Čína představila vysokorychlostní nákladní vlak, má jezdit až 350 km/h
Prototyp nákladního vysokorychlostního vlaku. Foto: CRRC
Výrobce míří s novým vlakem na přepravu zásilek pro e-shopy na vzdálenosti 600 - 1500 km.
Výrobce míří s novým vlakem na přepravu zásilek pro e-shopy na vzdálenosti 600 - 1500 km.
No vida. U nás už je problém kusových zásilek i jednotlivých vozů či přeprava malých zásilek po kolejích. Někde to prostě jde, protože myslí. zdá se, že u nás zaostáváme hodně.
To je něco asi jako poštovní TGV, no u nás by mohli zkusit ve smyslu USA kdy k návěsu pro kamiony zaháknou podvozky a udělají z toho vagóny, velise jednoduché a efektivní a to jezdí poměrně dlouhý vlaky, ikdyž tu jejich skanzenovou dráhu nemusím, tohle se musí nechat jako dobrý nápad, nic navíc se něděje, žádné překládání na plošiňáky či podvalníky, jen zaháknout podvozek mezi dvě skříně, kola na silnici vše zůstává, potom stačí odpojit podvozky, připráhnout kamion a může se s návěsem jet dál…
Je vidět, že nevíte o čem píšete. Návěsy vozí na plošinových vagónech:
https://www.youtube.com/watch?v=pMoCbUDzd18
A maximum 130 km/h pro nákladní vlak o skanzenu moc nevypovídá.
Vetsinou ano, ale take existuje i toto:
https://www.youtube.com/watch?v=SENSBciWzFs
Nákladní VRT vlaky 🙂 … se musíme ještě hodně učit, ale v rámci EU asi lepší než kamiony
TGV La Poste… ale nevyplatil se… Evropa je huste osidlena, spise se vyplati osobni cestovani a nakladni vlaky na koridorech…
Síť VRT je v Evropě roztříštěná, takže to podobnému projektu moc nepřeje. V Číně to už přeci jen je kontinetální záležitost s 30 000 km VRT, to se u expresních zásilek může značně projevit.
Tak technicky by to nemusel být ani takový problém u nás, udělat něco podobného… Vectrony tu jsou na leasing, stačí vzít staré vozy na 160 km/h (pár přímo ideálních Bdmtee), vyházet sedačky, příčky, záchody, oddíly, rekonstruovat podlahu na pohyblivou s kotvami a místo schodů udělat výsuvné rampy nebo čela… a máme tu soupravy pro kusové zásilky s max. rychlostí 160 km/h. Z hlediska logistiky je zcela přirozené u nás objednat u Metransu kontejnerovou přepravu z konkrétní adresy, kdy tahač akorát doručí kontejner na vlak jedoucí do Hamburku a následně jej v Hamburku přeloží na konkrétní loď. Mít takovou možnost například… Číst vice »
No super. A na regionalnich tratich by moh jezdit cargo sukafon… Rychlosti 160 km/h nikoho neomracite, to nestoji za to to prekladat.
Zajimavy by asi taky bylo videt, jak maj vymyslenou nakladku a vykladku. Pochybuju, ze to bude vykladat nejakej Lojza s paletakem.
Kdyby náklad jel rychlostí jako osobka, tak by nemusel na koridoru uhejbat pro předjetí, projel by i přes den.
Jako logistik jsem si jistý, že by to fungovalo pod křídly specializované firmy. Nejde ani tak o rychlost 160 km/h – jde o to, že většina leteckých zásilek je menší balík, často jedna paleta a občas nějaký větší kus (musí se vejít do nákladního prostoru v podpalubí – břicha letadla). To znamená, že se nevyplácí posílat prázdnou dodávku, natož kamion s jednou paletou a tak se to často dokládá více paletami od více zákazníků – to ve výsledku zdržuje celou draze zaplacenou přepravu až o 1-2 dny navíc. Nabídnout službu „složím v šest večer v Přerově a ráno je to… Číst vice »
„nevyplácí posílat prázdnou dodávku, natož kamion s jednou paletou a tak se to často dokládá více paletami od více zákazníků“
A tím chete naplnit vlak?
A kolik tun by se do toho osobáku s vyházenými sedačkami dalo naložit?
Však by ty zásilky šly do nákladních prostorů letadel, rozhodně by nešlo o nějaké těžkotonážní nadměry ale hlavně lehčí palety do 160 cm výšky a hmotnostech od 100 do 300 kg / pal.
150 lidí á 80 kg nám dává 12 tun. Když odpočítám topení, VZT, sedačky… tak možná až 15 tun na vagon. Přičemž taháte 35-40 tun mrtvé váhy.
„Zásilka by se dala doručit třeba v Přerově na vlak a byla by přepravená ke konkrétnímu letu“
Proč to překládat na vlak, když po silnici je to na letiště v Mošnově hodinu jízdy (65 km). To jsou zbytečně vyhozené peníze. A co se ropy týká, tak ta dodávka může být časem i elektrická.
Třeba proto, že letadlo ti letí z Ruzyně? Než zařizovat přelet z Ruzyně do Mošnova je už levnější a ekologičtější poslat tu jednu paletu klidně tim prázdnym kamionem.
A tady je max 120 pro cargo. A to ještě..
Až u nás bude VRT, tak třeba po nich i někdy bude jezdit nákladní rychlovlak třeba z Hamburg do Vídně.
Tezko, na to jsou koridory, ty jsou stavene na tezke vlaky, nejake lehle vlaky by asi mohli jezdit i po VRT, ale nerekl bych, ze se to vyplati…
Těch 120 km/h se vztahuje k 22,5 t/náprava, respektive teď nevím, jestli to není 20 t/náprava.
Všechny zde jmenované rychlovlaky musí i po naložení mít zhruba 16 t/náprava, pak není problém jet jako nákladní vlak po VRT rychlostí 350.
z toho by Sosnu mohlo jebnout, ne?
budou naše VRTky s nákladní dopravou (kapacitně) počítat? třeba Brno – Přerov? LOL
U nás žádné vrtky nebudou!
A proč hnát nákladní vlaky po VRT Brno-Přerov, když budou mít k dispozici klasickou dvojkolejku Brno – Přerov?
komunistická Čína je vyspělejší než kapitalistická Česká republika, která kupuje vagony 50let stare z ciziny a renovuje je
Ono je to složité, když celá ČR má tolik obyvatel jako některá jejich města a ten počet se soustředí do jednoho místa. Myslíte, že s tou hustotou osídlení, co máme tady, by se tam s tím někdo vůbec zabýval?
Čína má podobnou hustotu zalidnění
Protože dvě třetiny země jsou neobydlená poušť nebo hory, ty chytrolíne.
To je pravda, ale také je to pořádný kus Asie s aglomeracemi v řádech desítek milionů lidí. Jinými slovy obrovské vzdálenosti a spousta lidí k cestování.
Ty vozy nekupuje Česká republika, ale dopravní firmy. Ale které 50 let staré nákladní vozy kupují naše firmy? A jste přesvědčený o tom, že Číňani vyhodí všechny staré vagóny a přejdou na nové soupravy?
Ale notak. Kdo nadává, tak má vždycky pravdu. Ikdyby to bylo vyrobené v roce 1997, tak je to 50 roků staré a nehádejte se s ním. On řeže psa, že mu vyvrátil strom.
Jakože čínští soudruzi umí lépe krást?
Jestli vyměníte průmyslový růst za životní pohodlí a svobodu rozhodování, tak vzhůru do toho. Ne vše je tam tak růžové jako MHD, VRT a blikavé mrakodrapy v centru měst. Zrovna pro obyčejného jedince tento komunisty vedený kapitalismus není moc vstřícný.
Třeba podobnou kritku byste si tam na internet nenapsal, protože nelze zpochybňovat to jak je země vedena.
Překvapuje mě, kolik lidí by chtělo žít v komunistické Číně. 😀
A proč nesestavit náklad a pak počkat a připojit ho za osobní rychlovlak? No jo nelze protože to jsou jiné firmy. A pak učet za el zase jiná firma a poplatek za jizdu po kolejích to nikdo nedá do kupy. Ale technicky by tak šlo přepravit neco z Prahy do Ostravy a pod.
Jestli ono to nebude tím, že rychlovlaky jsou ucelené, trvale spojené jednotky.
Nešlo, ta aerodynamika by je asi vykolejila. Nejsem odborník, ale u rychlosti nad 160 km/h je třeba nízký součinitel tření, jinak se nadá překonat ten vysoký odpor.
Prázdný nákladní vagon 120 km/h, ložený max 100 km/h. A když už se sestaví náklad, tak ho může táhnou lokomotiva rovnou, nemusí se čekat, až pojede Pendolíno.
Problem nakladnich vlaku neni rychlost vlaku, ale rychlost celkove prepravy, kdyz pres ceskou republiky trva prujezd 24h, tak to proste rychle neni, …. proto se v Evrope stavi transevropske zel. koridory,…
Problem je kapacita trati, terminaly, pripadne segregace osobni a nakladni dopravy na frekventovanych usecich…
V Japonsku do toho sli vystavbou novych ciste osobnich trati shinkansen, ktere prevzali velkou cast cestujicich,…
V Japonsku bych řekl se jde naopak opačným extrémem, než v Evropě. Mají tam segregaci na úrovni techniky. V Německu je možné, že pokud se něco vysype na VRT, tak ICE může jet po staré trati. Sice to trvá déle, ale jede se. V Japonsku toto není možné.
Ako teória fajn, ale bol to v Japonsku za uplynulých 60 rokov zásadný problém?
Docela by mě zajímalo, jak často mají v Japonsku poruchy na VRT.
Dá se říci že „nikdy“. Před dvěma lety byla obrovská aféra, když se jedné N700 rozlomil rám podvozku, resp uchycení trakčního motoru, dojela z Hakaty do Nagoje, kde byla jízda pro závadu ukončena. Bylo z toho mediální haló, přestože pro cestující to bylo „jen vysazení“, k ničemu zásadnějšímu nedošlo (vykolejení či tak něco). Bezpečnost systému co za 60 let neměl zaviněnou nehodu tam berou smrtelně vážně Jinak zastavení (nejen) VRT na pár hodin bývá při maximech tajfunů (větry přes 200 km/h) a po hodně velkých zemětřeseních, kdy dojde k většímu poškození trati. To se pak pár dní až týdnů v… Číst vice »
To by se v japonsku dělalo dost těžko, když ta „stará“ trať má rozchod 1067 mm. A stavět rychlovlaky na rozchodu 1067 mm je zase trochu problém.
Přesně. Pokud chceme zrychlit nákladku v Česku, tak je úplně jedno, jestli mi vozy pojedou maximálkou 90 nebo 160. Když to pak bude půl dne stát v nějaké horní dolní, druhýho půl dne to bude zamčené, bo fírovi skončí služba, atd.
(Přeháním samozřejmě. Ona ta rychlost má význam z důvodu kapacity na trati. Pomalý vlak bude spíš někde odstavený, protože se nevleze do taktu, než vlak rychlý. Ale jedná se jen o problém plánování, ne rychlosti přepravy.)
Kdysi to pan Šimral bral z Prahy do Brna v trase nejedoucího rychlíku. V Maloměřicích měl náskok a to mohl max 120, zatímco rychlík mohl max 160.
Nejhorší jsou takoví, kteří prohlásí, že nákladní vlak má jet v noci – aby se nemusel řešit problém s osobní dopravou. Takže si v Brně počká, až padne noc, ráno dojede do Děčína a tam si počká, až padne noc…. A přesně takto to skončí na tranzitujícím kamionu na D1.
Vyrobit vysokorychlostní nákladní (poštovní) vlak není problém. Problém je spotřeba energie. V osobní dopravě je to akceptováno, v nákladní ne (alespoň u nás). Proto tu ani nákladní dopravci nejezdí víc jak 100 km/h, ačkoli by mohli (mám pocit že pan Šimral tu psal, že zrychlení NExu z 100 km/h na 120 km/h znamená nárůst spotřeby trakční energie o 50 %)
Jedna se o konkurenci letecke doprave, takze verim ze spotreba energie nebude problem.
Předpokládám, že jeden z hlavních důvodů proč to dělají, aby to mohli narvat na své vysokorychlostní koridory, které mají velký provoz osobních rychlovlaků a pro pomalu jedoucí náklad tam prostě není místo.
Psal jsem o 30%, ale toto není klasická nákladní doprava s extra nákladními vozy.
Zde se jedná o dokonalou aerodynamiku a o celkově nízkou hmotnost jak soupravy, tak zboží. A má to konkurovat „pažravé“ letecké dopravě.
Za mě palec nahoru, pro rozsáhlou Čínu s výraznou sítí rychlých tratí jde o významnou náhradu letecké nákladní dopravy, pokud to dotáhnou do konce…
Proč se podobné řešení neuplatňuje i v Evropě?
V Evropě bohužel žádná síť rychlých tratí na kterou by stačila jedna jednotka s jedním rozchodem s jedním napájecím systémem s jedním zabezpečovacím systémem prostě neexistuje.
Tak nemyslel jsem celoevropsky, ale třeba v rámci Německa, Španělska nebo Francie.
To se vam prave nevyplati, pro to je jak nemecko, tak francie plan konvencnich trati pripravenych i pro naklad, dalsi se stavi… i 100km/h byste nonstop vlakem dojel ze Spanelska do Nemecka… nepotrebujete k tomu VRT…
Zasadnim problemem je, ze Evropa neni co se tyce zeleznice zatim propojena na mezi staty je spousta trati zastaralych nebo dokonce zrusenych… ted se modernizuji a stavi koridory napric Evropou sjednotnym zabezpecovacem ETCS a vicesystemove lokomotivy, pak jsou jeste problemem ruzne rozchody, coz pro nakladni vlaky je problem…
Protože na evropské vzdálenosti to nedává smysl. Buď to z ČÍny přiletělo rovnou na letiště do 200 km od zákazníka, nebo to připlulo na lodi v kontejneru. V případě prvním nedává smysl přeložení na vlak a pak teprve do dodávky. V druhém případě se nespěchá, loď plula 2 až 4 týdny (slowsteaming).
A nevytížilo by pár takovejch vlaků i to množství balíků, který křižuje tam a zpět po Evropě? Ne všechno jde z Číny rovnou koncovýmu zákazníkovi, něco chvíli zůstane ve skladech dovozce a něco se v Evropě vyrábí…
Tak oni tim asi nebudou vozit uhli nebo klady, ze? Ma jit o konkurenci letecke nakladni doprave. Tam by ta spotreba energie nemusela bejt problem (narozdil od nasich NEXu, ktery konkurujou kamionovy doprave).
Při pohledu na fotografie nejsou některé věci zřejmé. Video odhalí víc…
https://www.youtube.com/watch?v=PPUXEoY6guM
Hustý. Vyjde to? Nevyjde to? Se uvidí. Nahradit cargo letadla vlaky, by mohlo zafungovat.
Nebylo by jednodušší trochu potunit tento stroj?
Ve zkratce pro neanglicky hovořící: elektrická šestnáctivozová jednotka pro přepravu kontejnerů o rozměru 31 stop.
Pravda není vysokorychlostní a je na rozchod 1067 mm, ale s tím by si už čínští inženýři jistě poradili.
https://en.wikipedia.org/wiki/M250_series
Jen asi tak složitý, jako potunit kamion na Formuli 1.
„Dvě řady kontejnerů“
To budou asi nějaké atypické nebo poštovní klece, jinak to nedává smysl…
…to neni novinka, jsou to specialni kontejnery, podobne jako v letadlech…
V tomhle mám podporu od SnadŽel, že něco takového prostě nepotřebujeme.
A když by se z 810ky vyndaly sedačky, tak to také službu udělá…
To ne! 810 potřebujeme pro šotoušky. Teď se trochu vztekali kvůli bourání těch záchodků a kůlen.
Jo no,to bylo breku 😀 ale BAN dostanu já 😀
Zas chápejme, že ten brek je živí…
Ještě dříve jezdilo TGV La Poste (od 80. let).
Ano, první vysokorychlostní bylo La Poste, šťoura by řekl, že nebylo na 350, ale to bych neřešil. A jestli veze rychlovlak kufr nebo balík je asi jedno. Každopádně super, hlavně to nezvedat zbytečně do vzduchu.
Navíc jedna z významnějších akcí tohoto žlutého vláčku byla i zkušební přeprava balíků na nádraží St.Pankras v Londýně. Jako první TGV klasické konstrukce na Ostrovech – ne Eurostar.
https://cdn.londonreconnections.com/assets/tgvsidefar.jpg
To je pravda, na druhou stranu se snad nikdy v obecné řeči „poštovní“ nepovažuje za „nákladní“.
Balíky pro eshop jsou spíš pošta než náklad.
La Poste jsou skutečně lehké cargo. A ono TGV má skutečen kvůli tomu větší dveře.
Asi nejlepší fotka dveří, kde objekt ale není model:
https://2d25517.pagesperso-orange.fr/pelliculage_TGV/poste/TGV_Poste_pellicule.jpg
Interiér:
https://p7.storage.canalblog.com/78/60/1336636/105923486.jpg
Ha, nalezeno, včetně člověka:
https://media.lesechos.com/api/v1/images/view/5c2a20a03e454614d9700146/1280×720/ech21712074-1.jpg
Pro maximalizaci rychlosti doručení by to ještě mohlo umět pobrat celé skříně kamionů či nákladních aut (nakládané pravděpodobně otevírací střechou s využitím jeřábu). Nicméně i paleta/malý cargo kontejner je fajn.
Tohle je patrně zaměřeno na lehčí poštovní zásilky, ne těžkou nákladní dopravu.
jj, posílat vnitrostátně věci letecky je dost drahé, když mají kvalitní rychlovlakovou síť.
Vždyť se o tom v tom článku píše.
To ano, nicméně i ten balíček potřebujete nějak dopravit na nádraží ze skladu či továrny a pak z nádraží poslat na výdejní místo. Pokud by balíčky zaplnily celý „mininávěs“ či nástavbu na dodávku, byla by manipulace s nimi rychlejší a pohodlnější. A myslím, že o rychlost tu půjde především.
Tedy ve výrobně naložím do mininávěsu, elektrotahač mi to odveze k nádraží, tak se návěs hodí do vlaku a v cílové stanici bude čekat další tahač, který to doveze na místo určení.
Na těžkou nákladní dopravu to nebude…to rozhodně ne.
My zase máme banglády.
My jsme hlavně tak malou zemí, že nikdo o letadlech neuvažuje a ani o vlaku. Dodávky a kamióny s výměnnými nástavbami to bez problémů zvládají…
Česko jo, ale co Evropa?
Tam? Za hranicemi? Vždyť tam mají německé nápisy a nepřátelskou trakci. Jako jo, když to někdo doveze na pohraniční přechodovou stanici, tak to možná odvezeme, ale hlavně ať neotravuje. Národní dopravce přece nebude zajíždět do ciziny!
A takhle to bylo celá léta, na státní hranici končil svět.
Mazec. Tak zítra zas na svou dřevěnou 122 a vzhůru vstříc světlým zítřkům 🤓
Taky se pozítří těším na 2 brejlovce 😀😀😀
Přesně! K čemu nové věci…
Neopouštěj staré věci pro nové
I když lak šediví a prýská…