Za tento text může především Jaroslav Rudiš a jeho román Winterbergova poslední cesta. Hlavní hrdinové v něm putují po bývalém Rakousku-Uhersku. Jeho četba způsobuje, kromě chuti na pivo a návštěvu libereckého krematoria, také velké nutkání vyrazit někam vlakem. Z jeho románu je použito i slovo „překolejení“ v titulku: označuje tak trasy, které překonávají Alpy.

Po dvou letech omezeného cestování byla knížka posledním impulsem vyrazit jen tak vlakem na trošku delší cestu. A když jsem začal prohledávat rezervační systém Českých drah v kombinaci s rakouskými, bylo brzy rozhodnuto: rychlý výlet do Alp. Jízdenka z Prahy až do Villachu za necelou pětistovku lákala vyrazit už jen tak. Pro řadu lidí nepochopitelné, ale mezi čtenáři tohoto serveru je jistě dost těch, co pro takový výlet mají pochopení.

Tento text není cestopisem, chce být jen inspirací pro ty, kteří přemýšlejí o podobném výletu a nevědí třeba, jak na to. Doba na cestu je teď ideální: hranice se otevřely, ale turistů ještě není zdaleka tolik jako v minulosti. V praxi tak pojedete třeba přes Semmering vlakem, kde budete ve voze zcela sami nebo se nebudete v Hallstattu prodírat davy asijských turistů. K tomu ještě připočtěte stav, kdy jsou vrcholky hor zasněžené, ale v údolí je už jaro.

Základem plánování je Včasná jízdenka Evropa, produkt Českých drah. Jízdenka často za cenu vnitrostátního spojení z Plzně do Ostravy. Počty takto levných jízdenek jsou omezeny určitým počtem. Tím, jak jezdí méně lidí, tak zjevně nedostatek není, a za nejlevnější jsou k mání i dva dny před odjezdem. V případě Rakouska jsou tři různé stupně cen, při cestě z Prahy nejlevnější vychází mezi 400–500 Kč pro cesty do Horního Rakouska, Salcburska i Korutan. Jízdenka Praha – Klagenfurt je tak k mání například za 471 Kč a přejedete s ní v podstatě zemi od severu k jihu. Jízdenky pro cestu, která proběhla ve středu a ve čtvrtek, jsem kupoval minulý pátek večer.

Jet jen tak tam a zpět by mě úplně neuspokojilo, a tak nastal čas na různé kombinace. Plán byl jednoduchý: dostat se co nejlevněji co nejdále v Rakousku, ale také něco vidět. Pokud nechcete strávit většinu času jen ve vlaku, přijde vhod rakouská obdoba Včasné jízdenky: Sparschiene. Pokud si ji koupíte pár dní před odjezdem, není problém strávit v Rakousku dvě až čtyři hodiny jízdy ve vlaku za ceny kolem 10–15 eur. Už při nákupu na webu rakouských drah si rychle uvědomíte, jak vyspělou firmou z pohledu rezervačního systému jsou ČD nejen aplikací Můj vlak: zatímco u ČD vám přijde jízdenka rovnou do e-mailu, u ÖBB musíte ještě stáhnout přes speciální odkaz.

Spojení Praha – Graz je jednou ze sázek na jistotu, jak se dostat z Česka do Rakouska pohodlně. V 6:12 usedám do railjetu v Praze, ze kterého vystupuji v Bruck an der Mur po necelých sedmi hodinách. Trasa byla zvolena přes Vídeň: chtěl jsem si v klidu projet železnic přes Semmering, kterou má za pár let nahradit nový tunel. První dojmy: poloprázdný vlak jak v Česku, tak v Rakousku. Sedm hodin v jednom dopravním prostředku se může zdát jako dlouhá doba, čas ale s bistrovozem v blízkosti rychle utíká.

Cestu jsem plánoval záměrně tak, abych neseděl jen ve vlaku. Tři hodiny jsem tak využil k výletu do okolního podhůří Alp. Následná cesta do Villachu ukázala, že nasazování náhradní soupravy je běžné i v Rakousku. Místo railjetu přijíždí klasické vozy, ne zrovna v nejlepší kondici. Další krásná trasa, kdy člověk neví, na kterou stranu dříve koukat.

Druhý den ráno na nádraží ve Villachu ukazuje, že ve špičce se už počtem cestujících vrací rakouská železnice k normálu, najít volné místo zabere více času. Vlak šplhá po Tauernské dráze, jedné z hlavních železničních tras přes Alpy. Za Spittalem začíná vlak výrazně stoupat, otevírají se krásné výhledy do údolí. Přicházejí první tunely včetně nejdelšího, přes osm kilometrů dlouhého Taurnského. V něm překoná vlak i nejvyšší bod trasy: 1 226 metrů nad mořem. Vlak sjíždí do Bischoshofenu, kde již čeká další spoj směr Graz. Trať údolím Enže nenabízí tak spektakulární výhledy jako předchozí, přesto je na co koukat. Třeba na sjezdovky ve Schladmingu, kde se pravidelně jezdí světový pohár v alpském lyžování a vlak je těsně míjí. Několikrát míjíme dálnici a jen si říkám, jaká je pohoda si užívat jízdu jako divák namísto řidiče.

Ve stanici Stainach-Irdning mám opět přes hodinu čas, a tak jdu pěšky prozkoumat celé okolí. Návaznosti na některých tratích nejsou dokonalé, v tomto případě je to ale výhoda pro menší procházku zakončenou během. Stanice příjemně překvapí jiným detailem: čisté záchody zcela zdarma.

Ze Štýrska se přesouvám do Horních Rakous. Úzkým údolím řeky Traun trať vede k Hallstattskému jezeru, kde na zastávce stačí přestoupit na loď a doplout k jedné z památek UNESCO. Jindy přeplněné místo zejména asijskými turisty je takřka prázdné.

Při cestě z vyhlídky nad městem se mi připomíná aplikace Můj Vlak, jak je dnes cestování vlakem jednoduché: vše je online. Hlásí mi, že za půl hodiny odjíždí vlak, na který mám jízdenku. Jednotka CityJet mě veze až do Lince po další trati s dechberoucími výhledy. Podobně jako i v jiných vlacích mě překvapuje absence průvodčího, jede pouze uklízeč, který občas něco vybere z košů, a jeho největší zálibou je zřejmě zvedat opěrky u sedaček. Z Lince už zbývá jediný vlak: Jižní expres až do Prahy. Dojezd na čas, ostatně jako všechny vlaky během mé cesty. Intenzivní dva dny na kolejích jsou u konce. Zbývá přemýšlet, kam vyrazit příště. Věděli jste třeba, že za 983 korun se s jedním přestupem dostanete z Prahy do Švýcarska?

Jakými vlaky jsem jel a kolik to stálo

Praha – Bruck an der Mur 6:12–12:56, rj73, 756 Kč včetně místenky, Včasná jízdenka Evropa
Bruck an der Mur – Villach 16:15–18:46, RJ539, 9,90 EUR, Sparschiene ÖBB
Villach – Bischofshofen 7:16–9:05, RJ691
Bischofshofen – Stainach-Irdning 9:12–10:20, IC513
Stainach-Irdning – Hallstatt 11:49–12:31 REX4409 – cesta Villach – Hallstatt na jednu jízdenku, 14,90 EUR, Sparschiene ÖBB
Hallstatt – Linz 15:07–17:49, R4415
Linz – Praha 18:54–23:03 EC336 – cesta z Hallstattu do Prahy za 466 Kč včetně místenky, Včasná jízdenka Evropa

Cestu si kompletně platila redakce z vlastních zdrojů. 

Tagy České dráhy ÖBB

83 komentářů