Budeme jezdit na smrky? Auto s palivem ze štěpky jezdí lépe, říká šéf vývoje v Unipetrolu
Biopalivo vyrobené ze štěpky. Foto: Unipetrol
Výzkumně vzdělávací centrum Unipetrolu UniCRE letos výrazně pokročilo s přípravami výroby biopaliva z odpadní biomasy. Představilo a začalo testovat palivo,
proc mam pocit “ vyrobime naftu, at to stoji co to stoji“ 40l z kubiku drevni hmoty bratru neni buhvico… na kolik takova sranda vyjde? aby bioslozka neprevysila cenu nafty o nekolik radu
vždyť je to v článku uvedené … €0.80/litr
To vyšlo nyní těm „vědátorům“. Mne zajímá reálná cena až se to bude vyrábět. Musí se na to postavit nějaká fabrika, logistický řetězec navázat na zdroje dřeva, pak to celý distribuovat společnostem, který tím budou pančovat palivo. Předpokládám že cena bude jiná, než vyšlo nyní v laboratorním měřítku.
Lesy (u nás spíše smrkové plantáže) jsou pro krajinu a přírodu přínosem, na rozdíl od řepkových lánů. Zda bude uvedená technologie rentabilní a perspektivní se pozná podle toho, jestli začne Agrofert skupovat lesy a vysazovat nové tam, kde dosud nebyly.
agroferta předběhl lýkožrou. smrkový plantáže definitivně končí. Buď se budou sadit smíšený lesy podle polohy a nadmořské výšky vhodné skladby dřevin, nebo zůstane akorát step…
Bohužel, vypadá to jak po požáru. Nicméně mladým (do cca 20−25 let) se lýkožrout vyhnul. Ukazuje se v plné nahotě, že monokultura znamená problémy, obzvláš v prostředí ne až tak přirozeném. Sázejte víno na severních svazích Šumavy, zkosí ho mrazy. A vypadá to, že dělat to naopak také není dobrá praxe.
PS: Podobně jsou na tom sekvoje v Kalifornii. Vysázeli je ve velkém ve městech na pobřeží, tedy o 1000 metrů níže, než rostou přirozeně. Vyrostly neuvěřitelně rychle a teď je kosí nemoci i hmyz.
Mladý chvíli vydrží, ale ne věčně. Moc brouků = Smrkova smrt…
V ČR spotřebujeme cca 5,9 mld. litrů nafty za rok (zdroj ČAPPO, 2019). Těžba dřeva celkem by se měla pohybovat do 15 mil. qm ročně (zdroj ČSÚ a LČR). Tj, pokud bychom veškeré vytěžené dřevo přetavili na naftu, bude ho 600 mil. litrů a to bude 10% spotřeby nafty za rok. Pokud se použije opravdu oněch 7 mil. tun štěpky (= cca 60 mil. l.), o čemž lze s úspěchem pochybovat, že jde o reálné číslo, půjde o méně než 1% spotřeby nafty. Představa, že polovinu předpokládané těžby předěláme na štěpku, je čirá nesmyslná lež. Takže: řešení jakéhokoli problému s… Číst vice »
Já si zas myslím, že jedno procento je dobrý. Je to o dost víc, než žádný procento.
40l z kubíku? Není lepší štěpku přímo spálit v elektrárně?
https://energetika.tzb-info.cz/112558-dalkia-cr-zahajila-ve-sviadnove-provoz-nove-bioelektrarny
Dle vaši logiky by měli v Praze zrušit lanovku na Petřín, protože přepraví pod jedno procento pražanů za den.
Nikoliv. Postavit ještě jednu z druhé strany a doufat, že to vyřeší dopravní problémy v Praze.
já bych navrhoval Petřín srovnat do roviny, nebylo by pak potřeba lanovky.
Jdu hned na zahrádku sázet smrky. Vážně, Místo řepky vysázet lesy a my těm šejkům a elektroatofanatikům natrhneme p—el. Ale ať to vyjde, za mě palec nahoru !
Smrky v nížinách? Nejsme ve Finsku.
Výrobní cena 80 centů, k tomu spotřební daň 40 centů, DPH 25 centů, nějaká marže a jsme při současném kurzu České korunu k Euru na prodejní ceně 40 Kč. V porovnání se všemi ostatními palivy, kromě vodíku je to i při započtení plných spotřebních daní na úrovni spotřební daně k benzínu k těmto palivům ekonomicky nevýhodné. Pro stát (a jeho občany) to má význam až od ceny kolem 40 centů za litr, jinak se to bez dotací nebo přivírání očí u spotřební daně neobejde.
O dotace jde až v první řadě. Bohužel evropa nedělá vývoj na zvýšení efektivity, snížení nákladů, apod. Ale čistě v úrovni dotací, jak konstatuje i pan Hájek. A efektivnější než benzín či nafta to není.
ale ono se to bude přimíchávat do nafty … MEŘO je taky dražší jak nafta
Budeme jezdit na kůrovce! Nevozte to dřevo kontejnery do číny!
Když to vidím jak u nás cpou dřevo do kontejnerů … to je fakt moc. Jak kdyby jim nestačilo krást dřevo na Sibiři…
Tak když zaplatěj a ty kontejnery by se stejně plavily do Číny prázdné… Samozřejmě by bylo lepší vyvážet nějaké výrobky s vyšší přidanou hodnotou, ale vývoz surového dřeva má v naší zemi mnohasetletou nepřerušenou tradici, bohužel.
Jen dvě poznámky; Fischer-Tropschova syntéza je v principu známa cca 100 let, těch 20 let se zřejmě týká jejího řešení v Litvínově. Dále mě zaujala ta zmínka o nevyužité dřevní stěpce – měl jsem dojem, že je to dost žádaná hmota jak ve Štětí, tak v elektrárnách a teplárnách.
Taky mi to tak přijde. On někdo vyrábí dřevní štěpku ve velkém, aby ji pak nevyužil?
Fischer Tropsch se v Litvínově – Záluží využívá od jeho založení v roce 1939 akorát surovinou bylo hnědé uhlí.
Nejsem papírenský technolog, ale nevyrábí se papír ve Štětí ze smrků? A tahle technologie Fischer-Tropschova syntéza je schopná zpracovat i štěpky z listnatých stromů, respektive je tam psaná (v článku) i sláma a jakékoliv rostlinné materiály (to co obsahuje jednoduché a složité sacharidy).
nebudeme, smrky sežral lýkovec!