Dopravci Informační technologie Železnice

České dráhy instalují wi-fi do motoráků od Stadleru na Vysočině

Motorové vozy Stadler RegioShuttle řady 841 v barevném polepu Kraje Vysočina. Foto: Kraj Vysočina

Kraj Vysočina se rozhodl investovat přes milion korun do zajištění bezdrátového připojení k internetu ve vlacích řady 841 od společnosti Stadler.

O plánu Vysočiny informoval jako první server Obcasnik.eu. Plán už vzali na vědomí radní Vysočiny, pro České dráhy znamená platbu 1,56 milionu korun navíc.

Podle materiálu do Rady vyjde technologie do každého motoráku na 120 tisíc korun, roční provozní náklady odhadují na 10 tisíc korun na soupravu. Radní o částku 1,56 milionů korun navýší úhradu za prokazatelnou ztrátu.

Právě cena ale budí i podezření, zda není vysoká. Vysočina ji zaplatí jen podle nabídky Českých drah, neprojde žádnou soutěží. Podle Martina Sýkory ze společnosti Data Rail Czech Republic je příliš vysoká a reálně lze třináct motoráků zasíťovat lepší technologií s třemi SIM kartami za cenu kolem milionu korun. „Do vlaků řady 654 pro GW Train Regio jsme zařízení udělali za 68 tisíc korun s třemi modemy do všech sítí,“ řekl Martin Sýkora, předseda představenstva Data Rail.

České dráhy budou mít modem s jednou kartou. Podle mluvčí Českých drah Radky Pistoriusové je technologie navržena tak, aby s dobrým poměrem cena/výkon umožnila cestujícím co nejkvalitnější přístup k internetu. „Řešení  ČD v této podobě je instalováno a ověřeno v mnoha vozidlech a reflektuje současné technologické trendy s využitím nejlepšího možného připojení ve vazbě na pokrytí signálem ze strany operátorů,“ řekla Pistoriusová. Na rozdíl od dálkové dopravy podle ní nemají všechny regionální tratě pokrytí mobilními sítěmi LTE.

Podle Pistoriusové jsou České dráhy připraveny instalovat wi-fi i do dalších vlaků v jiných krajích. Vozy Stadler jezdí na Vysočině od roku 2011. Vozy jsou nasazovány hlavně na úseky elektrifikovaných tratí v okolí Havlíčkova Brodu. Dále jezdí například po trati z Havlíčkova Brodu do Křižanova, přes Jihlavu do Počátek-Žirovnice, do Světlé nad Sázavou a po trať z Jihlavy do Třebíče.

9 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Kraj Vysočina byl nesmyslně vytvořený jen proto, aby setřel historické hranice mezi Čechami a Moravou. Jiný smysl existence nemá. Protože na Vysočině není skutečné centrum regionu, kam by se lidé sjížděli za prací a kulturou, nelze vybudovat ani funkční integrovaný systém podobný tomu jihomoravskému nebo východočeskému. Snahy o připojení okrajových částí Vysočiny k dopravním systémům jiných krajů jsou blokovány, aby se panu Běhounkovi kraj nerozpadl pod rukama. Nelze se divit, že vlaky jezdí pár lidí, neboť na ně v dopravních uzlech nenavazují žádné autobusy a vyplatí se pouze motorák. Každý potom raději jede autem. Když jsem nedávno přijel od Brna vlakem na nádraží Křižanov, byl jsem překvapen, že do samotného městysu Křižanov nenavazuje žádný autobusový spoj a místní domorodci, znalí situace, přesedlali do připravených aut. To by se na jižní Moravě nemohlo stát, proto se zde také vyplatí provozovat elektrické vlaky na elektrifikovaných tratích na rozdíl od „vysočinských“ motoráků. Připravovány jsou elektrifikace dalších tratí. Nebýt jednoho aktivisty z Tetčic, mohla už elektrika vést například i do Zastávky u Brna a dál na Třebíč. Horákům bych doporučil, aby svůj kraj zrušili a připojili se o ostatním krajům, jinak lepší dopravu mít nebudou.

    • Pavel Kolařík: „Kraj Vysočina byl nesmyslně vytvořený jen proto, aby setřel historické hranice mezi Čechami a Moravou.“
      To je nesmysl: „historické hranice mezi Čechami a Moravou“ nerespektovalo důsledně už ani krajské uspořádání ČSSR vytvořené v roce 1960 – Kraj Vysočina vznikl stejně (hloupě) jako třeba Zlínský nebo Karlovarský (a třeba i Liberecký) kraj: předchozí uspořádání ČSSR s 10 kraji (5 + 2 + 3) by bylo i nyní (objektivně) lepší, ale „zneuznaná“ velká města si po roce 1989 krajský statut „vybrečela“ …
      A pokud jde o trasu „nové“ trati mezi Žďárem nad Sázavou a Tišnovem, ta je poplatná původnímu účelu, protože tato trať měla zajistit předválečnému Československu na tehdejší dobu „rychlé“ západo-východní spojení pro případ „okleštění“ republiky – obsluha samotné Českomoravské Vysočiny tak nebyla prioritní, trasa zvolená náhorním terénem ještě dávno před novodobým bouřlivým rozmachem automobilismu upřednostňuje využití pro dálkovou dopravu a zastávky i stanice jsou často situovány tak, aby obsloužily několik obcí v okolí, čehož „obětí“ se stala i žst. Křižanov, ležící přitom na teritoriu (samostatné) malé obce Kozlov, a dodnes je díky navazující (rovněž „nové“) odbočné trati ve skutečnosti spíše („hlavním“) nádražím pro Velké Meziříčí, jehož železniční spojení se „světem“ bylo do té doby jen primitivní a bídné. Města jako Křižanov a Velké Meziříčí, ale např. i Velká Bíteš, která navíc vlastní snadno dostupné nádraží ani nemá, leží přitom na silnicích I. třídy nabízejících pro cesty do / ze Žďáru nad Sázavou i Brna kratší trasy po nich než po železnici (v případě Brna dokonce mnohem kratší), takže v nové „automobilové“ době už má žst. Křižanov pro osobní dopravu (bohužel) zjevně menší význam, než měla v době uvedení do provozu v první polovině 50. let minulého století. S tím, že železnici nyní doplňuje spíše IAD než linková autobusová doprava, se (byť neradi) asi budeme muset smířit: z pohledu Kraje Vysočina je navíc ta oblast prakticky „výspou civilizace“, takže k opětovnému zvětšení významu žst. Křižanov by možná aspoň trochu pomohla integrace minimálně železniční trati až po ni do IDS JmK (nyní ke poslední lokalitou v IDS JmK v tomto směru Níhov) – že by k nějakému zlepšení odhodlal Kraj Vysočina, tomu nevěřím „ani za mák“.

  • Stadlery jsou fajn. Moderní, ryhlost atd. Ovšem ty polepy na obrázku… jsem si z náhledu myslel, že jsou to nějaký zaplachtovaný kamiony

  • Ty stadlery jsou sice dobré. Ale co mě překvapuje, že jezdí pod dráty.. To mi prostě příjde postavené na hlavu. A je to podle mě důsledek krajského nesmyslného rozdělení železnice. (a tím, že část je si myslím bez drátů, tak objednají radši disel a.. Postavené na hlavu.) Stejně jako že vlaky mezi Jč krajem a Vysočinou nenavazují. Jeden končí na jedné zastávce. Z druhé strany na jiné zastávce. Misto toho aby dojely do společné.
    A jihočeský kraj je radši ani moc neobjednává. Nechá to na rychlících, které platí MD. Přitom ta trať je slušná. Na elektrický tramvajový stadler jako dělaná.

    • A v Jč kraji jezdí pod dátem regionova, místo toho, aby koupili něco lehkého elekrického. U osobních vlaků.. Nebo el. loko+vůz. Což, na osobní vlaky s malým počtem vozů asi není tak dobré.

    • A jak byste si to představoval jinak? Když, jak správně říkáte, je většina smysluplných provozních ramen částečně bez elektrizace. (dle výhledového provozního konceptu prakticky téměř všechny výkony)

    • No jezdí pod dráty, protože tak malá elektrická jednotka se nevyrábí a víc lidí z těch vesniček nejezdí. Buďte rád, že tam vůbec vlaky jezdí…

      Nenavazování vlaků na této trati je způsobeno i tím, že v úseku asi 15 km mezi J. Hradcem a Horní Cerekví není moc koho vozit. I když Vaše oko šotoušovo by to chtělo vidět v celé délce trati…

    • Motoráky jezdí běžně celou trasu pod dráty, př. Česká Třebová – Zábřeh na Moravě, případně Rybník – Lipno, Tábor – Bechyně…

    • Oko šotoušovo, by rádo vidělo původní logický koncept, pro které byla trať navržena. Elektrická jednotka. Doprava do uzlů – Veselí, Jihlava, Havlíčkův Brod. Proč tam dělat nějaké hranice? A Lehký Stadler, typu Allegra. Je to proti železnici. Elektrika je tichá, rychlá a může být z obnovitelných zdrojů. To je její hlavní přednost. A to tady čeští politici navzdory bruselo mánii nechtějí chápat.

Newsletter

Partneři


Výběr editora