ČEZ ESCO postavilo bateriové úložiště pro Porsche, za 4 minuty doplní energii na 100 km
Dobíjecí stanice Porsche na Proseku. Pramen: ČEZ ESCO
Porsche chce kombinací stojanů s bateriovým systémem „významně zkrátit“ dobu nabíjení elektroaut.
Jsem rád, že jsem ve svém životě spojil dosud plných 49 let za volantem s benzínovým automobilem a tu naprosto předraženou elektro hračku bych nechtěl ani zadarmo. A s benzínem tu jízdu i dokončím.
Se svým elektromobilem problémy nemám. 5 let starý, mnou koupený vloni. Necelý půlmíč. Aku 28 kWh, vlezlo tam teď v únoru něco přes 30, ale na doraz jsem jej vyšťavil pouze 1 a tak jsem wattmetrem změřil, kolik tam dostanu. Dle palubáku wl 97%. Nabíjení téměř vždy pomalé 10 A, vyjma několika dlouhých cest nikdy nenabíjené: Cesty do 170 km na jenu chalupu, za mladými na druhou 150. Minimum po dálnicích, tam to žere, což je dáno křivkou účinnosti, která je jiná, nežli u smraďocha. Nájezd cca 2200 km měsíčně. Nechci již nic jiného, nežli elektriku.
„Minimum po dálnicích, tam to žere, což je dáno křivkou účinnosti“ to je hlavně dáno vlivem odporu vzduchu.
Kdepak. U elektromotoru je téměř stále stejná účinnost, takže výkon odebíraný z akumulátoru roste celkem konstantně s rychlostí. Kdežto u smradlavce od jistého momentu na zvyšující se požadavek výkonu spotřeba přestává lineárně narůstat, její křivka je zploštěna. Laicky řečeno, zatímco spotřeba smradláku je na dálnici jen o něco vyšší, nežli při pojížďkách tak u elektroauta je to téměř opačně.
A hlavne, aký dáva zmysel vyrábať druhú baterku na to aby sme nabili baterku v aute, potom bude treba ekologicky zlikvidovať dve baterky čo nie je tá najlahšia vec, mne to pripomína že v jednom článku som čítal že kravy vyprodukujú viac plynu ako motorist, takže čakam kedy eu vyda naridenie kde zakážeme kravam žrat trávu aby bolo čistejšie ovzdušie…
Za 4 minuty mám u pumpy doplněno na 700 km. A to je v tuhle chvíli celý problém elektromobility v kostce.
No já si spíše myslím, že celý problém zarytých odpůrců elektromobility je skutečnost, že se nedokážou oprostit od tankovací hadice. Naprostá většina aut naprostou většinu svého života někde prostojí a tento čas jde krásně využít pro nabíjení – doma, na ulici, před supermarketem, v podzemních garážích v zaměstnání…Nějaké ježdění k pumpě tak ve většině případů odpadá. Jediným omezením jsou dálkové cesty, kdy je potřeba nabíjet rychle, aby se řidič na cestě nezdržoval. Ano, tady to trvá déle, ale i to se dá zvládnout. Stručně řečeno, pro firmy na dlouhé služebky bude ještě dlouho nejlepší diesel, pro většinu normálních uživatelů to… Číst vice »
A dobíjení na sídlištích ? U každého místa bude nabíječka ? Nebo si bude třeba z okna vyhodit kabel ?
Ne, budou tam pomalé nabíječky u některých míst – u všech zdaleka nejsou potřeba – někdo bude mít možnost nabíjet v práci, takže večer doma ho nabíjení trápit nebude. Dalším vydrží kapacita baterie na víc dní (ne, stovky km denně fakt nejezdí ani omylem většina lidí, zejména ve městech, kde jsou možnosti VHD o dost větší než mimo město), další si nabijou u obchoďáku, až pojedou na nákup nebo do kina…
Žádný kabel z okna potřeba není. U vhodných parkovacích míst se prostě udělá malý nabíjecí sloupek a na ten se připojíte. EV přichází pozvolna a zatím je primárně kupují lidé, kteří mohou nabíjet doma. https://i.guim.co.uk/img/media/90d188f5f99ab475baae014582c33d6e8a5d6955/0_267_4000_2400/master/4000.jpg?width=1920&quality=85&auto=format&fit=max&s=f867f6d91a78ce8741b58035625b5d29
Uvědomujete si, že v Praze jsou v rodině až tři auta a jak v domě o 15 bytech budete dělat 45 malých nabíjecích sloupků? A to nemluvím o sídlišti typu Jižní Město, Stodůlky nebo Prosek. Elektro auta jsou momentálně silně předraženým modním výstřelkem, který nebude mít dlouhého trvání, tak jako už se v historii ukázalo.
3 auta na rodinu jsou spíše extrémní případ, než pravidlo. Jsou i rodiny, které auto vůbec nemají. Auto není potřeba mít na nabíječce pořád. Po městě zas takové porce km nenajezdíte, takže stačí nabíjet jednou za několik dnů. Nicméně poukazovat neustále na sídliště, kde nabíjení představuje největší problém, není úplně směrodatné. Polovina obyvatel žije v rodinných domcích, kde nabíjení nepředstavuje absolutně žádný problém. Další skupina lidí žije v menších činžovních domech, nebo v domech s garážema, kde je to trošku složitější, ale opět to nějaký zásadní problém nepředstavuje. Odhadem 70% populace tak má poměrně snadný způsob, jak nabíjení zřídit. U… Číst vice »
Jo, to ej jedna z nevýhod. Navíc se zvětšováním dojezdů a zrychlováním nabíjení EV slábnoucí. K tomu zas mají řadu výhod, třeba rostoucí počet míst, kde se dá dobíjet, včetně takových, kde by stavba benzínky nedávala smysl a auta tam, často mnoho hodin, stojí tak jako tak.
no s tím se dá v klidu souhlasit, ale při nabíjení zatím není ten problém v baterkách, ale ve výkonu nabíjecího zdroje. a v tom, že se nakonec budou muset lidi naučit nějak manipulovat s kabelem, kterym tečou výkony, za který by se nemusela stydět ani posunovací lokomotiva… samozřejmě při rychlym nabíjení dostanou baterky trochu „po tlamě“, ale kolikrát za rok bude nutnost to využít? spíš je otázka kde vzít tu elektřinu a jak ten „tlustoproud“ dotáhnout až tam kam je třeba. já osobně budu v klidu čekat, až mi to začne dávat smysl, dotace nedotace.
Tyto rychlé nabíječky budou hlavně okolo dálnic na velkých benzinkách, které mají už teď vlastní přípojky na 22kV. Na posílení připojení tak stačí nainstalovat větší trafo a případně stanici doplnit o tyhle stacionární baterie. Na 22kV je napojena řada napájecích stanic na železnici. Pokud dokáže 22kV linka utáhnout lokomotivu, tak zvládne bez problémů nabíjení několika aut. Výkon nabíjení podle mě u běžných aut příliš neporoste – vysoký výkon znamená vysoké proudy, což prodražuje baterie, měniče a ostatní elektroinstalaci. Tohle superrychlé nabíjení zůstane zřejmě u dražších aut, případně v rámci příplatkové výbavy. Běžný řidič jezdící hlavně do práce a po okolí… Číst vice »
„…Takový objem energie by pokryl spotřebu jedné české domácnosti na 15 dní…“
Já bych ty elektroauta zakázal, takový plýtvání 😛
no a teď si představte, že benzínu nebo naftě je pro stejný dojezd té energie ještě několikanásobně víc než v baterii 🙂
Tak zrovna vy radši tankujte hadicí, protože si zjevně stojíte na vedení 😛
To je komedie 🤡🤡🤡
Za 4 minuty mám v Golfu naftu na 900 km 🤭
Než vám ji zakážou. ;-P
Pro někoho sedícího za volantem Taycanu váš Golf taktéž vypadá jako komedie.
Pro mě jevzase komedie ten elektrický nesmysl
Golf není auto, ale diagnóza.
Říká osoba psychicky narušená 😹😹😹
Za šest minut mám natankováno a zaplaceno u benzínky. Dojezd zhruba 700 km.
Bohužel se stejně jako v energetice dostáváme do fáze, kdy omezujeme efektivitu, určitou předvídatelnost provozu za hypotézu o nižším znečištění a dotacích. Jestli celkové poškození přírody se zhorší nebo zlepší vlastně neumíme říct, protože se to počítá velmi těžko.
EV se primárně má nabíjet přes noc, resp. když auto někde parkuje, pak neztratíte ani minutu cestou ani tankováním u „benzínky“.
Takže dojezd 300 km denně. No paráda, motnážníci pojedou do Holandska týden.
Já se fakt musím smát, jak odpůrci elektromobility vždycky vytáhnout nějaký podobný příklad. Na takové použití je samozřejmě lepší úsporný diesel, s tím s vámi souhlasím. Ale ruku na srdce, kolik takových lidí jezdí? Pokud jde o soukromé jízdy, tak naprosté minimum. Pokud jde o firemní auta, tak ty tohle řeší poolem. Na dlouhé cesty TDi, na krátší po republice EV. Opravdu málokdo jezdí pravidelně stovky km denně. Zkuste se prosím místo českým odeznikezdismem podívat trochu s nadhledem. Některým lidem se EV, nebo plug in vyplatí už teď, jiným později. To, že Ev není z fleku vhodné pro montážníky do… Číst vice »
Tak to je základní axiom diskusí, ne? Že drtivou většinu řidičů osobních aut tvoří vetché stařenky vozící dělníky a pytle cementu nebo sudy s pivem stovky kilometrů daleko. Nikdo jiný se prakticky na ulicích a silnicích nevyskytuje. To by vás vůbec nemělo překvapit.
No třochu mě překvapuje, že po x-tém vysvětlení dokážou přicházet pořád s jedním a tím samým.
To mi stačí na týden nějaký další komentář
Naprostá většina dobíjení probíhá doma přes noc, takže v případě EV k benzince vůbec nemusíte. Na denní cesty do práce kapacita baterie bohatě stačí. Pokud jde o dlouhé cesty, tak tam je čekání trošku omezující, ale na druhou stranu, jak často jezdíte denně stovky km? Pokud někdo jezdí výhradně dlouhé trasy, tak je pro něj vhodnější zatím spalovák. Pro většinu uživatelů ale dojezd v řádech stovek km stačí. Jako výhodné se ukazují taky plug in hybridy. Na denní cesty do práce jezdíte na elektřinu a na delší jedete částečně na benzín. Jezdíte tak většinu km elektricky a zároveň nemusíte mít… Číst vice »
Všichni nemůžou dobíjet doma. Bydlím v paneláku, nedokážu si to představit, jak by to fungovalo.
Praktický příklad – pravidelná trasa cca 1400km do Annecy. Služební ropák to v klidu dá za 12 hodin, když se hecnu, stihnu to za 10. Natankováno za 10 minut včetně koupení kafe, na automatické benzince bez obsluhy ještě rychleji, dojezd 900km/74litrů.
Nedokážu si představit, že bych to měl jezdit elektroautem. Té rychlosti tankování se prostě jakkoli rychlým nabíjením nedá konkurovat.
Pojedete VHD. 😉
A proč prosím?
A proč ne?
Protoze to soudruh Jaaa chce pro Vase DOBRO.
A nebo proto, aby mohl někomu ublížit.
A těch 1400 km jezdíte denně?
I kdyby to nejezdil denně, ale jednou měsíčně – bude kvůli tomu mít druhé auto? To je panečku ekologie jako řemen.
Zkuste se trošku oprostit od tohoto výstředního příkladu. Pro lidi/firmy, které jezdí pravidelně takhle dlouhé trasy je zatím EV opravdu nevhodné. Na tyhle výkony bude ještě dlouho nejlepší úsporný diesel. Tady jde spíše o to podívat se na režim, v jakém jezdí většina lidí a ta opravdu jezdí zpravidla stylem ráno do práce, odpoledne z práce. Jinak nákupy, výlety po okolí a párkrát do roka delší dovolená. Naprostá většina tras je v řádech desítek km. Na tyhle výkony je z dnešního pohledu ideální plug in hybrid, který spojí nízké náklady na elektrický provoz a dostatečný dojezd na benzín. Ty se… Číst vice »
Mluvil o služebáku, těch má firma dost pravděpodobně víc a zařídit to tak, aby na běžný ježdění byly elektroauta a k tomu pár nafťáků na tyhle superdlouhý trasy, který si bude brát ten, kdo ji zrovna pojede, je pro správu autoparku triviální záležitost…
Případně budou holt cestou přespávat – i to se může firmě ve snížených nákladech na elektromobilní provoz snadno vrátit…
Pro dlouhé trasy je pořád vhodnější úsporný diesel. To nikdo nerozporuje. Důležité je se podívat, kolik lidí takovým způsobem jezdí. Většina najezdí většinu km okolo komína a na to dojezd bohatě stačí. Tu jednu dvě delší dovolené se dá zvládnou i s rychlonabíjením na dálnicích, případně s plug in hybridem na benzín. Okolo 50% obyvatel žije v rodinných domech. Na sídlištích to bude samozřejmě na delší dobu, ale i zde to půjde s nabíjecími sloupky na pomalé nabíjení. https://i.guim.co.uk/img/media/90d188f5f99ab475baae014582c33d6e8a5d6955/0_267_4000_2400/master/4000.jpg?width=1920&quality=85&auto=format&fit=max&s=f867f6d91a78ce8741b58035625b5d29 Přece nikdo netvrdí, že se spalováky přes noc zakážou. Podstatné je, že pro velkou část populace to smysl dává. Pro ten… Číst vice »
Přidáte nám prosím ze svého na ty drahá auta? Pokud ano, pošlu Vám rád číslo svého bankovního konta a budu o Vás vždy mluvit hezky. To slibuji.
Srovnání cen elektro vs. spalovací se očekává cca 2025-7
EVS Will Have Price Parity With ICE By 2027, Say T&E And BNEF
https://insideevs.com/news/506465/evs-price-parity-europe-2027/
Auto je sice dražší, ale zase má mnohem nižší náklady na provoz a servis, což se vyplatí zatím jenom tomu, kdo jezdí hodně. Postupem času půjdou ceny dolů, tak se ceny srovnají. Jinak Octavia v plug in hybridu stojí stejně jako TDi 😉
Mně stačí, že doma topím elektřinou. Je to čisté a pohodlné, ale zdaleka ne nejlevnější, takže těm řečem o levnějším provozu elektromobilů moc nevěřím, jestli, tak uměle a dočasně. Nebo, že by byla naopak uměle vyšponovaná cena elektřiny na přímotopy, bojlery a akumulačky??
To je jednoduché. Účinnost elektrického topení bude téměř 100 % (všechna energie se přemění na teplo), účinnost plynových kotlů je asi 85 %, u kondenzačních víc. Proto jednotka tepla z plynu je levnější než z elektřiny, protože elektřinu z plynu vyrobíte pouze za účinnosti řekněme 60 %.
Účinnost elektromobilu je cca 80-90 %, zato účinnost spalovacího motoru v běžném provozu (ne teoretických laboratorních podmínkách) je okolo 20 % a navíc jsou paliva zatížena spotřební daní. Proto kilometr ujetý na elektřinu je výrazně levnější než kilometr na benzin/naftu.
Jenze ucinnost vyroby elektriny z primarniho zdroje neni 100%, ale 25-35 podle paliva, technologie a ztrat na vedeni. Srovnavate nesrovnatelne.
Myslím, že říkáme totéž jinými slovy.
Dejme si zjednodušený příklad – mějme zemní plyn jako jediný fosilní zdroj, a jím můžeme topit, tankovat jej do aut, nebo z něj vyrábět elektřinu; proto jsou ceny „svázané“. Ztráty ve vedení elektřiny a distribuci plynu zanedbejme.
Účinnost paroplynové elektrárny je 60 %, účinnost plynového topení 100 %, takže topit plynem bude levnější než topit elektřinou.
Ale účinnost spalovacího motoru je 20 % a elektrického pohonu 80 % (takže 48 %, když započteme výrobu elektřiny z plynu). Proto jezdit na elektřinu bude naopak levnější než jezdit na plyn.
Ok. Trocha matematiky. kWh u tarifu pro elektromobily vyjde někde mezi 2,5-3Kč. Při spotřebě 0,2kWh/km to dělá 0,5-0,6Kč/km. Ještě něčemu nevěříte?
Současná dostupnost osobních aut pro masy je spíš anomálie. Navíc ekologicky a urbanisticky neudržitelná.
Tak, tak, na masy musi bejt prisnost, posledni dobou je ten plebs nejak moc rozezranej a moc si dovoluje.
Současná dostupnost pro masy je spíš anomálie.
A do té doplňovačky se dá napsat cokoliv. Například mobilní telefony. Nebo pračky, nebo rodinné domy. Nebo ledničky. Před 150 léty nic z toho nebylo.
S takovým využíváním auta budete samozřejmě jeden z posledních kandidátů na přechod na elektro a jako takový je to třeba brát – rozhodně nejde o průměrnej nebo běžnej případ, ale o jeden z nejnešikovnějších možnejch a poměrně vzácnejch. Až dojde na přechod i pro taková využití, budou už nejspíš ty elektromobily zase někde jinde. Taky je samozřejmě otázka, jestli je nutné takovou cestu jezdit zrovna autem a nedá se využít vlak nebo letadlo a auto (pokud bude vůbec potřeba) si na nádraží/letišti půjčit na poslední kousek do cíle, samozřejmě nabitý. Tyhle možnosti kombinování různých dopravních prostředků podle toho, kterej je… Číst vice »
Na popojíždění po městě auta za mega? Děkuju, nechci!
V praxi běžný dojezd aktuálních modelů EV je kolem 400km na jedno nabití. Takže dojezd už přestal být omezující, problém je zatím cena, u které dojde k vyrovnání během pěti let.
Octavia v plug inu stojí okolo 600 000,- stejně jako TDi. Čisté EV jsou zatím opravdu drahé, ale i zde půjdou ceny dolů.
Chtit samozrejme nemusite, akorat pocitejte s tim, ze trvat na naftaku bude casem pravdepodobne cim dal drazsi sranda se stale omezenejsimi moznostmi (vyber takovych aut na trhu, vjezd do center vetsich mest a podobne).
Uz se tesim, Jakube, az lidi vaseho razeni budou urcovat cim mame kam jezdit. A budou rozhodovat, zda tam vlastne jet muzeme a zda by pro nas nebylo lepsi zustat doma. Usetri nam to spoustu starosti.
Ja ho nezamestnavam a nejspis nikdy nebudu, takze ja mu to narizovat samozrejme nebudu.
Jen popisuju, co je mozne a co mu podle me pravdepodobne naridi jeho zamestnavatel az dojde k presvedceni, ze se mu to vyplati vic, nez platit bobovi sluzebni auto na naftu. Mozna s mezikrokem, kdy budou mit vetsinu sluzebnich elektro a nechaj si na firme par naftaku, ktery se budou pujcovat na tyhle dlouhy trasy…
Za těch 12h jízdy máte jistě aspoň čtyři přestávky, během kterých lze auto v klidu dobíjet.
Těm 1400 km nevěřím, že za 10 hodin, nevěřím ani, že za 12 hodin. Při 10 hodinách je to průměrně 140 km/h, bez přestávek, bez dotankování…
Přes Německo no problem
„Můj“ rekord je cca 1600km za 14h (vše po dálnici (Liberec – Cherbourg) s jedním tankováním a s druhým řidičem na prostřídání).
Jel 180 po dálnici a měl 0.15 promile. Víte co by takovému udělali v Německu?
Nic, vůbec nic. Tam je to zcela legální.
Auto s dojezdem 900 km při 180/h bych chtěl. Aspoň vidět.
Nehledě na to, že Německem mu povede ani ne půlka tý trasy – konkrétně cca 550 (Předpokládám, že pojede z ČR a že německej úsek bude z Rozvadova po Basilej, vzhledem k tomu, že aby to bylo 1400, musí jet z Ostravy, je to myslím rozumnej předpoklad). I kdyby to dal za 3 hodiny (průměr 180, ne maximum), aby dal těch zbylejch 850 za 7 hodin, musel by skrz celou ČR, CH a F udržet průměr přes 120.
To najedu za měsíc a je nás takových 100x tolik na Jednoho dálničního polykače
Oni se vyloženě spoléhají na to, že e-aut Porsche tady nikdy moc jezdit nebude. Protože po rychlonabití auta bude potřeba zase dobít ten staniční akumulátor, který se bude dobíjet pomaleji, v závislosti na kapacitě přívodní linky.
Takže přijede první Porsche, nabije se, fajn. Druhé možná ještě taky, ale třetí už má smolíka, už se bude nabíjet pomalu, protože se kapacita nabíječky bude dělit na nabíjení auta a dobíjení staniční baterie.
Toto nic neřeší, to není dobré řešení. Pro pás aut Porsche možná ujde, ale do praxe pro víc elektroaut je toto úplně nahouby.
Jasně, ale zase bych neřekl, že tam budou stát všichni frontu na rychlé dobití a všichní zároveň budou dobíjet celou kapacitu baterie. Podle mě jde tady spíše o marketingovou ukázku, co je technicky možné. Většina dobíjení probíhá tak jako tak pomalu doma a tyhle rychlé nabíječky se uplatní hlavně na dálnicích pro dlouhé cesty. Z 3x63A přípojky lze dostat přes 40kW, takže na plné dobití stačí zhruba 3h.
Sice zde není psáno, ale počítám, že to bude veřejná nabíjecí stanice. Benefitem tohoto úložiště pro auta Porsche bude umožnění ultrafast nabíjení 270kW, což většina jiných aut stejně neumožňuje. A neznamená to, že se budou ostatní nabíjet „pomalu“, ale v rámci jejich maxima, třeba kolem 100kW.
Přesně. Pravděpodobnost, že tam bude stát fronta Porsche každé s požadavkem ultra fast do plna je asi hodně mizivá. Ráno bude baterie plná a i mezi nabíjeními bude určitě dostatek času na dobití.
Jakou vstupní linku by asi musela mít taková „benzinka“, pokud by měla naráz nabíjet řekněme 5 aut „pomalu“, čili 100kW a k tomu občas Porsche 300kW s vypomáháním tou přídavnou staniční baterií? To se opravdu ke každé stávající benzince budou dokopávat z rozvodny nové kabely? Nemluvíme o nárazovém příkonu, ale trvalém třeba 500kW (pač těch 5 běžných aut bude těch svých 100kW tahat několik hodin) a k tomu nárazově ty Porsche. Zatím to funguje, prootže je těch aut málo, ale až jich bude víc, dopadne to jako v Americe – fronty Tesel na nabíjení. Předpokládám že ta videa z amerických… Číst vice »
Všechny benzinky se rozhodně předělávat nebudou. K těm velkým se prostě dotáhne vedení 22kV a je po starostech.
Ještě jednou zdůrazňuji. O rychlém dobíjení se sice nejvíce mluví, ale daleko podstatnější je pomalé dobíjení při parkování doma, v práci, nebo u nákupních center. Tam žádné závratné výkony nejsou potřeba, protože je na dobíjení dostatek času.
Času možná milý kolego, ale ne kapacity. Ne kapacity. Ještě jednou – Ne kapacity. Náklady na zvýšení kapacity spolehlivě vyrovnají ten úžasný efekt čistoty provozu. On ty kabely a další zařízení musí někdo vyrobit (ropa a železité rudy v tom hrají hlavní roli prosím) a pak už jenom do vyrobit ten proud. Ach ano, ten ty soláry a větrníky vyrobí v potřebném množství……Já prostě žasnu nad tím sociálním inženýrstvím. Inu, za mých mladých let se říkalo, že naše generace dožije komunismu a já si myslel, že Marie mi uvěří a budeme mít hezký čas. Místo komunismu jsem se dožil kapitalismu… Číst vice »
Jen ty e-fanatici si to neuvědomují. Podle nich budeme brát energii asi ze vzduchu…
To nikdo netvrdí, fakt je ale ten, že EV má zhruba třetinovou spotřebu, takže je energie minimálně potřeba výrazně méně.
Vždyť jo – úplně stejně, jako se benzín magicky zhmotňuje v nádrži vašeho spalovacího automobilu, se magicky zhmotní elektřina v drátech. Co na tom nechápete?
Naše distribuční síť je velice tvrdá, takže žádné velké budování kvůli elektromobilitě není potřeba. Pokud se někde posílí vedení 22kV, nainstaluje výkonnější trafo, nebo síť jinak posílí, tak se to zvládne v rámci běžné obnovy sítě. Pokud jde o větší dálniční benzinky, tak ty už teď vlastní vedení 22kV zpravidla mají, takže nic zásadního budovat není potřeba. Co se výroby týče, tak pro napájení všech osobních aut by bohatě stačila energie, která se aktuálně vyváží. Budou se odstavovat uhelky, takže energetika projde nějakou obměnou, ale elektromobily rozhodně v následujících desetiletích nebudou tvořit nějakou významnou složku spotřeby. To opravdu není o… Číst vice »
co presne budete vyrabet z te zelezite rudy — hlinikove, a nebo medene kabely?
Dobíjet na benzince je logický, jen pak nechápu ten zákaz používání telefonů apod., u stojanů když do místa s benzínovými výpary dotáhnu tohle 😀
Jasně, ale když má z principu každý „benzinku“ pro EV doma, tak jich není potřeba tak hustá síť. resp. nahradí je síť nabíjecích stojanů třeba před obchody.
Doma třeba v osmém patře paneláku. To snad nemyslíte vážně 🤡
Aha, protože zrovna vy bydlíte v paneláku, tak jsou elektromobily k ničemu? Zhruba polovina lidí bydlí v rodinném domku. Další, poměrně velká skupina lidí bydlí v různých činžovních domech, případně v domech s podzemní garáží, kde opět není zas tak velký problém pomalé nabíjení zřídit. Jenom odhadem třetina lidí bydlí v místech, kde je nabíjení komplikovanější, ale i tam to jde https://i.guim.co.uk/img/media/90d188f5f99ab475baae014582c33d6e8a5d6955/0_267_4000_2400/master/4000.jpg?width=1920&quality=85&auto=format&fit=max&s=f867f6d91a78ce8741b58035625b5d29
Címž sám rozporujete vaše předchozí tvrzení, že každý má „benzínku“ doma.
Ok, zhruba 70% lidí bude mít benzinku doma, zbytek na ulici. Stačí to takhle, nebo to potřebujete dále vysvětlit?
Beznej elektromobil fakt nema nekolikasetkWh baterii, aby tahal 100 kW nekolik hodin. Navic se rychlonabijenim nikdy nedobiji do plna,elektronika hlidajici baterku to ani nedovoli a od urcity miry nabiti to zpomaluje, i kdyz nabijecka umi vic. Prumerna zastavka na rychlonabijecce (coz ty 100 kW jsou) bude urcite hodne pod hodinu. S nekolika hodinama se pocita u nabijecek, ktery davaj jednotky kW az cca 20 kW a ktery budou u mist, kde se lidi par hodin zdrzujou z jinejch duvodu, treba doma, v praci, u obchodnich center,u sjezdovek, parku atd. Jasne, v rodinnych domcich to bude nejsnazsi, ale i na sidlistich… Číst vice »
Přesně tak, jde jenom o to oprostit se od tankovací hadice. I ve městech se dají zřídit poměrně jednoduše malé nabíjecí sloupky a na nich se budou dát v pohodě auta nabíjet. Nejde to samozřejmě všechno najednou, ale pokud se při rekonstrukci ulice udělají i nabíjecí sloupky a silnější nabíjecí lampy, tak nebude časem nabíjení problém ani ve městech.
http://www.hybrid.cz/praha-se-dal-pripravuje-na-rozvoj-nabijeci-infrastruktury-pro-elektromobily
https://i.guim.co.uk/img/media/90d188f5f99ab475baae014582c33d6e8a5d6955/0_267_4000_2400/master/4000.jpg?width=1920&quality=85&auto=format&fit=max&s=f867f6d91a78ce8741b58035625b5d29
Jaké oproštění se od tankovací hadice? Ono je vpodstatě jedno co tou „hadicí“ teče.
Jde o neustále omílání pomalého tankování. Jenomže EV není potřeba primárně nabíjet rychle u těchto rychlonabíječek. Ty se daleko efektivnějí nabíjejí při parkování. Problém pmalého nabíjení tak opravdu zůstává jenom u dlouhých cest, kterých běžný řidič zas tolik nedělá.
Asi jako měnírna na dráze. Se všemi nevýhodami nárazového odběru.
Tohle baterkovani nemuze dopadnout dobre. Baterie jsou plne vzácných kovu a chemikalii. Pokud je budeme vyuzivat v takto masivnim mnozstvi tak vysledkem bude jen dalsi drancovani planety jak to bylo s uhlim i s ropou.
Vysledek lidskeho pokroku je stale omezeny dobyvanim zdroju, ktere znecistuji planetu. Neumime chytre vyuzit obnovitelne zdroje.
Nedavno som cital clanok, ze sa odhaduje, ze spotreba kobaltu do roku 2040 stupne 3-20 krat. Zavisi od toho, kolko bateriii bude treba. Len tak drobnost, otvorenie noveho dolu trva tak 15 rokov.
Spíš to závisí na tom, kolik kobaltu bude k dispozici, resp. jaká bude jeho cena. Nicméně jsou i baterie bez kobaltu.
Výzkum se ubírá směrem k omezení potřeby kobaltu v bateriích a jsou typy, které kobalt neobsahují, např. LFP, které mají navíc delší životnost, byť na úkor kapacity. Neočekávám proto, že spotřeba kobaltu výrazně poroste.
Ano, to už se píše asi čtyřicet let….
LFP baterie se celkem běžně používají, podobně jako LTO ve velkých vozidlech typu elektrobusy, resp. tam kde se očekává velký počet nabíjecích cyklů v kombinaci s rychlonabíjením.
Pokud jde o kovy, tak většinu baterie tvoří hliník a měď. Dále pak litium, kobalt a nikl. Co se týče niklu, tak ten se v daleko větší míře těží kvůli nerez ocelím. Litium je taky poměrně snadno dostupné a na světě je ho relativní dostatek. Trošku problém je s kobaltem, kterého je málo. Novější typy baterií se obejdou s malým množstvím kobaltu, nebo úplně bez něj. Baterie z vysloužilých vozidel je možné dále využít ve stacionárních uložištích a pak z naprosté většiny zrecyklovat. Takže ano, vytěžit řádově stovky kg kovů (které jsou ale v zápětí znovu použít) je pro životní… Číst vice »
Nepoškodí takové rychlonabíjení životnost té baterie?
Určitě ji to nepoškodí, ale na druhou stranu životnosti rozhodně nepřidá. Zde je ale nutné si uvědomit, že rychlonabíjení se používá jenom občas na delších cestách. Naprostá většina nabíjení probíhá zpravidla pomalu v noci, nebo při parkování, kdy je to mnohem levnější a šetří se tím baterie.
Zajímalo by mě, jakou asi moderní baterie mají „účinnost“ v tom smyslu, že když do ní nabíjením nacpeš 100 kWh, kolik kWh z ní dostaneš, než se vybije.
Tohle už je totiž bod, kdy začínám nad elektromobilitou kroutit hlavou, když se ze sítě nabije baterka, aby se z ní nabila jiná baterka, aby se z ní poháněl motor. To už by snad byly lepší dálniční trolejbusy či co…
No dává to asi stejnej smysl jako nadupaný sporťáky mimo závodní okruhy nebo Stupid Useless Vehikly ve městě… Pokud je to doplněný fotovoltaikou na střeše autosalonu a tu vnitřní baterku to přednostně dobíjí z ní, tak možná i větší.
Ta účinnost je poměrně vysoká, takže s tím problém vyloženě není, ale vždy je rozhodně lepší nabíjet pomalu doma z wallboxu za mnohem nižší cenu a šetrněji vůči baterii. Rychlonabíjení je důležité pro dlouhé cesty po dálnici, kdy by čekání na dobíjení neúměrně prodlužovalo cestu. Což ale není úplně případ EV, které jsou spíše určené na kratší pravidelné cesty. Ten, kdo jezdí pravidelně stovky km je vhodnější úsporné TDi.
Ztráty v trolejovém vedení při napětí 600V u tramvaji nebo trolejbusů také nejsou zanedbatelné. Účinnost při nabíjení baterií závisí na nabíjecím proudu, při pomalém nabíjení je účinnost vyšší, nežli u rychlonabíjení. Obecně se uvádí ztráta kolem 10-15%.
Těch 10% platí pro nabíjení v optimálním režimu. S rychlostí nabíjení ztráty silně stoupají, údajně až k 40%.
Ztráta nabíjení 40% je nesmysl. Pokud by ztráta energie při nabíjení byla 40%, tak baterii vznikajícím teplem z takového množství energie uvaříte.
No nevím, není to zanedbatelné
https://www.autoforum.cz/zajimavosti/nemci-zjistili-kolik-energie-ztraci-elektricka-auta-pri-dobijeni-tesla-je-nejhorsi/
Slyšel jste někdy něco o chlazení?
Tvoje mysleni ma zacit az u toho rychlonabijeni a nepremyslet nad tim, co se deje predtim 🙂 To bys pak taky mohl sirit nazor, ze elektroauta jezdi na uhli 🙂
Což je ale do značné miry pravda. Oni ti věrozvěstové elektrické víry rádi zapomínají, že výfuky těch „ekozázraků“ jsou treba i v Prunéřově nebo Chvaleticích. Je to prostě totální demagogie.
A ono fanatiční obhájci spalováků také často zapomínají, že EV mají zhruba třetinovou spotřebu oproti spalováku a podstatná část elektřiny se nevyrábí z uhlí. Co se lokálních emisí NOx a pevných částic týče, tak ty jsou ve městě opravdu nulové. Pořád lepší vypustit část emisí 200m komínem, než je pustit přímo pod okna. Pokud jde o emise CO2, tak ty se v rámci energomixu ČR pohybují okolo 80g/km, což je pořád výrazně méně, než u spalováků.
Nulové emise se uvádí jenom pro výpočet flotilových emisí pro zjednodušení výpočtu.
Do deseti let je s uhelnými elektrárnami konec (zřejmě kromě Polska).
A misto uhli se bude palit dovezena biomasa. Krasa.
Nikoli ve významném podílu.
Prosím? Drax bude potřebovat ročně zhruba 7,5 milionu tun biomasy v podobě pelet.
https://oenergetice.cz/nazory/dovezena-drevni-hmota-nahrazuje-uhli-nejen-dansku-schyluje-se-k-dalsimu-zelenemu-prusvihu
Na kufry Oktavie to převádět nebudu. Ale je to zhruba 2500 ložených vlaků ročně, sedm vlaků za den.
Tak za 4 minuty nabito na 100 km (počítám 30% kapacity baterie) – kolik cyklů rychlonabíjení vydrží baterie a kolik stojí náhradní ? Funguje nabíjení v zimě při -20 stupních nebo elektronika klekne ?
při -20 elektronika neklekne, ale pokud baterie nebude vyhřívaná, tak její výkon bude omezen
Výrobci dávají záruku na baterii obvykle 8 let nebo 160.000km, kdy nepoklesne kapacita pod 80%. Z toho lze zhruba odvodit živostnost. Při slušném zacházení, tj. pomalém nabíjení do 80% se odhaduje živostnost 20let.
Jak dlouho trvá dobití těch baterií v boxu a v případě, že nejsou nabité, jde dobijet elektromobil a jakou rychlostí?