ČD od neděle nasadí na Lipenku RegioPantery, budou jezdit o víkendech
RegioPanter na trati Rybník - Lipno (testy říjen 2020). Autor: Jan Chaloupka/České dráhy
Na jihočeské trati 195 Rybník – Lipno nad Vltavou dojde od neděle k malému zpestření při nasazování vozidel. České dráhy
Dopravce ČD bude nasazovat ve zkušebním provozu na jízdy 650+651 001 až 004 ( většinou nepojízdný šrot dislokovaný v ČB ) . Pro Lipenku žádný přínos , pojízdného šrotu ve formě 210+Bds+Bdmteeo ( Bmto ) , už tady máme dost . Jinak jsem zvědavý , jak dlouho bude trvat , než chcíplý panter zablokuje trať .
V článku je psáno něco o dalším rozvoji lipenského regionu. Toto dokážou přímé vlaky z ČB složené z Panterů? V ožralých vodácích přínos tedy pro tento region nevidím. Chybí zde průmysl, chybí zde nákladní doprava. Netuším tedy o jaký rozvoj by se tedy mělo jednat. Na kulturu cestování ti Panteři asi budou lepší než to co tam je teď, ale samotní to nespasí.
A koho ten panter bude vozit? Zatímco v létě by se využila třívozová jednotka pro 240 lidí. Od září do května tam stačí s rezervou 810, většinou stačí i minibus.
Když pojede jako přímý z Budějovic, nebudete potřebovat ani 810 ani minibus, odveze to ten Panter místo aby trčel ve Dvořišti.
Tím minibusem, pokud ho tedy někdo koupí, bych mohl udělat přípoj od toho pantera z Rybníka/Rožmberka (města) do toho Dvořiště. Jenže pak by se mohlo třeba ukázat, že než kupovat a provozovat minibus, bude levnější v tom Dvořišti zastavit vlakem EC…
A na Dvořišti se děje přesně co, že tam musí jezdit osobák? Bydlí tam trvale asi pět lidí…
Děje se tam to, že jet to busem do ČB s přestupem v Kaplici je dost pakárna.
Na lipence jezdí nejstarší vozidla tj žehlička 210 a desítky let staré vozy… Které se ale dají v případě potřeby posílit přivěšením dalšího vozu do jedné ucelené soupravy, aniž by vznikla potřeba dalšího hnacího vozidla, a průvodčího. Tohle v jednotce prostě nedáte, ani kdyby heverem.
Dvouvozová jednotka je pro tuto trať kapacitně nedostačující, zvláště v letních měsících!!!
Druhou nebo delší jednotku už nikdo nemá, neumí sehnat, vyrobit nebo jaký nádražácký problém zas vidíte?
Nevejde se k nástupištím, které v některých případech není kam prodloužit.
Viz odpověď níže – třívozová jednotka by se k perónům vešla.
Viz odpověď níže – třívozová jednotka by se k perónům vešla.
A „další přivěšený vůz“ se tam vejde?
Ne, ale dva patráky nebo i patrák s hytlákem mají samy o sobě výrazně větší kapacitu.
Ale ta jednotka může odjezdit více vlaků,protože nemusí v koncové stanici objíždět,vykonávat zkoušku brzdy atd..
Ovšem pouze teoreticky, pod půl hodiny se do Lipna nedojede, aby se dala točit jediná souprava a v systému s křižováním ve Vyššáku se prakticky maximálně sníží zpoždění v případě čekání.
Navíc objíždění zrovna v Lipně i Rybníce se stíhá velmi rychle – do 5 minut, když obrat jednotky trvá 2 – 3 minuty.
… Nedají se posílit přivěšením dalšího vozu bez potřeby dalšího hnacího vozidla. Víc než dva vozy se na Lipně nedají objet, tudíž při třech vozech už musím mít hnací vozidlo na obou koncích soupravy, abych odjel zase zpátky…
Opravdu se nevejdou dvě B a Bmto? Když jsem na mapách měřil od námezníku k námezníku vyšlo mi 78 metrů. Do toho se patro s dvěma béčky vejde a dvě patra s béčkem nevycházejí vysloveně o centimetry, které ale klidně mohlo požrat měření vzdálenosti na celé metry.
Už vidím toho firu, jak tam vozy trefuje na centimetr přesně..
S dvěma béčky a patrem by to nebylo ani zdaleka na centimetr, vychází to na přibližně dvoumetrovou rezervu což už trefitelné je, zvlášť s ohledem na to že posílené soupravy by se týkaly jenom nějakých akcí párkrát do roka. Spíš bych ale hledal zradu v tom údaji 78 metrů mezi námezníky. Kdo ví jak to ty mapy zkreslily…
Chyba mapy se dá zjistit lehce. Na fotomapě stojí dva vagony, Bmto+BDs pravděpodobně. Přeměřením těch dvou vyjde 50 metrů.
Posila v létě, byť jen na lodě: Hytlák, ten je kratší. Může být i Gbgs, ten má délku do 15 metrů.
A nebo posunout výhybku na východním zhlaví.
Díval jsem se na četnost spojení v JŘ a musím to pochválit…👍
Teď ještě aby kapacita spojů postačovala.
Příští rok se tam chystám tak doufám že se vejdu v Rybníku do soupravy…😁
Bylo by lepší ponechat stávající 210 a dvoupatrové vagony, které by se daly renovovat jako v Praze s Wifi. Mají bezbariérový přístup. V létě by vozy Panther neunesly počet cestujících. Nejednou byl kromě plánované soupravy 210 potřeba speciální vlak, který odvezl všechny cestující z Rybniku
Z vlastního pozorování během víkendového pobytu na stanici Rožmberk musím řici, že počet cestujících je zde zoufalí. V dobré půlce spojů byl problém někoho najít..
to jsou opravdu jen ranní spoje v letních měsících, kdy jezdí mnoho vorařů z Prahy a Rakouska
To je pak na koordinátorovi, ay podle poptávky postavil jízdní řád.
Ja mám jiné zkušenosti. Klasickou soupravu můžete při zvýšené frekvenci prodlužovat o další vozy, aniž byste navyšoval turnusovou potřebu HV a pr7vodčího, což s jednotkou neuděláte. Vždy musíte zdvojovat, což považuji za totalní prasárnu v turnusech.
Není na této trati možné v případě potřeby nasadit delší jednotku? Ptám se, protože s ohledem na její specifika to nevím.
Delší jednotka by nasadit šla – nemusí se na Lipně objíždět. Třívozová jednotka by se (k perónu) vešla všude, snad kromě Rybníka a Rožmberka.
A to zkušenosti jsou vám na houby, když více než dva vozy nelze objet. Dokonce to na mapách je krásně vyfocené i s vozy, že se jich tam více nevejde.
https://mapy.cz/s/kuzuhehuba
Na mapě je vidět, že za vlakem zbylo k zadnímu námezníku 8 metrů, zatímco když si přimalujete další vůz dopředu, tak vyjde asi 5 merů za přední námezník.
Takže je tam rezerva asi tří metrů.
Na téhle trati z principu dvouvozovka stačí. problém nastává jenom v sezóně, kdy zejména odpoledne přijede naráz hodně vodáků od Budějovic. Jelikož ne všechny vlaky od Prahy mají přípoj ve směru Lipno, tak se přímo nabízí doplnit nějaké sezónní posilové spoje ideálně spěšňákem přímo z Budějovic, když to tím Panterem jde. Tím by se banda vodáku rozdělila na více spojů a je po problému.Ty posily by ani nemusely jezdit až na Lipno, protože většina stejně vystoupí ve Vyšším Brodě.
Tak se v nejhorším pošle ve čtvrtek/pátek odpoledne do Vyšáku posilový spoj, ať už dvou, nebo třívozovkou.
Byl by někde nějaký článek ohledně neúspěšného testu na Bechyňce?
Dráhy to oficiálně neřekly, ale krátce jsme to zmínili například v článku o modernizaci tratě:
https://zdopravy.cz/pres-400-milionu-ministerska-komise-schvalila-rekonstrukci-trakcniho-vedeni-na-bechynce-85354/
Oblouky malých poloměrů pro moderní jednotky opravdu problém nejsou. Ty jsou zpravidla dělané pro Rmin 125m. Problém je kombinace delších vozů a nekvalitní trati. Proto bylo pro tyhle trati navíc omezení pro delší vozy. V případě opravené trati s bezstykovou kolejnicí už problém nebude.
Naprosto zbytečnou komplikací tak bude ponechání nízkého napětí, které představuje naprosto zbytečně vynaložené prostředky a znemožňuje zvýšení rychlosti nasazením Y-pražců.
V případě ponechání nízkého napětí bych si s Vámi dovolil nesouhlasit jako o zbytečnosti. Alespoň tak dlouho, dokud bude šance na provoz historických vozidel na této teď už jediné trati, nebo dokud jim nebude vyhrazena trať jiná. Se zbytkem souhlasím.
Radši to upřesním – stačí přepínatelné napájení pro nostalgické jízdy. Ve všední provoz klidně 25 000 V/50hz.
Na toto téma jsem psal poměrně obsáhlý článek. Pokud bych pohled aktualizoval – navýšení nákladů na infrastrukturu není 50mil. ale spíše 100mil. Oproti původnímu předpokladu lze nasadit s mírnými úpravami stávající jednotky. Nicméně kraj by do budoucna mohl kupovat pouze jednosystémové jednotky, které jsou o něco levnější. Takhle bude muset i nadále pořizovat dvousystémové jednotky, které navíc budou jezdit s velice nízkým výkonem na úrovni motorových jednotek, i když nutno dodat, že vyšší výkon by se při zdejších rychlostech tolik nevyužil. Pokud se k tomu připočte v budoucnu rekonstrukce měnírny a vyšší spotřeba energie, tak to jsou opravdu stovky milionů… Číst vice »
Jak souvisí 1500 V a nemožnost použít Y pražce? Děkuji.
Nejsem si zde 100% jistý, jestli nejdou nasadit vůbec, ale každopádně je na stejnosměrném napětí problém s bludnými proudy.
Y pražce jsou i na TT Liberec-Jablonec, takže zřejmě stejnosměrné napětí není jejich kontraindikací. Co se týká bludných proudů – kolejnice je s ocelovým pražcem vodivě spojená, takže bludný proud se nekoná (tedy v pražci).
Traťovák mi kdysi říkal, že na ss. tratích být nesmí. Proč, to neříkal, ale hledal bych za tím ty bludný proudy. Obecně to nebude konkrétně o Y pražcích, ale spíš o kovových pražcích. Na tramvajové trati Liberec – Jablonec prý ale jsou (neznám to tam, nemohu potvrdit). Bludné proudy sice nerozlišují, jestli jsou od tramvaje nebo od těžkého nákladního vlaku, ale dá se předpokládat, že u tramvaje budou menší a norma je ještě „schroustá“… 🙂 Otázka pak je, jestli by (ne)vadily Y pražce na trati, kde by se většinově jezdilo střídavě a jen několik dnů v roce (bavíme se o… Číst vice »
Já jsem právě taky od někoho slyšel, že se na stejnosměrnou soustavu nedávají, protože je postupně proudy „sežerou“. Pokud by tam párkrát za léto něco projelo, tak to asi nějaký zásadní vliv mít nebude, ale na dlouhodobý provoz to asi nebude. Možná, že u těch tramvají používají nějaký typ ochrany, každopádně je to opět komplikace, která by se na 25kV nemusela vůbec řešit.
https://fei1.vsb.cz/kat420/vyuka/TZB/bludne_proudy.pdf
Hura..panterů není nikdy dost.zehlicka je dobrá na posun, na trať se nehodí.
Regionova už se na Lipence dlouho neukazuje, období přímých vlaků z ČB do Loučovic naštěstí skončilo před pár lety. Při poruše nebo nedostatku řady 210 jede jen a pouze bus.
Ale i tak by to chtělo s tratí něco udělat. Zapojit ji v rybníku obráceně, a pokusit se eliminovat maximum 200 m oblouků alespoň do Brodu.
Zapojení v Rybíku z druhé strany by představovalo poměrně rozsáhlé inženýrské dílo a zásah do krajiny – s jakým že přínosem, v době jednotek?
Přínos bych viděl ve větších možnostech pro přestavbu stanice Rybník, než cpát někam na konec vysoké nástupiště. Rozsáhlé možná ano, provozně velmi vhodné a odstraní se tím hned jeden nehezký oblouk za stanicí.
Přínosem by bylo zrušení úvratě, což je přínos velký.
Co tohle? Přejezd s II/163, most přes potok a náhon, výhybka a 750 metrů nové trati. To nevypadá na první pohled jako problém…
https://mapy.cz/s/raladokalu
Pokud by se i silnice trochu nakroutila, tak by nemusel být přejezd ale nadjezd. Hodilo by se kolej dotáhnout až do stanice, kdyby se nedělala nová stopa do Horního Dvořiště.
Problém by byl v odlišné výškové poloze obou tratí.
Pokud budeme věřit výškovým podkladům mapy.cz, tak takto navržené to má sklon cca 22 promile, což na téhle trati nebude nijak vadit. Sklon by se dal snížit prodloužením spojky dál směrem ke stanici, já říkám do stanice rovnou (i z dopravních důvodů, aby nebyla výhybka v trati).
200m oblouk je už úplně v pohodě poloměr. Nebo je snad šedesátka v130 málo? 150m je tak hranice do kdy se to ještě dá(50 pro v 130), dál už je to blbý.
Šedesátka je málo…
myslím si, že by se mělo uvažovat nějakou minimální rychlosti od 80 km/h.
Prosímvás, tohle je turistická lokálka, ne přesmyk v Libni.
S uvažovanou rychlostí 60 ano, s vyšší by to mohla být páteř alespoň do Brodu.
A Budějice – Rybník taky doufám, že trať nebude tak klikatá a pomalá věčně.
To záleží na vzdálenosti zastávek a způsobu obsluhy území. čtyřicítka nebo padesátka může být naprosto super rychlost pokud mám zastávky kilometr od sebe, a taky může být 120 málo při opačný situaci. Jsou trati, kde by rychlost 100 místo padesátky ušetřila míň, než rychlejší otevírání dveří. Všeobecně je na těch echt lokálkách vymetajících obce na venkově mnohem důležitější mít dynamická vozidla, než nějaký super rychlosti. Ta lipenka je tak nějak na hraně, že by se tam někde snad i ty devadesátky i uplatnily (devadesátka se vyplatí řekněme někde od vzdálenosti stanic 2-3km), jenomže tam prostě není rovnat kam – terén.
Já si myslím, že některé kousky by narovnat šly. Těch cca 80 odhaduji a víc než těch vámi zmíněných 90 ani nechci, vyšší rychlosti by byly na celou novostavbu.
Dynamická vozidla do rychlosti 60 mě připadají úsměvná.
Co se týče terénu, tak výsledek by byl hodně často nějaký násep na úbočí stráně, já se bych při stavbě nejvíc obával nějakých ochranářů.
Bechyňka by měla být převedena do kategorie dráha tramvajová a přenechává gubernii.
Regiopanter na teto trati mi prijde jako prihodny standard. I kdyz ty verze, ve kterych jsem jel ja drive, nemely vesak na bundu u bezbarieroveho mista pro sezeni s kocarkem.