Automobily Paliva

Auto jezdící na piliny či štěpku. Unipetrol testuje nové biopalivo

Biopalivo vyrobené ze štěpky. Foto: Unipetrol
Biopalivo vyrobené ze štěpky. Foto: Unipetrol

Společnost Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum (UniCRE) provedla první testovací jízdy s vozidlem, které je poháněno nezvyklým palivem: je vyrobené z dřevní štěpky.

Jde o takzvané biopalivo druhé generace. Kromě štěpky lze na jeho výrobu použít také například piliny, slámu nebo řasy. Podle Unipetrolu by přimíchání tohoto paliva do pohonných hmot mělo pomoci plnit přísnější emisní normy. Pokrok oznámila firma v tiskové zprávě.

Nové palivo je výsledkem zapojení do inovačního projektu COMSYN financovaného v rámci mezinárodního unijního programu pro výzkum a inovace – HORIZON 2020. Projekt se zaměřuje na výrobu biopaliv druhé generace z odpadní biomasy, jako je dřevní štěpka, sláma a další odpadní materiály.

Podle Unipetrolu se nové palivo chemicky i možnostmi použití zásadně liší od nynějších biosložek první generace. Především tím, že se snižuje obsah kyslíku a především nenasycených uhlovodíků způsobujících možný vznik polymerních úsad v palivovém sytému osobních vozidel.

„Vyrobené biopalivo z dřevní štěpky nemusí sloužit jen k přimíchávání, ale vozidlo se vznětovým motorem může jezdit čistě na toto nové biopalivo. Na rozdíl od současného metylesteru řepkového oleje navíc nehrozí poškozování motoru vozidla,“ tvrdí Unipetrol.

Biopalivo vyrobené ze štěpky. Foto: Unipetrol
Biopalivo vyrobené ze štěpky. Foto: Unipetrol

Zjednodušeně řečeno jde o přimíchání frakcí s odlišnými body varu k podobným rafinérským proudům a jejich následná úprava na produkty vhodné pro výrobu kvalitních motorových paliv,“ vysvětluje Jiří Hájek, ředitel úseku vývoje a inovací Unipetrol výzkumně vzdělávacího centra.

Koncept je založen na technologii zplyňování různých druhů odpadní biomasy na syntézní plyny (oxid uhelnatý a vodík). Ke konverzi má docházet v malých výrobních jednotkách blízko zdrojů biomasy. Zkoumanou technologií bude zpracováván dřevní odpad, sláma a další zemědělské zbytky i různé odpadní materiály. Technologie bude v rámci tohoto konceptu začleněna do lokálních výroben elektřiny a tepla, kde bude biomasa zužitkována s 80% energetickou účinností. Odpad nebo biomasa se chemickou reakcí (zplyňováním) převede na tzv. syntetický plyn (vodík a oxid uhelnatý). Následně chemickou reakcí oxidu uhelnatého a vodíku na heterogenních katalyzátorech vznikají žádané uhlovodíky a vodní pára. Kapalné meziprodukty poté budou transportovány do stávajících ropných rafinérií a zde budou využity pro mísení vysoce kvalitních motorových paliv s požadovaným efektem emisních úspor. V rámci konceptu poroste počet zařízení na primární konverzi biomasy a ropné rafinérie budou postupně přeměňovány na výrobny biopaliv.

Dnes již v rafinerii Litvínov probíhá obdobný provozní test, kdy ke standartní fosilní surovině je přimíchán upotřebený rostlinný olej. Výhodou získaného produktu pro motoristy bude vyšší cetanové číslo produktu z biosložky, nevýhodou je pak zejména vyšší cena vstupní suroviny výrazně převyšující cenu rafinovaného rostlinného oleje v potravinářské kvalitě. Pokud získáme prostředky z veřejných zdrojů, plánujeme zkoumat také procesy spojené s pěstováním vodních řas v otevřených nádržích s využitím odpadního oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv nebo jiných dílčích výrobních procesů a následné využití produkované biomasy jako energetické suroviny,“ uzavírá Jiří Hájek.

 

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Přemek
Host
Přemek

Nic nového, chce to vodík. To je jediné palivo nenarušující zdrojovou stabilitu, pokud se zbytečně utrácené zdroje přesunou na vodíkovou ekonomiku.

Zdeněk
Host
Zdeněk

Dřevěné štěpky a drť se nyní ve velkém pálí v některých tepelných elektrárnách, např. v Trutnově-Poříčí. Připadá mi, že to je jako kdybyste doma v kotli topili zmuchlanými novinami. Využití této hmoty pro výrobu nového paliva pro diesely by bylo jistě smysluplnější, pokud jsou jeho vlastnosti skutečně takové, jak se píše v článku. I pro naši přírodu by bylo přínosnější, kdyby se u nás rozšířily plochy lesů, nebo chcete-li, smrkových, topolových a jiných plantáží na úkor řepky. A cena nového paliva by pak mohla klesnout. Jenže v řepkovém byznysu už je zaháčkovaná spousta vlivných lidí, a to nejen u nás.

noerf
Host
noerf

Zdeněk: Původní České lesy byli buko-jedlové. Netuším proč posilujeme smrkovou monokulturu, která pozvolna ničí Šumavské lesy.

Zdeněk
Host
Zdeněk

Přeměna našich lesů na smrkové monokultury začala už za Rakouska-Uherska. Tehdy nastala velká poptávka po stavebním dříví, a nejrychleji rostoucí dřevinou je právě smrk. Ekonomicky je výhodný, pro přírodu v tak velkém množství je to ovšem průšvih.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Zrovna Šumava je dostatečně vysoko nad mořem na to, aby tam byl smrk původní a převažující dřevinou. Smrk roste v ČR přirozeně od nadmořské výšky 600 metrů, od 900 metrů převažuje.
http://obnova-lesa.euweb.cz/VLS.pdf

PS: LesY bylY

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Topolvá plantáž? To nebude zrona nejlepší nápad. Jednak se nezbavíte monokultury, druhak bude průchodnost pro velká zvířata dost špatná.
Nehledě na to, že taková topolová plantáž vyčerpává půdu a potřebuje umělá hnojiva. A herbicidy proti plevelu.
To fakt radši dostavět Temelín, nové dva bloky v Dukovanech a vypnout uhelné elektrárny po většinu roku. A místo dotací pro biopaliva postavit do Němekca druhou dvojkolejnou eletrifikovanou železnici atd.

Carlos
Host
Carlos

nám se po plantáži prohání takové množství srnek zajíců atd. že to není vůbec hezké, dokonce si tam staví „pelíšky“ což v řepce a obilí nejde
že vyčerpávají půdu jste četl kde ? topoly mají kořeny tak hluboko jako nic jiného co by tam rostlo obvykle, navíc mají takový spád listí, které pod nimi tleje, že jsou naopak pro povrchovou půdu pozitivní !!! neznám nikoho kdo by tyto plantáže hnojil nebo stříkal herbicidy
a co se týče vaší poslední věty…tady se řeší náhrada PHM pro IAD a možná pro autobusy, co s tím má společného železnice do Nemecja, prosím ?

Alibaba
Host
Alibaba

Pro uřesnění: Plyn (směs vodík + oxid uhelnatý) se jmenuje systézní ne syntetický.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Má to jednu vadu na kráse: Už teď je v celé evropě nedostatek dřevního odpadu i dřevní štěpky. A to tak velký nedostek, že do Dánských elektráren se dováží dřevní štěpka přes oceán. Ne, nedělám si srandu, tohle je vážná věc.
A v článku není uvedena jedna podstatná informace: Energetická ziskovost. Aby se opravdu ušetřila fosilní paliva, tak je nezbytně nutné, aby na získání 1 litru biopaliva padlo méně než 1 litr nafty/benzínu. Případně ekvivalent téhož z uhlí apod.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Totiž jeden metr krychlový dřevní hmoty je cca 600 (měké dřevo) až 800 kg (tvrdé dřevo). Výhřevnost dřeva je 10 resp. 15 MJ na kilogram. Vlevo máme 6 GJ (měkké dřevo) resp. 12 GJ (tvrdé dřevo).
Vpravo máme 40 litrů biopaliva, tj. asi 32 kg. Výhřevnost nafty je 42 MJ/kg, což dělá 1,3 GJ.

Účinnost 80 % se mi nezdá, a to ani trochu.

Carlos
Host
Carlos

1m3 dřevní štěpky má 150-300 kg podle vlhkosti

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Pak to teda vychází líp. Vlevo 2 až 4 GJ proti 1,3 GJ vpravo. Ale 80 %?

Přemek
Host
Přemek

Když se chce, tak se pro to událá vše, včetně manipulace a podvodů. Komu se chce nejvíce? Korporacím a mafiím.

Milan
Host
Milan

Je vidět, že jste to nečetl celé, v tomto případě jde o technologii zplyňující právě odpadní materiál na bázi lignocelulozy na oxid uhelnatý a ten je následně pomocí vhodného katalyzátoru a přeměněn na kapalné uhlovodíky, obdobným v motorové naftě. Obdobným proto, protože mají vyšší cetanove číslo a menší obsah síry. Stačí googlit ve vědeckých časopisech.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Výrok A: „Je vidět, že jste to nečetl celé“
Výrok B: „Stačí googlit ve vědeckých časopisech.“
Čili napřed mi vyčítáte, že jsem nečetl ščlánek celý a pak mě odkazujete na obsah, který v článku není. Nepřijde Vám, že si sám sobě odporujete?

Carlos
Host
Carlos

v ČR je teď takového dřeva a dř.odpadu že to není vůbec hezký a už to není ani kam dávat a nikdo to nechce

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Opravdu? Dánové vozí do elektrárny zpoza oceánu. Přestavěli uhelku na dřevní štěpku. Otázkou je, za takového dřeva a dřevního odpadu bude nad halvu ještě za 5 až 10 let. Odhaduji, že nejméně 4 roky by trvalo zavedení takové technologie ve velkém. Stavba takové fabriky znamená proces EIA, DÚR, DSP a teprve pak se může začít stavět.

Carlos
Host
Carlos

já nevím jak je na tom Dánsko s lesy a dřevem, takže to nemohu vůbec posoudit
co však je tutovka, je kůrovec a české lesy … do lesa chodíme pravidelně a tolik vytěženého dřeva jsem za několik desetiletí neviděl…je však jasné že za 10 let může být situace úplně obrácená

ale i tak by se dali vysadit plantáže RRD na mnoha místech v ČR a bylo by to lepší než řepka, hlavně co se týče sucha

Vojtaur
Host
Vojtaur

Jezisi! To az Babis zjisti, tak nam vykaci vsechny lesy… :-/

Fedexak
Host
Fedexak

lesy se musí vykácet, protože kůrovec – protože ne lesy ale jen a pouze smrkové plantáže na dřevo, protože důraz na efektivitu a maximální výnosnost dřeva z hektaru – prostě prostě průser velebnsti..

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Ty smrkové „plantáže“ v mýtném věku jsou cca 60 až 80 let staré. Což znamená, že byly sázeny mezi roky 1940 až 1960. I kdybyste mě zastřelili, tak se to nezmění.
Takže ten „prostě průser velebnosti“ není pouhých 10 let starý a už vůbec ne „novodobě kapitalistický“, jak si mnozí myslí.

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

„Ty smrkové „plantáže““ mají ovšem skutečný původ mnohem starší, než jen 60 – 80 roků: tohle už je jen jedna z jejich dalších „generací“.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Nejsme ve při.

liberal shark
Host
liberal shark

Naše lesy byly vykázeny v průběhu XIX století. To ještě žádného Babiše neměli. A za kůrovce taky nemůže. Toho mají na svědomí zelení soudruzi.

Partneři



CSCARGO