Budoucnost dopravy je zelená. Do podcastu přijde vizionář a doyen českých inženýrů Jiří Pohl. Ptejte se.
Moderní mobilita je důležitým nástrojem k tomu, abychom se opět naučili žít poněkud klidněji a plnohodnotněji.
Moderní mobilita je důležitým nástrojem k tomu, abychom se opět naučili žít poněkud klidněji a plnohodnotněji.
bude postupně elektrifikována celá železniční síť?
Dobry den pane Pohl. Kde vidite v koncepci dopravy elektrokola, nakladni elektrokola, skutry, kolobezky, apod. Prosadi se nekdy ve vetsi mire? Podle me jsou pro pohyb ve meste naprosto idealni, ale jejich zavedeni by potrebovalo upravit stavajici kominikace.
Dobrý den. Zkušenost s elektromobilitou v hromadné dopravě bere většina z nás už jako samozřejmost . Jak se ale sáhne na osobní soukromý majetek v podobě osobních automobilů je hned ohen na střeše. Ve světě ale i v ČR nemůže být elektromobilita jediným prostředkem řešení. To by nejen česká ale i evropská energetická sít nedokázala uspokojit. Přechod firem na elektromobilitu a zároven uspokojit soukromé používání oa, nemůže žádný výrobce a distributor zajistit. A to počítám, že segment zemědělství bude soběstačným v případě LNG .
Dobrý den,
jednou jste někde zmiňoval, že by bylo možné podél vysokorychlostních tratí vést HVDC vedení. Nedochzelo by k nežádoucímu ovlivňování se zabezpečením nebo k problémům ohledně ochranných pásem?
Pane Pohle, nakolik podle vás ovlivní výrazný růst cen elektrické energie atraktivitu elektromobility? Uvedu, že po několika letech, kdy se cena silové složky elektrické energie pohybovala v pásmu zhruba 40 – 55 EUR/MWh nyní cena vzrostla k 90 EUR/MWh a trend je stále rostoucí. Kam až podle vás cena vzroste, resp. jaké dlouhodobě stabilizované úrovně dosáhne? Jak byste ochránil existující dopravu v elektrické závislé trakci před negativním vlivem cenového nárůstu? A požádal bych Vás – pokud jste příznivce tzv. nefosilní, zelené elektřiny, jak je avizováno – neargumentujte v tomto smyslu osvobozením trakční elektřiny od poplatku za podporu obnovitelných zdrojů energie,… Číst vice »
Dobrý den, zajímal by mě dojezd po 5-ti či 10-ti letech provozu elektromobilu / vlaku na baterii v porovnání s tím, když bylo vozidlo nové. Obávám se, že elektromobily po 10-ti letech budou nepoužitelné, protože dojezd na jedno nabití bude v zimě velmi malý. Nepovede to k tomu, že auto bude pouze pro „bohaté“ neboť zmizí ze silnic auta starší 10-ti let? Děkuji.
Auto bude pouze pro bohaté v jakémkoliv případě…
Neustálé opravy silnic nejsou zrovna zdarma…
Snad není třeba se ptát na lehce dohledatelná fakta. Záruka na baterii je obvykle 8let, resp. 160.000km. Dle praxe je 11% degradace po 260.000km. https://youtu.be/4aTgscnmlR8?t=250
Dobrý den. Mě ta zelená doktrína připadá na hlavu postavená. Majitelé fosilních paliv se opravdu vzdají svých zisků zajištěných dohodami z roku 1942 a 1972? Je vůbec vše připraveno na elektrické auta ? Rozvodná síť zanedbaná, zdroje sotva udržující energetickou rovnováhu. Teď do toho prolobované částečné nestabilní zdroje (FVE , ostrovní systémy a spol.). Mít doma nabíječku na 16 kW pro elektroauto není zrovna levná záležitost. Samozdřejmě bych každému přál jezdit v BMW 8i, ale naše silničky na takové auto nejsou stavěný. Proto asi dělají elektrické SUV s váhou přes 1 000 Kg. Ale , aby na takový auto za… Číst vice »
Doma nemáte nabíječku, ale 3x16A wallbox (nabíječka je součástí auta). Nabíjet můžete pochopitelně i jednofázovým proudem z běžné zásuvky 10/16A, uměrně pomaleji.
Jirka je nesporně hvězda v oboru koncepce dopravy a žádoucí strategie jejího dalšího rozvoje, ale tvrzení autora, že je ve svém současném věku už „doyenem“ je od pořád ještě hodně nadsazené.
Je to pouze zdvořilostní formulka, nic dalšího za tím nehledejte.
Nejde o věk, ale o široký respekt v oboru.
Ovšem titulem doyen se obvykle označuje služebně nejstarší člen kolegia.
Z wikipedie: V přeneseném významu se jako doyen označuje vůdčí osobnost nějakého vědeckého nebo uměleckého oboru.
Dobrý den, vidíte nějakou reálnou budoucnost elektrizace vyšším stejnosměrným napětím, například 9kV MVDC?
Co to je MVDC? Římská číslice asi nee?
Co si pamatuji ze školy, tak při vyšších stejnosměrných napětích byl problém z hlavním vypínačem, především jeho velikostí. Existují už dneska stejnosměrné vypínače na toto napětí tak velké, aby se vešly do lokomotivy? Ptám se, protože asi to možné bude, že za 30 let technika zase pokročila.
Jak se díváte na ekonomický provar jménem ETCS – tlačený zcela nesmyslně jako politický projekt EU ? Podle tohoto – viz níže: http://www.dicr.cz/uploads/Zpravy/VZ_2019_DI_fin.pdf v letech 2014-2019 byly celkové škody z „projetých návěstidel“ cirka pouhých 319 mil. Kč za 6 let, čili asi 53 mil. Kč za rok, přitom jen instalace ETCS Praha – Votice, což je úsek délky pouhých 50 km vyšla na cca. 211 mil. Kč a celkem do ETCS chce MD „nasypat“ přes 43 mld. Kč – čili řádově 100-násobek částky, která reálně odpovídá výši škody, které se má nasazením ETCS zabránit:-))) Nepřijde Vám to směšné za situace,… Číst vice »
Tě sežerou někteří zdejší obhájci, kteří by tu nejradši viděli PZB.
AVZZ – kompatibilní s LZB a ETCS L1…
Vůči MIRELu ale brzdění před Stůj! bez možnosti to změnit. Přivolávací návěst – nezájem…
Za mne: opravdu neexistuje něco jednoduššího, levnějšího a naprosto spolehlivého za jakékoliv situace, počasí, problémů se sluníčkem atd.?
A na kolik jste ocenil jednu mrtvolu?
Lidský život stál za starých časů (před „covidem“) v průměru 1,5 mil.Kč dle věku osoby – čím mladší, tím dražší. Po zhmotnění vizí „bezuhlíkové“ budocnosti se neodvažuji tipovat finanční částku, hádám, že cena života bude odpovídat hodnotě kýblu uhlí a kila špeku.
Je několik kritérií ceny lidského života :
– kolik peněz má daná osoba v hotovosti u sebe
– kolik zaplatila na daních
– jak se podílí na tvorbě HDP
Dobrý den.
Chci se zeptat, jestli p. Pohl vidí perspektivní jednotky s duálním (a více) zdrojem energie. Elektrika + diesel + (baterky na rekuperaci), elektrika + baterky, elektrika + vodík + baterky, …
Jestli to při konverzi na 25 kV má cenu mít složitější vozidla, nebo elektrizovat spoustu kousíčků (kde se opravdu bude jezdit po hodině) typu Rudoltice – Lanškroun, Třebovice – Moravská Třebová, aj.?
Děkuji za odpovědi.
No ten Lanškroun, myslím že vzhledem k tomu do jakého kraje patří a kde je, tak to smysl má, pokud se tedy nechce všechno převést na dálnici.
Připadá vám v pořádku, chtěl bych napsat normální, ale nechci znít až příliš útočně, využívat dopravu k vynucování společenské změny? Cituji „se opět naučili žít poněkud klidněji a plnohodnotněji. S rodinou, se sousedy, v kontaktu s přírodou“, při vší úctě, máme velmi podobné vzdělání a já nechápu, co je vám do toho, jak plnohodnotně žiju, co mám nebo nemám se sousedy a s rodinou. Čistě osobní otázka, kde se ve vás bere ta arogance, že si dovolujete soudit životy lidí, kromě toho, že Siemens v tom cítí obrovský, který samozřejmě musíte propagovat. Ps. To, že ztratím x hodin navíc cestou… Číst vice »
Možná kdybyste si dal tu práci a něco si od kolegy Pohla přečetl, tak byste přišel na to, že ani on, ani firma nic lidem nevnucuje. To, že se snaží přispět k vyšší atraktivitě veřejné dopravy přece není nic špatného, ne? Lidé mají mít vždy možnost volby a je to jenom o tom, aby byl vlak oproti ostatním druhům dopravy atraktivní. Pokud je vlak rychlý, pohodlný a spolehlivý, tak jim lidé jezdit budou. Pokud to vztáhnu na sebe, tak do práce kombinuji auto, autobus i kolo. Pokud ale jedu do Prahy na jednání, tak jezdím výhradně vlakem, protože je to… Číst vice »
Měl byste pochopit, že každý svou činností něco ovlivňuje, něčím škodí nebo někoho obtěžuje apod. Čili pokud vaše činnost nebude nikomu škodit, nebude mít vliv třeba na čistotu, zdraví, klima apod., pak je to v pořádku. Pokud ale některé činnosti prostě dost škodí, pak se nemohou rozvíjet podle individuálních přání. Prostě nežijete tu sám , ale v nějaké společnosti za nějakých podmínek. A jistě ani vy nechcete trpět činností někoho jiného. Tak prostě nezbývá, než se občas přizpůsobit, pokud chceme žít a přežít. Tím však nechci říct, že souhlasím s tím (naopak rozhodně nesouhlasím), co se dnes na nás žene… Číst vice »
Dobrý den, v jednom článku v ŽM jste napsal, že trať pro osobní dopravu, kde počet přepravených osob je méně než 1 000 za den nemá cenu elektrifikovat a provozovat. Co říkáte na rušení trati ve středních Čechách ? Podporujete ANO a pana Havlíčka, který trvá na zachování provozu ? Děkuji.
V souvislosti s tím je ale otázka: opravdu není možné n a těch tratích mít ty počty cestujících a lze něco pro to udělat? Zvlášť, když jsme země s vysokou hustotou osídlení?
Dobrý den,
jak reálné či eventuálně složité by bylo provázání systémů železnice a metra tak aby souprava mohla přecházet libovolně mezi těmito systémy?
Na co metro?
Pro Brno?
To tě, zkoušečko, nemusí zajímat, proč se ptám. Zvlášť když vidím jak tu zase trollíš.
Tady je záznam přednášky ing. Pohla ze semináře ohledně severojižního diametru v Brně, toto se tam také řešilo (má to přibližně hodinu): https://youtu.be/2RjcqAHb_UA
Díky, podívám se, myslel jsem spíš na to jak napojit A, B, C, v Praze, ale třeba tam na to bude odpověď taky. Ono by se pak třeba nemuselo stavět to železniční metro co se vymýšlí, eventuálně by to mohlo stáhnout příměsto od Neratovic a Čelákovic, eventuálně od Braníka.
Mělo by to smysl snad je pro přetahy metra, protože profily tunelů jsou na vlaky moc malé. Ale to by zase nějaká paka nesměla zrušit napojení na Zličíně a udělat náhradní v Hostivaři se zapojením do Malešic, když už byla zrušená ta šílená klika na hostivařské nádraží.
Pokud postavíme „metro“ v reáliích konvenční železnice (profil, vrchní napájení, sklony), pak není problém, ale není důvod tomu pak říkat metro 🙂
Já jsem to spíš myslel tak že se buď na tratě v okolí přidá napájecí kolejnice, nebo se na soupravu metra přidá nějaká elektrická bižuterie pro odběr z troleje a pak tato souprava přejede na klasickou trať. Přijde mi že by to mohlo být zajímavé řešení kdy by třeba linka C mohla pohodlně zajistit průjezd těchto vlaků z jednoho konce Prahy na druhý. Bohužel tedy Zličín je od sítě SŽ odpojený, ale to by se asi dalo vyřešit. (Stejně by se musela řešit elektrizace.) A na druhém konci tedy je ještě nutnost to nějak někam napojit.
Vlak se do tunelu metra nevejde. Metro ma jiny prujezdny prurez
Na trať kde je napájecí kolejnice se nevejdou vozidla železničního prujezdneho profilu, metro se zběrači na střeše se nevejde do tunelu. Jediná možnost postavit extra trať jen pro metro po povrchu.
Dobře a co obětovat část prostoru prvního a třeba posledního vozu a ten sběrač umístit tak aby nezabíral prostor mimo současný profil soupravy?
Existuje i řešení pro skutečný venkov? Tedy ne satelity velkých měst. Hlavně pak pro obce které nejsou na hlavních dopravních trasách?
Mikromobilita. Tj. pěšky a na kole.
Ne, tam bude stále jezdit velký bus pro 40 lidí obsazený třemi lidmi a bude jezdit jenom v úterý a v dubnu.
Přes padesát let to zkouší na dráze šukafonama a stále pravidelně cestují jenom dva , průvodčí a strojvedoucí. A to jezdí i ve vybrané státní svátky 🙂
Jojo. A stát 15 milionů ročně, tedy několikanásobek souběžných vlaků…
Dobrý den, máte radši guláš se šípkovou nebo se zelím?
Se špenátem 😀
Myslím že to je nejgeniálnější „překlep“ co jsem tu zatím viděl 😀 A je škoda že to tolik lidí nechápe.
Dobrý den, jak hodnotíte rozhodnutí ČD nakoupit další „railjety“, resp. netrakční ucelené jednotky? I z hlediska toho, že nemají odpovídající lokomotivy, jako tomu bylo u ÖBB při první objednávce? Nebylo by výhodnější koupit ucelené trakční jednotky?
Nebylo.
Co budete dělat při nárazové poptávce?
He? Jaký je v tom rozdíl? Netračkní jednotka v provozu neustále potřebuje „přiřazenou“ lokomotivu, takže to je relevatní otázka.
Ale vagonům je to jedno…jestli pojedou 2 Bdmpee nebo 4…
A vy víte, že je mít nebudou? ČD má 6 kusů dobově odpovídajících lokomotiv ve svém vlastnictví, všechny ostatní jsou šrot, který brzo půjde pryč.
Kde vidíte příležitosti pro uplatnění bezobslužných (autonomních) vlaků – v meziměstských, příměstských, regoinálních/vedlejších tratích? Nebo spíš VR vlacích či naopak nákladních? Kde je pro to business case podle Vás?
Příměsto nebo frekventované tratě bez nákladní dopravy.
Spíš VRT, protože bude dělané bez přejezdů (doufám).
A ty kontejnery pojedou kudy? Po silnici?
No po železnici…
V příměstských částech (např. Praha – Benešov, Praha – Kralupy, Olomouc – Hranice) budou 3 i 4 koleje…
A hlavně bude na „koridorech“ daleko méně „dálkoviny“. Z Prahy do Kolína maximálně 128 párů denně – a to Os i R.
Při provozním intervalu na 3AB s návěstidly po 1000 metrech (v modernizovaném úseku z Poříčan do Velimi včetně dvou nových odboček se 1000 m navrátilo) projede v jednom směru 20 vlaků za hodinu … za 24 hodiny je to na dvojkolejce 480 vlaků ….
Na dvojkolejném úseku Zürich HB – Zürich Stadelhofen jich projede za 24 hodin při nočním provozu Pá/So přes 700 ….
Špičkově projede tímto úsekem v pracovní den (Po-Pá) za hodinu 40 v jednom směru – provozní interval 9O vteřin ….(jako na metru C v roce 1985 při hopkiádě)
Dobrý deň,
je v Česku a na Slovensku vhodné do budúcna zapodievať sa naklápacími súpravami? (hlavne s ohľadom na terén a finančné možnosti na Slovensku). Je možné rátať s nadväzovaním naklápacích súprav na VRT?
Ne.
V ČR se to nevyplatí a Slovensko má jiné starosti.
Klopení mi přijde poměrně drahé ať z hlediska výstavby tak nových vlaků a přitom zisk není tak velký. Používá se často při vylepšení rychlosti na starých tratích, ale nové se staví rovnou s lepšími parametry. Pro vládu je to samozřejmě fajn, protože řeknou, že se může jezdit „až 200“ jenže takový vlak tam jezdit nebude a bude tam jezdit klasika „až 170“ a to už vládu nezajímá. Raději bych dal jenom klasiku než zbytečně drahé klopidla.
Dobrý den, myslíte si, že speciálně v Česku a jeho reáliích je dostatečně zohledňován reálný dojezdový čas dveře-dveře? Často je porovnávána JD A–>B, ale z nádraží na nádraží proti cíl–cíl. Jak to dle vás změnit? Navíc čas A–>B u vlaku je velmi často možný jen na papíře, existují linky, kde plnění grafikonu je nižší než 50 % a při 2h taktu to znamená prodlužování cestovních dob na násobky teorie na křídových papírech ministerstva dopravy, když člověku ujedou přípoje. A druhý dotaz: Myslíte si, že je šance, aby veřejná doprava byla opravdovou alternativou k autu, když zejména v Česku není ani… Číst vice »
Zdravím. Dřív mašina tahala dálkové vlaky o deseti-dvanácti vozech. Dnes jezdí víc dopravců na stejné trati ale čtyřmi-pěti vozy. Co je ekonomičtější a ekogictější…?
Vždy vyjde lépe delší vlak. Ale záleží z jakého pohledu
pohled firmy – méně strojvedoucích, méně drahých lokomotiv = ušetří
pohled cestujících – menší frekvence spojů (větší čas do dalšího spoje)
Delší vlak je pro firmu ekonomičtějši i ekologičtější.
A v dlouhém rychlíku se lépe ztratí školní nebo skautská výprava.
Důležitější kritérium je počet přepravených cestujících, nikoli počet vezených vagónů.
Jako že je lepší vézt 250 lidí nacpaných do 3,5 vozu dvojky a půl vozu jedničky? 😀 No jako ekonomicky asi jo no
Ne, vlak ve kterém jede 60 lidí není ekonomický a už vůbec ne ekologický, i když poveze tři nebo deset vagónů.
Za sebe mohu říct, že s touto myšlenkou od p. Pohla soucítím. Pokud bychom se opravdu zamysleli tzv bez hranic, co může běžný občan udělat pro to aby se tato idealistická myšlenka ‚lepší, pohodlnější a rychlejší dopravní prostředek než automobil‘ odehrála co nejdříve – v této nebo té další dekádě – a nezůstaly tyto myšlenky pouze na papíře v teoretické rovině pro další generace?
Vize je pěkná věc, nicméně problém, který tato vize řeší, již v ČR existuje již řadu let, ne-li desetiletí.
No jo.
Otázka ale je, jestli to ten autor vize myslel upřímně, nebo jen potřeboval vykázat nějakou práci.
Klíčem k odpovědi je „pracuje na pozici Senior Engineer v tuzemské společnosti Siemens Mobility“.
Ten současný snad.
Ale co ti předtím…
dobrý den. od jaké rychlosti vzhledem k přepraveným osobám a propustnosti trati lze považovat žel. za “ zelenou“ u konvenčních elektrifikovaných a lokálních tratí?? U VRT je to jasný ale lokálky dnes rozhodně zelené nejsou a mělo by se s tím něco dělat. souhlasíte s jejich rušením nebo návrhy na zrušení? Děkuji
Některé jsou zelené taky. Silnice je delší, samé serpentiny…
A po přestavbě na tramvaje/vlakotramvaje budou některé lokálky zelené až až.
„delší, samé serpentiny“ je charakteristika právě pro lokálky:)
https://mapy.cz/s/marunegesu
Tak třeba Vraňany – Lužec, Čelákovice – Mochov, Straškov – Charvatce, Zlonice – Straškov, KOlešovka a další…….Samé serpentiny, že? Někde by to na nich po úpravě mohlo být i na 120.
Zelené, plné salátu…
Dobrý den, odklon od fosilních paliv je velmi nákladný a pro většinu lidí bude finančně náročnější až téměř nemožné toto všechno platit. Většinový průměrný dělník/technik/kancelářník dnes jezdí do práce svým levným benzíňákem, jak to bude dělat, až takovou možnost mít nebude? Kolo či elektrokolo není doprava na celý rok, na elektromobil nemá a mít nebude (auto nebude jeho životní prioritou) a malá elektrovozítka do kterých neprší zatím nikdo moc nechce dělat, jen velká a drahá elektroauta. Jak naložit s touto mobilní většinou? A pak tu máme ještě bydlení, jídlo, ošacení, topení …
No nevím, jestli ty náklady trošku nenafukujete. Čisté BEV jsou zatím opravdu relativně drahé, ale ono je potřeba do provozních nákladů započítávat také servis a palivo. Pro větší nájezdy se už i teď elektromobil vyplatí díky nižším nákladům za palivo a servis. Jinak nejoblíbenější auto je u nás Octavia, která v plug in hybridu stojí zhruba stejně jako TDi (také velice populární motorizace), takže ten rozdíl v pořizovacích nákladech zas tak velký není. No a v neposlední řadě u nás 75% aut kupují firmy na leasing a pro ty vyšší kupní cena není problém. Soukromé osoby pak velice často kupují… Číst vice »
Určitě nenafukuju, pro většinu je vedle oststního např. 150 – 200 tis. za ojetinu dost peněz a pro dost lidí je i toto příliš. Já se tady nebavím o šťastné rodince či hipsterovi z reklamy.
No tak časem snad přijdou i starší ojetiny, ne? Čtyřleté auto za 50t neseženete ani se spalovákem. Ono by bylo dobré nesrovnávat jabka s hruškama. Pokud srovnáme Kodiaqa – Enyaqa, Octavii TDi – Octavii PHEV, tak tam ten rozdíl opravdu velký není.
Jinak pořizovací cena taky není jediný parametr. U ojetin jsou pořád velice oblíbené TDi a servisovat tyhle motory taky není žádný med – filtry, rozvody, EGR, DPF atd.
Jenže do spalováku nemusíte každých 5-7 let kupovat baterku v ceně 1/4 nového vozu, že…
A kde jste prosím vás přišel na to, že do EV musíte každých 5 let kupovat baterku? To je jenom jeden z mnoha bludů šířících se internetem. Na baterie dává třeba Škodovka záruku 8 let (popř. 160 000 km) a zároveň garantuje, že i po této době budou mít stále minimálně 70% kapacitu. To ale neznamená, že se devátý rok baterka rozsype, ale může dále sloužit. Zkrátka s výměnou baterií se nepočítá a má vydržet celou životnost vozidla.
Jasně. Prostě po deseti letech si můžete zatočit na kole štěstí. Možná vydrží, možná taky ne.
A to jste někde četl, nebo to soudíte jenom podle životnosti baterek ve spotřební elektronice? V autech jsou totiž baterie úplně jiné, se sofistikovaným battery managementem. Pokud ji nenecháte vybít do mrtva, tak vypadá celková životnost asi takto. https://www.hybrid.cz/baterie-elektromobilu-tesla-ztrati-pouze-10-kapacity-po-320-000-km/
Z grafu je patrné, že baterie po ujetí 320tkm nejenom nadále slouží, ale její kapacita je pořád vyšší než 80%.
Ani „sofistikovaný battery management“ neumí obcházet zákony fyziky a žádné grafy z netu na tom nic nezmění (aneb věřím jenom tomu, co si sám zfalšuju). Ale dobře, řekněme že 10 let vydrží a pak si můžu rovnou koupit nový vůz a ten starý hodit ze skály (protože novou baterku si do toho nikdo kupovat za ty prachy nebude)
A kterýpak zákon fyziky to je? Tohle není o fyzice, ale o technologii výroby baterií a jejich provozu. Baterií na bázi lithia je celá řada od jednoduchých do spotřební elektroniky až po robustní do stacionárních instalací. Každá baterie degraduje s časem, nebo cykly. Jedno mají ale společné, nemají rády zejména hluboké podbíjení a přebíjení. Zatímco ve spotřební elektronice k těmto stavům dochází poměrně často, tak SW v autech se těmto stavům cíleně vyhýbí. Mimo jiné díky tomu vydrží baterie v autech mnohem déle. Vy v grafu vidíte nějaký fatální pokles kapacity po době záruky. Já tam nevidím ani nejmenší náznak… Číst vice »
Ok, vzdávám to. Jsou geniální a vydrží celý „život“ vozu.
To je tak, když dojdou argumenty 😉
Jo proto jsem to vzdal ne? Super že jste to poznal 😉
Odpovídal ti reálně a dlouho. Nechceš slyšet. Nejdůležitější pro cesty elektrovozem je mít nabitý mobil a dobrou pojistku.
Anebo v kufru elektrocentrálu a kanystr.
Garantuje…
Ono v ČR to znamená že se 9.rok rozsype…kšefty se musej hejbat…
Nebo minimálně poklesne její kapacita tak, že to auto bude použitelné jen po městě.
Aha, to jsem nevěděl, že Tesla, VW a další výrobci dělají ošizené baterky extra pro ČR. Nebo chcete říct, že vozy Kia jdou po uplynutí sedmileté záruky přímo do šrotu? Ani jsem si nevšiml, že by se mi po uplnynutí dvouleté záruky začaly sypat domácí spotřebiče. Asi by nebylo špatné rozlišovat mezi zárukou a životností. On je v tom celkem podstatný rozdíl.
Je možné, že to bude to přesně jak s jiným zbožím. Kauflanďácký kečup za pár šupů v D a CZ má taky úplně stejný obal ale ten v CZ je daleko víc ošizený jako ten v D i když stojí stejné prachy (a nebo je dokonce v D levnější). To samé je i třeba u elektroniky (viz baterky v DELL Latitude 5550-5570, ty v ČR se za 3-4 roky nafoukly, ty prodané na západě ne, protože je vyráběl někdo jiný). A tak můžu pokračovat… Tím ovšem neříkám, že se to samé děje i u aut, u těch to ověřené nemám.
Děje . Od pracích prášků přes potraviny a elektroniku až po auta včetně nákladních. Nejmenší rozdíly jsou dle mě u zemědělské a lesnické techniky.
Jejda, když už nejsou argumenty, tak přicházejí konspirace. Já jsem si nevšiml, že by se auta pro ČR nějak lišily v kvalitě od těch v zahraničí. Kdo by to proboha pro tak malý trh dělal? Může se tak maximálně stát, že se auta prodávají v jiné konfiguraci, ale to je tak všechno.
Tak zrovna Škodovka – nelícuje , nedostřík nebo když neprojde kontrolou odstaví se na plochu a pro zákazníka jede výroba znova . Po třech měsících přišel můj čas a bylo to nové , nikoli referentské auto. U pracích prášků nebo potravin včetně celosvětových výrobců jako je i coca cola i bez degustace nebo rozboru dtestu cítíš rozdíl sám. U Tv nebo pc jsou přímo typy pro „balkán“ a to i u telefonů kde stejný typ , jiná fabrika stejné montovny a jiná výdrž stroje je na světě
ale to nestojí statisíce
Jasně a informaci o výměně baterky co pár let jste četl na autoforu, že?
Jen aby vám pojišťovna nevalorizovala povinné ručení…
Elektromobily rády hoří…
Jsou případy, kdy auto chytlo, stejně jako může chytnout benzín.
How many Tesla cars have caught fire?
“From 2012 – 2020, there has been approximately one Tesla vehicle fire for every 205 million miles traveled. By comparison, data from the National Fire Protection Association (NFPA) and U.S. Department of Transportation shows that in the United States there is a vehicle fire for every 19 million miles traveled.”11. 7. 2021
Já vím…toto je zcela výjimečné…
https://echo24.cz/a/SnEQu/11-tisic-litru-vody-50-hasicu-nabouranou-teslu-hasili-tri-dny-a-stale-nevi-co-s-ni
https://www.youtube.com/watch?v=ut7fqomWGe8
Jakože něco takového?
https://www.alibaba.com/product-detail/rickshaw-tricycle-electric-tuc-tuc-motor_60200527715.html
Spíš něco jako Twizy, ale v kombíku. Ale vážněji, kdyby měl Twizy rozumnější místo pro spolujezdce, tak OK, ostatní parametry na třicet km denně stačí. Elektrovozidlo musí uvézt baterii, lehkou konstrukci a náklad, jsme však svázáni bezpečností, kterou na druhou stranu třeba motocykl moc neřeší.
Pětileté EV 30kWh lze pořídit už teď kolem €10.000, na příměstké dojíždění zcela postačující. A během pěti let se očekává cenové srovnání nových EV se spalovacími.
Jistě, pod půl milionu za městskou nákupní tašku nepůjde ani jedno
€10.000 je víc než „půl milionu“?!
Přes čtvrt mega je přeci jen taky dost.
1€ = 25,400Kč dnes dle ČNB.
A během pěti let se očekává cenové srovnání nových EV se spalovacími
Za €10.000 žádné nové EV nebude. Čtěte aspoň sám po sobě 🙂
Debata začala tím, že „průměrný dělník/technik/kancelářník dnes jezdí do práce svým levným benzíňákem, jak to bude dělat, až takovou možnost mít nebude?“ A toho se týkala odpověď EV do €10.000 (tedy již nyní ta možnost je, natož za pět a více let).
K příměstskému dojíždění slouží HD. Auto je potřeba k nepravidelným a delším jízdám. A takový režim nesvědčí žádné baterii…
Někteří se holt budou muset naučit jezdit vlakem anebo tramvají…
… Pepiku, mohl bys zůstat přesčas? Jé šéfe, to nepůjde, jede mi vlak, ale když mě pak hodíte domů …
Šéf… to neřeš, za hodinu jede další …
ale na ten už nemám přípoj domů 🙂
Aneb další blud o elektromobilitě. Zatímco ceny spalováků půjdou díky přísnějším emisním limitům pomalu nahoru, tak cely elektromobilů půjdou díky jednoduchosti konstrukce dolů. Za pár let se to protne a elektromobily budou levnější, takže žádným omezením mobility není potřeba strašit.
Ovšem nikdo neví, kdy bude to „za pár let“… Podle mne se to bude asymptoticky přibližovat, ale levnější nebude nikdy (za našich životů)
Když bude 50 procent elektromobilů a každý bude nabíjet jednou týdně tak kde a z čeho ? Není na to ani přenosová soustava a ani výrobní zdroje . Doporučuji postavit Škoda Enyaq IV evo Flintstones s deklem v podlaze na doběhnutí domů . Ceny vozů se budou v nejbližší době přibližovat leda zvyšováním daní u ropných aut a zároveň dotací elektrobublin
Ano, další ze stokrát vyvrácených mýtů o elektromobilitě. Auta se nabíjí primárně v noci, kdy je energie nadbytek, takže žádné posilování sítí není potřeba.
V noci je nadbytek zejména té solární, že…?
A ty budeš pod panelakem hlídat kabel ? Další eko záležitost je , že v noci nabijes nejspíše z uhlí nebo atomů . jinak . Rally je i vývoj elektro aut . Kolik jich dojelo ve Zlíně do cíle první etapy ? A to měli top servis a měli se ukázat, podpořit vnímání elektromobility . Tak se ukázaly. ⛽🏭✔️
jj, povíme si za pár let … https://insideevs.com/news/506465/evs-price-parity-europe-2027/
Dobry den, prijde Vam spravne zavest normu Euro 7, tak extremne prisnou a tlacit nas do elektroaut, ktera mohou a nemusi mit vic emisi, nez ta benzinova, kdyz zapoctu emise vznikle pri vyrobe vozu, provozu, uhaseni pozaru, vyrobe el. energie atd.?
Nebylo by lepsi spis v prvni rade apelovat na vsechny nejvetsi staty, ktere znecistuji ozvdusi, aby snizili emise napr: montazi ekologictejsich technologii v elektrarnach, efektivnejsi spalovani apod.?
A nebude take rozumne se nejdrive zabyvat snizovanim emisi u letadel, kamionu, zaoceanskych lodi a zabranit kaceni destnych pralesu, nez resit jen auticka na baterky?
Dekuji
V prvé řadě byste si měl uvědomit, čeho se normy EURO týkají. Ty nemají s emisemi CO2 nic společného, ale řeší lokální emise oxidu dusíku, prachu a dalších škodlivin.
Přijde vám levné léčit rakovinu, alergie, ekzémy a další nemoci způsobené znečištěním ve městech? Třeba v Praze tvoří doprava přes 80% lokálních emisí.
Pokud nechcete řešit nemoci ze znečištění, tak je holt potřeba zavádět přísnější emisní normy.
Já hlavní problém Euro 7 vnímám v tom, že je to takový divný kompromis. Přijde mi nesmyslné zavádět takhle extra přísnou normu, která si vynutí zásadně proměnit konstrukce aut se spalovacím motorem, z ekonomických důvodů přestat vyrábět dosud tržně úspěšné modely a záměrně omezovat výkon těch aut (narážím na emise v zimě, s nákladem atd.), když je přitom cílem v relativně blízké budoucnosti přejít na elektromobily. Přijde mi to prostě jako hrozně drahý mezikrok, jak pro automobilky, tak pro zákazníky. To už bych snad radši fakt rovnou směřoval k těm elektromobilům, než vymýšlet tohle. A to říkám jako někdo, kdo… Číst vice »
Já bych to tak černě neviděl. Různé stesky nad EURO normami jsou slyšet s každou revizí. Co si pamatuju, tak už 5 údajně byla nesplnitelná.
Jasně, EURO normy auta komplikují a prodražují, ale to se chceme v těch městech a okolo hlavních tahů otrávit? Ono se blbě počítá, za kolik případů různých nemocí může konkrétně doprava, ale to neznamená, že ty nemoci nezpůsobuje. No a léčení následků rozhodně levné není.
Zajímavé, že jiným předhazuješ šíření mýtů, ale sám se přitom oháníš alergiemi ze znečištění – přitom se už delší dobu zcela otevřeně mluví o tom, že za velkou část alergií může naopak přehnaná čistota.
Není právě plná automatizace cestou pro lokálky? Nemělo by se to řešit současně s chystaným zaváděním ETCS na těchto tratích?
Však ono se ledacos řeší, jenom to asi nebude v podobě retrofitů…
Dobrý den, doprava je bohužel věc politiky. Máte nějaký návrh, jak politiky účinně přesvědčit, aby rekonstrukce současných tratí a výstavba nových měla nejvyšší prioritu?
Žádné limuzíny a služební automobily.
Místo toho SJT100 a Lítačku…
Dobrý den, Česko má jedno z nejhustšich železničních sítí, co by se z Vaše pohledu muselo stát, aby byla opravdu páteří ekologického dopravního systému? Co by bylo třeba tomto ohledu konkrétně menit osobní a nákladní dopravě?
Vetsinu lokalek poplatnych dodnes parametrum trati z let 18XX, zahrabat a postavit znova, na to ale nema nikdo penize.
Teď ne…ale náprava je už vymyšlena…
Dobrý den, kdybyste mohl poradit Středočeským radním, jak naložit s provozem na neefektivních lokálkách, co byste jim poradil? Jak maximálně využít zelený potenciál (nejen) středočeských lokálek a zároveň na tom nezbankrotovat?
Proč to zajímá zrovna moraváka?
Macku, dej si facku
Neprovokuj.
Ta otázka je legitimní. Proč Moraváka zajímá, co se děje se středočeskými lokálkami? Co čekáte, že vám host odpoví? Potenciál středočeských lokálech se již vyčerpal a ani tak to nestačilo k tomu, aby jimi jezdilo dostatečné množství cestujících.
Proč Jablonečáka zajímá o co se zajímá Moravák?
Když se podívám do vyspělé železniční Evropy, co se děje na lokálkách v okolí velkých metropolí (i přes 50km od hranice města), tak je na první pohled vidno, že potenciál se ve Střč. kraji ani nehledal a rovnou se zazdil.
Takové Brno a Ostrava se snaží elektrifikovat okolí, ale taková Praha cyklostezkovat
Přesně tak a běda, když se navrhne jiné a dokonce efektivnější řešení. Komu to slouží?
Mackova otázka není legitimní. Nemá to ani jak posoudit, tak si podobné hloupé komentáře oba můžete odpustit.