, protože ta se právě touhou o zničení automobilismu a letectví na úkor železnic netají.
„100000 kusů papírových kapesníků“
Kdyby každý bral balení po 100 ks, tak objíždíte 1000 adres.
Totéž s rohlíky. Ano, vodovodní potrubí o průměru 1435mm profil bybylo možné také vyrobit. Vodu mezi potrubím průměru 500 mm, 100 mm a 16 mm netřeba překládat, voda to zvládne sama. Rohlíky nikoliv.
V 90. letech jsem pracoval v loučovické papírně. Denně se dráhou expedovaly až 3 čtyřosáky papírenských hygienických výrobků – toaletního papíru, ubrousků, kapesníků. Chodilo to do jednoho pražského velkoobchodu, který tehdy sídlil na bubenském nádraží; tehdy ještě unitární dráha nám na to udělala speciální nabídku a vozila to jako přednostní zásilky Sn vlaky s garancí dodání do cílové stanice do 24 hodin.
Hlavně to bude dávat smysl proto, že na začátku naloží celý vlak a celý vlak vyloží u zákazníka, který má pravděpodobně ve fabrice rovněž vlečku. Kdyby to museli dělit pro různé příjemce po vagonech, tak by se to nevyplatilo.
Takhle se to napsalo do EIA. Nicméně, ten investor v roce 2023 neví, komu a kam bude v roce 2033 a dalších letech ten kaolín prodávat. Jaké objemy jednotliví zákazníci budou odebírat, jak budou nakloněni přepravě po železnici atd. Před 70 lety to fungovalo tak, že v Krivém Rogu se otevřel železnorudný důl, v Košicích železárny, kvůli nim se postavila ŠRT a předpokládalo se, že to tak bude navěky věkův. Dneska ale ten obchod, i se železnou rudou a uhlím, funguje jinak. Tyhle suroviny se do ČR/SR vozí z Ameriky, afrických zemí, Austrálie atd. Tudíž, dnes se řeší EIA, chvályhodné… Číst vice »
Tak s ohledem na dnešní trend na dálnicích se zpomalováním některých úseků až na 30km/h v kolonách se obávám, že za těch několik let budou dálnice pro jakoukoliv dopravu naprosto nepoužitelné.
Jak dlouho že to tím vlakem pojede jen do Hanušovic?
Přesně tak. Kromě vás tady moc lidí neřeší druhý konec těch přeprav a zdá se, že i pro EIA to končí Hanušovicemi.
Odpůrci železniční dopravy argumentují neexistujícími železničními vlečkami (které byly pro hladší nástup kamionů preventivně zlikvidovány). A nutností překládky z důvodů přepravy první či poslední míle automobily. Pokud tedy je první míle na kolejích, a spousta podniků na zpracování těchto surovin ještě vlečky má, tak nevidím pro vozbu kamiony žádný racionální důvod.
Kromě kamionového fanatismu. 😀
To spíš obráceně. Ty innokontejnery pojedou z Vidnavy na autech do Nysy a odtamtud vlakem někam daleko.
Přeloží se to z pásového dopravníku v bývalé šamotce na kamion (nejpozději po první každoroční měsíční výluce organizované dobrou správou, pokud vůbec nějaká železniční přeprava začne) . Slohové cvičení o čtyřech brejlovcích, zvané EIA, je dobré aby přes žabičkáře prošlo otevření dolu. Bohužel. A ještě se v tom lomu nebude dát koupat 😩
Beton? Víte že máte 60 minut než začne tvrdnout!?
Jo, vlečka na každou stavbu!
Všechny vnvk obnovit!
Železniční povinnost!
Obnovit kusové zásilky!
Kontejnerizace je sprosté sousloví!
První a poslední míle kontejneru po silnici se musí zakázat!
V Rakousku už zakázali převážet odpad na delší vzdálenosti jinak než po železnici. Uvidíme zda se to dostane i k nám.
Taky se podívej o kolik platí více za likvidaci odpadu. A ne si jen vybrat co se Ti hodí.
To že to máme každý hozené jinam je dané , jen to není nutné vnucovat druhému.
Vozové zásilky, jedna ke druhé, a máte také dlouhou šňůru kamionů na poměrně dlouhé trase…
Ano správně. Posbírat JVZ z různých stanic a hned je „ucelený“ vlak z JVZ. Problem solved. Protože železnice je vhodná jen pro ucelenky.
I vlak s jedním vagonem je vlastně ucelený vlak.
To není problem solved. Nevyřešil jste tu druhou polovinu s dodáním na místo určení. To bude smluvní strany docela dost zajímat, to zboží vám nepatří.
A pokud počátáte s tím, že zboží naložíte a necháte si ho… v rozporu s přepravní smlouvou, tak to bude zajímat i orgány činné v trestním řízení.
Efektivnější, ekonomičtější a ekologicky šetrnější je místo navážení zboží na vnvk a naopak rozvozu autama vozit kontejnery autama na překladiště, tam přeložit na ucelený vlak a ten jedním fírou a mašinou dopravit do jiného kontejneroveho terminálu.
Ale to byste nesměl vidět rudě.
Zkrátka řadění jvz v ranžírech je neefektivní i oproti překládce kontejneru. Rozumíte vůbec tomu, že kontejner z domu do domu jen dvakrát přeložíte a vlak vůbec neřadíte? Kdežto Jvz překládáte na nádraží z auta, vagón pak nejspíš dvakrát až čtyřikrát řadítea pak 6ase překládáte na nádraží do auta? Ach jo.
Nesmysl. Kontejnery se překládají právě v těch terminálech. Nevím jak je to s řazením kontejnerových vozů, ale určitě není pokaždé celý vlak z terminálu A do terminálu B. A JVZ se vůbec nemusí překládat na auto. O dopravu se starají manipulační vlaky, které pravidelně projíždí po trati ve směru přepravy. Např. v Brně vezmou JVZ co směřují na trať 250 nebo trať 260, a rozvezou po stanicích, kde se příslušné vagony nechají na vlečkách. Až pojede Mn vlak opačně a bude vyloženo, všechny prázdné vozy stáhne do Majlontu na ranžír. A pak se zase rozvezou dle potřeby. JVZ nejsou nic… Číst vice »
No, tohle sice není přesun, protože teď to nejezdí jinak, ale aspoň tak, když už nová přeprava. Škoda, že obnova pokračování i na druhou stranu je náročnější.
Hezké Tak teď ještě Horní Slavkov. 🙂
Ano, pokud ji kraj objedná.
A dopadne to jak s 097… Doprava objednaná, trať nesjízdná.
Kraj objednává nákladní dopravu?
>veřejnost dala najevo „výslovný nesouhlas s plánovanou těžbou z důvodu obavy ze zhoršení životního prostředí, zejména obtěžováním hlukem a prašností“.
Já bych se tak neradoval…
Dnes by bylo s podivem, kdyby se někdo proti jakékoliv stavbě neozval.
V tomto případě, proti jaké stavbě prosím?
Lom, překladiště, vlečka. Předtím demolice stávající ruiny, ale tu by místní uvítali.
Budou mít zaměstnání v místě bydliště. A kaolín není kámen. Těžba není tak hlučná ani prašná.
budou mit zaměstnání , kolik lidi takový lom může zaměstnat ? 20 , 30 lidí ? reditel prijede z olomouce autem , učetní personalista v jedne osobe ,bozp bude ,,zvenku,, , par cifršpionů, ridici bagru , nakladacu , udrzbari , pomocni delnici , mozna strelmistr? , . takze z mistnich bude mit zajem 10 lidi . opilce , chronicke netahla nikdo do prace nedostane , a mladi , vzdělaní pojedou za praci pres hory stejne jako dotet jezdili do skol a trhali vazby na kraj kde vyrostli a uz se nevrati , ti na kterych stoji budoucnost a rozvoj do… Číst vice »
„dotet jezdili do skol a trhali vazby “
To by se dřív nestalo. Na školu by je nepustitli, dostali by umístěnku a běda, kdyby chtěli odejít jinam – při útěku zastřelit.
A tak se bojovalo proti zlým velkokapitalistům, co maj nehorázné majetky, aby bylo dělníkům lépe – dělníka při útěku zastřelit…
Vás taky museli za takový zkriplený kecy vyhodit z každý hospody, že jste se musel tak aktivně uhnízdit tady.
vy mpíšete někdy takové žvásty až mi je z toho ouzko.
Budou přece jezdit s těmi brýlovci a plynovou krávou, ne?
Kaolin je jíl, tedy velmi jemné částice. Práší to hodně.
Při povrchové těžbě je to spíš vlhké bahno.
Klasika, každý je proti všemu, když to má u baráku a nebo kousek od něj. Někteří jsou proti, i když se má něco dělat na druhé straně republiky. Já to prostě nechápu. Bydlel jsem u dálnice (D7) a bylo to v pohodě. Bydlel jsem i u železniční trati (280), taky to bylo v pohodě. U dolu jsem sice nebydlel, ale o co to může být horší, než u dálnice? Lidi prostě zbytečně plaší, nebo… no, já fakt nevím čím to je, možná proto že jsme Češi 🙂
Možná že část lidí vnímá hluk jinak než vy.
Jde si na to zvyknout a „vytěsnit to“. Jen to někomu trvá déle (měsíce, pár let).
a proto je studiemi dokazano ze hluk vnimany na pozadi prokazatelně snižuje imunitu , a v mistech hluku pres 80dB dele než 10 hodin je zvyseny vyskyt onemocneni srdce – pravdepodobne ze stresu , ktery si telo tvori z hluku , ktery je vedomim vytesnen . lidé se vyvíjeli miliony let. v relativnim tichu. neni možné se naučit žít se změnami vytvořenými během 50 let. vsichni lezou do lesů, proč asi ? podvědomě je potřebují. váš názor je iluze silného jedince. za pravdu mi davaji i predpisy pro zatizeni okoli hlukem , tak obtezujici samospravu ktera tak rada vydava vyjimky… Číst vice »
Zvyknout si prý lze i na šibenici. Jako rodilý krumlovák jsem byl zvyklý na smrad z Vltavy, do které bez čističky tekly sračky nejen z města, ale hlavně z papíren ve Větřní, a na hladině plavaly mraky chuchvalců růžovofialové pěny. Přespolní po vystoupení z autobusu lapali po dechu a nechápali, jak tam můžeme žít a dýchat. Jo, zvyk je zvyk.
ja byl jednou na dovolené cca 3km od lomu. netušil jsem ze tam je. so ne v pohode. pondeli v 7 rano sirena , asi hori v 7:05 sirena asi velkej pozar , 7:07 sirena doprcic to bude asi fajrunka v 7:10 rána až se chalupa oklepala , oblak prachu za kopcem si sedl za hodinu. a drtička , třídička , a všude prach. a v 9: 00 dalsi odstřel a ve 12: 00 znovu a ut st čt pá . a všude prach , jak když napadá sníh . v pátek zapršelo a prach se spláchl. aby nový turisti… Číst vice »
A tam něco teď jezdí? Že mi přijdou tamní koleje dost zarostlé.