České dráhy zvažují nákup bateriových a vodíkových vlaků, hledají bezemisní náhradu pro lokálky
Testování jednotky Stadler Flirt H2. Foto: Stadler
U výrobců poptávají České dráhy vozidla na alternativní pohony čtyř různých velikostí.
Státní dluh ČR 3 biliony korun, sekera v letošním rozpočtu dnes: 300 milirad korun.
Ve vládě, na MD, ČD, ŘSD, SprŽeli a na krajských správách pokračuje mejdan. Gratulace!
protže EU dotace na ekologickou dopravu
Dokáže to jezdit i s dluhem. Navíc tohle je záležitost ČD, nikoliv ČR.
A už někdo u ČD zvažoval, proč z Chebu do Plzně pod dráty jezdí RegioSharky?
asi jim došli mašiny 😀
Ještě v tomhle grafikonu?
Pravidelně nebo náhrada?
Já už nějaký čas uvažuju nad tím, proč z Tábora do Benešova pod drátama jezdí 814. 😆
Ať se ptám kohokoliv z oboru, tak jsem zatím žádné logické vysvětlení nedostal.
Protože dvouvozový Panter nebyl k dispozici a vše ostatní je větší. Regionova je alespoň částečně nizkopodlažní a lehká oproti třeba lokomotivě s jedním vagónem.
Tipnul bych, že dvousystémové lokomotivy se dají využít v osobní dopravě na adekvátnějších výkonech a lokomotiva nezávislá trakce zase spolyká více nafty než Regionova, která tam těch pár lidí dokáže pobrat.
To samé ČT – Zábřeh n.M.
No, tuším Holanďani poté, co si nechali udělat ekonomický rozbor, zavrhli baterie a rozhodli se zadrátovat, co jde. Vodíková technologie není úplně zvládnutá a mám informace, že účinnost taky nic moc. Navíc to má smysl, když zdrojem energie na výrobu vodíku jsou obnovitelné zdroje a ne elektřina vyráběná ze zemního plynu. Ekonomika jde do kytek. A s tím zadrátováním, už před řadou let v tomto státě proběhla studie, kdy se ukázalo, že na řadě tratí je možné provést elektrifikaci tzv. tramvajovou trolejí, tedy relativně levně. Ve Švýcarsku jsem na to zíral.
Důležitý technický vstup do této analýzy na českém území by rozhodně byla odlišná napájecí soustava 3 kV DC a 25 kV AC (na rozdíl od 1,5 kV DC v Nizozemí), která má vyšší limity na přenos statických proudů (a to zejména na 25 kV AC), což znamená kratší čas statického nabíjení a určitou eliminaci nežádoucích prodlužování nabíjecích pobytů (v porovnání s
Nizozemím).
Ano, ty linky co tady na serveru proběhly měli velký procento nezadrátované a vypadalo to na to, že se na zbylých kouscích vlaky nestačily pro krátký obrat dobít.
*, která má vyšší limity na přenos výkonu
Tramvajová trolej (předpokládám že myslíte jeden prostý drát) je vhodně použitelná tak do rychlosti 60 km/h, takže maximálně vedlejší koleje.
V tom Švýcarsku jste zíral na jakých tratích? Asi na 1000 mm?
Proto nemusí každých deset let utrácet miliony a neustále vyměňovat vozový park za nějaké ,,ekologické“věci
stejně nakonec nic nekoupí….
Není důvod, v ostatních zemích jezdí vlaky dokud prostě jezdí.
Šlapací dresiny , ale hnací sila se nesmí moc potit a produkovat metan ..
Opravdové lokálky klidně mohou zůstat v naftě, třeba i těch regionovách (u těch rovinatých a nezajímavých, zbytek časem pořeší RS-I). Páteřnější části sítě (včetně „vedlejších hlavních“ jako třeba 030) i dopravně nadpůrměrné lokálky mají správné řešení v troleji. Ještě tak max. BEMU jako nějaké přechodné řešení tam, kde je akutně nutná výměna vozového parku a zadrátovat se to nestíhá (nebo nelze finančně tolik najednou). Ale i toho raději méně než více, a cokoli vodíkového je prostě blbost nehodná další diskuse.
Za roky jsem se nedopídil toho, co jsou to lokálky a vy tady přidátete termín opravdové lokálky. Bez ironie, opravdu jsem vedle.
On ten termín samozřejmě je třeba chápat v kontextu dané diskuse a je vždy trochu subjektivní. Já zde měl na mysli takové ty krátké cancoury s malým dopravním výkonem, které zároveň není vhodné použít jako prodloužení nějakého ramene z hlavní tratě. Zadní Třebaň – Lochovice například.
Já si zase myslím, že má být vždy jmenována konkrétní trať, protože vždy jde o místní, zcela konkrétní záležitost.
Teda nahrazovat šukafon pro 50 lidí něčím Aku-něco co se ještě nevyrábí?? Není to právě ten důvod, že se něco podobnýho nedělá? 😀 Vona je ta pitomost ještě nepřešla? Jestli chtěji za každou cenu baterky, tak elektrobusy se už nějak nesměle objevují. Být ČD co k čemu, tak jdou na lokálkách tímhle směrem. Vždyť už nějaký ty busy provozují a idealně provázat je s přípojem na rychlíky/osobáky do větších center, mohli by i vydělat. Minimum bych viděl v jednotkách pro 100-200 lidí a na trolej. V takových jednotkach a přepravním proudu se musí už vyplatit trolej? Tady bych jako maximum… Číst vice »
Ale jako ideální základ by mohli použít třeba Motorový vůz 892 -pantograf to má, elektrický přenos výkonu se dělal na Slovesko, jen vyhodí motor a dolů nastraší baterky. Při 25kV s vlečným vozem by z toho bylo Regiopendolino. 😀
Troufnu si odhadovat, že na některých tratích je jednodušší a ekonomičtější pořídit nové bateriové vozidlo s dobíječkami, než tahat sloupy a dráty přes celou trasu.
“ Být ČD co k čemu, tak jdou na lokálkách tímhle směrem“
Ale ČD, RJ ,Arriwa… můžou na lokálkách jít jen tím směrem, který jim zaplatí objednavatel(kraj). Na vlastní riziko na žádné lokálce nejezdí.
“ V takových jednotkach a přepravním proudu se musí už vyplatit trolej?“
Zda se vyplatí trolej rozhoduje a platí zase někdo jiný, dopravce na to má marginální vliv.
„Zda se vyplatí trolej rozhoduje a platí zase někdo jiný, dopravce na to má marginální vliv.“ Což je jenom alibismus. Jedná-li se o dopravce, co své ztráty dostane stejně zamazány z rozpočtu, nebo dostane krajem proplacen km. Je to stále tentýž kabát, jen jiná kapsa. Když si přesuneme groš z jedné kapsy do druhé, nezbohatneme při tom. Je jedno jestli si ta kapsa říká Ministerstvo dopravy, kraj, „Národní dopravce“ stále to platí jen jedna entita-daňový poplatník. Dávno se mělo ministervsto s kraji a „Národním dopravcem“/dopravci sejít a ujasnit si teda nějakou koncepci dopravy v 30 letech a podle toho začít… Číst vice »
V 30 letech? : – ) Politik vidí jen do příštích voleb. Proč by se měl scházet v této oblasti s dopravci? Politik musí rozhodnout, co kde bude jezdit. Dopravce si vysoutěží, na co bude potřeba.
Když rozhodne zrušit linku a doporučí jízdu autem nebo na kole, ušetří za ZDO a vydělá na parkovištích a daních z opraven kol a aut..
Takto je potřeba se na to dívat. ; – )
Tak ono se to nedělá jen z nějakého rozmaru utrácet!!!! Nejsem „odborníkem“ v dopravě (sleduji zde diskuze, cením si Vašich příspěvků, naprostá většina opravdu směřuje k tématu, napříč spektrem voličů). Dokonce zde zahlédl náznak, někdo zde nadhodil otázku, že „zelená planeta“, dál ale nikdo nepřenesl přes to téma, ale právě o to jde. STÁT MUSÍ (řešit proč se nemá nebo nemá, a že to nesmysl a nebo jednou za 50 let…. tohle by většina udělali jinak……tak to si nechte, diskutovat, zda za vraždu budeme odsuzovat k smrti vrahy, vést zde nema cemu ….) !!!! Jediné, co v rovnici o tisíce… Číst vice »
Zkusil jsem vylovit údaje o vodíkovém vlaku. Na str. https://www.stadlerrail.com/en/flirt-h2/details/ se uvádí pro jednotku o 116 místech dojezd 460 km, plnicí čas do 30 min. Představme si provoz na lokálce s délkou 40 km, počítejme s nutností „dotankovat“ po 400 km. Vodíková jednotka by tak mohla ujet pět kol. Pokud by profil tratě vyšší spotřebou vodíku snížil dojezdové možnosti, pak řekněme čtyři kola. Plnicí čas musí být zapracován v oběhu, ale to se dá vymyslet. Věděl by někdo, jestli se může jednotka plnit na dopravní koleji u nástupiště nebo jestli se plnění musí odbývat někde „stranou“ na manipulační koleji? To… Číst vice »
Nezapomínejme, že při dnešní hustotě elektrizace jede i regionální jednotka zpravidla nějaký ten km pod trolejí, takže nabíjíte již za jízdy. To u vodíku nejde a rozhodně nebudete mít plničku přímo na nástupišti, taky je potřeba „pistoli“ připojit a odpojit, takže pokud plním 30 minut, počítejmě reálně s hodinou. A při oblíbeném taktu pak dovedu akumulátorovou jednotku nabíjet při obratu, vodíkovou již ne, takže místo jedné musím mít dvě, místo dvou tři atd… Krom toho palivový článek není zrovna expert na změny výkonu, takže vodíkové vozidlo má taktéž baterii… Podle mého názoru je vodíkové vozidlo drahým nesmyslem pro hraní si… Číst vice »
Přesně tak! Je to drahý špás. Obraty jsou převážně v rozmezí mezi 5 – 20 minutami, takže plnění vodíku znamená, jak přesně říkáte, nutnost dvojnásobku vozidel. Takže nejen vysoké náklady za dvojnásobek vozidel, ale i o 50 procent pomalejší odepisování. Vozidlo musí najezdit denně maximum km, aby ty odpisy byly efektivní a nikoli se střídat s polovičními výkony.
Záleží na typu tratě. 40km lokálka už je strašně dlouhá na to, aby si udržela atraktivitu se zachováním lokálkových parametrů, a pokud dojde k modernizaci, je lepší zřídit trolej třeba v úseku používaném nákladní dopravou a jezdit na baterie s dynamickým dobíjením. Ale třeba taková 15-20km lokálka s ostrými obraty jednoho vozidla, kde většinu atraktivity spojení dělá rychlá navazující trať už z toho vychází o hodně líp i při velmi hustém provozu, stačí ponechat dvouhodinovou díru přes dvanáctou hodinu na doplnění a zbytek jednotka odjezdí s hodinovým intervalem v pohodě, pokud budu mít na trati dvě, dá se stejně udělat… Číst vice »
Tak co Škodovko! Dočkáme se třeba HydrogenPantera když bráška AkuPanter je na cestě?
je na cestě? a kampak jede?
Vagonka na něm maká
Viz 861 na vodík, jehož vývoj by ŽOS Vrútky/Tatravagonka rádi zaplatili z dotací.
Cože ..? Nesmysly Zase bláboly ..vás pustili z Bohnic
Škodovka řekla, že se spalovacími motory zabývat nebude.
Ale tohle nebudou vlaky se spalovacími motory (na vodík), tady se předpokládá palivový článek a baterky na vyrovnání energie.
Bezemisní náhrada za lokálky? Myslí jízdní kolo nebo autobus na vodík?
kolo a pěškobus ideál…
Správně. ČD jdou správným směrem.
Akorát by tomu nemuseli říkat „bezemisní“, protože emise vždy nějaké budou, jen ne vždy v místě provozu. Porovnávat bychom měli spíše celkovou spotřebu daného řešení, a tu optimalizovat na co nejnižší použitelnou hodnotu. Vozit a měnit baterky nebo vyrábět a přenášet vodík znamená také zátěž pro okolí.
Vodík je velmi drahý, na investici i provoz. Výroba s vyšší emisní stopou je tolerovaná jen dočasně, než se rozvine infrastruktura pro výrobu ze zdrojů se skutečně minimální emisní stopou. Všechno se to dělá z jediného důvodu, vodík je možné (i když s technickými obtížemi) opravdu dlouhodobě, výhledově až sezóně skladovat a bavíme se o tak obrovském množství energie, že jiné možnosti prakticky nejsou. K těm čistým zdrojům, zatím je to o běžných solárech, ale budoucnost patří vysokoteplotnímu rozkladu vody, což dokáží zejména jaderné zdroje či koncentrované sluneční světlo do reaktoru na věži. Očekávám, že to hodně bude řešit námořní… Číst vice »
To jako někomu přijde eko, štěpit uran, abych nesmyslným množstvím tepla vyrobil vodík, který pak spálím na výrobu elektřiny?
Nevím, zda se jedná o nevyužitou energii, ale třeba pro tu námořní dopravu si to umím představit. Alternativou je samozřejmě nukleání reaktor přímo na palubě, třeba založený na roztavené soli, takové projekty též existují. Nebo čpavek, je to sice úsměvné předřadit před vodíkový palivový článek a elektromotor ještě reaktor konzumující čpavek a produkující vodík, ale je tak a i tato technologie dělá poslední dobou velké pokroky.
Je vidět, že tomu vůbec nerozumíte.
Dnes se v jaderných elektrárnách využije jen třetina energie na generování elektřiny, a dvě třetiny se vyhazují v podobě odpadního tepla. Nové vysokoteplotní jaderky by mohli s výrobou vodíku zvýšit svou efektivitu o 100%. Staré by měli alespoň napojit v našem podnebném pásmu na teplovody či skleníky.
A o kogeneraci jste neslyšel, např. teplovod do Budějovic ve výstavbě.
Letecká doprava na vodík ? To jako vážně ? I zkapalněný vodík zabere mnohem větší objem, než současné palivo pro dopravu na shodnou vzdálenost a udržet ho ve zkapalněném stavu stojí ohromné množství energie, tedy značná část energie z vodíku by v letadle padla na uchování vodíku v kapalném stavu. 🙂
Ptáte se dobře, také jsem zvědavý, jak taková letadla budou vypadat, zda se to schová nebo uvidíme více křivek. Letecké palivo je skutečně na objem 4x výhodnější než vodík. Na druhou stranu je vodík při stejné energetické hodnotě 3x lehčí. Ono to hlavně nebude létat s dnešními technologiemi, kdoví zda první velké letadlo na vodík stihne vůbec letět před rokem 2040.
Už se létá na vodík. Např. SLS od NASA.
No je to usmevne a technicky je to nesmysl. Ale relevantni vyrobci airlineru prave pali docela dost penez na PR (a mozna i na nejaky skutecny vyvoj) timhle smerem. Nekdo to muze povazovat za spasu lidstva, jiny za trestny cin vuci akcionarum, ale je to tak. :o)
Bude to použitelné pouze pokud se někomu podaří vyrobit kovovou formu vodíku, zatím se povedlo možná pár atomů.
Letecká doprava na vodík je dávno vymyšlená, i když původní idea bylo hélium, ale holt se to nepadařilo prakticky zajistit, a tak to bohužel nedobře shořelo.
Přesně tak. Jedná se vlastně o takový akumulátor energie z doby slunečního svitu či foukajícího větru.
Až na to, že baterie to dokáže s 3x vyšší účinností.
Zatím. Za pár let to může být úplně jinak – na obě strany.
Baterie mají svůj limit, tj. do 1 kg baterie nelze uložit neomezeně energie. Nelze čekat nějaké zásadní převraty, optimalizují se elektrody/elektrolyt.
A mizerná účinnost vodíkové ekonomiky je dána množstvím energetických konverzí.
Už na škole nám říkali, že jeden z termodynamických zločinů je spálit něco, abych vyrobil elektřinu a tou pak něco ohřál.
Bohužel, je to tak.
„zločin je spálit něco, abych vyrobil elektřinu“
A když z elektřiny vyrobíme něco, co potom spálíme, abychom vyrobili elektřinu?
Apropós ten hmotnostní limit má vodík taky. Ten není dán až tak samotným vodíkem, ale jeho obalem, izolací měrnou hmotností a tím daným objemem.
Přičemž u stacionárního úložiště je hmotnost baterií tak trochu šumafuk. Pořád vyjde úsporněji nabíjet eletkrobus ze stacionárního úložiště než tam mít nádrž s vodíkem a spotřebovávat vodík na její chlazení. Nehledě na možnost z toho stacionárního úložistě napájet trolejbusy a ušetřit tak za špičkovou elektřinu.
V principu pro dané oxidační stavy je daný rozdíl vnitřních energií počátečního a konečného stavu, víc se chemickou cestou získat nedá.
Výroba „zeleného“ vodíku je zoufale neefektivní, proto má celosvětově podíl jen cca 7% na celkové produkci vodíku. Nicméně, to je ten menší problém. Ony ty vlaky totiž musí jezdit i v době, kdy přebytky z OZE nejsou a kde ten vodík chcete brát a uchovávat ? Skladování velkého množství vodíku je totiž docela problém. Z objemových důvodů má smysl ve zkapalněném stavu, jenže chlazení na takto nízkou teplotu, kterou je nutné dodržet po celou dobu skladování, je energeticky velmi náročné a musí opět fungovat i v době, kdy přebytky z OZE nejsou. Samozřejmě hrát si na jedné, dvou tratích s… Číst vice »
Vodík je především způsob, jak uchovávat přebytky z OZE –> souhlas.
A proto místo toho, abychom udělali stacionární zásobníky někde u zdroje elektrolýzy a řešili tím výrobu elektřiny do sítě, kde nejsou významné změny výkonů, tak my to budeme rvát do té nejhorší aplikace, kde se projeví jak malá molekula vodíku, tak drahý převoz vodíku, tak pomalá změna výkonu…
Ale já vím. Dotace, dotace a ještě jednou dotace, to by nám šlo…
Čd určitě..
Tydýti doporučující auto coby náhradu vlaku by si mohli (no, naivní představa) MIMO JINÉ uvědomit, že ne každý má prachy na auto a jeho provoz, zvlášť v dnešní době.
A ti co mají auto, tak nadávají, kolik peněž to stojí. Nepochopím.
to neni pravda, ja auto mam a nenadavam. stoji to primerene usili lidi, kteri se mi o auto staraji a benzin je nejlevnejsi v historii.
Žena jezdí autem do práce, cesta jí trvá cca 20 minut. Pokud by jela autobusem a vlakem, bude jí cesta trvat 34 minut + 2×5 minut na spoj a ze spoje. Tedy 44 minut. Nafta ji za měsíc přijde na cca 1300 Kč, měsíční jízdenka na 1250 Kč. Díky autu (a jejímu zaměstnavateli) je schopná reagovat na nevolnosti dětí ve škole, zvládáme dovézt 8letého syna na kroužek do blízkého města. Bez auta by se to stíhat nedalo, to za těch 50 Kč měsíčně fakt stojí. Olej neřeším, stejně by se po roce měnil, i kdyby těch 33 km denně nenajela.
A ostatní náklady na provoz vozidla máte kde?
tak ono gumy stárnou i když se nejezdí, stk pojištění člověk platí stejně, auto stárne i když nejezdí….něco navíc tam bude, ale ne vše…
Které konkrétně, s přílhédnutím k tomu, co psal Libor.
Voda do ostřikováču, svičky, filtry, mytí auta atd. Jsou to drobnosti.
Olejový filtr měním logicky spolu s olejem, svíčky tam nemám, voda do ostřikovačů a mytí mě přijdou na 2×200 Kč ročně. To se snad ani nedá počítat.
Fin. hodnota je nízka. Ale je to taky náklad.
Přesně tak automobil je sociální doprava, plno lidí by bez něj bylo bez práce.
Ono je to pohodlné že…a další náklady? Já kdybych nemusel auto nemám. Jezdím do práce vlakem 10 minut pěšky+ 20 minut vlakem. X let tak jezdím a nemusím hledat místo na parkování atd.
Výborně. A někteří by za použití vlaku nachodili víc kilometrů, než kdyby šli do práce rovnou pěšky. Jede jim ale autobus, tam je to 1/4 a 1/4 km pěšky.
Pak jsou takoví, kteří jezdí jinam, než kam jede ten autobus a koleje tam nikdy nevedly. Protože je to chudý kraj, autobus k nim na paseky nejezdí (neprojel by) a tak jezdí střídavě na skůtru.
A znám lidi co jezdili celý rok do práce na kole
Z Milovic do centra Prahy to nebylo. Z Valašské Bystřice do Rožnova pod Radhoštěm taky ne.
Jediná správná a a univerzálně použitelná metoda neexistuje.
Buďte v klidu, průměrný diskutující zdejšího fóra s mínusy nemá děti, jediná jeho starost v podnájmu je , kde jede něco zajímavého a výlety tráví s kamarády a jako bonus má ochutnávání piv z minipivovarů. Naštěstí tato populace Je v silné menšině, jen navštěvuje z nudy tyto diskuze a prudí.
No a normální člověk s rodinou má auto a musí se umět sám o sebe postarat.
Tak to chudáci děti. Já když byl malý špunt, tak jsem rád jezdil vlakem. I dnes když je nějaká železniční akce (muzejní, nostalgická, …) tak spousty dětí jezdí rády vlakem. Hlavně s parní lokomotivou. Takže se prosím zeptejte určitého počtu dětí, zdali jezdí radši vlakem nebo busem. A tady u nás kde vlaky jezdí po 15 min. jezdí vlakem i středoškoláci a vysokoškoláci. Takže ano prosím rušte a omezujte vlaky, ale pak se nedivte, že vás druzí nazývají totalitáři, kterým je zatěžko udělat něco pro lidi a mladší generace. Nechápu co je toto za lidi kteří s klidem omezují ostatním… Číst vice »
A to jako tvrdíte, že majitel automobilu zakáže dětem jezdit vlakem a tím jim to upře?
Hromada lidí jezdí na projížďáku parním vlakem a jedou na ten vlak po silnici. I s děckama. Svět není rozdělený na 2 poloviny, které se spolu neslučují. Možná tak v něčí fanatické hlavě, ve vlakoví cestující nemají řidičák a majitelé řidičáku nikdy nejeli vlakem.
Jak jste přišel na tou souvislost s minipovary?
Jak má člověk menší děti tak auto poskytuje flexibilitu proti VHD….to bych viděl jako hlavní výhodu IAD. Cena jde spíše stránou.
Zde je ten čas v dojiždění velký.
Jen mi to připomnělo skupinu lidi. Kteři mi tvrdily že lepší je autem než autotobusem. Je to kratší o cestu na zastavku a ze zástavky a ušetři 5min (25min autem, 30min bus a pešky ani ne 15min, tj. 25min vs 45min = uspora 20min) a pak dodál že chodí každy den 30min běhat (spíše je to rychlo chuze) aby měl pohyb….
Stačí zpoplatnit externality a auta zmizí Sama
A s něma zmizí i zboží z obhodu a vztekaící se cyklista bude marně čekat na sanitku, protože se přestaly vyrábět.
Auto jako náhradu vlaku tu nikdo nedporučuje. Jen se někteří snaží upozornit, že náklady na cestu nejsou jediným parametrem, který lidé uvažují, když volí dopravní prostředek.
Na VHD začíná být tím nejdražším lidská práce. Což u IAD není, tedy pokud neplatím vlastního řidiče a odmakám si to sám.
miluju zvast „zvlast v dnesni dobe“.
to je porovnani s jakou presne dobou? s totacem, kdy auto stalo 30 cistych platu a benzin v dnesnich penezich skoro stovku na litr?
v realu maji na venkove fakt vsichni auto, a i relativne chudi lide dve do domacnosti, pac bez nej se na venkove zit neda.
– Udělat si řidičák zvládne i nechytrej. Závidět tohle?
– Ojetá Fabie se dá koupit za 1 měsíční mzdu. Závidět tohle?
– Na nejbližší zastávku tramvaje je to 3 dny pěšky. Závidět tohle?
– Autobus jede 6x za
hodinuden. Závidět tohle?– Že se někdo dokáže zařídit sám. Závidet tohle?
Nepřehánějte! Do řady míst jezdí autobus jen 2x denně v kladiva (ráno do práce a do školy, odpoledne zpět) a o víkendu nic. A do některých osad nejezdí žádná veřejná doprava. Někteří diskutující ale budou závidět ten klid, co tam mají!
Když se rozhodnu jet vlakem do Prahy, tak si dám 12 km pěšky na nádraží. Pak 30 min jedním vlakem, pak hodina druhým vlakem a pak hodina a půl dalším vlakem a jsem v Praze. Ale jak by řekl František vlak je vlak a za to sado maso to stojí.
Ty jsi sado maso ..já to mám do Prahy vlakem i autem zhruba 4 a půl hodiny a co?
Taky chodíš na vlak 2 hodiny pěšky. Na prd co.
Ne 10 minut. K vlaku se dá vždy nějak dopravit.. bus kolo auto taxi.
Jde ale ten jeden bus nenavazuje, takže leda s přespáním 😀
Auto a bus je pro šotouše fuj, proto ten můj komentář. Pokud pojedu autem na vlak to už pojedu autem až do Prahy a ušetřim si polovinu času a ještě můžu vzít spolujízdníky.
Prostě jet vlakem je mimo spojení velkých měst nekonkurenceschopná πčovina.
Jen bb si myslí, že kdo rád jezdí vlakem, nikdy do auta nesedne.
Jo, ten je dobrej. V těsném závěsu je druhá perla „udělat něco pro lidi“.
A taky to že někdo z důvodu věku (mladší 18 let) nemůže auto řídit
6 mio ridicu a 6.5mio aut … pokud nekdy zavitate na venko, jinak nez pomoci Ladovych obrazku, zjistite, ze kazdy dospeli tam uz davno auto ma … vyjma takovych te kategorie 80+
Já auto nemám, bydlím na vesnici s 239 obyvateli a jsem 40-.
co takhle jednoduše natáhnout dráty, však se o prosté elektrifikaci uvažuje 😉
V okamžiku, kdy se tu hojně rozšíří BEMU, už nebude potřeba mít dráty všude. Např. Šakvice – Hustopeče, typický příklad, který by se jednotkami BEMU vyřešil jednodušeji, než drátováním.
Zase by každý vlak nemusel celou cestu tahat a po čase měnit baterie…
Bohužel tam ty dráty jsou rentabilnější než baterie. Baterie jsou ideální na 20-80km.
Proč bohužel? Buďme rádi, že zvítězilo (snad) rozumnější řešení.
Bohužel k názoru diskutujícího. Pravě že tam vyhrálo vhodnější řešení.
Taky myslím, baterie se vyplatí tam kde se dá na jedno nabití dojet tam i zpět (délka trati cca do 40 km) a aspoň na jedné konečné jsou dráty. To znamená třeba tyhle tratě: – Opava – Hradec nad Moravicí – Studénka – Bílovec – Studénka – Veřovice – Suchdol nad Odrou – Nový Jičín – Suchdol nad Odrou – Fulnek Tam kde by to bez nabíječky nešlo, tam by byly lepší dráty. To znamená třeba tratě – Opava – Hlučín – Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou – Ostrava-Kunčice – Frenštát pod Radhoštěm – Opava – Krnov –… Číst vice »
Pod to bych se podepsal.
A doplním, že baterie je lepší nasadit na tratě kde pendluje jen osobní motorák. Tam kde jedou náklady (např. ŽĎírec n. Doub. ) je zase výhodnější kompletní elektrizace.
Studénka – Veřovice dodratovat
jasně natáhneme dráty a pak se lokálka zavře 😉 to neee
pořád lepší, než kdyby po lokalce zůstal předražený „eko hippies“ vlak za 40-80 mega 😀 Za kupní cenu by ho pak už neprodali, takže by se jim ty peníze za něj nevrátili ani jeho prodejem, pokud jde o „dráty“ tak by to šlo za SŽ, musíme ale počítat, že by celá investice propadla, tedy nejen dráty, ale ty koleje tam nevyrostli jako kytky a někdo je musel udržovat, opravovat atd.
Přitlač, ten vlak bude za 100 mega a dřív než on tak se město hecne a pošle tam elektrobus v ceně 10 mega a s 3x menší spotřebou elektřiny než vodíkový vlak. A František se zvencne nad emisemi, protože se nenapájí z železniční měnírny.
Jak nastoupil Kocurek, bude diskuze o ničem, končím s komentováním tohoto článku.
Kapacita do 70 os. Existuje. Jmenuje se to autobus. Celkem levné a flexibilní. Jezdí to jinam, než kam vedou koleje 😉
To ovšem není náhrada za vlak, sám to ve své poslední napsané větě potvrzujete.
Pravda, to je právě z tohoto důvodu v řadě případů vyšší level.
Myslíte vlak? Ano, to skutečně vyšší level je. Už jen tím, že nestojí v kolonách a nejezdí po rozbitých silničkách, které v zimě nejsou sjízdné.
Vlak je vyšší level proto, že najednou odveze nikoliv 40, ale třeba 240 lidí a ne 10, ale třeba 1000 tun nákladu. O tom je železnice.
a nižší level v tom (vlak), že při přepravě 20ks osob se krutě nevyplatí…
Osobka za celou historii nikdy nebyla výdělečná.
To je snad jasné, to ani autobusy v závazku. Akorát prodělávají míň než vlak, pokud odvezou stejný počet cestujících.
Ale v menším pohodlí a zničí více silnice. A řidič, který to má těžší než strojvůdce, ještě dostane méně zaplaceno. Samé výhody.
Řidiče jsem dělal cca 15 let, nevšiml jsem si, že by to bylo tak strašně náročné. Asi to bylo tím, že mě to bavilo. Naopak si neumím představit, že bych dělal fíru, kde je člověk svázaný předpisy daleko víc, a jakákoli chyba se neodpouští.
O menším pohodlí nemá cenu diskutovat, pro mě je tedy autobus podstatně lepší jak Bdmtee a podchody na nádražích.
Ale byla a je. Na tratích, kde jezdí opravdu hodně lidí, řádově více než 10 jako na řadě našich lokálek. A nemusí to být obsazenost jako v Indii.
On se nevyplatí ani při 200 lidech. Takže celý stát vybusit?
Při 200 lidech vlak vede kapacitou. Třeba soupravu 843+043+943 jaká jezdí na trati Ostrava – Krnov – Olomouc autobus kapacitou nenahradí. I plná Regionova (84 sedících pasažérů) je na jeden bus moc velká, i když kloubový by to možná zvládl.
Při 30 kontejnerech nebo vozech vlak také vede kapacitou. Přitom je podporována přeprava po silnici. Analogicky v osobní dopravě můžete udělat to samé.
na venkove jsou kolony?
Ve městech nejsou kolony?
Lokálky jezdí do velkoměst s kolonami?
Vím o jedné, vede Zlínem. Souběžně jezdí trolejbus.
Pravda, celá má teorie je v troskách.🙂
Jenže Zlínem to není lokálka, ale celostátní trať, i když tak vypadá. Navíc do Zlína je ten vlak cca 2* rychlejší, než ten trolejbus z Otrokovic.
V okolí měst bych to nazval příměstskou železnicí. A dříve byla železnice symbolem pokroku, kde i venkov se mohl cítit trochu městsky. Trendem dnešní doby je po rušení obchodů a škol na venkově zrušit i lokálky, tzn. jeden způsob dopravy.
Takže, ještě zhoršit podmínky pro život na venkově. Jasná řízená likvidace venkova.
Slovy jednoho bývalého diskutéra: V USA jsou vesnice mnohonásobně dále od sebe. Tudíž hustota vesnic v USA je v porovnání s ČR řidší.
Jak kdy a jak kde. Chtěl bych vidět jezdit lidí z takového Zbečna do Berouna autobusem. Vlakem 30 minut, autem 40 a bus tak minimálně hodinu.
Nebo 14 osobních aut. Záleží co aktuálně kdo podporuje.
To už je jiná kategorie přepravy. To bych nemíchal.
Autobus nikdy nebude adekvátní náhrada za vlak. To je vše co jsem tím chtěl říci.
Ovšem, neumožní lidem chodit 2 km za dědinu na zastávku.
Lze dojet na kole, autobusem nebo autem. S čím dále chcete poradit?
Super, tomu říkám pohodlí a logika. Fakt si myslíš, že z toho auta někdo vyleze, aby mohl jet vlakem, pokud to není do nějakého velkého města s problémovou dopravou? Což obvykle lokálky nejsou. Neberu teď extrém typu Posázavský pacifik.
Já takto jezdím normálně. Ale další možnost je zastávky dát blíže centru obcí. Je spousta tratí, které procházejí přímo centrem.
Nehledě na to, že cesta vlakem je levnější než autem. Takže se to vždy vyplatí. Takže vy vlastně doporučujete lidem jezdit za dráž.
Pokud si svůj čas ceníte na 0 Kč/hod, tak jistě.
S takovými kacířskými řečmi tady neuspěješ. Cestou vlakem totiž bohatneš.
A víte že jo? několikrát jsem z vlaku viděl (dostal informaci) co bych při řízení nikdy nedostal.
Více si cením pohodlí při cestování. To zadýchaný prostor namačkaného autobusu nenabízí.
No moment, řeč byla o cestě autem.
No a auto je zase dražší, pane Nechcinicchápat
Ty nechápeš, že většina lidí si cení svého času, takže když můžou, rádi si za auto „připaltí“, protože jim poskytne za ty své vyšší nálady něco navíc. Vlemi často kratší čas trávený na cestě.
Ovšem nesmí být na dálnici kolona. Pak neušetří ani čas ani peníze. A to se vyplatí.
Vytáhni si hlavu z prahy.
Kde okolo Bruntáu vidíš dálnici?
Halla je z Bruntálu, nebo zase blafování?
Tak kolony jsou i třeba v Hořovicích, což je 5* menší než Bruntál.
Ano, většina lidí si cení svého času. Proto radši jedou vlakem, kde si mohou během jízdy lecos udělat, což za volantem auta nemůžou.
Aha. Proto je na silnicích tak prázdno.
A proto je na silnicích tolik smrtelných bouraček. Čas nad život, že?
Indukce udělá své.
Ano, takový slévač si vezme práci do vlaku a vydělá si tak víc. Ne každý pracuje na počítači nebo s papíry, aby si mohl ve vlaku něco udělat.
A že těch slévačů dnes je, že? Tyto profese se dnes nahrazují stroji.
A ty stroje obsluhuje, sevisuje, seřizuje, nastavuje kdo? Zoubková víla?
To nejde. Slévat lze jen v hospodách.
Autobus s 15 nebo 45 cestujícími není o nic víc zadýchaný než vlak se stejným počtem lidí.
A vlak kodrcá přes výmoly?
Pokud dám zastávky blíže obci, tak mi těžko vyjdou stejné náklady na provoz, kterými argumentuješ. Ona ta přeložka zadarmo fakt nebude.
Jak si to představujete, „dát“ zastávky blíže obcím? Co když ta trať vede mimo obec a není to jen o stavbě nástupiště? A kdo by to zaplatil?
a c o třeba terén? příklad je město Stříbro. může být nádraží vedle náměstí?
Samozřejmě, těch faktorů, které ochránci lokálek ignorují, je víc.
Ehm, připadá vám, že by ve Stříbře vlak nikdo nevyužíval? Aneb jeden z krásných příkladů, kdy i nádraží na kraji města může dobře fungovat, když železnice nabídne vhodnou službu (což spojení za půl hodiny do Plzně bez pochyby je).
Nevědí o P + R.
Ale je spousta tratí, kde stačí jen posunout peróny.
třeba Sušice? 😀
Třeba Mutěnice, Rožná, Věžná, atp.
Divím se jak naši předci ty tratě vůbec postavili. Když dnes, když jsme řádově bohatší, tak je obrovský problém zaplatit nějakou stavbu.
Dřív měla dráha na dopravu de facto monopol – koňské povozy byly oproti ní těžce mimo.
Proto si mohla dovolit účtovat za přepravu, osobní i nákladní, takové peníze, které by dneska nikdo nedal. A naíc, velká část lokálek byla postavená za podpory země a nevydělala si ani na provoz.
No třeba právě proto, že se snažili co nejvíc šetřit – kopírovat terén a vyhýbat se sídlům. A proto dneska lokálky do těch sídel nevedou. Kdyby už „předci“ měli ty tratě stavět tak, jak si je představujete, tedy na každou náves po cestě, taky by toho moc nepostavili.
A není to jen o penězích, ale i o průchodnosti územím, ať už z z hlediska terénu, či vlastníků pozemků a nemovitostí.
hlavně dříve o to ani moc měst a obcí nestálo, aby jim trať vedle přímo obcí….
To jen pokrokoví komanči dělali magistrály skrz město.
To vadilo těm co měli povoznictví z důvodu konkurence stejně jako železnice vadí bus dopravě. Historie se opakuje.
Už tehdy znali ušetřit ať to stojí co to stojí.
Za předpokladu, že vám to kolo nikdo neukradne, ten autobus vás na to nádraží vůbec doveze, viz Hořovice a díky super spojům, nekončíte pokaždé někde jinde.
A zase a zase. Vy prostě nedáte pokoj, přestože tento argument už tu byl nejmíň tisíckrát vyvrácen jako často nepravdivý a ve většině případů nerelevantní.
Vyvrácen? Maximálně rozporován takovými fanatiky, jako jsi ty.
Fanatik křičí: neposlouchejte ty fanatiky. 😀 😀
To jsme si všimli, nemusel jsi se připomínat.
Ale bez legrace. V panu Kernteriérovi spatřuji krásný exemplář autobusového fanatika, neboli busšotouše.
A přitom jezdím denně do práce i z ní vlakem.
Tak tomu nevěřím. Prej bývalej autobusák, dnes hlasitej kritik železnice a jezdí vlakem? To ne.
Těžké k pochopení, že? Asi to bude tím, že nejsem fanatik do jednoho způsobu dopravy, jako ultraortodoxní železničáři. Vlakem kupodivu jezdím moc rád. Ale tam, kde to dává smysl.
BUSŠOTOUŠ – nová kategorie, čeština je fakt krásná.
Nedivte se, dělal 15 let řidiče – hájí si své, stejně jako železničáři.
Budete se divit, ale jako městský člověk musím také jít cca 2 km na autobus, a to jsem v dobré poloze. Naštěstí na vlak to mám pár minut. Co teď s tím budeme dělat? Povinně přisuneme autobus, aby přetáhl cestující?
Jak kde. Takový Suchdol Fulnek vozí vlak 1 až 3 lidi. Výjimečně více. Autobus by tady každému obrazně řečeno zastavil u vchodu po trase do Fulneku a ještě ho i celý projel. Tady se to přímo nabízí… A propó já zas třeba nechápu proč se musí vyrobit a poptává se železniční vozidlo pro 50 lidí.? To jako že z Ostravy do Štramberku jede plácnu 70 lidí. 40 lidi po Studénku. 30 dále. Takže ve Studénce těm lidem vytvoříme přestup na menší vozidlo pro 50 lidí.? To už tu máme dnes. Přestup na 811. Ale to je možná ten důvod proč… Číst vice »
Lokálka bude konkurenceschopná až za stejné peníze nabídne víc muziky než autobus. Bude mít zastávky tam, kde jsou lidi. Bude výrazně rychlejší než bus. Fakt si nepotřebuju hodinu a půl pohodlně natahovat nohy ve vlaku, když si můžu hodinu cesty ušetřit.
Odkdy si za stejné peníze koupíte Octávku a Porsche 911?
Tak já nevím, jestli moderní autobus s klimatizací a wifi je Octávka a 810 je Porsche. To máme asi rozdílné představy.
Bude výrazně rychlejší než bus….
Nebude. To by i železnice musela dostávat podobně velkorysé úpravy infrastruktury, a to zatím nepřipadá v úvahu.
Nevím kde jsou velkorysé úpravy silnic II. a III. třídy, kterým lokálky konkurují, to jsem asi zaspal.
Třeba u nás teď zalátali asi 3 díry. To by mohlo být ono.
Pokud to nevíte, pak se o dopravu moc nezajímáte.
V osobní dopravě můžou být autobusy snadno úplnou náhradou za vlak, pokud mají přednostní pruhy a nekončí v zácpách spolu s jednoválci.
Tak teď se opravdu řehtám. Vlak nelze nahradit busem. Pokud chci projet skrz město (Brno, Praha, Olomouc, ) je vlak nejrychlejší a nejpohodlnější. I na těch lokálkách je mnohokrát rychlejší než bus. Hlavně v zimě v kopcovitých oblastech.
pokud to bude kloubák, tak asi možna jo, u nas je problém dostat do busu 20 lidí, protože si půlka sedne a zbytek si stoupne a bagle létají vzduchem při každe zatačce 😀
Tak ono v tom vlaku ‚pro 70‘ obvykle více jak 20 kousků nejede 😉 takže cajk
jak kdy, kolikrat je ten vlak natřískanej, mnohdy raději jedu s přestupem vlakem, než bejt v sardinka busu, nechapu ani v místech kde nejsou koleje, že jede malej bus, lidi se tam nevejdou, atd… proč nejede dělší vícenápravový bus, když ráno jede, ale odpoledne nazpátek už nejede, případně kloubový, když se ví, které časy je těžce nedostačující kapacitua busu, někteří lidi pak zůstanou čekat na další spoj, protože se bud nevejdou nebo si nesednou, nebo se tam nechtějí mačkat, kor když cesta není v minutách ale v hodinách.
Protože šetří na obězích vozidel. Zrovna vyjde tam poslat krátký, protože všechny dlouhé jsou někde jinde.
horší, když vidím, věčně jezdit dlouhý bus, na lince, kde vozí vzduch, neli odjiždí z nádraží prazdnej velkej bus a na lince kde by byl potřeba jako sůl, jede malej.
Velký autobus vidím skoro denně, několik let budˇ s 0 kouskem nebo max. 2 kousky. Proč? Protože přijíždí na zastávku před nádražím několik minut po odjezdu vlaku. Jede-li o cca 2 minuty dříve, čeká na jeho odjetí u závor. Na upozornění bylo sděleno, že návazností na vlak by autobusová společnost přišla o cestující, protože by už dál nejeli dalším autobusovým spojem (ten samozřejmě stejně nenavazuje), ale tím vlakem. Komentář k tomu netřeba.
Jestli je tohle pravda, a já tomu věřím, tak je to na zažalování dané bus společnosti, za sabotáž veřejné dopravy.
Opakovaně jsem na to upozorňoval, vědí to i na kraji, nikomu to nevadí.
Zbytek si nesedne, protože buď tam sedí rozměrnější osoba (proto je pohodlnější stát) a nebo tam ten sedící má vedle sebe na sedadle bágl/tašku/cokoliv. Já to řeším tak, že dotyčného prostě poprosím jestli bych si mohl sednout a ještě se mi nestalo, že by zavazadlo nedal jinam. Teda občas mají naštvané ksichty, ale pustí mne.
aspoň jste slušný, zažil jsem kokota, co tam borcovi mrdnul s taškou a místo skla/porcelánu pak na nádraží vybíral střepy z tašky do koše, nebo brigádníkovi s taškou a toho jsem potkal, jak umejvá tašku na hajzlech na vlakači a vyhazuje, „co zbylo“ z rozbitého oběda.
Takže fyzické napadení a přímo ve vlaku? To je ten benefit proti autobusu, kde by takového, cituji: kokota, řidič předal policajtům?
bylo to v buse, ve vlaku jsem to nezažil nikdy, v buse jsem to viděl několikrát.
A nikdy to nikdo neřešil.
A dobře udělal. Zavazadlo nemá na sedadle co dělat.
mohl se aspon zeptat a ne ničit věci, které nebyli jeho a nebyli zadarmo, to jen co jsem zažil při cestach v buse ja, třeba těch případů, kdy někdo přišel o nakup, oběd, sklo/porcelan atd bylo víc.
Zkusil jste někdy vézt autobusem kolo? Musíte ho celou dobu hlídat (držet) aby nespadlo, taky bus uveze pouze jedno kolo. I 810 je v tomhle lepší
70 sedících cestujících v busu? Kloubáky od SORu a Solarisu mají tak 50 sedaček, u dalších výrobců to asi bude podobné. Naproti tomu Regionova má 84 míst k sezení.
Do 810 vleze 22 kol, to vím naprosto přesně 😀Vlastní zkusenost v Černé v Pošumaví, když tam jezdilo ještě ČD a místo patraku a služebního přijela 810. A k tomu ten obdivovany takt 2 hodiny…. někde bych možná ještě našel fotky
jak se dá dostat 22 bicyklů do šukafonu? :O a uvezl také lidi?
je to k neuvěření ,ale dá, a ke každému kolu 1 člověk.To ještě spousta lidí zůstala na peróně
Další zastávky byly zbytečné, Vystupovalo se až v Černém Kříži a to i ti ,co chtěli vystoupit dřív. Bylo to v hlavní sezoně o prázdninách, takt je takt, ranní spoj kolem osmé, další za 2 hodiny
bicykly i koloběžky jsou v busech problém, řidiči takový lidi rádi vyhazujou, nechtějí je ani brát, ať si na tom jedou sami. Neochota brát je do busu je velká, alespon že u vlaku s tím nemají problém.
To není neochota. To je předpis. Jakožto fanda železnice bys to měl chápat.
Jezdil jsem s elektrokoloběžkou několikrát autobusem i MHD a nikdy nebyl problém. Vždycky jsem se zeptal a bez problémů. To jen v osobácích někteří průvodčí pindali(byla vždy pod sedačkou – Sysel), v R, EC, Ex nikdy problém.
Německu, Rakousku, Polsku a Německu
Německo je přece tak důležité, že je třeba ho zmínit nejméně 2x.
Toď otázka jestli bezemisní autobus který bude stát 10 milionů a bezemisní lokálka co bude stát 40 mil. Co je asi lepší. Pokud tratě nebudou modernizovány to znamená více zastávek blíže k vesnici, narovnání atd ano je to konec lokálek. A nebo to veselé budeme dotovat pro pár lidí.
Nový vlak nestál 40 mil. Kč ani když ještě byly vyráběny RS1 (+ samozřejmě naftové).
Lepší je nakoupit nafťáky vyřazované v Německu.
Aspoň se to tu tvrdí.
Jak jsem psal níže, vlak bude mít 4-5× delší dojezd, kvůli nižšímu odporu při jízdě po kolejnicích.
Jo? Tak proč 810 nejezdí za 5-6 litrů nafty na 100 km, když má 5x menší spotřebu než autobus?
Elektrickej bateriovej vlak. Tupoune zaostalá, vylezls z ústavu pro retardovaný, nebo nemáte ani základní školu? Krindapána co to je za člověka. Asi napíšu panu Sůrovi o ban pro Kocurka.
To nedělejte. Silničáři vždy útočili a budou útočit na železnici. Možná by to stálo za seriózní sociologický průzkum.
Ivestičně je sice vlak dražší, ale má zase násobně delší životnost. V dlouhodobém časovém horizontu jsou náklady na vozidla srovnatelné. Aneb jeden z nejčastějších bludů rušitelů tratí…
Akorát to platí pro bezemisní vozidla. Protože jinak je potřeba do motoráku investovat kvůli emisním limitům, což jej poměrně výrazně prodraží. Anebo na to kašlat, ale pak je potřeba držet hubu ohledně ekologie.
Resp. ani pro ty všechny ne, protože bude potřeba vyměnit baterie. Takže leda pro vodíková (drahý provoz, tedy nesrovnatelné) a v závislé trakci.
Na nejbližších 30 let je pro baterie i sekundární použití do lokálních záložní zařízení. A co bude za 30 let? No vlastně já zapomněla že je to železnice takže tam velké změny nebudou. Ale když se srovnáme 30 let posledních, tak počítače smartphone internet, teď startuje umělá inteligence
Vodík potřebuje baterii taky a ten palivový článek taky není věčný.
Jasně, autobusy jsou zásadně bezemisní bez jakýchkoli investic a vlaky mají emise vždy. Haha, málem jsem se zasmál. Co tam máte dalšího?
Ne, ale pokud za dobu životnosti vlaku autobus 4x vyměním (50 let vlak vs. 12 let autobus), tak jej měním za vozidlo s nižšími emisemi, než tomu bylo u rušeného autobusu. A pokud je autobus cca 5x levnější než vlak bez rekonstrukce, vycházejí počty celkem jednoduše.
To je ale také (ne)výhoda z rozsahu. Čím více poptáváte autobusů a čím méně vlaků, tím levnější bude jeden autobus a tím dražší jeden vlak. O autech, která mnozí zvolí na tytéž silnice, kam pošlete autobus, nemluvě. Kromě toho, samotná výměna motoru nemusí být tak drahá, pokud to má kýžený efekt. Vlak také dokáže šetřit energii jízdou po kolejích, pokud jej nebrzdíme na 10 km/h u každého přejezdu. Samostatnou kapitolou je draze vykoupená hyperbezpečnost na kolejích versus stále stejně nebezpečné, ale o to provozně levnější silniční vozidlo.
Ty jo, takže ten autobus si za svou nižší cenu vlastně může sám. Nechceš zkusit navrhnout výrobcům, aby jej zdražili, protože tak získává výhodu proti vlaku? Pošli pak z léčebny dopis, co ti odpověděli.
Není třeba. Busy skončí na nedostatku řidičů a Euro 7.
Neboj je jenom otázka času, kdy přijdou emisní normy na vlaky. Tam těch kovových mikročástic taky nebude málo.
Tak teď jsem se od srdce zasmál. Doporučuji se převléct, ten sen byl zjevně hodně vlhký.
Elektrobusy? A ty řidiče bude vozit do vyhlazovacího tábora, aby ten nedostatek nastal?
Omyl, tam pojedou vlakem. Lokálkou!
Spousta lokálek skončí na nedostatku/neexistenci vozidel (po vyřazení šukafonů) a fírů. Ti budou sotva stačit pro expresy, rychlíky a cargo.
Dobrej komentář pod článkem o výběrovým řízení na až 200 nových vlaků pro lokálky. Máte první cenu za komentář nejvíc mimo realitu.
Článek je o předběžných tržních konzulatcích, nikoliv výběrovém řízení. Rozhodující slovo budou mít, jako vždy, objednavatelé, kteří si určí, za co jsou ochotni platit a za co ne.
Zkus navrhnout malé drezíny pro osobní vlakovou přepravu, těch se vyrobí víc a budou levnější a třeba nahradí i auta.
některé stačí upravit, ale rozhodně tam nepůjde rychlost 200+ ale pořád to pojede víc než 50, nebo spíš 30, protože na tech cyklostezkách teda silnicích 3 a 4 tříd mezi vesnicemi to jinak ani nejde s busem, pak potkáte traktor nebo bus v blbim místě a je to. Nehledě na lenost lidí, jsou líný si dojít i na místní autobus, lidi už sou tak líný, že mnohdy jsou z busů pomalu snad taxíky zastavující u každyho baráku na trase nebo suplující mhd, která spíše špatně funguje. To by se u vlaku nestali, zatímco bus furt zatáči, brzdí, rozjíždí se, horší… Číst vice »
pak nějaký psychopat zruší lokalku a zbyde z toho „eko hippies“ vlak pořízený za 40-80 mega, uplně k ničemu, když hlavné tratě mají být elektrifikovány, byť někde jen prostou elektrifikací a pochybuju že po chvíli provozu by ten vlak někde prodali za peníze, který do něj museli narvat.
Citace clanku v 06:40:…. takové vlaky byly schváleny i pro provoz v Německu, Rakousku, Polsku a Německu…..
Predpokladam ze jedno Nemecko ma byt ve skutecnost Slovensko. Opravte to prosim.
No jo, ale které…
Západní a východní Německo. : – )
Tak Nemecka byvala dve, to bych skoro i uznal… 😀
A asi uz se pocita, ze kvuli stavu site ZSSK se prestane jezdit na Slovac. 😉
ZSSK nemá žiadnu sieť.
Především na tratích, kde by se dala uplatnit zmíněná vozidla, téměř nic přes hranice nejezdí. Ostatní jsou zadrátované a i přes jeden z nich také nic nepremáva.
Přes který zadrátovaný přechod nic nejezdí?
Hodonín Holíč, pouze odklony mimo uzel Břeclav v případě neprůjezdnosti, pravidelně nic.
Jo, sorry a diky za upozorneni – zamotali se mi terminy a termiti. ŽSR je samozrejme spravne. 🙂
Ta ironie, že i budoucí výhled počítá s vozidly o kapacitě 50 – 70 míst, což i při 1h taktu znamená převedení jen cca 1 osoby za minutu z případné silniční dopravy (pakliže by vůbec jel autem, nemluvě o autobusu) do vlaku. Takže celkový podíl železnice na celkové dopravě v té které relaci nízký, celkový význam sporný, ale prodražení vlivem tzv. bezemisnosti, jejíž konkrétní podíl na jakémkoliv znečištění (natož tzv. světové změně klimatu) je marginální. A jak ironicky v tomto kontextu vyznívají dřívější prohlášení, např. z roku cca 2010, jak jsou pro ČD drahá ta Desira určená pro rychlíky z… Číst vice »
Jenže problém je ten, že ta bezemisní vozidla budete muset pořizovat i silniční dopravě.
Nicméně jestliže bateriový vlak pro 50 – 70 cestujících bude stát cca 50 milionů a bateriový autobus pro 40 – 50 cestujících 10 milionů, tak se není o čem bavit.
Ke třeba o životnosti takového vozidla.
Pořídit musím za plnou cenu a na to musím buď mít nebo si půjčit za (nyní vysoké) úroky. Přínos v 11. až 50. roce mi při nákupu nepomůže.
Jen by me zajimalo, jak vychazi nakladovost vozidel baterioveho vlaku a baterioveho autobusu treba v průběhu 15-ti lete zakazky na dopravni obsluznost. Je zrejme ze podil nakladu na vymeny akumulatoru bude u zelezncniho vozidla jiny nez u autobusu. Ale ani netusim vlastne jaka je udavana zivotnost soucasnych bateriovych autobusu.
Ono ale není „o čem se bavit“ ani dnes, a to ani v případě větších jednotek (které jsou samozřejmě dražší než ty malé a stejně tak jsou dražší „v přepočtu na sedadlo“). Nicméně životnost kolejových vozidel je aspoň delší než životnost autobusů. O to větší škoda, že ta fůra moderních kolejových vozidel nebyla pořízena cca v letech 2010 – 15, tedy po prvním nabagrování do rukou ČD coby „záruka dlouhodobé stability mj. pro pořízení nových vozidel“. Nebo už v roce 2008 – 09 po vyplacení 12 mld. Kč do rukou ČD „na pořízení nových vozidel“ coby jedna z vícero úplat… Číst vice »
To není tak úplně pravda. Vzhledem k nižšímu valivému odporu je množštví energie pro pohon vlaku cca1/5 autobusu. Tzn. že vlak by měl mít 5× delší dojezd.
Ale taky je motorák pro cca 70 lidí asi 5x těžší než autobus.
Není pravda. Kloubák Solaris Urbino 16t a Stadler RS1 má 43 t. Vlak je těžší přesně 2,69 krát. Navíc vlak jezdí s minimálním převýšením.
Úplně vidím, jak se pro náhradu lokálky, co vozí max. 30 lidí v nejplnějším spoji, pořizuje kloubový autobus. 😀
Takže vezmeme SOR ICN 12 s pohotovostní hmotností 9700 kg, čímž dostaneme poměr 4,43:1.
Nezájem. Počítal jsem vozidlo pro přibližně stejný počet míst.
Proč nám nesrovnáte třeba hmotnost kamionu s fábií (abychom se zasmáli)?!?!
A to že v létě jezdí plné vlaky turistů ( s kolama) též ignorujete?
Ano, ignoruji. Protože to je jen zaklínadlo železničních ultrašotoušů, ale ve výsledku těch cyklistů na tratích, které je v plánu převést na ekonomičtější silniční provoz minimum, a je to řešitelné i s tím autobusem.
A že tě nezajímá potřebná kapacita, ale celková, není můj problém. Místo Fabie bys mohl počítat 2 kamiony, aby odvezl 5 lidí.
Holt s fanatickými rušiči lokálek je těžká domluva. A nejlepší jsou ty rádoby argumenty. S tím nahrazováním 70 -100 míst ve vlaku 30 místným SORem, jsi mě fakt rozesmál. Ale je demokracie, takže můžeš své výžblety dále zveřejňovat. Znalý se jim jen zasměje.
Kašlete na to, s někým, kdo má místo mozku pneumatiku a železnici považuje pomalu za největší problém světa, se vážně neshodnete nikdy.
O zastavování provozu na tratích, kde jezdí ve vlaku 70-100 lidí, nikdo nemluví.
Jasně nahrazení lokálek autobusem není rušení. Další perla, dneska se překonáváš.
Nemůžu za to, že neznáš základní terminoligii. Neobjednání osobního vlaku v závazku není zrušení tratě. Existují tisíce km tratí, kde žádné osobní vlaky nejezdí, a přesto nejsou zrušené.
Ale když vlaky nejezdí, tak je provoz zrušený, že? Nebo už neumím česky?
On mluví o rušení osobní dopravy.
Pokud by těch 70 – 100 míst, o kterých píšeš, bylo ve špičce z drtivé většiny obsazeno, asi by tu lokálku nikdo nenahrazoval.
Pokud vlakem se 70 místy reálně jezdí kolem 20 cestujících, je autobus s 30 místy adekvátní náhradou. Prázdná místa nemá smysl nahrazovat.
Mám spousty zkušeností, kdy mimo špičku jezdí v autobusech 2-5 lidí. Prosím lobujte u DPMB a Kordisu pro jejich zrušení. Děkuji. Ušetří se tak spousty peněz.
I těch 2-5 lidí je potřeba nějak odvézt (aby mě tady někdo neosočoval, že navrhuju auto jako náhradu vlaku).
Tak teď si dost protiřečíš. A 9-14 lidí mezi Kobylím a Hodonínem není potřebaodvézt?
Je potřeba je neodvézt. Ovšem nepotřebuju na to vlak..
Už jen zbývá zakázat lidem létat na dovolené letadlem. Hádám, že vás bude mít hodně lidí rádo.
A on je snad ten autobus neodveze? Zrovna žáci ZŠ Mutěnice, kteří získají zastávku přímo před školou, budou určitě protestovat, že si cestou na vlak nestihnou zapálit a zasouložit v křoví.
Úplně mimo. Jak to souvisí s mým předchozím komentářem? Určitě existují i autobusové spoje, kde by třeba místo 12 m busu stačil mikrobus, nebo by třeba nemusely jezdit vůbec (záleží taky na efektivitě oběhů – jestli by pro ten mikrobus byla práce i ve špičkách, jestli by ten standardní bus nemusel někam přejíždět manipulačně nebo neměl zbytečně dlouhý prostoj, když by pro něj nebyl žádný jiný vhodný spoj…), ale já nikde netvrdím opak. Já nelobuju nikde za nic, tím spíš u Kordisu.
Konkrétní spoje, stačí třeba 3 by nebyly?
Večerní 109 směrem za Sokolnicema na Hodonín. Večerní a ranní autobusy do okrajových částí Brna. Je jich spousty.
Tak předně je ten SOR klidně 45místný, a pak, jak píše kolega Kubrt, nikdo s ním nechce nahrazovat vlaky, kterými jezdí 70-100 lidí.
V tomto vám dám zapravdu. Významná část odejde do auta a zůstanou jen „neřidiči“. Pro VHD tragédie.
Myslíte že ze Lhoty (380 m.n.m.) do Újezda (500 m.n.m.) je to vlakem menší převýšení než autobusem? Nejsem si tím tak jistý!
On je totiž rozdíl, když vlak na 15 km vystoupá 120 m, než, když bus na 3 km vystoupá na 450 mnm, pak klesne na 300 mnm za 7 km, a pak na 5 km vystoupá na 400mnm.
Tak proč to v praxi nefunguje? 810 vs bus a ta stará Liazka žere o 10 litrů víc?
A auto kolem milionu. Tím se vyřeší vše. Není potřeba mít vlaky ani busy, ani s parkováním nebude problém. Při těch cenách se těch pár aut vejde všude. : – )
A dodávka za pět mega. Proč na vesnici zrušili obchod a …. nepostaví tam sakra vlečku? 742 přece žere* míň než Tranzit!
*) na hrubou tunu
V Rakousku funguje jako součást VHD i taxi na zavolání. Už dávno zjistili, že je to podstatně levnější než honit tam i malý autobus, aby odvezl 2-3 lidi, pokud tedy vůbec někdo odvézt potřebuje.
Právě že bavit se musíme o rozdílech – ne jen v ceně. A také musíme vědět o chceme, jestli ohlodaný low cost nebo určitou úroveň cestování. Takže budeme řešit staré známé: „jsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci?“
Když už jsme u toho:
….budoucí výhled počítá s vozidly o kapacitě 50 – 70 míst, což i při 1h taktu znamená převedení jen cca 1 osoby za minutu z případné silniční dopravy (pakliže by vůbec jel autem, nemluvě o autobusu) do vlaku…
pak bude docela zajímavé sledovat u nové kapacitní jednotky na R 9 kolik v přepočtu osob za minutu bude na R 9 mezi Havlíčkovým Brodem a Jihlavou.