Autobusy Doprava ve městě Infrastruktura Lidé Metro Tramvaje

Budoucí radní pro dopravu v Praze: chystáme krizový plán, připravte se na opravy

Adam Scheinherr se má stát novým pražský radním pro dopravu. Foto: Libeňský most Nebourat a Nerozšiřovat
Adam Scheinherr se má stát novým pražský radním pro dopravu. Foto: Libeňský most Nebourat a Nerozšiřovat

Adam Scheinherr bude s největší pravděpodobností novým radním v Praze pro dopravu. V rozhovoru pro Zdopravy.cz, který vznikal e-mailem, odhaluje hlavní priority v pražské dopravě i některé své záměry, které vzbudily silné reakce, například autobusy na magistrále. Podle jeho slov je hlavním cílem zredukovat počet aut, které do Prahy jezdí.

Je už v koalici nějaká shoda v programu, jaké budete mít hlavní priority v oblasti dopravy? Kolik procent z programu Praha sobě bude v programu koalice v oblasti dopravy?

Na programu se všechny tři koaliční strany shodly bez problémů, protože měly stejné priority. Základním principem je odlehčit Pražanům – těm, kdo chodí po ulicích, řidičům v autech, i lidem v MHD. Střednědobé priority jsou kompletní synchronizace světelných křižovatek a výstavba P+R parkovišť. Na okrajích města tak zůstane část aut, která dnes jezdí do centra a pro ty, kdo do centra pojedou, uděláme dopravu plynulejší. To ale vyřeší problém Prahy jen z menší části. Dlouhodobé řešení je samozřejmě vnitřní městský okruh a ve spolupráci se státem dobudování vnějšího okruhu, stejně jako kvalitnější MHD s návazností na dopravu ze Středočeského kraje. Dále je to nutnost budování nových tratí, obzvláště na letiště a do Kladna, a rekonstrukce těch současných.

Zkuste prosím pojmenovat pět největších problémů, které dnes vidíte v pražské dopravě.

Fakt, že do města jezdí příliš aut, která by zde být nemusela. Samotným řidičům by odlehlo, kdyby mohli Prahu objet. Podinvestovaná současná infrastruktura. Všem nám to zkomplikuje život, ale rekonstrukce budou muset v následujících čtyřech letech být všedností. Je to nutné udělat pro dalších několik desetiletí. Nedostatečně synchronizované světelné křižovatky a tedy málo plynulá doprava. Podinvestovaná MHD – málo řidičů, desítky let staré tramvaje a autobusy, do nichž staří lidé nemohou pořádně nastoupit a v létě se v nich pečeme, chybějící tramvajové tratě a metro D. Budování dopravních staveb salámovou metodou a bez jasné koncepce, aby systém již po částech fungoval a postupně vytvářel jasný celek.

Velmi rozdílné názory se současným vedením máte například u Libeňského mostu. TSK prosazuje jeho zbourání s tím, že oprava nic neřeší. Jak chcete tento střet řešit? Jste přesvědčeni, že opravdu není nutné nic bourat?

Naše koalice se jasně shodla, že Libeňský most bourat nebudeme. Vedení TSK má sice jiný pohled , ale u mostařů má naopak rekonstrukce podporu. Nový most musí být naopak postaven mezi Podolím a Smíchovem, jde o takzvaný Dvorecký most.

Máte připraven nějaký krizový plán pro případ, že dojde k prudkému zhoršení stavu jiných mostů?

Krizový plán začneme okamžitě po nástupu na radnici připravovat. Základem je v tuto chvíli vždy zvolit rychlé řešení – opravy, které most alespoň na nějakou dobu zprovozní. Bourání je až ta poslední možnost v případě neopravitelnosti. Jak už jsem zmínil, musíme také začít rychle stavět další mosty, na které bude možné dopravu v případě problému převést. Možné řešení jsou samozřejmě také dočasné mosty.

V programu mluvíte o zavedení autobusů na magistrálu. Měly by vyhrazený pruh nebo by jezdily v běžném provozu? Neobáváte se, že vzhledem k provozu na magistrále bude složité dodržovat jízdní doby?

Chceme prověřit možnosti zavedení nových linek, ty ale musí být spolehlivé a efektivní, proto se musí nejdříve zjistit možnosti provozu. Mohly by jezdit například od P+R parkovišť či mezi Holešovicemi a Nemocnicí Na Bulovce.

Vlastníte auto a jak často ho pro cestování po Praze využíváte? Jak se jinak po Praze nejvíce pohybujete?
Pracuji v jaderném ústavu v Řeži a tak jezdím nejčastěji vlakem a MHD nebo využívám služební automobil.

Ptám se proto, že velkým tématem v Praze je parkování. Jak ho chcete řešit, čeká současný systém změna nebo to necháte na městských částech?

Prioritou je vybudování P+R parkovišť, aby Středočeši nezabírali místa Pražanům. Celý systém parkování se pak bude muset aktualizovat a dále rozšiřovat do dalších městských částí. Jak bude systém vypadat, ale oznámíme až po dohodě v koalici.

Jak chcete využít Vltavu pro dopravu? Lze nějak specifikovat plány na vodní tramvaje?
Rádi bychom udělali pilotní projekt. Jednoduše řečeno, necháme jednu vodní tramvaj nějakou dobu jezdit a uvidíme, jak ji Pražané budou využívat. Evropská velkoměsta, která mají řeku, ji běžně využívají pro dopravu svých obyvatel. Praha je v tomto výjimka a řeka slouží téměř výhradně jako atrakce pro turisty. To je velká škoda.

Budete podporovat stávající plány SŽDC u kolejového napojení na Letiště Václava Havla nebo budete řešit opět prodloužení metra či tramvaje na letiště?
Nemyslíme si, že je nutné utratit peníze Pražanů za drahé metro. Většina metropolí svá letiště obsluhuje příměstskou železnicí, a to je také směr, kterým půjdeme.

Je nějaký z velkých dopravních projektů v Praze, kde chcete provést revizi záměru?
Nechme prosím odpověď na tento dotaz na chvíli, kdy reálně nastoupím do úřadu a vše projednám s kolegy.

Jaké změny chcete provést v městských organizacích, které řeší dopravu – zejména TSK, DPP a Ropid. Jak jste spokojen s jejich fungováním?
I když jsem byl v rámci svých dosavadních aktivit s těmito organizacemi v kontaktu, čeká mne nějaké úvodní období, abych se s nimi seznámil v detailu. Obecně ale chceme udělat to samé, co v Praze 7: organizace musí fungovat efektivně, rychle a pro Pražany. Podíváme se, kde jsou díry, kterými zbytečně odtékají peníze, a ušetřené prostředky dáme na potřebné věci – tedy například na nové tramvaje či autobusy.

Některá jména už padají. Mluví se například o nástupu Miloslavy Pošvářové, známé kritičky dopravního stavitelství, do TSK. Jednáte s ní?
O angažmá paní Pošvářové neuvažuji a není to ani do budoucna pravděpodobné.

Jaké plány máte s metrem D, počítáte s původním trasováním?
U metra D příliš variant není, nepředpokládám, že by došlo k nějakým zásadním změnám.

27 komentářů

Klikni pro vložení komentáře

Diskuse pod články deníku Zdopravy.cz slouží pouze ke slušné výměně názorů. Prosíme diskutující, aby se vyvarovali vulgarismů a urážek jakéhokoliv druhu. Za obsah diskusí je zodpovědný vydavatel, který si proto vyhrazuje právo urážlivé, vulgární a jinak nevhodné příspěvky smazat bez dalšího upozornění. Děkujeme, že nemusíme mazat. Vaše redakce.

  • Libensky most nebourat? Ale kdeze – ten uz davno mel byt zbouran a postaven most moderni, treba s historizujicimi prvky. A co je spatneho na dobre moderni architekture s charakterem pro dane misto? Co si pomysli ti co prijdou po nas? Vrstva soucasne architektury je bidna nebot trpi neblaze na zadani a provedeni nebot „kazdy“ chce vse zachovat a to idealne ve stavu nekolik stoleti starem. Napriklad vite kolik bylo jeste pres sto letyv. Praze mostu? Pokud si to dobre vybavuji tak 10 s tim, ze beru mosty od Zbraslavy po Troju. Kolik jich je ted a vjakem stavu? Stav mostu by povinne mel byt zverejnovan. Mosty je treba udrzovat a to vcetne pripadneho zbourani a vystavby noveho. Na tom neni rozumne nic menit – tak to proste je. Jednoduche, ze? Ale kdyz je treba aby „kaprici“ pluly za kazdou cenu spravnym smerem, tak …
    No snad aspon DPP nekasle na stav tunelu metra, to by mohla byt jina „sranda“ nez zavreny nejaky most.

  • A nestačilo by jim kdyby se na novém mostě udělala ta stejná fasáda, ale jinak byl z nového železobetonu a jinak moderní konstrukce? Karlův most je z půlky taky jenom kašírovaná technika 19. století, některé z pilířů jsou duté a vcelku moderní konstrukce. Ostatně, pokud se nepletu, tak na železnici se to občas dělá že třeba na požadavky povodí, či měst, jsou staré mosty nahrazeny novými s historizujícím obkladem. Nevím, Libeňský most mi nepřijde moc zajímavý, ale pokud jde jen o vzhled, pak nejlepší je strhnout a postavit znovu v původním designu, kdy bude možné třeba i rozšíření o nějaký metr.

  • Obával jsem se toho, že tam dosadí aktivistu. A stalo se. O tom, že neví o dopravě v Praze nic, se lze lehko dočíst mezi řádky výše.
    Zajímalo by mě, u jakých že „mostařů“ má rekonstrukce Libeňského mostu podporu. Pokud vůbec někdo, tak v tom hádám vidí byznys, protože to bude dobrá, bezedná kasička.
    O výstavbě P+R se mluví už od konce Béma, tj. třeba rok 2010. Za 8 let se prakticky nepostavilo žádný (tedy rozhodně ne pod taktovkou magistrátu), ale je to furt priorita. To jsou prostě kecy, kterým už snad nikdo nevěří.

    • Tak ať P+R financuje a postaví středočeský kraj, jsou to jeho obyvatelé, kteří dojíždějí a dožadují se parkování.

      • Tak ať Praha nedostává z rozpočtového určení daní ani o korunu víc na obyvatele než města ve středočeském kraji.

    • Ano, taky na mne ten člověk působí špatně a taky jen ze čtení mezi řádky. V textu není nic věcně špatně (až na ten most), ale na druhou stranu jsou to jen fráze jaké trousí každý, kdo na takové místo nastupuje. Prostě mu nevěřím. Uvidíme.

      • Zatím nemám důvod mu apriori nedůvěřovat, ačkoli také rád počkám jaké budou konkrétní kroky a jestli nezůstane u slibů. Zatím to ale vypadá na pozitivní změnu.

  • No, podle tohoto rozhovoru toho ten člověk o veřejné dopravě (MHD) v Praze asi opravdu mnoho neví: když o autobusech na „magistrále“ tvrdí, že „Mohly by jezdit například od P+R parkovišť či mezi Holešovicemi a Nemocnicí Na Bulovce.“ a uniká mu, že linka č. 201 už Holešovičkami dávno jezdí a z mostu Barikádníků přes Vltavu naopak kvůli zácpám raději odklonili linku č 112 přes Trojský most, tak (raději) nevím, co si o něm mám myslet.
    A ještě něco pro autora: proč jste se jej nezeptali speciálně a konkrétně na to, zda a jak hodlá více zapojit železnici do pražské dopravy (po městě) = budování nových zastávek, apod.?

    • Mají to v programu a železnice je záležitostí hlavně SŽDC. Ptal jsem se proto hlavně na věci, které ovlivňuje více Praha.

      • Jene, v moderním Metropolitním systému dopravy, má na starosti návrhy,projektování, způsoby financování, jednání s majiteli nemovitostí, výkupy aj, příslušné odbory dopravy, výstavby či strategického plánování.
        A to jak města samotného, tak i přilehlých okresů nebo krajů.
        Správce sítě, ať už železniční nebo dálniční je jako spolupracující orgán.
        Pro určitý projekt je vytvořen tým odborníků z různých institucí a odborů, kteří se třeba denně schází a řeší problematiku konkrétního díla za účelem brzkého dokončení.
        Ale již jsem to zde psal. Aby se dokázaly domluvit dvě instituce v ČR, je zapotřebí spousta kolkovaných obálek a mnoho týdnů na byť jedinou odpověď. Osobní kontakt odborníků napříč obory (Praha, Střč. Kraj, min. dopravy, min. životního prostředí, sždc, řsd, zahraniční instituce), to je z říše sci-fi.

      • Nerozumím Vaší odpovědi: železnice v Praze a v tom smyslu, v jakém jsem se ptal (tedy budování nových zastávek, apod.), totiž rozhodně NENÍ záležitostí hlavně SŽDC, protože SŽDC je v tomto smyslu pouhým výkonným investičním, udržovacím a správním útvarem, ale o koncepci vůbec nerozhoduje a zřizování nových zastávek nenavrhuje (proč by to ostatně dělala, když to ani není v jejím zájmu) – ba dokonce bych se v tomto pseudoprávním státu ani příliš nedivil, kdyby to jako státní instituce měla přímo zakázáno činit. Navrhování nových zastávek by snad mohlo být zájmem dopravců podnikajících v oblasti „komerčních“ vlaků, ale pak bych předpokládal jako nejpravděpodobnější reakci „tak si to zorganizujte a zaplaťte a my to pak od Vás MOŽNÁ převezmeme do majetku a správy“. Takže jedinými institucemi, které v praxi a v zájmu „svých“ obyvatel mohou v praxi navrhovat zřízení nových zastávek na železnici, jsou jednotliví objednatelé VHD (ZDO), tedy v Praze v podstatě MHMP, kde o tom rozhoduje rada a případně i zastupitelstvo, a který k tomu jako výkonný realizační útvar zřídil ROPID. A protože za předkládání jednotlivých návrhů týkajících se řešení dopravy v Praze odpovídá právě radní pro dopravu, bylo by naprosto logické, abyste se na předmětnou problematiku zeptali právě jeho – proto nechápu, co vlastně svou odpovědí na můj dotaz chcete sdělit, když právě tuto problematiku „ovlivňuje více Praha“.

      • Jenže SŽDC nové zastávky opravdu nepotřebuje, HMP ano, takže na nové zastávky bych se přednostně ptal na HMP…

        • Což ovšem autor už z trucu neudělá a neudělá – vždyť on je přece „Zemanem“ mezi novináři a jedině on má právo rozhodovat o tom, na co se ptát je správné …

    • A to musí být radní pro dopravu šotouš, který zná trasování všech linek do každé díry? Od toho má snad poradce, on by měl udávat pouze směr. Líbí se mi, jak už je tu každý chytrý a ví, jak to bude špatně. Co zkusit dát novému vedení Prahy nejprve šanci.

      • To jistě nemusí (a možná by to ani nebylo ideální personální řešení), ale žvanit o zavedení (nových) denních autobusových linek po severojižní magistrále a jako příklad uvést to, co už dávno jezdí, to vyžaduje notnou dávku „neumětelství“.
        Jinak ovšem, jak už jsem ostatně napsal dříve jinde, považuji jeho návrhy za vcelku logické a příznivě hodnotitelné, je ovšem třeba počkat, co se z něj skutečně vyvine.

    • Zmínka o autobusech mezi Holešovicemi a Bulovkou pro mě byla také nesrozumitelná, nicméně celkově jeho ideje mi dávají smysl a je dobře, že zastává názor, že veřejná doprava má mít ve městě prioritu. Docela se těším na první změny a které to budou.

    • Linka 201 nema konecnou v Nemocnici Na Bulovce, takze neslouzi k jeji obsluze a v teto oblasti naopak nabira jiz znacnych zpozdeni, proto by tady nove spojeni smysl melo. Takze prilis rychle odsuzujete.

      • Dva nedostatky:
        1) přímo až do areálu nemocnice nejezdí už dlouho žádné pravidelné autobusy MHD (protože si to nemocnice nepřála), přičemž linka č. 201, jejíž trasu lze jistě i lépe přizpůsobit, má už teď ve směru z Holešovic zastávku asi 100 metrů od brány nemocnice, a
        2) když má častá zpoždění kvůli „Holešovičkám“ linka č. 201, bude je mít i každá jiná linka tudy vedená – a kdyby jezdila (aby se vyhnula zácpám) přes Trojský most a po Povltavské a „krpálem“ ulicí Bulovka k nemocnici, tak by zase nejezdila po „magistrále“.
        „Magistrálu“ (a tedy ani Holešovičky) zkrátka „nebrat“ – ale zkusit třeba prodloužit až na Bulovku tou druhou trasou (mimo Holešovičky) třeba linku č. 156, to by možná za úvahu stálo.

      • Jako téměř každodenní uživatel linky 201 si dovolím komentář – rozhodně 201 slouží i k obsluze nem. Bulovky – nejen z Holešovic, ale také z oblasti Střížkova a dále. Mimo zastávku Bulovka je též možno využít Vychovatelnu. Co se týče zpoždění, ve směru do Holešovic vzniká již před Střížkovem a často 7 minutový interval zdegeneruje na „dva za sebou a pak cca 15 minut nic“. Kolem Bulovky a na magistrále většinou problém není.

        Ale celkově vytváření nových linek na magistrále, kde je rychlé a hlavně spolehlivé metro, mi moc smysl nedává, zvláště při diskutovaném nedostatku řidičů. Větší smysl by mohlo mít spojení SV části Prahy s Hradčanskou/Dejvickou skrze Blanku – což ale prý po jejím otevření nedovolil dostatek řidičů.

        • Tunely jsou snad ještě „zranitelnější“ dopravními problémy než „magistrála“: stačí mít ve dne puštěný radiopřijímač a zjistíte, že téměř není dne (minimálně v případě pracovních dní), kdy provoz v nejméně jednom z nich je nějak regulován – takže žádoucí spolehlivost a udržování stálé pravidelnosti provozu tudy vedených autobusových linek rozhodně nelze očekávat.

    • Linka 201 ale nema konecnou primo u Nemocnice Na Bulovce, takze navstevnikum nemocnice neslouzi a navic ve smeru do centra v teto oblasti jiz nabira znacnych zpozdeni, takze toto nove spojeni dava smysl. Pokud neznate mistni pomery, tak radeji ihned neodsuzujte.

Newsletter

Partneři


Výběr editora