Buď milion elektromobilů, nebo další zelenání tekutých paliv. Česko hledá cesty ke splnění cílů EU
Nesázejme vše na elektromobilitu, chceme technologickou neutralitu, volá ministr Kupka.
Elektromobilita není podle ministra dopravy Martina Kupky jediným řešením vedoucí k dekarbonizaci. Flotila aut se spalovacími motory je podle něj v Evropě velká a je třeba hledat i jiné možnosti než masivní obměnu aut.
Kupka to řekl na akci Tour d’Europe, na které zástupci petrolejářského a automobilového průmyslu představovali potenciál obnovitelných paliv při dosahování cíle klimatické neutrality do roku 2050.
Ministr opakovaně v tématu dekarbonizace, kterou si země EU naplánovaly, zmiňuje pojem technologická neutralita. To zjednodušeně znamená, že “odchod od fosilních paliv ano, ale nechte na nás, jak to uděláme”.
„V okamžiku, kdy budete regulací zaměřovat jenom na elektrický pohon, tak to má svoje limity a ty se ukazují. Protože rychle obnovit vozový park a zajistit infrastrukturu, která by zajistila masivní dobíjení, by bylo minimálně ekonomicky mimořádně náročné,“ uvedl Kupka.
Zdůrazňuje, že nemá nic proti elektromobilitě. „Je to jen zájem otevřít další možnosti a víc spoléhat na vývoj, na výzkum vědy, tak, aby se opravdu i v Evropě rozvíjela nová řešení,“ dodal Kupka.
Řešením může být biometan
Podle rektora Vysoké školy chemicko-technologické Milana Pospíšila Česku ani nic jiného nezbyde.
„Počet elektromobilů pod jeden milion vozidel významně neovlivní udržitelnost dopravy v Česku. Aby země splnila parametry vyžadované EU pro dekarbonizaci, hlavní tíha bude muset ležet na kapalných pohonných hmotách,“ uvedl pro Zdopravy.cz Pospíšil.
Česko má od Evropské komise stanoveny dva cíle a může si vybrat, který z nich splní. Buď v dopravě nahradí 13,8 % spotřeby obnovitelnými zdroji energie, nebo uspoří 27,6 % skleníkových plynů.
V Česku se zkouší prosadit syntetická nafta. HVO je čiré, vyrábí se z tuků a olejů
K prvnímu cíli by se Česko lépe přiblížilo masivním nasazením bio LPG či CNG v dopravě, vysoký potenciál má využití biometanu ze zemědělství. K druhému pak rozsáhlou elektrifikací všech složek dopravy, ovšem za předpokladu, že půjde z velké části o zelenou elektřinu.
VŠCHT k tomu vytvořil kalkulačku, která ukazuje, co vše se musí stát, aby bylo splnění cílů reálné.
„Náš výpočet říká, že lze ambiciózní plány Evropské komise v udržitelnosti dopravy splnit, ale za poměrně drastických podmínek změny složení vozového parku a změny distribuovaných pohonných hmot na trhu,“ říká profesor Pospíšil.
Důrazná elektrifikace by znamenala motivovat zákazníky, aby nakoupili právě elektromobily, nejenom pro osobní, individuální, ale i veřejnou, osobní i nákladní dopravu.
I když Česko podle něj přistoupí k rozumné podpoře elektromobility, stále to znamená, že musí mít ještě velký podíl alternativních obnovitelných složek i v kapalných palivech.
A musí jít o kapalná paliva vyšších generací, nikoliv ta současná. „Ideálně by se měl podporovat bioplyn, respektive biometan. Česko má v současné době velkou kapacitu bioplynových stanic, které zatím vyrábějí v rámci kogenerace elektrickou energii, ale až vyprší pobídky a dotace, dala by se kapacita stanic poměrně jednoduše s malými náklady transformovat na výrobu biometanu a na biometan se dá jezdit,“ uvedl Pospíšil s tím, že by byl v podstatě v kvalitě zemního plynu.
V rámci kapalných pohonných hmot by nemělo být na českém trhu problematické získat v dostatečném množství FAME (bionafta) nebo HVO (syntetická nafta) pro výrobu nafty B7/B10, tedy se sedmi či desetiprocentním podílem bio či syntetické složky.
Problém však může být spíš výroba biopaliv za rozumnou cenu. „Protože když se do litru nafty přidá pět procent biopaliv té nejvyšší kvality, tak se to projeví nárůstem ceny třeba o pět korun na litr,“ uzavírá Pospíšil.
