ČD Cargo dopraví po Posázavském pacifiku tisíce tun cementu pro D1

Brejlovci řady 753 (zachyceny ve stanici Liberec) prošly u ČD Cargo modernizací už dříve. Foto: Jan SůraBrejlovci řady 753 (zachyceny ve stanici Liberec) prošly u ČD Cargo modernizací už dříve. Foto: Jan Sůra

Horní (nebo také východní) větev Posázavského pacifiku bude na podzim svědkem zajímavé služby nákladní železniční dopravy při modernizaci dálnice D1.

Zpět na článek
28 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Fotograf

Doplnění mých dvou příspěvků – Dnešní fotogalerie na TechNet.cz = Dálnice i sídliště. Klíčové stavby komunismu budovaly americké stroje: https://www.idnes.cz/technet/technika/stroje-caterpillar-zeppelin-cz.A190726_011030_tec_technika_erp/foto

Ondřej

Co je na tom zajímavého? 🙂 Vlaky vozí různé náklady k různým účelům úplně běžně 🙂

Anonym ze severu

Zajímavé je na tom to, že železnice pomáhá při rekonstrukci silničních staveb (konkrétně dálnic). A to tady není zas až ta obvyklé. Častěji vídám kamiony než vlaky určené k tomuto účelu. Ale palec hore!

Honza D.

Neplánuje se k tomu samému využít Hvězdonice? Při stavbě mostu přes Sázavu se tam právě po železnici vozil stavební materiál.

Renata Klánová

No tenkrát tam byla i vlečka před betonárku, když vezli cement v cibulích. A povrch se tam bude opravovat, to je jasné, asi po mostě, pak by se na něj nedostali. Jedna kolej by se dala využít, nic po ní nejezdí.

Skinheads & Punks united

Materiál na D1 se běžně vozil i do Humpolce.

Tronda

A Jihlavy města

Libor

úplně běžně ne, do Humpolce se jezdilo v době výluk na trati 212. Viz např. https://www.youtube.com/watch?v=LxkilWWrFiU

Fotograf

Ve svém „půlnočním“ příspěvku níže jsem psal o vození materiálu do Humpolce při výstavbě dálnice v letech cca 1975 – 1980 , kdežto tohle video je z „nynější rekonstrukce“ 2014 – doposud, takže to by měli autoři uvádět přesněji …. / viz Skinheads & Punks united /. Tehdy při výstavbě tam vozili jen různé druhy/ velikosti / štěrku.

fensterglaser

Každá takováto přeprava, která odlehčí už tak přetíženým silnicím a dálnicím, je dobrá.

Dushan

To ano, ačkoli je to jen taková kapka v moři, kromě toho jen jednorázová akce, která se na ročních přepravních výkonech sotva projeví. Převod tranzitní dopravy přes ČR ze silnice na železnici bych teprve považoval a úspěch! Zatím je to spíš naopak, přepravy po silnici neustále výrazně rostou, zatímco železnice s vypětím sil drží stejná čísla.

Skinheads & Punks united

Ta silnice má pořád větší propustnost než koleje..

Dushan

Propustnost tratí v ČR není ani zdaleka využita, volná kapacita na kolejích je s výjimkou úseku Praha-Kolín v ranní a odpolední špičce všedních dnů. Na jiných tratích je až zoufale mrtvo.

Martin V.

Teda mrtvo si představuju jinak. 🙂 Když tento týden potřebovala SŽDC podbít koleje mezi Holešovicemi a Roztoky, tak vyházeli některé spoje Arrivy v části trasy, protože se jim to na tu zbývající kolej všechno nevešlo.

Tomáš Záruba

To mi tedy to „mrtvo“ ukažte třeba takhle z Okříšek do Jihlavy, ať nevytahujeme jen notoricky známé hlavní tratě.

Jiří Kocurek

Zrovna Škoda auto by ráda vozila vlakem víc, ale není kudy. Kolem Labe té nevyužité kapacity aby pohledal. Bezmála 400.000 tun denně z Ústí do Drážďan. Je to jiná trať než Praha Kolín?

železničář v důchodu

Což ovšem není problém náš, ale Němců (resp. jimi vytvořený) „za bolševika“ fungovalo hraničních přechodů mezi ČR a tehdejší NDR mnohem víc a třeba právě auta z mladoboleslavské Škodovky se vozila přes Rumburk …

Kubrt

A vyrobky kombinatu IFA k nám jezdily přes vojtanov.

Jiří Kocurek

A Němci můžou za to, že Rumburk ani Vjtanov nejsou zadrátované a také za to, že trakční energie z nafty je několikrát dražší než z troleje, takže se přes Rumburk nevyplatí.

Kubrt

Tak zrovna ten Vojtanov z české strany zatrolejovaný je a z německé mu toho moc nechybí (Plauen). Na druhou stranu, neumím posoudit, zda ty chybějící dráty jsou ten jediný důvod, proč se trať přes Vojtanov v nákladní dopravě prakticky nevyužívá už dlouhá léta.

VRT

No ale je to ten potenciál, o kterém tu šotouši neustále píší. Co na tom, že se po jedné trati za rok přepraví stejně materiálu, jako po kdejaké silnici druhé třídy za den. Je to prostě potenciál!

xyz

Doplním, že vlaky s cementem do Zruče n/S. jezdily přinejmenším i na jaře 2016, v době rekonstrukce jiného úseku dálnice D1.

železničář v důchodu

Ani to „není v organizaci nové“: stavební materiály pro výstavbu dálnice se na tu trať vozily už i „za hlubokého bolševika“, například do Hvězdonic, kde kvůli tomu dokonce bylo tehdy instalováno i jakési RZZ (jediné na té lokálce) – a předpokládám, že slouží bez větších úprav dodnes …

Jiří Kocurek

A nebýt dálnice, byly by tam dodnes mechaniky.

železničář v důchodu

To je velmi pravděpodobné – už jsem tudy několik roků nejel, ale pokud ještě vůbec funguje třeba Samechov, tak tam asi jsou „mechaniky“ stále. Jen o Kácovu se někde psalo, že tam už skončily …

Fotograf

Dnes jsem celý den fotil zakázku, takže se do diskuze mohu zapojit až večer… a proto okomentuji všechny příspěvky výše v tomto jednom .Již jsem zde několikrát psal v příspěvcích, že pocházím z Vysočiny. A to právě z části, kde prochází D1 v úseku od Hořic, přes Humpolec, Větrný Jeníkov k Jihlavě. Ve věku od puberty do předvojenského věku jsem aktivně se svými kamarády sledoval výstavbu tohoto úseku/ objížděli jsem to na kolech a později „pionýrech“ /. Spousta mých vrstevníků šla místo vojny právě k Vokenským stavbám stavět dálnici.. Navíc můj děda byl do r. 1960 šéf odboru dopravy okr.… Číst vice »

Murat

To je možný, ale nebyl to vlak od carga

xyz

Osobně jsem jej viděl jen jednou, nicméně šlo o vlak ČD Cargo v čele s lok. 750.275.