České dráhy převzaly poslední RegioPanter pro Vysočinu, na trati do Kolína se zatím nerozjedou
Poslední RegioPanter 650.2. pro Vysočinu. Foto: České dráhy
Na Vysočinu brzy zamíří nové jednotky RegioFox.
Na Vysočinu brzy zamíří nové jednotky RegioFox.
Místo vymýšlení bateriových kokotin nám Moravskoslezský kraj mohl taky objednat u ČD Foxy.
To by Schadewerku nezaplatilo vývoj a testování bateriáků.
Klasika. Pět let Správa železnic ví, že tam přijdou nová vozidla a že je potřeba ten dělící úsek přesunou o 200 metrů vedle. A za pět let se nic nestane a začne se to řešit až po jejich dodání. A nikoho to netrápí, nikdo za to potrestán není.
Nejde o jediný případ v tom kraji – už někdy od roku 2015 Dobrá správa věděla, že nejpozději od 12/2019 (nakonec tedy „až“ od toho data) budou v žst. Třešť celodenně celotýdenně křižovat vlaky, považované Krajem Vysočina za páteřní.
Výsledek? Dodnes se tam ručně házejí výhybky = dlouhé intervaly křižování (= cca 8min. pobyt každého „Sp“ vlaku v lichém směru jízdy).
#mynic 🙂
tak kvality dobre spravy vsichni zname a vime, ze se to samo nejak zazracne nezlepsi. na kopani ceskych drah i dobre spravy je proto zrizen krajsky objednatel, ktery se na to evidentne taky zvysoka vy…
Kde je napsáno, že ČD daly oficiální cestou vědět, „potřebujeme to posunout“?
Frajere tam rozuhoduje kraj…co objedna..ne SZ…od toho následuje dalsi
Ironií taky je, že na t-230 měly už více než 10 jezdit RS1 – ty až 4 vozy z celkových sedmnácti.
Ale protože Kraj Vysočina nepřistoupil na navýšení úhrady ze strany ČD k pokrytí pořízení čtyř nedotovaných RS1, zůstalo v Kraji Vysočina „jen“ těch 13 dotovaných, zatímco 4 nedotované (841.007 a 015 – 017) nakonec šlo do Pardubického kraje.
Ejhle, 10+ let uplynulo a Kraj Vysočina již je schopen uhradit nové jednotky nejen na t-230, ale i jinde.
V té době zase kraj Vysočina dotoval nákup zmrzlinového stroje v cukrárně manželky tehdejšího náměstka hejtmana Joukla. No to je toho, to přece nemohlo počkat!
Na 230 měli jezdit konkrétně co? Osobáky Brod-Ždár, nebo ještě dál na Tišnov a Kolín?
T-230 je trať Kolín – HB.
Tehdy žádné přímé Os vlaky Kolín – ZR neexistovaly.
Co půjde na trať do Tábora? Tam jsou teď regionovy…nepůjdou tam spidery?
Maximálně Jihlava- Pelhřimov. Tábor- Pelhřimov asi bude stále s RN.
Úsek je pod objednávkou Vysočiny a mají tam zůstat Regionovy.
Půjdou, 2025.
A Kutná Hora jim nevadí? Tam se bude posouvat v roce 2027.
Tam je to nástupište dosť dlhé na to, aby sa dalo zastaviť vždy až za stykom.
Je to o tom, co určí v objednávce krajský úřad a jak si vymáhá dodržování. Starší Regiopavouky jsem viděl a jel s nimi na trase Lovosice – Česká Lípa, ale po stížnostech Středočeského kraje na nekvalitu jsem opět viděl na spojí Kralupy nad Vltavou – Most ty staré chcipaky 810!!! A na EC spojí Praha – Žilina předělané Bdt se sedadly určenými pro regionální vlaky!(stejná, jako v 843). Tak o jaké zvyšování kvality ČD jde? Jen vynucené objednávkou! A na hlavní magistrále jezdí na osobakach Kolin – Pardubice – Česká Třebová zase jen protivné Honeckery Bdmtee a některé dokonce s… Číst vice »
lžete, na trase Praha – Púchov ( ale i jinde) jezdí rekontruované vagony Bdpee231, které nejsou předělávka Bdt ale vozů Bp, která byly určené pro dálkovou dopravu. To, že tam zůstaly původní velmi pohodlné sedadla je jen bonus navíc. Jediné mínus vidím v tom, že mezi sedadly chybí loketní opěrky.
bp jsou vozy pro spesnaky a sedet v tom treba z uherskeho hradiste do prahy ve 4 lidech zadna vyhra teda.
Ta smutná ironie, že moderní jednotky přijdou do 3 roky dřív na málo využité „osobákové“ výkony na t-230/250 než na relativně vytížené rychlíkové výkony v těch samých úsecích. 🙁 Navíc (kouzelné slovíčko) potenciál růstu počtu cestujících je také spíše v těch rychlíkových relacích. Fascinující pro mě je i počet/rozmístění Os vlaků mezi ZR a HB – takříkajíc „podle potřeb oběhů dopravce“ – ale rozhodně ne podle přepravní poptávky (to by bylo hodně divné, kdyby „mezi 16. a 20:30 h nikdo v X nepotřeboval jet ze Žďáru z práce apod. do vsí směr HB, zato v téže době z HB do… Číst vice »
Nejdou pak ve stejnou dobu stejným směrem busy? K tomu růstu, na osobácích bylo asi záhodno ušetřit 362, nebo 242, které mohou více vydělávat na nákladech, platí více za dopravní cestu i energie ve srovnání s rychlíkem, ušetřený čas oproti 242 nebo vozům na 100km/h na dolní rychlostníky tam taky bude značný, hlavně ještě pokud tam někdy budou Sp.
Bus 18:40 ze Žďáru, ale jen (co se týče „vlakových“ destinací) do Sázavy. Dál ne.
A ještě zajímavější je směr z H. Brodu – v 16:26 h tedy netaktový Os, hned za pár minut bus do Přibyslavi (mj. přes Pohledské Dvořáky, Pohled i Stříbrné Hory), pak 18:26 h (opět netaktový) Os, v 19:12 h opět bus do Přibyslavi a pak až po 22. h vlak (tzn. po 20. h nepotřebují jet lidé z HB do přilehlých vsí, zato ze ZR do přilehlých vsí jet potřebují?).
Jaké vlaky si kraj objedná, takové jedou. Nebrečte na Internetu a napište odpovědným osobám.
1.: Nebrečím. Pláč je natolik silná emoce, že se hodí ke skutečně závažným událostem a ne k tomu, když nějaké slabě vytížené a víceméně nulovým potenciálem růstu disponující vlakové spoje jezdí z bodu A do bodu B v jiné časy než opačným směrem, přestože dojížďkový význam obou bodů je obdobný.
2.: Plně to náleží do diskuse k tématu týkající se těch Os vlaků.
3: Moje hypotéza je, že tady kraj byl plně konformní s tím, „jak to vyhovuje oběhům ‚vybraného‘ dopravce, kterému byly víceméně všechny regionální vysočinské výkony ‚nabagrovány‘ bez soutěže“.
Mimochodem zrovna Kraj Vysočina má na svém kontě již několik zajímavých výroků v oblasti dopravy: – „část z těch vlaků jsme zrušit nechtěli, ale zrušila nám je SŽDC“ (6/2009 v situaci, kdy Kraj Vysočina přestal objednávat několik spojů, přičemž nezrušil objednávku „oběhově spjatých protijedoucích spojů“, které tak zrušily samy ČD + přestaly být zakresleny v NJŘ SŽDC). – „my jsme vlaky do Jemnice chtěli dál objednávat, ale zatrhla to SŽDC (podzim 2010, přičemž ČD pak v tiskové zprávě uvedly, že vlaky do Jemnice přestanou jezdit „protože je neobjednal kraj“); o několik let později už ani sami na kraji nevěděli, co… Číst vice »
… a úplně jsem zapomněl na tuhle perlu z podzimu 2019: „od prosince 2019 měníme koncept osobní dopravy, mj. z Jihlavy směr Brno. Polohy osobních vlaků musely být voleny s ohledem na omezenou propustnost tratě“ – výsledek? polohy Os vlaků zvoleny celodenně celotýdenně tak, že při častém zpoždění R11 v lichém směru jízdy, nebylo možné překládat křižování (jízda 4 vlaků za sebou v úseku Luka nad Jihlavou – Bransouze, aby pak po zbylou více než hodinu – v mimošpičkovém období – nejelo tím úsekem nic), takže takové 15min. zpoždění lichého R se buď přeneslo na sudý R (který předtím čekal… Číst vice »
P. S. Jak je tak možné, že počátkem roku 2020 hrozilo, že nepojedou vlaky objednávané Jihomoravským krajem, když si takové vlaky JMK objednal – v rozsahu a za dalších podmínek, jaké sám uvážil? 🙂
O co tam tehdy šlo? O tom jsem nikdy neslyšel.
„Problém“ s vymezením rozsahu „neIDSkových“ (tzn. „ne-brutto“) jízdenek, u kterých IDS JMK bude uznávat jejich platnost na spojích, které objednává.
… a ke vzkazu takového typu (není to poprvé, co jej v různých diskusím vídám, a to nejen směrem ke mně) – pokud by všichni lidé, kteří se podivují nad nějakým stavem vzniklým veřejnou mocí, měli té veřejné moci psát o jeho vysvětlení, tak by tu veřejnou moc celkem dost zahltily. Tzn. i tohle je o přiměřenosti a prioritách (+ občas takovýto vzkaz zaznívá od někoho, kdo si nepřeje, aby o něčem bylo veřejně psáno, nicméně toto snad není ten případ). Ano, velmi se nad tím podivuji (tzn. proč Kraj Vysočina neobjednal i Os vlak s odjezdem ze ZR v… Číst vice »
No ono to nemusí být vždycky cesta k lepšímu, protože třeba nové ŽSSK vozy na lince Ex2 jsou naprosto otřesné a proti minulým vozům kvalitativní sešup dolů. Pokud objednatel nedefinoval úplně každý detail, jako velikost sedaček, velikost sklápění, prostor pro nohy, nenadzvedávat kolenem odpadkový koš, atd., atd., tak z toho dopravce udělá balkánský dobytčák, protože mu to smlouva umožňuje a ještě má tu drzost tvrdit, že se jedná o moderní „komfotní“ vozidla.
Proti Bmto+BDs to bude přímo zázrak
I proti A(ee)+B(ee) na rychlících.
V tom posledním souvětí je ta hlavní pravda!! Objednat KAŽDÝ DETAIL a VYNUTIT si jeho dodržování! Jak si ČD stěžovaly na objednávku Jihočeského kraje na obsluhu Šumavských tratí, ve které stálo, že vozidla MUSÍ MÍT dosažitelnou rychlost nejméně 100km/h? Že vylučuje možnost nasazení chcipaku 810+010!! To ČD strašně vadilo!!!
Máte na mysli Bmpz?
Co je na nich špatně? Velice rád s nimi cestuji, a byl bych velice rád, kdyby takové vozy na Ex měly i ČD, a oproti předchozím vozům ZSSK nepozoruji nějaké zhoršení. Navíc stále lepší jak ČD Bdpee231, to jsou podle mě vozy na max R, nikoliv Ex.
Třeba to, že to není pro normální cestující, ale pro liliputány. Nedají se sklopit, jsou do jakéhosi zvláštního úhlu 45 stupňů, kde člověk sedí pro dálkovou dopravu, nemůže se natáhnout nic. A když se opře do zad mu trčí ty šedé výstupky pod opěrkou hlavy. Stolky jsou nízko, takže do nich člověk bouchá nohou když si sedá a rozvržení sedadel dělal asi idiot, když už tam musí být dvojky jako v autobuse, tak si měl aspoň zjistit kde je okno, protože tam jsou sedačky vedoucí do stěny bez okna. Bdpee231 nejsou ideální, ale aspoň tam je místo na nohy. To… Číst vice »
Jo a zapoměl jsem signál ty slovenské zázraky nepropouští, wifi nefunguje, takže si člověk to čumění do stěny jak skrčenec opravdu užije👎
Já mám 185 cm, a nějak jsem nikdy nepociťoval problém, že by to bylo pro liliputány. Ani jeden ze zmiňovaných závad, jsem nikdy nespozoroval. Vždy to byla příjemná cesta (a to posledních 10 cest bylo vždy až do Puchova) lepší jak v Bdpee231. Pokud byste neměl sedadla i do zdi, budete mít nižší kapacitu. Degradace je spíš ČD Bdpee než ZSSK Bmpz. Totéž signál, nebude závada spíš na vašem zařízení? Pravda WiFi na mobilu šla dobře šla jen na Slovenském území, ale signál, jak jsme překročili hranice ČR, tak krom notoricky známých míst (Bezpráví, apod…), byl 4G skoro po celou… Číst vice »
Co si kdo objedná a zaplatí, to má 🙂
Mohly by začít jezdit dřív a Sázavku do odvolání projíždět, mnoho by se toho nestalo.
Říká ten, co zastávku nepotřebuje, protože tam nebydlí. Běda však tomu, kdo by propagoval projíždět jeho nástupním tarifním bodem.
Vylučovací metodou by se dalo dojít k tomu, že i kdyby tam ty osobáky nejezdily, tak by se zase tak moc nestalo.
Zejména až na t-230 budou jezdit rychlíky v 1h taktu celodenně.
Ono taky přece není potřeba, aby všechno stavělo všude, ale aby byly za den třeba alespoň dvě zastavení v každém směru v méně významných stanicích typu Kuřim, Křižanov nebo Sázavka a každý rychlík měl třeba jednu nevýznamnou zastávku, holt kdo chce jezdit přímým spojem, nebo ze svého regionu, bude se tomu muset přizpůsobovat. V dojíždění pátek/neděle by takové přisbůsobování vůbec nemělo dělat problém.
A v ostatních dnech než pátek nebo neděle? Takové zastavování jen některých spojů je problematické mj. z pohledu taktové dopravy. Zastavování byť jen jediného rychlíku v Sázavce je totální nesmysl. V Kuřimi je to problematické s ohledem na to, pokud by šlo o spoje, které by lidé ve větším počtu využili pro cestu do Brna a tím by soupravu přetížili (obdobně jako rychlíky nestaví v Českém Brodě, Adamově či Rosicích u Brna). A zastavování R v Křižanově je logické (a je chybným krokem, že už k němu zase nebude docházet) – spádová stanice pro širokou oblast, mj. k zastavení v… Číst vice »
Jako, že cestující se má přizpůsobit? A já myslel, že doprava se má přizpůsobit potřebám cestujících a dopravním proudům. Situaci, že jezdily vlaky, které zastavovaly 2x denně jsme tu měli ještě před 35 roky. Buďme rádi za taktovou dopravu s přestupy ideálně garantovanými. Víte, jak se cestující přizpůsobí? Nebude mu to vyhovovat a tak sedne do auta.
A zrovna tam, kde by bylo záhodno ušetřit 362..
Mohl bych se zeptat, kdo a proč si myslel, že umístit neutrální pole do zastávky je dobrý nápad?
To nevím, ale taky jsem nad tím vždycky přemýšlel. Navíc před pár lety se to rekonstruovalo znovu do této podoby.
aha. 🙂
Je to dáno historicky.
1) V dávných dobách nebylo dálkové spínání – tedy poblíž musel někdo být. Proto ve stanici/zastávce kde byl výpravčí/hradlář, který to šel obsloužit na pokyn elektrodispečera…
2) Nebyly el. jednotky, tedy vlak zastavil lokomotivou až na konci perónu (u 6vz. osobáku tak zastavil tak jako tak) a nebyl problém se rozjet…
… a i při pouze 2voz. soupravách to proto dopadá tak, že vlak směr HB zastaví v Sázavce úplně na odlehlém konci nástupiště.
No já slyšel, že další takové dělení v zastávce je/bylo někde u Budějovic, a z toho důvodu do Budějovic nikdy nebyly dodány a provozovány panťáky 560 (což mi zní tak absurdně, že bych i věřil že je to pravda).
Něco takového bylo či je v Milenovicích (u Protivína) a divil bych se, kdyby to byl nějaký unikát. Zaujalo mě to tam už jako dítě, to jsem snad ještě nebyl ani šotouš.
Ošelín, Lázně Kynžvart.
Bratislava-Lamač, Kutná Hora, do nedávna Nedakonice.
Donedávna Roudná. Tam to vyřešila přeložka.
Ještě něco podobného bylo někde na Klatovy… Nevím přesně jestli Lužany, možná…
bylo to ve stanici roudna, kde kvuli tomu taky neslo nasadit pantery. stanice loni zanikla prelozenim koridoru.
A nebo na některých tratích jezdili na Os dál 810, protože místní doprava tam byla slabá a ničím jiným se nepočítalo.
Prapůvodně bych tipoval, že se využilo místo cca v potřebné lokalitě, které jako jedno z mála v okolí je skoro na rovině.
Chápu hloupost tehdy. Ale proč je dnes?
Proč bude dělení při rekonstrukci Kutné Hory umístěno do protisměrného oblouku mezi vjezd a zastávku Hlízov? Do místa, kde bude potřeba tok energie buď na rozjed nebo brzdění? Proč se nedá dále na rovinu mezi Hlízov a Kolín, kde vůbec ničemu nevadí a bude vidět?
Proč v Berouně schovali dělení do oblouku, že vybafne na poslední chvíli? Proč je umístěná těsně u zastávky ve směru do kopce?
Proč dnes projektanti schovávají návěstidla za sloupy, střechy aj?
Proč i dneska chybí projektantům zdravý rozum?
Inu, Dobrá Správa…
O umístění těchhle atrakcí obvykle rozhoduje, kde má SŽ pozemek.
„Diktát dopravy“, jak by řekl jeden bývalý zástupce O14 (dej mu pán Bůh věčný klid), má v tomto bohužel stále velmi slabé slovo. 🙁
Bojím se, že vystřízlivění z konverze, pokud se něco nezmění, bude velké. 🙁 Kdo nevěří, nechť si sjede na Vectronu do Budějc…
no mne treba v jiznim expresu prekvapilo, kolikrat pisknul notebook ze nema napajeni (=stahovacka nebo vypinacka). a to je to stridavina…
Tak ale ta konverze má být na 25 kV s jednotnou fází, ne na 25 kV s vystřídanou fází (= 43 kV mezi sousedními úseky). Takže nejenže by nemělo dojít k přechodu od světelných stahovaček k trvalým vypínačkám, ale i ty světelné stahovačky (časem světelné vypínačky?) by měly být 3x méně často.
Jednotná fáze je teorie ale prakticky to vypadá, že technicky udělat nejspíš nejde. Vypínaček na každém rohu se tudíž nelze zbavit a kdo chce nepřerušené napájení, musí vzít na milost ten zlý stejnosměr.
Jak velký zábor pozemku je nutný pro takové nulové pole? Co znám, tak jsou to 4 sloupy vedle trati a k tomu vyštěrkovaný chodník. Případný výkup pozemku by asi nevyšel na desítky tisíc…
Nulové pole je v pohodě, jde o spínačku nebo napáječku, kvůli které tam neutrál je. A napájecí vedení k neutrálu se zase nechce dělat moc dlouhé.
Protože se nemusí živit jako strojvedoucí.
nijak jste nedokazal, ze umistovani navesti je horsi nez driv, spis jsou vyssi naroky diky tomu ze lidi litaji po cele siti.
mimochodem, jak vas muze zaskocit deleni – vy nemate ebulu a seznani trati?
Debatami s #mynic jsme mnohokráte dokázali, že umisťování návěstí je horší než dříve. Některé na sebe dokonce upozorní samo (Poříčany), na některé je nutno upozornit (Radotín).
Pokud porovnám srozumitelnost umístění a viditelnosti z „osmdesátých“ a dnes, dnes je to horší. Při pohledových zkouškách na místě jen látáme právě zmetky projektantů.
Ebulu nemáme 🙂
je sazavka uz po rekonstrukci, nebo jeste stav csd?
B je správně