Bývalý přednosta lanovky míní, že za prasknutím tažného lana je asi skrytá vada
Nehoda lanovky na Ještěd. Pramen: Drážní inspekce
Nouzová brzda zafungovala u kabiny s cestujícími Druhá kabina s průvodčím ale byla zřejmě v okamžiku přetržení příliš blízko podpěry
Jsou to samé spekulace, ona se příčina zjistí i přesto, že to chvíli potrvá. Ale k tomu větru osudný den, to že foukal dosti silný a nárazový vitr to je pravda, nejen já jsem se divil, že lanovka vůbec jezdila, když většinou hlavně kvůli povětrnostním podmínkách byla kolikrát mimo provoz, ale asi bylo vše v normě. Ale je pravda, že nás to souvislosti v osudný den překvapilo, Wau ona dnes lanovka jezdí ??? Ale i tak, na to jsou vyšetřovatelé, aby odhalili příčínu první takové nehody v její historii, Vždycky je něco poprvé. A bohužel a nebo bohudík, to odnesl… Číst vice »
nemuzu si pomoc ale ta kabina vypada jak kdyz nabourala do sloupku..//vitr// ?.tim se pretrhlo tazne lano a kabina vyletela z nosneho lana..slo to tak rychle ze nemel ten chudak cas zatahnout za brzdu…
skrytá vada – ale pane co to zkoušíte , tohle je oblíbený trik lemplů a flákačů co nic nedělají a nekontrolují , je to holt stará dráha a kdoví jak probíhaly vždy revize , kolik se u toho vypilo a kde kdo a s kým a co se pak napsalo o provedené práci , tažné lano nemůže jen tak lupnout nejsme v Cavalese kde ho sestřelila stíhačka , tady se něco neudělalo při poslední revizi , myslíte si že něco podobného by se mohlo stát třeba v Chamonix, Zermattu, Samnaun – největší patrová kabina v Evropě na Silvrettu – pojme… Číst vice »
Blba bla a fakticky taky špatně. Největší patrová kabina je pravděpodobně Vanoise Express mezi La Plagne a Les Arcs ve Francii. A mimochodem, s ni nabourali ještě dříve, než zahájila pravidelný provoz.
Ten pán je 11(slovy jedenáct) let ve výslužbě. Takže vaše blbé hlody o flákačích jsou trapné.
Tak mi tedy vysvětlete, jak lze běžnou pohledovou kontrolou odhalit případná přerušená vlákna uvnitř lana. HMM? Pokud by to bylo možné, tak by nebyla potřeba žádná specializovaná kontrola pomocí rentgenu. Je to to samé, jako by jste pouhým pohledem dokázal změřit sílu laku bez přístroje. To, co lze dle mého zkontrolovat a vidět jsou pouze případná volná (roztřepená ) vlákna na povrchu nebo případnou korozi.
A opět dostaveníčko odborníků…
Na této fotce je vidět, že zachraná brzda nebyla manuálně aktivovaná. https://photos.app.goo.gl/bgcWVQELTXpzZD4M9
Přetržení lana, zhoupnutí kabiny kdy může člověk ztratit rovnováhu a následná jízda po laně…..těžko by za ní někdo dokázal zatáhnout. Navíc se píše, že je tam brzda automatická. A jaký byl zásadní rozdíl mezi jednou a druhou kabinou ? Zcela rozdílné zatížení. Nemohlo právě toto zatížení u plné lanovky způsobit, že kabina zastavila a u prázdné nebyla brzdná síla dostatečná?
Na Jestedu zadna automaticka brzda neni. Pouze rucni. V kabince, ktera se zritila, nebyla pouzita. Dovedu si predstavit, ze pri pretrzeni lana se to zhouplo natolik, ze pruvodci proste spadl, a nebyl schopen se k madlu, umistenemu u stropu, dostat v tak kratke dobe.
a hlavne ta kabina vypada jak po narazu do sloupu
Tak tohle je hustý … asi to byl Balda nebo nějaký odpůrce očkování!
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/mohla-to-byt-i-sabotaz-rika-o-havarii-na-jestedu-sef-asociace-lanovek-40376578
By mě zajímalo kdo to lano vyrobil? Nekupovali to podle ceny? Není výrobce jako výrobce i když to plní stejnou normu.
Jestli si neschovali paragon, tak jsou asi v kelu, že… vážně..myslíte, že se používají lana od výrobce, který nemá potřebnou certifikaci ?
Možná by bylo lepší z toho lana nařezat vzorky a ty vzít do laboratoře. Ať laboratoř ověří, jaké vlastnosti má to lano, tak jak leží po létech používání. Lépe oslovit 2 laboratoře z různých zemí.
A teprve potom dělat závěry nad výsledky.
Faktem je, že je přetržené. Udělal to terorista, špatné zacházení (přetěžování) nebo výrobce?
Nebo se spokojíme s tím, že se lana trhají sama?
Účelem by bylo ovětřit, zda má lano deklarované vlastnosti. I ta únava materiálu (přetěžování) by se měla odhalit.
Když chcu brát vzorek do laboratoře, tak to vylučuje názor „to samo, se stane, smiřte se s tím“
Termín skrytá vada je tupý nesmysl používaný lidmi, kteří tomu moc nerozumnějí. Tady je možný dvojí pohled na věc. Buď se událo něco velmi náhle, a pak to souvisí s nestandartními podmínkami při provozu. Nebo jde o trvalý proces pozvolného poškození, což souvisí rovněž s provozem, montáží, ale také konstrukcí. Při periodických kontrolách lana by se na závadu pozvolného poškození muselo přijít, pokud zkoušky byly nastaveny opravdu kvalitně, což je ovšem otázka. Každopádně materiálovou analýzou přetržených konců a případně ještě i úseků lana poblíž přetržení by neměl být problém zjistit příčinu přetržení v časovém úseku tak do měsíce…
Nechal bych na hlavě. Kupříkladu z letectví, kde jsou periodické opravy dotažené do extrému, víme, že skutečně existují materiálové vady, co se nedají nijak diagnostikovat, ani při nejlepší vůli. A prostě to mezi prohlídkama uletí („roztrhne“ se motor, rupne trup, zlomí se podvozek a tak).
A také víme, že existují vady co mohou při defektoskopii proklouznout, i když se dělá poctivě, protože to nejsou metody „kouknu a vidím“, často je to docela alchymie a to tu máme klilometry lana.
A nakonec ano, existuje i šlendrián, ale to se musí nejdříve prokázat.
Možná tam ten nešťastník už začal něco testovat před revizí sám, jinak mi nejde do hlavy že jel dolů sám bez turistů, to je velice neobvyklé, vždycky se jich v této době většina sveze i dolů, i fronty na to bývají. Normálně dolů sám nejezdí.
Ano, jenže dnes je jiná doba a umím si to představit i takto:
Nahoru je to namáhavé a tak respirátor skousneme. Dolů je to jednoduché a než respirátor to raději po svých. Nebo dalším faktorem může být to, že se prostě jen lidé snaží omezovat dobu možné expozice viru.
Ještě nebyl večer tak byla poptávka spíš nahoru a jelo se druhé nebo další kolo, ne? Obvykle je nejjednodušší vysvětlení to správný. Nahoru taky nejela plná.
jo ale proto ze je omezen pocet diky Covidu
„Kabiny dosahují rychlosti deset metrů za vteřinu“ – Zase nějaký borec, co nezvládl základní školu. Vteřina je jednotka velikosti úhlu a ne času. Správně má být deset metrů za sekundu. Autor taky asi chodí kupovat točený salám na litry.
Jaký je teda rozdíl mezi vteřinou a sekundou, pane chytrý?
S dovolením se zastanu Inži. Rozdíl je patrný z vyhlášky č. 264/2000 Sb. a patří to k obecnému vzdělání. Alespoň mně rozdíl vteřina vs. sekunda vtloukali do hlavy už na základce.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-264
Mohou geodeti používat přístroje cejchované v gradech, namísto úhlových stupňů? Přecijenom grad není jednotka SI, že by teda vrátili inženýrský titul i maturitu. A tlakoměry v barech, nedejbože v kilopondech na centimetr čtvereční, to by měl revizák asi poslat parní mašinu do šrotu a topiče do … pomocné školy.
vteřina, -y ž. 1. šedesátá část minuty; sekunda
Zdroj: https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=vte%C5%99ina
Patrně jste na základce studoval před třiceti a více lety, kdy byla snaha protlačit slovo „sekunda“ i do obecné češtiny. Ta snaha se ale neujala a dnes je možné v obecné češtině používat ve významu času „sekunda“ i „vteřina“.
Vteřina stejně jako sekunda je odvozena od pojmu „druhá“ tedy druhá menší jednotka hodiny 😀 akorát vteřina je ze staročeštiny a ne z latiny. Inteligent se s tim srovná, hnidopich cituje normu ..
On je možná ten pán tak starý, že když on byl na základní škole, tak tehdy to vteřina byla i na hodinách. Totiž před rokem 1980.
Ono záleží, kdy do té školy chodil. Názvy jednotek se totiž měnily, když vám celou dobu ve škole hustí do hlavy něco, co se později změní, nemusí to znamenat, že něco „nezvládal“. Já se třeba učil vteřiny, atmosféry, koňské síly…ostatně to není tak dávno, co se sportovní zpravodajství jmenovalo Branky-Body-Vteřiny…asi tak.
to se jmenuje pořád (resp. od roku 1998 zase)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Branky,_body,_vte%C5%99iny
Ano, také mi to nedalo, a zapátral jsem…některé věci se „automaticky“, jako třeba znělky, vypustí…jelikož jsem zvyklý užívat oba názvy, ani mi to nepřišlo 😆
„Metrák“ taky není jednotka SI, ale přesto se slavná kniha pro děti nejmenuje „Stokilogramáček“.
Je pravda, že tady nejde o beletrii…
Tady si někdo stále myslí, že brzda se ovládá z kabiny nějakým tahlem. Brzda by měla být samočinná ovládána tahem tažného lana, a rychlosti kabiny. Záchranná brzda v kabině se používá v případě, že není důvod, aby samočinná brzda zaúčinkovala a je potřeba zastavit. V opačném případě by byla brzda vyvedena na nějaký pult, aby průvodčí mohl rychle zareagovat. Z praxe vím, že například kolej praskla kratce po defektoskopické kontrole, tak proč by nemohlo prasknout lano, s nějakou skrytou vadou. Těch lomú kolejí bylo, ale i táhel, dokonce i náprav vozů, vadou materiálu.
Kdosi tady linkoval video, kde sám pracovník lanovky popsal činnost brzdy k nosnému lanu tak, že se aktivuje ručně madlem u stropu.
Ne. Na Jestedu je opravdu jen rucni brzda, s madlem pripevnenym u stropu. Automaticka brzda tam neni.
Čtu a nestačím se divit. Kdy se dočkáme podobně kvalitní „ruční brzdy“ ve výtazích? To snad nikdo nemyslí vážně, že to ještě mělo průkaz způsobilosti…
Přesné datum nevím, ale ten vynálezce se příjmením jmenoval Otis. Někdy v té době se začaly stavět první výškové budovy, neboť výtah byl s jeho brzdou natolik bezpečný, že mu lidé začali důvěřovat.
Jenže ta brzda ve výtazích se aktivovala automaticky při překročení rychlosti. Nečekala, až liftboy v padající kabině něco udělá.
Já nemyslím brzdu samočinnou – vím, jak výtahy fungují. Tady se ale všude píše, že brzda byla jen manuálně ovládaná. Nebo to není pravda a je tam i brzda samočinná?
Jedná otázka trochu mimo.
Umíte mi někdo popsat : Je pri prasknutí lana nějak zajištěny – zastaveny
sedacky sedačkové lanovky, které mají pouze jedno lano? Nebo se to u nich neresi a je to jen na kontrole lana?
Když praskne lano, sedačky díky gravitaci spadnou na zem. To je cele
Jestli přes Vánoce přiberete tak bych Na sedačkovou lanovku nechodil. Opravdu tenhle dotaz myslíte vážně? Sedačka na jednom laně samozřejmě žádné jištění nemá.
Nejsem odborník na lanovky ale uvažoval jsem ze teoreticky by mohla být na nekterych sloupech brzda, která by lano zachytila a udržela vetsinu sedaček ve vzduchu bez pádu.
Jak? Na to snad nemusíte být odborník, pověste něco na šňůru na prádlo, když není na jednom konci přivázaná. Lano musí být napnuté, což dělají závaží připojená na koncových lanovnicích. Lano praskne = není napětí, sedačky prosednou na zem, protože gravitace. Sloupy nijak neumí vyhodnotit a rozpoznat tah v laně (mohou poznat pád lana z kladky).
Jako myšlenka dobrá, ale problém bude, že pak by se celá napínací síla lana přenesla na podpěrný sloup a ten by to neunesl.
Unesl, ale musel by na to být stavěný.
Hlavně každý bezpečnostní systém musí tak blbu- a závadyvzdorný, aby sám nemohl být příčinou katastrofy. Schopnost drapnout lano na sloupu by takový nebezpečný bezpečnostní systém snadno být mohl.
Příkladem jsou výtahy, kde se hmota kabiny na laně rozevírá čelisti brzdy, tedy neexistuje způsob jak ji chybou aktivovat a způsobit neštěstí nebo kritickou sistuaci. Výtah prostě musí přestat viset, aby mohla zaúčinkovat.
Musí to být primitivní, pokud možno mechanicky provázané (žádné řízení a logika co zrovna může mít slabou chvíli – čert nikdy nespí) a spolehlivé i když se to vlastně nikdy použije.
„výtahy, kde se hmota kabiny na laně rozevírá čelisti brzdy“
Ne, tak to nefunguje. Je tam extra oběžné lanko a jeho kladka má odstředivou brzdu. Na to lanko je připojená spoušť kabinové brzdy. Při normální jízdě lanko obíhá bez odporu. Při zvýšení rychlosti se lanko kousne a tím zatáhne za spoušť.
OK, dík za poučení. Já mám v hlavě jen „nůžkový systém“ co nás kdysi dávno učili.
Výhoda toho bude zřejmě i detekce překročení bezpečné rychlosti i když je kabina stále ve visu. Zajímavé.
Ta spadlá kabinka měla být už minulý rok vyměněna, ale kvůli nějakým problémům se střechou se netradičně rozhodlo, že se vymění ta druhá, která měla naježděno méně. Neříkám, že to je příčina pochopitelně, ale zaujalo mě to.
No vzhledem k tomu že italové nevědí, proč jim prasklo lano na Stresa–Mottarone ani po pěti měsících, nedá se moc informací čekat. Ručně ovládana nouzová brzda na stropě kabiny je síla, to by na ní musel mít ten pruvodčí ruku celou cestu aby měl šanci. Stačí se podívat na to video z Itále co to s kabinou v okamžiku přetržení uděla. I kdyby to tady mělo mít menší pohyb. Cestující ve spodní kabině zaslouží odškodnění za psychickou újmu, protože ten pocit, kdy se to s vámi rozjede zpátky dolů, druhá kabina se utrhne z nosného lana a kutálí se po… Číst vice »
Podle úterních zpráv v ČT brzdila cca 20 metrů a stalo se to 100 metrů od stanice. to je docela slušná reakce během jednotek sekund.
Hlavně honem o prodloužené víkendu ještě něco vyděláme a pak se udělá servis. Tak dlouho se jezdí s turistama na laně až se lano utrhne…
tenhle názor zaslouží pleskanec zleva doprava
Nemachruj, takový jako ty by každýho mlátili ale sílu ani koule na to nemáš!
Dodoručujete tedy dělat revize 4 dny před stanoveným termínem, aby se předešlo poruchám?
Tak v tomhle případě by to třeba zachránilo jeden lidský život…
Ehm, ale dochází vám, že revize se nedělají proto, že má něco druhý den upadnout, ale prostě se drahně předem nakreslí „do kalendáře“. Takže, ano, byla-li by 4 dny dříve, asi by se to nestalo, ale také se nehoda mohla stát už o týden, dva dříve, a včíl co? Operovat s kdyby je nesmysl, prostě tragická náhoda.
je fakt ze ta lanovka ma posledni rok najezdeno daleko vic jak roky predtim…a podle toho se mela upravit inspekce
Dejte si ledovou sprchu. Cyklické revize prostě na nějaký den připadají a vždy je před jejím zahájením den kdy se dá ještě vydělat.
jak uz jsem psal ….inspekce se ma ridit podle opoterbeni pri uzivani…do auta nelejete tyky olej po dvou letech a podle najetych km
Revize se provádějí v pravidelných naplánovaných cyklech, a ne až když mají vyděláno…
Hlavne mi ta dopravna rychlost 10 m/s pride na tuto lanovku strasne vysoka, hlavne ak jedinym zachrannym prvkom je sprievodca v kabine. Je to v tomto pripade samozrejme uz len cista teoria, ale pri pomalsej rychlosti je vyssia sanca kabinu zastavit ako pri vyssej, obzvlast pri zaveseni na nosnom lane a nabehu na podperu, ktora posobi v podstate ako skokansky mostik. Takze ano, ak doslo k prasknutiu tazneho lana v nejakej vzdialenosti pred podperou a k tomu si propocitame rychlost kabiny v momente prasknutia (10 m/s), ktora ihned zacala zrychlovat, tak pri reakcnom case sprievodcu (plus mozno sok) urcite existuje… Číst vice »
Mě spíš zajímá proč není každá kabina zabezpečena automatickou brzdou při překročení rychlosti. Třeba když se rozjede po nosném laně víc než 12 nebo 15 m/s, což je evidentně víc než dopravní rychlost, tak se má aktivovat brzda na té kabince a hned zastavit. Tím by se zároveň kryla porucha přetržení nosného lana. Nelze spoléhat na rychlost reakce člověka v té lanovce, kterého to může třeba odhodit nebo nějaký náraz omráčit.
Když se přetrhne nosné lano, tak to bude držet na čem ?
Pokud se dobře pamatuji, tak okolo podpěry se projíždí sníženou rychlostí.
Což v situaci, kdy je kabinka v případě nehody „dostatečně daleko“ od podpěry, není nic platné, to je fakt.
Tim zároveň odpovídáte na otázku, proč tam neni brzda ovládaná rychlostí.
U těchto aktualit by stálo za pokus zapnout diskusi až po třech dnech. Místní odborníci by své závěry vyšetřování zatím poslali na příslušné místa 😉
Na ajznbónu jsou výsledky vyšetřování mnohdy jasné ještě dřív, než se vůbec vyšetřovatel dostane na místo. Škoda něco posílat. Snad se to dostane k rozumnému soudci, jako třeba ten průser s vyklopeným nákladním vlakem u Mar.Lázní.
Soudci? Nikdo není obžalovaný. Zatím se to šetří čistě technicky a do dodání nějakých expertíz či závěrečné zprávy Drážní inspekce i bude.
V srpnu byl fíra soudem zproštěn obžaloby, státní zástupce se ovšem odvolal, takže to ještě pokračuje..
Ano já vím, ale onen fíra byl obžalován z obecného ohrožení. Tady se zatím nevím jestli někdo něco zanedbal a tedy jestli je koho a za nějaký trestný čin žalovat.
ještě že tu dráhu nespravuje SŽ, to už by se tady nejspíš i popravovalo
SŽ tam byla včetně DI
Aha, pardon, já tomu prve porozuměl tak, že se vyjadřujete ještě k tomu vlaku, omlouvám se 🙂
…věnuj se své domovině, rozumbrado! Tady v Čechách to nech na nás.
No vidime jak to dopada ty domovino. Nechtel jsi spis napsat „hier in Sudeten lass es uns“ ? Jo moment… ono se to vymenilo
Ten argument se sloupem nechápu. Pokud prasklo tažné lano, předpokládám, že se automaticky zaktivovala záchranná brzda a tak i kabinka co jela zkopce začala zpomalovat. Nebo mi něco uniká?
Tak můj předpoklad byl chybný, záchranná brzda se evidentně musí aktivovat manuálně, člověk by řekl, že lanovka co pravidelně prochází různými rekonstrukcemi bude tohle umět sama.
Další věc je že to tažné lano je jen jedno. Nemělo bý být spíš zdvojené, aby selhání jednoho lana neposlalo obě kabiny dolů?
Kdyby to bylo přímo na sloupu, možná by uchycení nosného lana překáželo čelistím brzd? Nebo myslel, že by se kabina rozhoupala a narazila do sloupu, také by na uchycení mohla „vykolejit“ z nosného lana.
Problém sloupu je, že přes něj převěšené nosné lano tvoří dost malý poloměr (řekněme lidově hup), pro nízké provozní rychlosti to je zhoupnutí, pro jakékoliv i trochu vyšší odrazový můstek.
V tom případě je na místě při přejezdu toho sloupu snížit rychlost třeba na polovinu.
?
No a jaký vliv to bude mít na kabinu, která se urve mimo něj? Mimochodem při zpomalování před sloupem zatížíte tažné lano víc než při plynulém průjezdu.
K tomu ale i tak dojde při rozjezdu a dojezdu kabin lanovky.
Však při jízdě přes podpěru zpomaluje, odhadem na polovinu rychlosti. Při cestě dolů, kdy přejede na prověšené lano, to i tak docela „houpne“.
To sice ano, ale pokud kabina brzdí, tak to ničemu nevadí, ne?. Pokud nebrzdí, tak to jestli ji vyhodí sloup a nebo to naboří dole do spodní stanice je už vcelku jedno.
Jistě. Z hlediska tragédie v tom není rozdíl. Jen jsem mínil mechanismus, proč kabina na sloupu vyletí. prostě na sloupu pokračuje v původní trajektorii, nedokáže sledovat zlom lana, tedy se odpoutá, nastoupá nad lana a po křivce se vydá k zemi. Něco co by nikdo z nás nechtěl zažít.
Ta nouzova brzda je ovladana rucne z kabiny – to je tedy hodne zastarale reseni 🙁
Připomíná mi to tuzemský traťový zabezpečovač, jen tak nějak naruby. Tam může člověk systém obejít, tady na něj nemusí dosáhnout. Nevěřil bych. Nezbývá než se modlit, aby alespoň v případě Dukovan a Temelína měly ty naše báje o bezpečnosti trochu pevnější základ.
https://www.lupa.cz/aktuality/dukovany-a-temelin-jako-jedny-z-prvnich-na-svete-prosly-auditem-kyberbezpecnosti/
Také mám ten pocit.
Tak nějak to vypadá, že v Česku věříme tomu, že máme skvělé bezpečnostní standardy a dobře nastavené postupy. Jenže jaksi tu systematicky podceňujeme lidský faktor… a bezpečnostní standard funguje pouze tam, kde se dodržuje postup a lidé nedělají chybu. Zatímco na západě si už dávno uvědomili, že člověk je tvor omylný, tak u nás máme stále takové to východoslovanské přesvědčení, že člověk chybu neudělá, protože je vycepovaný stroj.
Což v kombinaci s pepíkovským pocitem bohorovnosti, nedotknutelnosti a „zlatých ručiček“ vede ke katastrofám.
To není vychodoslovanské přesvědčení, že člověk je neomylný, ale východoslovanské přesvědčení, že „zabezpečení je drahé a když někdo umře, tak co, život stojí pár kopějek a zbytečných lidí je plná Sibiř.“
Dokonce je nařízeno ho obcházet. (Když SprŽel kóduje 40, opsat vyšší číslo, třeba 100. Přepínat mirela do man a jezdit nad jeho zábrzdnou křivkou.)
Njn, to bude jedna z těch zvykových věcí a sebepotvrzujícím argumentem, že s tím systémem 90. let nebyl jediný problém. To je pravda, ale v reálu do teď nikdy nebyl použit. Ta argumentace může znít maximálně přesvědčivě, pokud se někdo nepokusí zpochybnit, jestli to je opravdu v případě katastrofálního selhání „jednou za sto let“ dosažitelné a použitelné. Protože reálně a prakticky nikdo „odstřižení tažného lana a zkoušku brzdy průvodčím pochopitelně dělat nebude.
Je to jako s pásy a předměty v autě, také málokdo přemýšlí co to bude dělat až někde bude válet kotrmelce. Na parkovišti to vypadá OK.
Lanová dráha spadá do kategorie UTZ (určená technická zařízení) a podléhá režimu pravidelných prohlídek a revizí ve lhůtách stanovených příslušným právním předpisem … revize provádí revizní technik „s kulatým razítkem“, což může být i zaměstnanec provozovatele, nicméně „s razítkem“ vystupuje jako nezávislý orgán … s plnou „kriminální“ odpovědností za výsledek práce …. Tragické je, že k události došlo „poslední den“ provozu před plánovanou revizní přestávkou …. Vést „učené disputace“ o tom, proč k tomu došlo a kdo ze zaměstnanců co zanedbal nedává smysl … Jedno lidové moudro říká – do melounu ( a ….) nevidíš. Platí to i o vnitřku… Číst vice »
Příměr s melounem neplatí, jelikož byly vynalezeny různé defektoskopické metody.
Asi tak, při nějakém tom dlouhodobějším měření šíření zvuku v melounu lze získat nemálo informací o obsahu melounu. Ve větším se tomu říká seismografická síť a mapuje to Zemské nitro, vedle zemětřesení samotných.
Není to sice přímo meloun, ale zde máte dýni na CTčku:
https://www.youtube.com/watch?v=JolzQ9BlKHY
To poukazování na „půlden před revizí“ podle mě není na místě. Buď je tato potenciální závada odhalitelná již v zárodku a při revizi lze s vysokou pravděpodobností vyloučit závadu do násobku periody další revize anebo jsou ty revize dělány nedostatečně (neodhalí možnou únavu materiálů) nebo nejsou dělány dost často (závada se rozvine dřív než ji další prohlídka odhalí). Jinou možnost logicky nevidím.
A jak Mirku vysvětlíš, že madlo záchranné brzdy bylo umístěno příliš vysoko? I to je součástí revize UTZ…
Nikde jsem se zatím nedočetl, jak přesně nehoda probíhala, pokud se to ví tedy, žádný podrobný popis, jak došlo k tomu, že jedna kabina zůstala v půlce a druhá asi sjela dolů nebo proč byla dole …. nebo kde se mají ty kabiny za normálních okolností potkávat … možná jsem moc nedočkavý, ale kdyby mohl někdo lépe obeznámený ;))
Došlo k přetrhnutí lana v průběhu jízdy, kdy se kabiny ještě ani nedostaly blíže k místu setkání. Kabina jedoucí z horní stanice pak nabrala rychlost a vykolejila z lana a následně se ještě skutálela po svahu.
Kabina jedoucí z dolní stanice následně také začala vlivem gravitačních sil sjíždět k dolní stanici, nicméně zde zafungovala nouzová brzda tedy naštěstí nedošlo ani k vykolejení, tak ani k nárazu ve spodní stanici.
Děkuji mnohokrát za vysvětlení.
Male upresneni. Brzda zafungovala, protoze za ni pruvodci v te kabince stihl zatahnout. Na Jestedu jsou pouze rucni brzdy.
Nechtěl byste číst závěrečnou zprávu ještě před tím, než nehoda nastane? 🙁
A pokud jsou obě kabiny spojeny tažným (a ještě přítažným) lanem, tak odpověď na to, kde se potkávají, je celkem jednoznačná.
Tažné lano se s každou jízdou pohybuje skrz kladku stroje a tudíž dochází k jeho drobnému opotřebení. Čím častější a těžší jízda, tím více.
V první řadě bych se tedy podíval do strojovny, o co tam lano mohlo drhnout.
no ale prasknutí tažnýho lana samo o sobě k pádu vést nesmí (no nemělo by). od toho sou nosný lana. pokud by bylo tažný lano tak kritickej prvek bezpečnosti, tak asi bude nutný ho dimenzovat a kontrolovat trochu lépe. no sem zvědavej, co z toho vyšetřování vyleze.
K pádu vede vykolejení kabinky z nosného lana vlivem vysoké rychlosti a přejezdu přes podpěru, pokud se přetrhne tažné lano a nezafunguje nouzová brzda. Dle informací v posledních zprávách, pokud je čtete, plyne, že nouzové brzdy v kabinkách nefungovaly automaticky, nýbrž ručně. Je pak snadno představitelné, že v případě vykolejené kabinky mohl být průvodčí v šoku, nebo vlivem silného rázu upadnout a k brzdě se nestihl v krátkém čase dostat, což se mu stalo osudným. Jak mohla být taková lanovka homologovaná pro provoz je mi záhadou…. zjevně na ni byly kladeny nižší nároky, protože byla staršího data výroby a tedy… Číst vice »
Ono se ví, ve kterém místě to lano prasklo? A že prasklo a nejedná se o vyvléknutí z koncovky, jako v Arecibu?
To bych neřekl, při dynamickém namáhání dochází k destrukci strojní součásti v místě vrubu – to je lokální zeslabení průřezu, kde se koncentruje napětí. Záleží na hloubce tvaru vrubu, představte si hřídel s vysoustruženým zápichem ve tvaru U a V. Zápich ve tvaru V je horší, neb ve špičce se koncentruje vyšší napětí. Co se týče lan, jsou háklivá na zacházení od výroby po instalaci. NIKDY nesmí dojít ke „zlomení“ lana, to je podobný případ, jako u zahradní hadice, asi znáte. Můžete to narovnat, ale matriál si to „pamatuje“.
Nemohla nastat nějaká dlouhodobá závada v místě dotyku lana s dalšími součástmi stroje – nemyslím teď namáhání lana přímo na kladce, ale „drhnutí“ o nějakou další část stroje – např. brzdu na strojovně, nebo další menší kladky, třeba i mimo strojovnu, na podpěrách.
„Drhnutí“ – raději bych použil tření, by nemělo tak strašně vadit – Lano je počítáno natolik předimenzované, že takovéto tření lana o jinou součást musí být odhaleno mnohem dříve, než k něčemu dojde. Problém by mohl být, pokud k tomu docházelo, vědělo se o tom a obsluha to „riskla“, že už to poslední den do plánované odstávky a revize vydrží. Pokud se tohle dělo, tak je to ohromnej průšvih pro všechny zúčastněné.
To lano je z řady pramenů (zde 6) a mělo by být dimenzované tak, že i s prasklým pramenem (což je vidět i okem) někde v průběhu délky by nemělo náhle (nepovšimnutě) překročit mez pevnosti a v okamžiku zkolabovat. Takže buď opravdu skrytá vada a nějaký pramen praskl dávno (ale po poslední defektoskopii) na místě kde to není vidět (závěs) a to přetěžovalo celý uzel, nebo nějaké poškození lana (vrypy, záseky, ohyb atp) i ve více pramenech, které vedlo prudkému rozvoji trhlin, rychlejším než je interval mezi defektoskopiemi. Nebo něco úplně jiného. To jsou jen takové obecné věci. Konkrétní zjištění… Číst vice »
Zkušenost je ovšem taková, že z 90% nebp více případů se to urve spíš v místě uchycení než někde „v metráži“. A tam to může ovlivnit i technologická chyba při montáži jako nesoulad průměru nebo špatnej utahovací moment. Ale uvidíme, co za půl roku vydá inspekce-
Rozhodně. Také bych to osobně viděl tam.
Člověče, vás nemít, tak snad budeme věřit, že lanovku shodil z lana zlý drak.
Ono bohatě stačí věřit tomu, že „za to nikdo nemůže“, protože na dráze ruka ruku myje a většinou se mimo ajznbón žádní nezávislí experti nevyskytují.
To je dost jedovatá řeč, protože pod revizemi jsou podpisy a razítka lidí a ti co je tam dali teď určitě nebudou spát a budou mít třesy. Teď se modlí že to opravdu bylo něco co nemohli při nejlepší vůli odhalit.
Taky to lano mohl za bouřky v létě zasáhnout blesk, když byla lanovka v noci mimo provoz. A teď se to unavilo. Nemožný scénář? Vyvraťe ho.
Takové poškození přímým zásahem blesku by muselo být vidět na první pohled. Pokud by lano zasáhnul slabší vedlejší výboj, taj se nic neděje a nic by vidět nebylo. Nic mezi tím.
Je fakt, že takhle v našem právu fungují soudní znalci.
Co na tom, že pacient umřel, soudní znalec tvrdí že operace byla legre artis. V USA si dokonce nemocnice sdílejí seznamy stěžovatelů, raději než seznam stížností a kroků k nápravám.
To je dost spekulativní. Že prasklo se nabízelo a máme to i potvrzené, ale kde to nikdo neřekl a z fotek to poznat není.
Pokud bych si měl tipnout, tak největší riziko bude nejspíše v místě, kde je lano zakotvené do unašeče na kabině, tedy „na konci“ v místě jakéhosi jeho úchytu (konkrétní konstrukci neznám).
Stejně tak není jisté zda destrukce tažného lana není až důsledek vyšinutí běhounů kabiny z nosného lana a vlastní pád kabiny lanovky. Těch příčin může být strašně moc. A zatím nikdo přesně netuší krom všeuměla „Tady na Moravě“ co se přesně přihodilo.
Jé, a co ten všeuměl prosím pěkně píše co se stalo? Není to spíš trochu tak, že jsem svými pochybami někomu šlápnul na kuří oko?
Zatím jediný, kdo má jasno, je v článku pan bývalý přednosta, nicméně zde mám pochopení pro jistý šok .
Vyběhnutí běhounů v normální rychlosti je velmi nepravděpodobná událost. Mnohem pravděpodobnější je pád po ztrátě tažného lana a akceleraci, která je na takovém sklonu opravdu rychlá (a již se to stalo, třeba letos v Itálii).
Nicméně souhlasím, že tady můžeme jen spekulovat a jasné není nic.
Mimochodem, na fotkách je ještě jedna nepřímá indicie, že ta spadlá kabina, po přetržení tažného lana frčela gravitací dolů po nosném laně nemalou vzdálenost a to je, podle mě, zjevné zaříznutí a zamáčknutí přítažného lana (toho co vede dolů přes dolní stanici) do čela a podlahy kabiny na straně po svahu.