Budova nádraží v Aši půjde k zemi, nahradí ji novostavba

Nová podoba výpravní budovy v Aši. Foto: Správa železnicNová podoba výpravní budovy v Aši. Foto: Správa železnic

Stávající budova z roku 1971 je už příliš velká.

Zpět na článek
46 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Josef Švejk

Zbourat a nahradit trošku větším betonovým přístřeškem. Podobně jako je tomu jinde.

Karl vB.

Historické fotografie původního nádraží v Aši:
http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=10611

Gwann

tohle je mimochodem poučné. dříve tuším 30tis. kvetoucí město Asch….se změnilo v cca 15tis0 Aš – napůl ghetto.

A místo krásného velkolepého nádraží, nejprve poněkud paskvil z konce 60. let a nyní předražená boudička…jaké se za Rakouska stavěly (velikostně) na těch skoro nejzapadlejších stanicích a zastávkách, níže byl už jen dřevěný přístřešek.

Karl vB.

Máte pravdu, že v minulosti hrálo město Aš zdaleka významnější roli, než dnes.
Původní bavorské nádraží bylo dimensováno pro dopravní obslužnost více než 22 tis. města.
Po válce došlo vlivem železné opony a poloze města k jeho celkovému brutálnímu úpadku.
Tu novou „předraženou boudičku“ si na SŽ vymohlo město, původně plánovaná náhrada měla působit ještě úsporněji.
Otázkou ale je, co by ve 12 tis. městě v dnešní době postavila DB Netz AG, nebo ÖBB Infrastruktur AG.

VTT

Ve městě Niesky (9200 obyv., tedy ne o tolik míň, než kolik má Aš) jsou na nádraží nové peróny, informační systém a tak, ale nádražní budova má zazděná okna a je nepřístupná. Asi tak.
Ono řekněme rovnou, Aši by stačily dvě boudičky (na každém nádraží jedna) velikosti větší autobusové zastávky.

Elb

30 tisíc to město nikdy nemělo, 1930 22 930 dnes 12 483.

Ondřej

Není úplně dobrý, abyste o Aši nebo jiných Sudetských lokalitách říkal, že jsou napůl ghetto. Jednak to není úplně tak pravda. Za druhé je to součást protisudetské propagandy, vzniklé za bolševika, od které by se moderní dnešní člověk měl důrazně distancovat. V neposlední řadě, místní si to opravdu neobjednali a nemůžou za to, že jim v jednom případě nastěhují do města šílence z vnitrozemí, v druhém jim řeknou „Ve Vaší nemocnici rušíme všechna oddělení, protože přece můžete jet 100 km do vnitrozemí“ a ve třetím případě o vás analytici, co Vaší obec ani neumí ukázat na mapě, napíšou: „Kvalita života… Číst vice »

Karl vB.

Podle obsahu vašeho příspěvku bych tipoval, že zřejmě bydlíte v Orlové.

Ondřej

Ne 😉

Elb

Jaká protisudetská propaganda? Kolik těch „místních“ tam myslíte, když to město bylo Německé z asi 95% a skoro všechny odsunuli? A jaké Polské město u Aše? 😀

Ondřej

V souvislosti s Aší (nebo Ašem, nevím) nebylo o polském městě nic psáno, to se vztahovalo k jinému případu „ze Sudet“.

simeon

Všechno se změnilo http://asskyweb.cz/asske-ctvrti/

Jirka

Přestupoval jsem tam tak 14 dnů zpátky a je to pěkný retro, ale jestli jsou dnešní architekti schopní navrhnout něco lepšího, tak proč ne

Tomáš Záruba

To zas bude plaček za ty Boletické panely (pro mě spolu s takovými těmi „typicky hospodskými“ plechovými dveřmi úplný vrchol komo-nevkusu).

Karl vB.

Boletické panely a zmiňované plechové dveře byly ve značné míře použity i na „bruselské“ nádražní budově Ova-Vítkovice.
Holt se stavělo z toho, co momentálně bylo k mání.
https://www.stavebnictvi3000.cz/images/resized/2020/03/1024×800-fit/nadrazi_vitkovice_1.JPG

blue

Však Vítkovice taky nejsou kdovíjaká krása.

Karl vB.

Já s vámi souhlasím, ale přečtěte si výživnou diskusi k článku o Vítkovicích. Dokonce tam padlo i to, že je to jeden z nejhezčích baráků v Ostravě.

blue

Jo, jen proto, že je dost starý a pod návrhem je podepsaný slavný architekt. Ta diskuse stála za to, stejně hloupá jako k ochraně všech nádraží starších padesáti let v celé ČR.
Na druhou stranu, Ostrava sama o sobě není zrovna krásné město, takže by se s tím dalo do jisté míry i souhlasit. 🙂

Štěpán Matějka

Nevkus to je jen protože to bylo všude, samo o sobě to je ale v pohodě. Stejne jako plechovy dveře, co bych za to dneska v době polystyrenu a plastových dveří dal….

A. Mikulka

Co vám brání pořídit si plechové dveře?

Karl vB.

Stávající budova z roku 1971 je také dílo pana architekta Josefa Dandy. V Katalogu národního památkového ústavu je vedena jako „Zajímavý doklad železniční architektury 60. let 20. století“.
Naštěstí není zpamátněna a tak se v Aši mohou Boletické panely poroučet.
https://www.pamatkovykatalog.cz/zeleznicni-stanice-as-14129880

Štěpán Matějka

Panely se poroučet mohou, ale dle přiložených obrázků se arch. kvalita nové stanice moc nezlepšuje, spíš naopak….

blue

Důležité je, že nová bude funkční a plnit svůj účel.

Gwann

Původní historické nádraží z 19. století bylo kvůli špatnému technickému stavu a finanční nákladnosti jeho případné opravy v roce 1968 zbouráno.

Neboli…historie se opakuje. Je vidět, že jsou mnohdy taková řešení…nesmyslná.

Doufám, že tentokrát nehodlají použít technologie obdobně netrvanlive a morálně zastaravajici jako za bolsevika

Jiřik

Tak vydrželo to půl století prakticky bez údržby…

Gwann

Co na tomhle stojí 65mio? Vždyť ta nová stanice má kubaturu cca rodinného domku, max dvou…

Anelim

je to 65 mil…..

Gale

Dlážděná 7

milan

Asi ta novostavba mám být architektonicky a funkčně lepší než ten stávající objekt. No nevypadá to tak. Další projev nemohoucnosti státní organizace.

PepaM

Nějaké konkrétní argumenty? Funkčně je to pro stanici typu Aš naprosto vyhovující, architektonicky je to taky zdařilé.

Karl vB.
Vašek

To je garáž pro pana přednostu? A kde je ta budova?

Elb

Je tam tolik cestujících, že se do ní nevejdou?

Vašek

Fakt nevím.

Josef

Nevíte. Alespoň že nelžete.

PepaM

Aš není žádný mega-terminál. Nejvíce cestujících tam jen přestupuje z vlaků Cheb – Hof na vlaky směr Aš město a opačně, takže tam v podstatě jen projdou. Tam doopravdy není potřeba nic většího.

Mimopražský

To v sedmdesátkách jezdily takové davy na Hranice v Čechách a do Chebu?

blue

V sedmdesátkách sídlil v nádražní budově mnohem početnější obslužný personál. V dnešní době, kdy se tři čtvrtiny prací dělají na dálku nebo elektronicky, už není potřeba.

XYYY

Nikoli, ale byla tam celní správa kvůli odbavování vlaků do Selbu a naopak, resp. pracoviště pohraniční stráže kontrolující, zda někdo nechce vzít kramle, resp. nákladním vlakem nepřijde nějaký socialismu nepřátelský agent.

lojza

Aha a proto je tam potřeba postavit novou budovu za 65 mil ?? to je logika.. to je logika.. tohle je vyhazování peněz nic víc..

blue

Ano, je to logika, která časem ušetři mnohem více peněz za provoz takového nádraží. Jen vytápění musí stát neskutečné peníze každý rok, nemluvě o údržbě a opravách, které by stály možná více než nová stavba. Odhaduji návratnost takové investice na maximálně patnáct let.

Gwann

65/15=4,33 mio /rok úspory i při nulové spotřebě nové budovy a nulovych nákladech na údržbu atp.

Tudíž absolutní nesmysl.

Pokud samozřejmě dobrá správa netopi na 30C s otevřenými okny a dveřmi celoročně. Což vetsinou nedela.

blue

A náklady na opravy a udržování budovy, která je ve stavu před rozpadem jste nechal kde? Takový argumentační faul bych zrovna u vás nečekal…

Gwann

No, úspora 65 mio za 15 let mi furt ne a nechce vyjít. Na topení to neusetrite, pokud barak neracite úplně přestavět, tak pokud tam není totální průšvih se statikou, tak bude v reko potřebných prostor +střechy na 5-10 mio. Zbytek můžete nechat svému osudu. Takže bych rozhodně tohle nenazyval úspornou akci. Reko do spigl-nigl podoby v podání dobre spravy by mohla být i za 300 mio, ale tihle příborníci v mrhani prostředky nehodlám brát za míru. Taky mi chtěla stavebi firma opravit v bytě chodbu, koupelnu a dva pokoje za 2,5 mio…za 1,2 mio mám celý byt 6+1…jen jsem… Číst vice »

Jiřik

Nooo, jestli to vytápění na 10 °C v čekárně a 21 až 23 °C v provozních místnostech stojí 50 000 Kč ročně, za jak dlouho se ta úspora projeví? Aby ta nová budova vůbec stihla nějakou energii ušetřit dřív, než bude sama znovu zbourána… 🙂

PepaM

Správa železnic si na to nechala udělat studii (vím, že zde má to slovo většinou poměrně negativní konotace, ale ony jsou vážně potřeba a užitečné; vizte video přiložené diskutujícím Karl vB.) a vyšlo jim, že než udržovat a rekonstruovat starý, zbytečně velký barák v téměř havarijním stavu, je lepší (= ekonomicky výhodnější) ho zbourat a postavit novou, rozměrově vhodnější a energeticky úspornou budovu.