Buď sprint, nebo čekání. Ropid vysvětluje, proč se nedaří vyřešit návaznosti autobusů na metro
Čím delší budou mít řidiči autobusů směny, tím méně bude jejich povolání atraktivní, konstatuje vyjednavač Ropidu.
Od soboty 1. června jezdí metro večer opět ve stejných intervalech, jako tomu bylo před covidovým omezením provozu. Konkrétně se zkrátily časy příjezdu souprav mezi 21. a 22. hodinou. Organizátor dopravy však připouští, že se nepodařilo s dopravním podnikem (DPP) dohodnout navýšení intervalů i u autobusů, které byly v minulosti na příjezdy metra navázány.
To podle čtenářů Zdopravy.cz přináší řadu problémů při přestupech, návaznosti do sebe nezapadají.
V metru oficiálně skončil covid. Večer bude jezdit častěji, na přestupy se však zapomnělo
„Na Nemocnici Motol je přestupní čas na autobus 180 3-4 minuty. A proto autobus odjíždí po 22:00 minutu před příjezdem metra. Na Dejvické/Vítězném náměstí je přestupní čas na linku 180 3-4/4-5 minut, proto autobus odjíždí po 3/4. Já to stihnu. Pomalejší cestující ne,“ popisuje komplikace jeden ze čtenářů.
„Není nic trapnějšího než příjezd metra 21:25 a odjezd busu s dlouhým intervalem v 21:25,“ hořekuje nad sobotní změnou další z nich.
Hledání shody
Oslovili jsme tedy organizaci ROPID, aby vysvětlila, jak se změny intervalů, přestupní vazby a návaznosti spojů plánují.
„Abychom mohli realizovat jakoukoliv změnu, musíme vydat tzv. kartu Trvalé změny dopravy, kterou každý dopravce musí odsouhlasit. V případě posílení provozu metra jsme shodu s dopravcem nalezli, u návazné autobusové dopravy nikoliv,“ vysvětluje pro Zdopravy.cz Martin Fafejta z odboru městské dopravy Ropid.
Podle něj by metro a autobusy na sebe navazovat zkrátka měly. „Stáli jsme před rozhodnutím, zda držet návaznosti s vědomím přetížených spojů metra nebo ulevit cestujícím formou kratších intervalů metra, ale bez garance návazných autobusových linek. Po roce diskusí a úvah jsme nakonec zvolili první možnost, přestože ji za ideální považovat nemůžeme,” popisuje.
Problémem podle něj paradoxně nejsou peníze, které obvykle jindy v objednávání dopravy hrají klíčovou roli. „Obecně řidičů skupiny D není dostatek a není to jen o finančním ohodnocení, ale také o pracovních podmínkách, primárně pak o délce směn,“ uvádí Fafejta.
Špička se protahuje
Před 20-30 lety byl podle něj provoz odpolední špičky ukončen po 16. hodině, dnes se doba šejdrových (špičkových) směn protahuje až k 20. hodině večer.
Takto dlouhé směny podle něj už řadu lidí od práce profesionálních řidičů odrazují. „Zkracování intervalů ve večerním období jde tedy proti tomu nabízet práci řidiče autobusů jako atraktivní povolání,“ domnívá se Fafejta z Ropidu.
Pokud se podle něj situace s řidiči na trhu nevyřeší, nepředpokládá Ropid žádné další navyšování výkonů Pražské integrované dopravy.
„U některých autobusových linek může dojít k drobné korekci odjezdů od stanic metra, ale plošné posílení návazných autobusových linek očekávat v brzké době nelze,“ uzavírá Fafejta.
Kvůli novým tramvajovým linkám a metru D se však bude v Praze autobusová doprava pomalu utlumovat tak jako tak.
Řidiči by chyběli jindy
Náměstek ředitele Ropid pro městskou dopravu Martin Šubert pak vysvětluje, jak vyjednávání s dopravci probíhá a proč by na večer nasazení řidiči chyběli zase jindy.
„V problematice rozšíření večerního či nočního provozu nehrají roli zdroje technické ani finanční, ale zcela zásadně zdroje lidské,“ uvádí Šubrt.
Jednání s dopravci tak podle něj nejsou o tom, zda někdo nějakou úpravu chce, či nechce, ale o tom, zda ji se svými zdroji zvládne, popřípadě, jaké důsledky bude taková změna mít pro jiná období provozu.
„Počet dostupných řidičů povrchové dopravy je daný a sotva stačí pro pokrytí dnešního rozsahu provozu. Dopravci i jejich řidiči dělají vše, aby aktuální stav zvládali, i tak to je možné již dnes jen s velkým objemem přesčasových hodin,“ dodává Šubrt.
Zkrácení večerních intervalů v období hodiny až hodiny a půl by podle něj mělo dopad nejen do prodloužení řady směn řidičů, ale i do toho, že jejich část by již s ohledem na potřebnou délku přestávky mezi směnami nebyla k dispozici na ranní výjezd druhý den. Tím by potřeba řidičů, kterých je málo, dále vzrostla.
Poloprázdniny v Praze končí. Po měsíci a půl se intervaly spojů vrací opět na 100 procent
Zkrácení večerních intervalů celoročně v povrchové dopravě by tak například bylo nutné vyvážit prodloužením intervalů povrchové dopravy ve špičkách třeba v březnu a dubnu, tedy prodloužením tzv. poloprázdninového provozu z ledna a února na čtyři měsíce.
„Jelikož se však nedomníváme, že by omezený provoz ve špičkách měl během roku trvat další měsíce navíc, v čemž se shodneme s dopravci i řadou městských částí, není logicky možné rozšiřovat provoz povrchové dopravy v jiných obdobích,“ uzavírá náměstek.