ČEZ zprovozní svou nejvýkonnější dobíjecí stanici, bude mít akumulátor
Elektrická dobíjecí stanice, ilustrační foto. Pramen: ČEZ
Elektrárenská skupina ČEZ v pondělí zařadí do své sítě veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily první vysoce výkonnou dobíjecí stanici s
Beroun jede, v září se ve městě spustí sdílená elektrokola a teď ještě nejrychlejší dobíjecí stanice na elektromobily.
Tak to je mazec! Vypadá to, že padá další argument proti elektromobilům – pomalé nabíjení.
Přesně tak, teď už jen ta kapacita baterií a je to 🙂
Podle mě kapacita baterií zas takový problém není. Většina elektromobilů nebude mít (zatím) srovnatelný dojezd s běžným autem. Pokud má někdo auto primárně na denní dojíždění do práce a může dobíjet přes noc, tak větší dojezd ani nepotřebuje. Pokud střídá kratší a delší trasy, tak si pořídí plug in hybrid. Zatím je největší překážkou vyšší pořizovací cena, ale ta postupně taky klesá.
ja nejsem expert na chemii baterek, ale samotny fakt ze mate kabel se 150 kW neznamena, ze se to bude nabijet 3x rychleji. dost zalezi na konkretnich bateriich a o tom clanek resp. tiskovka cezu pomerne taktne mlci.
No já nevím, pořád je to 15-20 minut pro nabití auta cca na 80 % (zbytek se prý musí dělat pomalu, aby neodcházely baterky). Takže reálný dojezd potom u většiny aut max. 200 km. Tudíž použití stále velmi omezené pouze pro určitou skupinu uživatelů. A to nemluvím o tom, že i s jednotlivými rychlonabíjecími stanicemi narážejí provozovatelé na limity přenosové soustavy, jak sami přiznávají. Masivní rozvoj elektromobilů tedy bude přímo závislý zejména na možnostech přenosové soustavy. Samozřejmě lze alternativně nabíjet někde přes noc, nebo přes den v práci z běžné zásuvky. Ale to už je opravdu pouze pro nadšence a… Číst vice »
Pěkný článek a pěkné shrnutí, které tento směr podporuje. Technologie je na začátku a vyvíjí se. Co se týče elektrizační soustavy: na hladinách nn (nízkého napětí) bude nezbytné investovat do zajištění nabíjecího výkonu. Budovy na to nemají přípojky, bude nutné navyšovat přenosovou kapacitu na transformační vazbě VN/nn, ovšem na vyšších napěťových hladinách ty problémy už tak výrazné nebudou. 150 kW v obvodu distribučního trafa je celkem výrazný nárůst, ale na hladině VN se jedná o drobné zvýšení. Počet elektromobilů bude v ČR růst postupně a pomalu v průběhu několika desetiletí. Elektrizační soustava se tomu postupně přizpůsobí. Již dnes se při… Číst vice »
Proč by dobíjení ze zásuvky nemělo být pro normálního člověka? Je to úplně naopak. Elektromobil se vyplatí především lidem, kteří jezdí denně velké množství km. Tj. typicky člověk žijící v nějaké vesnici, který dojíždí denně do města. To znamená okolí Prahy a dalších krajských měst. Takový člověk bydlí vesměs v rodinném domku a není nic jednoduššího než dobíjet auto pravidelně přes noc z běžné zásuvky. Rychlonabíječky jsou důležité pro delší cesty a proto, abyste nikde nezůstal viset, ale jinak bude naprostá většina výkonu dobíjena pomalu v noci, kdy žádné přetěžování sítě nehrozí. Časem se určitě zasíťují veřejné garáže, sidliště a… Číst vice »
Z běžné zásuvky dostanete 2 kW, za 10 hodin nabijete 20 kWh, to je 100 km jízdy ustálenou rychlostí, bez klimy a topení. Bude − li to tak dělat 1 z 10 občanů ČR, vychází to na zvýšení oběru v noci až o 2000 MW. V noci funkují vodní, uhelné a jaderné elektrárny, větrníky podle počasí. Fotovoltaika by vyžadovala nabíjení auta přes den, tedy když je člověk v práci. Pak by to fungovalo jakž−takž.
Myslíte, že 2000 MW pro nabíjení elektromobilů přes noc je nějaká závratná suma? Dnešní minimum v diagramu denní spotřeby bylo v noci – 6590 MW a špičkové zatížení přes den 9550 MW. Rozdíl těch dvou čísel dává výkon, o který se musel přes noc snížit výkon elektráren. Ideální na pokrytí nabíjení elektromobilů přes noc. Nehledejte problémy tam, kde nejsou.
S tou špičkou dozajista pomohly Lipno, Orlík, Dlouhé Stráně a také Dalešice−Mohleno. To je výkon, který v noci (a ani přes den) dlouhodobě k dispozici není. Navíc je přečerpávačka akumulátor, který používá přebytky v noci, aby na ranní špičku byla voda nahoře. Ten výkon si v noci vzít nesmíte, jinak máte „nahoře“ (polo)prázdno.
Pro Vaši představu v ČR je instalovaný výkon 21,989 GW z čehož 2,3 GW jsou neregulovatelné OZE, 1,2 GW jsou přečerpávací elny, 4,3 GW jsou jaderky jejichž snižování výkonu je nežádoucí. Tím zbývá výkon 14,2 GW (plyn, uhlí, teplárny, biomasa), kterým je v průběhu roku možné vyrovnat rozdíl v zatížení jak v rámci jednoho dne, tak i v rámci celého roku (rozdíl zatížení léto – zima). Maximální zimní zatížení soustavy je nějakých 11,5 GW. Instalovaného výkonu na pokrytí noční spotřeby, akumulaci v přečerpávačkách a nějaké 2 GW zatížení vyvolaného nočním nabíjením máme nyní dost i se započítáním odstávek bloků pro… Číst vice »
Fakt hledáte problémy tam, kde nejsou. Ten dojezd 100 km většině lidí na denní dojíždění stačí. Nehledě na to, že z 16A jističe dostanete na jednu fázi kolem 3kW, na třífázový jistič skoro 10kW. Výkonu v síti je dost, když se velká část produkce elektřiny vyváží.
Další možnost je nabíjení v práci. Na střechu výrobní haly kanceláří, nebo nákupního centra, kde spousta lidí parkuje, je možné nainstalovat panely a nabíjení pak inteligentně řídit tak, aby se nabíjelo primárně z nich. Těch možností je spousta a časem se ukáže, co funguje a co ne.
Nuž paneláky na ležato moc neznám, tak nevím, jak moc běžná je tam třífázová zásuvka. A jelikož je síť propojená, tak těžko říct, že výkonu je dost, je li spotřebováván. Byť třeba 50 − 100 od hranic s ČR. Typicky Bratislava − Slováci z ČR dováží necelý 1 GW výkonu. Čímž se z toho stává tvrzení, že elektřiny je v bývalém Československu tak akorát, vypomáháme ještě Rakušanům a Němcům pokrývat špičky, když u nich nefouká a je pod mrakem. Což může trvat i měsíc. Dostavba Temelína a odstavení Dukovan jsou dva docela velké problémy, které ČEZ řeší už dneska. Při… Číst vice »
Pro pokrytí vzrůstající spotřeby elektrické energie a nahrazení stávajících starších elektráren připadají v úvahu dva základní scénáře. Tím prvním je, že se povede protlačit výstavbu nových jaderných bloků. Alternativou je výstavba plynových bloků. Osobně si přeji jadernou cestu bez emisí CO2, nicméně i plyn je jednou z možností jak zajistit dostatek el. výkonu. Výhodou plynu je možnost rychlé výstavby těchto elektráren a tudíž ani nemám obavu z toho že by mohl nastat výrazný nedostatek ve výrobě. Osobně si myslím, že právě elektromobilita bude tím co v budoucnu odblokuje a urychlí výstavbu nových jaderných zdrojů.
Většina rodinných domků má třífázovou přípojku a 24A jistič. Z toho lze úplně s přehledem utáhnout běžnou denní spotřebu a v noci nabíjet až 10kW, takže v tom není absolutně žádný problém. Samozřejmě, že při větším pokrytím sídlišť mohou vznikat určité problémy, ale takový nárust nikdy nepřijde skokově a výkon se dá tedy navýšit v rámci běžné obnovy zařízení. Další možností je kombinovaná výroba elektřiny a tepla v malých zdrojích. Těch možností je celá řada a rozhodně to není nějak neřešitelný problém.