Bývalou hranici Čech a Moravy v Pardubickém kraji označí tabule
Návrh nové značky, která informuje o průjezdu historickou hranicí Čech a Moravy. Foto: FB Martina Netolického
Na šesti místech u silnic první třídy a dvou místech u silnic druhé třídy v Pardubickém kraji budou stát hnědé
Bylo by dobré, kdyby se takto označila i hranice Moravy a Slezska. V Moravskoslezském kraji hrozí její zapomenutí, protože místní politici mohutně podporují „region Moravskoslezsko“. Fuj. Ctěme historické hranice! Nežijeme v „Moravskoslezsku“, ale na Moravě nebo ve Slezsku s tím, že Moravskoslezský kraj je prostě jen pouze na území obou historických zemí. Navíc části Slezska jsou i v kraji Olomouckém.
Chtělo by to trochu vkusnější ceduli, ale asi není moc na výběr,ne vše může u silnice stát. Už takto se mi ty hnědé upoutávky na kulturní památky nelíbí, ale to je věc osobního vkusu. Historické hranice si určitě pozornost zaslouží, byť byla někdy vedena opravdu podivně, hlavně pokud to vidíme z dnešního hlediska. Každý dnešní náš kraj kromě Středočeského, Prahy a Plzeňského kraje přesahuje do jiné historické země. Karlovarský obsahuje Chebsko,Ústecký Lužici a Liberecký Lužici a malý kousek Slezska,Hradecký má kus Kladska,Jihočeský Vitorazsko,Vysočina napůl v Čechách,napůl na Moravě,můj Pardubický kus historické Moravy,Olomoucký má Dolní slezsko,Moravskoslezský jak z názvu vyplývá obě… Číst vice »
Pokud vím, tak I/43 nevede na Horní Orlici, ale na Dolní Orlici a dál do Králík…
Pozná se podle této značky, jestli přijíždíte z Čech do Moravy? nebo naopak z Moravy do Čech?
Ve stejné době se objevila hranice i na silnici I/23 (Jindřichův Hradec – Telč) a je tam dosud. Buď si pánové odskočili i tam, nebo je to organizovaná skupina 🙂
Jsem pro. Zemské zřízení zaniklo v roce 1949. Současné kraje jsou jen přibližně v hranicích z let 1949-1960. Zároveň bych označil i české Slezsko. Na úřadech by měl být znak Čech, Moravy nebo Slezska.
Na mnoha místech v Moravskoslezském kraji už to je. Namátkově třeba v Páskové, na Ostravicí, a dalších turisty navštěvovaných místech. Jsem pro, ničemu to neuškodí a v podvědomí našich občanů to je. Dobře pro orientaci
Tak to je fajn…
Proc ‚byvalou‘ hranici?
Co máte na mysli? Vzhledem k tomu, že Čechy, Morava ani Slezsko právně neexistují, je ta hranice jenom bývalá. Docela to dává smysl
Kdyby současné územní členění respektovalo historické zemské hranice, žádné cedule by nebyly potřeba. Jenže u nás si potrpíme na nelogičnosti a absurdity, takže se stává, že přijedeme do oblasti, kde se hovoří moravským nářečím s moravským přízvukem, a kde se místní lidé cítí jako Moraváci, i když administrativně žijí v českém kraji. Najednou lidé kolem vás říkají „včíl“, „šalina“ a „já su“, což by Čech nevyslovil ani pod hrozbou namířenou střelnou zbraní, a přesto jste stále úředně v Čechách. 🙂 Po r.1989 byla příležitost napravit absurdity jako Moravská Třebová ve Východočeském kraji, bohužel zůstalo vše při starém. Pozn.: nejsem žádný… Číst vice »
Nářečí se liší v každé třetí vesnici, často i od chalupy k chalupě, ale tohle asi značkama značit nebudeme, že? Ostatně historická zemská identita Čech, Moravy a Slezska stejně nijak zvlášť nestála na českém jazyce, hrdými zemskými příslušníky (zemany) byli i německojazyční šlechtici a měšťané. A jedno moravské nářečí od jiného se většinou navzájem liší víc než od češtiny.
Taky si říkám že to hraní si s jazykem nám tu dost zavařilo a bylo částečně i pretextem k okupaci Sudet, vysídlení atd. Což je možná dost škoda, výsledek voleb po válce mohl vypadat mírně jinak. Další věc je že pokud se vezme, mimo nářečí, jak se na Moravě mluví, tak je to mnohem víc podobné spisovné češtině, než je jí blízko čeština obecná. Takže nějaké hraní si s jazykem myslím nemá moc cenu u nás. Problém je pokud je tento cizorodý princip národ=jazyk (nevím jak je to třeba ve Francii, v Německu k tomu mají výhrady Bavoři a Sasové)… Číst vice »
Je fakt, že kodifikace češtiny se opírá o její kralickou verzi a mezi tvůrci toho umělého jazyka, který se nazývá spisovnou češtinou, bylo i pár Moraváků a Slováků. Taky je fakt, že čím víc na venkov a čím větší díra, tím má jazyk větší setrvačnost a pomalejší vývoj, takže je možné, že v nějakých odlehlých dědinách a samotách přežívají jazykové jevy, které jsou jinak v aktuální živé češtině už mrtvé. To platí nejen na Moravě, ale i třeba někde na Rokycansku či na Šumavě. Ale tvrdit, že kterékoliv z mnoha velmi rozličných moravských nářečí je spisovnější češtině podobnější než obecná… Číst vice »
Problém je už v Okresech a jejich nelogičnosti, Nedvědice a spol. si po vzniku krajů dokonce vydupaly přeřazení do Jihomoravského pro přirozenou spádovost pod Brno, Stejně tak je nelogické že Třemošnice je pod Chrudimí byť se tam musíte škrábat přes kopec.
Smysl možná nedávají totiž ani velké okresy, které se používají, to je hovadina, která nerespektuje spádovost, pod každý okresním městem byly další se svou spádovou oblastí. Mnohem lepší jsou myslím dnešní malé okresy.
Pokud byste se řídil jen přirozenou spádovostí, tak jednak půlka Čech připadne rovnou k Praze, jednak vám budou vznikat ještě větší disproporce. A třecí plochy budou vždycky, protože přírozená spádovost nemá ostré hranice, ale naopak se přirozeně prolíná, takže vesnice uprostřed mezi dvěma městy přirozeně bude spadat k oběma zhruba stejně. Každopádně zemské zřízení přirozenou spádovost neřeší, protože například Jihlava je moravské město, ale zemskou hranici má rovnou za humny, takže pokud by bylo obnoveno zemské zřízení, obyvatelé severní části Jihlavy by se museli kodrcat za panstvem někam do Havlbrodu nebo do Humpolce. Zrovna Vysočina je celkem přirozeným celkem, i… Číst vice »
Tak ono původně nebylo plánováno rozlišovat české x moravské kraje, název byl dle krajského města, např. Brněnský kraj. Pak se to u některých změnilo. Nakonec i Pardubický kraj je příkladem, že na historické země v názvu nijak neodkazuje.
To by vás v Jihlavě hnali, rozdělit ji na dvě části. Ostrava to samo. A kdo by se třepal z Třince na úřad do Opavy…
Kde v Čechách říkají „včíl“, „šalina“ a „já su“? Mě tedy zase překvapuje, že na jižní Moravě (Znojemsko, Břeclavsko, okolí Brna) celkem běžné používají „české“ koncovky -ej u adjektiv (zpožděnej vlak). Nejspisovneji se dle mě zkušenosti mluví na Slovácku.
„Jenže buditelé při probouzení českého jazyka zaspali. Zatímco některé národy povýšily na spisovný jazyk aktuálně nejživější centrální nářečí, tvůrce nové české gramatiky Josef Dobrovský se v roce 1809 vrátil k tvarům mrtvé humanistické češtiny 16. století. A tohle zaspání vykopalo hluboký příkop mezi běžně mluveným a spisovným jazykem, který dosud není zasypán.“ Zrovna koncovka „-ej“ u adjektiv není nějakou novinkou či degradací jazyka, ale naopak je typická i pro starou češtinu, a podobné koncovky s protetickým „j“ na konci mají i další slovanské jazyky, včetně východních (tedy zjevně nejde jen o nějaký specificky západní jev). Západomoravská nářečí včetně slováckých mají… Číst vice »
Nelogické věci i absurdní jsou na celém světě. Je to dáno historickým vývojem a bude to dál pokračovat. I v Praze jsem třeba zachytil několik výrazů, pocházejících z němčiny. S nářečími je to totéž, vyvíjejí se s časem. Takové názvy, jako Moravská Třebová v Pardubickém kraji nebo Uherské Hradiště na Moravě jsou běžné. Zato Praděd je jméno dvakrát překroucené špatným překladem z češtiny do němčiny a naopak. Původní název byl Stará Vatra. Z toho vznikl Alt Vater čteno Alt fater a z toho vznikl Praděd. A takových nesmyslů je mnoho, ale už to tak bude a nikdo to nebude většinou… Číst vice »
Potom bys musel ale upravit i další kraje
Stredocesky a nejspíš úplně zrušit Vysočinu .
Není to úplně přesně řečeno, ze kopírují hranice 1949-60
Třeba Časlav, KH logicky patřila do Pardubickeho kraje, kam jsou logické návaznosti.
Stejne tak byla jinak hranice Pardubický -Hradecký kraj.
Vždycky bude někdo remcat.
Každopádně význam te moravské hranice je tak maximálně na úrovni Oberpfalz v Bavorsku 🙂
Můžou si žvanit co chtějí, ale je to tak
Nebezpečné Overtonovo okno….
Před dvěma dny prosákla zpráva, že policie ty tabule nechce hnědé, ale modré. V tomto článku je to tak nějak zatajeno. Znamená to, že Pardubický kraj si troufne podstoupit to bezpečnostní riziko a jít proti stanovisku dopravní policie? Uvědomuje si, kolik to může stát nevinných lidských životů? 🙂
https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/hranice-cechy-morava-historie-svitavsko.A200724_172701_pardubice-zpravy_lati
No to je ale pěkná blbost. Modré jsou řeky a hranice současných krajů. Tohle je historická hranice, tedy kulturní památka (i když sama o sobě neviditelná), tak by to podle mě mělo být na hnědé tabuli jako turistický cíl.
Značka IS 14 nenese název „hranice kraje“, ale „hranice územního celku“. (Nemusí jít o územní celek státní správy, jak ostatně naznačuje i to, že příkladem je hranice okresu.) A značka IS 15 nenese ozančení „název řeky“, ale „jiný název“. Každý jiný místní název než název zastavěné části obce se standardně značí bílým písmem na modré obdélníkové tabuli. Značka IS 15 dle vyhlášky 294/2015 Sb. „informuje například o názvu řeky, pohoří, přírodní rezervace, části obce atp.“. Myslíte, že Čechy a Morava nejsou dostatečně „atp.“? U hnědých tabulí jsou řidiči zvyklí na to, že to jsou jakési nahodilé tabule umístěné zpravidla někde… Číst vice »
Jo, tak jak to píšete to dává taky smysl. Jen v tom vašem citátu vyhlášky 294/2015 Sb. jde vždy o současné názvy, kdežto tohle má odkazovat na historicky definovanou (a dnes nepoužívanou) zemskou hranici. Na jaké ceduli by bylo označení místa historické bitvy? To mi připadá hodně podobné. Je to místo z historie, kde se do dnešních dnů nemuselo nic hmatatelného dochovat, ale svůj význam pro současnost stále má a proto si ho připomínáme.
Čechy, Morava a Slezsko jsou zcela současné názvy ze zcela současné a platné ústavy a odkazují na existující celky, jejichž dnešní obyvatelé jsou základem aktuální české státnosti. Tedy názvy jsou zcela současné, byť identita těch celků dnes už není spjata s přesnou definicí jejich hranic ve volné krajině, tj. přesné vymezení lze odvozovat pouze historicky.
Modrá je „hranice územního celku“ nebo „jiný název“. Hnědá tabule je „kulturní nebo turistický cíl – návěst“. Přijde vám hranice jako turistický cíl? Přijde vám návěst vhodná jako označení MÍSTA?
Z hlediska významu dopravního značení je tedy víc než na místě použít IS14 nebo IS15a.
Na druhou stranu, dopravní značení se v Česku tradičně umisťuje tak jako „od oka“ a řidič si musí půlku vždycky domýšlet, protože se absolutně nedá spolehnout, co tím kdejakej venca na úřadě zamýšlel. Typicky třeba „stop, dej přednost v jízdě“ před závorama.
Na tabuli není název hranice, ale název té země za hranicí, do které se přes tu hranici vjíždí. Tudíž otázka nezní, jestli hranice je turistickým cílem, ale jestli Čechy či Morava jsou turistickými cíli. Ovšem kulturními a turistickými cíli mohou být i kraje, okresy, města, obce a řeky, takže skutečný rozdíl je spíš jen v tom zavedeném způsobu umisťování – že ty hnědé tabule jsou obvykle jen vizuálním smogem, umisťovaným bez nějaké logiky.
Hranice okresů, či částí obcí se taktéž občas značí modrou informativní dopravní značkou.
Pro redakci: z Vendolí do Květné je silnice I/34.
Taky mi to přišlo podivné, co by tam dělala I/11, a proč by tu značku vůbec nedali na silnici I/34, kde si ji historici sami namalovali.
Zbytečné vyhozené peníze.
Sice máte pravdu, ale nějaká ta zajímavost navíc neuškodí
Jen si tak říkám, s jakým nadšením se bude (požadovat) vyznačovat jižní hranice Moravy. 🙂
Jižní hranice Moravy je vyznačena skvěle. Státní hranice s Rakouskem.
To je právě ten omyl. :-))
To záleží na úhlu pohledu. Například Mikulov patřil pod země Rakouské, železnice Znojmo-Břeclav u Mikulova překračovala zemskou hranici.
Mikulov nebyl rakousky. To si pletete s Valticemi. Taky soutok Dyje a Moravy nebyl moravský.
Ale zase integrální součástí Rakouského Slezska bylo Tesinsko za Olsi. A Spíš s Oravou byly taky větší…
Dalo by se pokračovat…tyhle historické křivdy se sousedy jsou jako hádka s manželkou…nikdy to neskončí a oba mají pravdu
No hlavne Slezsko a Tesinsko bylo trochu vzdy jinde, od prakticky 10-11 stoleti tam mel vliv Cesky stat, na chvili Uhersko, Polsko, pak zase dlouho Cesky stat, pote Rakousko, ale toho jsme byly soucasti, pak Prusove nasledovani Nemci, a az pote Polaci…
Tesinsko a Kladsko stejne jako Horni Luzice meli vzdy spise prislusnost k Ceskemu statu nez jine casti dnesniho Slezska a Saska… ale holt to dopadlo jinak…
Kladsko bylo součástí Čech. Stejně jako Zitava v pozdější Horní Luzici, která je až poměrně pozdní konstruktem, původní Luzici, pokud si pamatuju, byla spíš Dolní Luzice. Horní vznikla až z Budysinska, Zhorelecka a dalších území vč.původně české Zitavy. Ve Slezsku je zase zvláštní případ původní Opavska – to totiž bylo Morava, ještě ve 14.stoleti. Svebytny vývoj a postupně priclenovani ke slezsku mu zajistila vláda opavských Premyslovcu, kteří se zenili a vdavali se slezskymi Piastovci. Myslím, že vyzenili např. Ratiborsko. Což nebylo nikdy moravské. Tesinsko je ale pro změnu cistokrevne slezské knížectví – jen to bylo to první slezské knížectví připojené,… Číst vice »
Vážený pane Gwanne,
Opava nejpozději od roku 1318 Moravou nebyla (dle wikipedie). Tedy formálně máte pravdu, období 1301-1318 skutečně spadá do 14. století, ale obvyklejší je v takových případech napsat něco jako „… ještě počátkem 14. století“.
Přeji hezký den.
Nepamatuju si přesně, ale na wikipedii bych v tomto kašlal, tam jsou různé věci….
Mám totiž pocit, že vztah Opavska v Moravě ještě upravoval „nějak“ Karel IV. při uspořádání Moravy, někdy tuším v 70.letech 14.století, musel bych to ale pohledat. Řešilo se tehdy i vyjmutí území olomouckých biskupů z podřízenosti markrabat
(z vedlejší lucemburské větve) a myslím, že podobně se to vyřešilo s Opavskem – léno českého krále na Moravě, které nebylo podřízeno markraběcí správě země.
Teď bohužel k Lucemburské Moravě prof. Mezníka nemám přístup, tak to nedohledám a neupřesním.
Co se týká hranice Moravy na jihu, ta je jako jediná pohyblivá, je dost možné že původní vedení pod Břeclaví kopírovalo nějaké koryto Dyje a po spojení v jeden státu se to neřešilo už a ona tak trochu odcestovala. Když si ji překreslíte do současné mapy tak její část vede opravdu po jakémsi ramenu Kyjovky a další kus sleduje nějaké dnes více méně prázdné koryta v lese. Vtipné je že pokud by se Dyje rozhodla výrazně změnit směr, tak se muset s Rakouskem redefinovat hranice, naposledy se to dělalo před asi deseti lety z původního přirozeného toku na nový –… Číst vice »
Hezky vyjádřeno 👍
Jenze historicka hranice moravy je az k Dunaji a to jeste nemluvime o vychodni hranici, ktera po dobyti pribinackova panstvi sahala az nekam do pulky slovenska… A ani ta hranice za CSR uz mezi slovenskem a CR neplati, nebot doslo k jejimu narovnani…
Jasna neni ani ta severni hranice, jelikoz Opavsko bylo soucasti Moravy a dodnes jsou moravske enklavy v polskem Slezsku… Natoz vyznacit hranici Cech v Kladsku asi taky nebude jednoduche 🙂
Rekl bych, ze diky prakticky tisiciletemu souziti, je hranice mezi Cechy a Moravou nejlepe vyznacitelna, nebot se na jeji hranici nic nemuselo menit.
V Kladsku dokonce až do poválečných odsunu byla česká menšina, byt pravda malá. Dtto severně od Prajska.
A pak i severní Moravy (Osoblažsko + pár drobných dalších enkláv)…
To by mě fakt zajímalo, co policie řeší na „počmárání“ silnice. Jak kdyby neměli nic důležitějšího na práci. Časem se to stejně obrousí.
Jo, přesně tohle je největší dopravní problém Pardubického kraje. Žádné jiné tady nejsou, dálniční přivaděče budou postaveny čas, silniční síť II. a III. třídy je excelentním stavu a VHD je zcela dokonalá.
Za tohle vás místní socanská úderka uminusuje do bezvědomí. Jak si můžete dovolit pochybovat o velkém malém Netolickém? Vy snad nevíte, jak pilně podporuje železnici a MuN…
Myslíte letiště (jako alternativu k té vaší skvělé dálnici) a zazdění železnice? 🙂
Hlavně abyste měli ty přivaděče, že? Pak už ovšem možná nebudete potřebovat VHD ani ostatní silnice a budete moci zrušit všechny železnice. 😉
A na silnicích II. a III. třídy cedule nebudou?
Schválně jsem koukal a v Pardubickém kraji ta hranice prochazi pres silnici jakékoli třídy (včetně těch 6) na skoro 40 místech (když se to zjednoduší). A na několika místech hranice vede delší usek i přímo silnicí 🙂
No…, vyeskalovat řeč o ničem. Prd..me na to. Prostě, ať si tam pár fandů, kteří to to trochu hlouběji prožívají, nabouchá hnědou ceduli s erby a basta. Určitě to přežiji mnohem snáze než velkobilboardy s Mattoni a Persilem. A zřejmě i rozptýlení řidičů bude oproti produktům PR branže také mizivé.
Jedete přes most, na mostě cedule s názvem řeky. O nic méně/více důležitá.
Skutečný blázinec je například tohle: https://1gr.cz/fotky/idnes/12/012/cl6/WEI407dfa_20125E194D821A7E1239B121588B658D011A.jpg
To je hustyyyy 🤣🤣🤣
Cyklostezka 2 metry, a kolik se vyhodil prachu za znaceni….
Kdyz uz jsme i toho znaceni, tak by me zajimalo, kdo takove stavby kolauduje, dost casto se stane, ze je vyznacena cyklotrasa a je tam zakaz vjezdu, cili si to odporuje, protoze chybi dodatkova tabule MIMO CYKLISTU, nebo kdo zkolauduje prechod, u ktereho se usnadni pristup pro nevidome dlazbou s vystupky, ale dlazba konci pul metru od prechodu aniz by nevidome dovedla k nejake pevne hrane – obrubniku, budove apod…
https://lh3.googleusercontent.com/proxy/-Af3PPEMHdXJq4HTwDpWUnWGmWCcFdSzma9p4pZw32JrK9oHaSBUCO0jnN69zNoF8vGU6droYnULVh59J5T2AwSHiN-vr2dTAbaZ5ZvJYFEmhU4xVg_WILA
Error 403.
ještě by to chtělo vyznačit historickou hranici Sámovy říše.
Hahaha, vtipe vylez
Myslíte že bychom mohli v nynějším Maďarsku uvést hranice Velké Moravy , Označit Blatnohrad , a ostatní místa kterà byla před 1000-1200 lety slovanská?
Můžete začít, podporu máte. Jen se obávám,že v okolí Kosova Pole to bude velmi riziková činnost.
Mohu se zdvořile zeptat, k čemu je to užitečné?
Aby jsme si připomněli, že rozdíl je v Česku (v České republice) vs. v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Někteří méně inteligentní si myslí, že Čechy a Česko je stejné.
Màte pravdu , Bretonec když jede na východ , jede vždy do Francie.
Cesko je vyraz ktery neuznavam, ale uznavam historicke zeme, jinak Cesko ma i sve pridavne jmeno, a to jaksi nelze pouzit pri hovoru o Moravskych mestech, …. a pak je tu samozrejme Cesky Tesin, ktery jej pouziva ackoliv je ve ve Slezsku…
Proto mam radsi, kdyz se mluvi o Cechach, Morave a Slezsku, ale ne o Cesku…
Název Česko musel vzniknout před více než 100 lety, jinak by nemohl vzniknout název Československo. Čas na to si zvyknout, určitě byl. Vzhledem k tomu že obě části Těšína jsou ve Slezsku a zároveň naše část Těšína neleží na Moravě, jiný název než Český Těšín zřejmě není možný.
Proste Tesin, jako rada obci, ktere oddeluje reka…. To cesky neni moc dobry nazev… Polaci take neprejmenovali druhou pulku na Ciesin Polski…
Ale treba Slezska Ostrava byla zase znama jako Polska Ostrava…
Třeba Pelhřimovy a Pielgrzymów se obejdou bez přívlastků. U Makedonie, Kypru a Čínských republik už je to složitější.
Nejhorší je, že mnoho lidí si myslí, že Svitavy, Moravská (!!) Třebová, Jevíčko nebo Slavonice jsou v Čechách. Do nebe volající pak je obec Český Rudolec, která je na Moravě…
I v Rumunsku jsou české obce. 🙂
A co Čechy pod Kosířem v nitru Hané?
Ve staroslověnštině čachy/čechy znamená suché místo, step, polostep. V době slovanské kolonizace, kdy ještě neznali hnojení půdy, to byly nejvhodnější místa pro osídlení, protože tam rostly xerotermní rostliny dodávající půdě přirozeně živiny. Tyhle čachy/čechy se nejvíc vyskytovaly v Polabí, na Podřipsku a kolem Ohře, kde vzniklo nejstarší slovanské osídlení. To dalo jméno názvu kmeni Čechů a později celým Čechám. Název Čechy pod Kosířem tedy nesouvisí s Čechami jako zemí ale vyvinul se ze stejného slova jako název Čechy.
Ale nemysli…
Take si nikdo nemysli, ze Uhersky Brod je v Uhrach dnes slovensku, nebo Nemecky Brod, dnes Havlickuv, ze by byl v nemecku…
Jihlava ma treba primo ve meste puvodni hranicni kameny…
Česko je bohužel trochu jazykový paskvil, jakkoli rozdíl chápu a je to asi nejvýstižnější název, když žijeme v době (někdy i myšlenkových) zkratek. Více se mi líbil návrh Čechozemí. 🙂 Ovšem, zase by někdo mohl přijít s Nizozemím a Nizozemskem a požadovat Čechozemsko, to snad raději to Česko… 🙂
Tak stacilo Ceske Zeme (CZ), stejne jako Zeme Koruny Ceske… Zajimave je, ze zkratka byla vytvorena podle podobnych nazvu jako Polsko, Slovensko, Rakousko, Nemecko… ale ne treba prodle nazvu Anglie, Francie, Italie,… Pritom mame znamejsi nazev Cechie… ale ani na to bych si nezvykl… Take nikdo nerekne Cernohorsko, Litevsko, Kypersko, apod… Existuji proste 4 historicke zeme ceskeho kralovstvi, Cechy, Morava, Slezsko a Luzice… takto se jmenuji a tak by se to melo drzet, stejne jako v Nemecku nebo Rakousku,… Nazev statu jako celku bohate postacil Ceska Republika, Ceske Zeme,… a pro nemcinu se vzich nazev Tschechien, pro anglictinu Czechia… v… Číst vice »
Jiste. Pan kolega Brzezniak to i zdvorile vysvetlil, dekuji.
Ja bych jen dodal, ze pro hlupaka je vsechno zbytecne a neuzitecne.
Tak to doufám, že brzy budou vyznačeny i hranice Sudet. A taky Prajzká.
Touto poznamkou akorat ukazujete svou neznalost historie a geografie vlastni zeme.
A někdo jiný zase svoji malost a ukřivděnost…
Já nejsem ten, kdo si musí za každou cenu dělat z druhých srandičky (typické pro jistý malý ateistický národ kdesi v zapadlé dolině na východ od Německa)
Aktuální ústava České republiky odvozuje svoji legitimitu a tím i legitimitu celého státu od „občanů České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“. Tedy ty tři české země jsou zcela zásadně státotvorné. I když s tím Slezskem je docela odvážné se ohánět, když naprosté většiny Slezska se vzdala roku 1740 Marie Terezie ve prospěch Pruska, aby zabránila připojení Čech k Bavorsku a povýšení Moravy na království.
Po rozpadu Rakouska-Uherska jsme prý chtěli mnohem raději ten kousek Těšínska než celé Kladsko. Nu, asi se tam to uhlí dobývalo snáze a ve hře bylo spojení na Slovensko, ale stejně… Ještě, že teď se tam dá celkem svobodně chodit. 🙂
Tesinsko bylo strategice pro spojeni se Slovenskem, ktere existovalo jen pres Viden a pres Tesin…
Ale jinak Ceskoslovensko chtelo pripojit vice uzemi, napr. H.Luzici, zminovane Kladsko a Tesinsko, Vitorazsko, zapadni cast Madarska (koridor k Jadranu)…
K nam se chteli i pripojit Lemko-rusinske uzemi, ale nemeli jsme zajem, tak jej obsadilo polsko…
Od nas zase chteli Madari Jizni cast Slovenska, nebot hranice byla umele vytvorena v madarsky mluvicich zupach a zminovane Tesinsko chtelo Polsko, nebot neuznavalo Slezany, povazovali je za polaky…
Vetsina sporu byla kvuli deleni RU podle narodnosti, nareci, pritom v CSR vznikl dalsi narodnostni stat….
Sudety nemaji hranice, nikdy je nemeli, nikdy to nebyla zeme,… Vzdy tyto uzemi byly soucasti nejake zeme… vetsinou to byly neobydlena uzemi a sami jsme pozvali nemce k osidleni techto oblasti,… to, ze to bylo v II.sv. valce zneuzito, je vec druha…
Jedná se o zemi s 1000-letou tradicí na níž učebnice dějepisu i zeměpisu zapomínají, kdejaká místní část obce bývá jasně vyznačena a u země, která si až do převratu roku 1948 udržela svou autonomii, tomu tak doposud není.
Svéprávný člověk by měl tušit, v jakém je právě státě, v jaké zemi, v jakém městě, kolikátého je, jaký je aktuálně rok atd.
To my zase máme mezi Žďárkem a Jílovým pomník připomínající hranice Protektoratu ….
Výborně!
Ještě by to chtělo osadit podobné cedule na Vysočině a bude to skoro komplet. Škoda jenom že to není samozřejmost a vedlo k tomu až to že to lidé nakreslili na silnici. Zajímavé možná bude zjistit jak se k tomu staví „Moravské hnutí“, které iniciovalo vyvěšování zemské vlajka (Buď žlutá a červená se znakem, nebo modrá s orlicí), kdysi snad o něco takového usilovali a nevyšlo to.
Kromě Vysočiny taky v Jihočeském kraji. Dačicko a Slavonicko je Morava. A malá část Jihomoravského kraje jsou Čechy.
A Lednicko je Rakousy
Lednicko, ne ale Poštorná, Charvátská, Valtice, Hlohovec ano. Ta čára tehdy vedla skrz rybníky a po „Včelínku“ a pak po Poštorenské Dyji. Když si dáte na mapy cz historickou tak to co zmizí jsou už Rakousy.
A také Vitorazsko, tj. České Velenice se širokým okolím jsou historicky Dolní Rakousko. A taky by jsme měli vyžadovat po Polsku, aby vyznačili české Kladsko
Podle mě je to dobrý nápad. Hnědou jsou různé pamětihodnosti a turistické cíle, takže značení je logické. A pokud se nad tím někdo hlouběji zamyslí a najde si trochu něco o historii (což by třeba jinak neudělal) tak tím líp.
Tady to aspoň bude přímo v místě, a ne několik či ještě více kilometrů od něj, jako je to u poutačů na různé pamětihodnosti.
Nebál bych se jí označit ostnatým drátem, minovým polem a strážními věžemi! Když retro, tak pořádně.
Ještě by mělo následovat referendum o odtržení…
Myslím, že pro obě země by bylo mnohem přínosnější, kdyby pan Netolický i se svou oranžovou bandou zmizel na smetišti dějin.
Fuj, neco tu strasne smrdi. To budou ty ho*na co tu pises.
náhodou to trefil, jakákoliv zbytečná hranice mezi lidmi je nesmyslná, tak proč nějakou uměle vytvářet? svým příspěvkem ukázal, kam až to může vést a jakou to může mít hrůznou podobu, je to takové varování
Vsak co si z takove informace na ceduli odneses za prožitek, to je tvoje vec. Ta hranice existovala 1000 let a zaroven 1000 let lide v obou zemich zili v jedne unii. Moravanum jde jen o to, aby Cesi tuhle vec dokazali uznat a respektovat ji. Jestli to ovsem dokazou…
Asi tak.
Na Moravě prostě platí trochu jiná pravidla než v Čechách co se života týče a i jazyk je trochu jiný.
Mírný problém bych viděl v tom že spisovná čeština se dělal podle jazyka Bible Kralické a toho jak se mluvilo na Moravě, mimo nářečí je rozdíl mezi mluvenou řečí a spisovnou češtinou na Moravě mnohem menší než v Čechách.
Cesko-moravska hranice právě není umělá. Na samém počátku probihala rozvodím Labe-Dunaj. Ale v realu potom byla různé posunována – aby se líp obhospodarovavaly jednotlivy pozemky, aby hranice probíhala něčím dobře viditelným v krajine jako řeka nebo aby celé panství jednoho majitele bylo buď v Cechach nebo na Moravě. Důvodu bylo samozřejmě víc.
Tak hranice na rozvodí šla spíš po kopcích a patnících.
Tak proč někde vytvořil nesmyslné krajské hranice nerespektující v mnoha místech přirozenou spádovost?
Protože přežité zemské hranice či hranice středověkých krajů nerespektovaly v mnoha místech přirozenou spádovost?
Kde nerespektují přirozenou spádovost?
Třeba Koclířov, Opatov, Opatovec jsou v Čechách ale spádují pod Svitavy, které jsou na Moravě. Lubník je na Moravě a spáduje pod Lanškroun v Čechách.
Řekl bych, že většina Moravanů a Slezanů není „militantní“. Pouze se necítí být občany Čech (z různých důvodů) a „pobuřuje“ je, když je (někteří) ignoranti z Čech označují za obyvatelé Čech, s čímž se logicky neztotožňují.
Jeste bude potřeba označit moravsko-slezskou hranici aby dement Jan Šindelář neradil Krnov a Opavu na severní Moravu. I když vzhledem k nulové sebereflexi tohoto pána člověk nikdy neví.
Slezsko je tak malé že na něj zapomíná hodně lidi
Slezsko nemí malé, má asi 15 mil. obyvatel. Myslím historické Slezsko. Většina je v Polsku. Hornoslezské, Opolské a Dolnoslezské vojvodství.
Jenze u Opavska je to tak trochu problem, ja ho historicky radim k Morave, ne ke Slezsku…
ackoliv se dnes radi ke Slezsku, historicku tomu tak neni… ona je otazkou, co se mysli historii…
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fc/Kingdom_of_Bohemia_during_the_Hussite_Wars.jpg
https://1gr.cz/fotky/lidovky/20/041/lnc460/ELE827ce3_husti.jpg
https://cs.wikipedia.org/wiki/Opavské_knížectví
Kdyby byla Morava jako je Slezsko …
Odkazy na severní moravu často nesměřují k severní moravě, ale spíše k severomoravskému kraji, který kdysi existoval a na jeho území byla jak Opava, tak Krnov. https://cs.wikipedia.org/wiki/Severomoravsk%C3%BD_kraj
Slezsko nikdy nepřestalo existovat. Současná Česká republika ho uznává – je zmíněno v preambuli Ustavy, slezska orlice je ve státním znaku i ve znaku Moravskoslezského kraje. A vzhledem k tomu, že nikdo hranice úředně nezměnil, platí ty původní do roku 1948.
Myslíte teď tu země Moravskoslezské, nebo tu Slezského knížectví?
Pro drtivou většinu obyvatel České republiky jde o naprosto zásadní fakt, na který myslí ve dne v noci… 😀
Je totiž jednodušší se posmívat ostatní, že neznají zeměpis.
Ovšem jestli počítat ke Slezsku i tu jeho zhruba desetinu, která od něj byla v roce 1740 odtržena a zůstala u Rakouska, resp. u Moravy, je samozřejmě otázka. Každopádně jádro Dolního ani Horního Slezska k České republice nepatří.
Np dnes technicky vzato jí kousek na Moravě leží: mapy. cz/s/dokafevema Ona ta hranice mezi Moravou a Slezskem je trochu zajímavější než ta s Čechami.
Ale jsem pro, ať se to označí.
Díky za odkaz. Že byla hranice hodně klikatá, to jsem věděl, ale že obsahovala i moravské enklávy ve Slezsku https://cs.wikipedia.org/wiki/Moravsk%C3%A9_enkl%C3%A1vy_ve_Slezsku tak to jsem netušil. Tam by asi cedule na silnicích lidem situaci příliš neobjasnily. 🙂
A vemte v úvahu, že podobný špek, jen ještě spekovatejsi protože menší, a mezi dodnes samostatnými státy, dodnes je mezi Nizozemim a Belgii…
No tak tam je to masakr… 😀
Díky za odkaz, tahle hranice je opravdu veselá.
mapy.cz/s/dokafevema