Brno sleduje chodce v centru. Čísla ukazují, kdy vyrážejí do ulic nejčastěji a kam chodí
Masarykova ulice podle umělé inteligence DALL.E. Zdroj: Data.Brno.cz
Čísla mimo jiné odhalují, kdy je v Brně nejrušnější hodina celého roku.
Ve městě, kde krokodýlovi říkají drak, žirafě kůňa žulovému kokotu orloj, je možné všechno.
Podle statistik i podle mé osobní zkušenosti je tam dost lidí natolik, aby stálo za to zrušit veškerý automobilismus na té ulici. Samozřejmě kromě MHD, zásobování a IZS. Často totiž vidím, že tam jezdí i obyčejná auta, která se mezi chodci jen nebezpečně motají. Před časem jsem tam pravidelně vídal městskou policii.
Jak bylo řečeno níže, ono se do „zásobování“ dneska vecpe všechno. Je potřeba konkrétní regulace, která skutečně omezuje, ale to soudruzi z ODS nikdy nedovolí.
Největším problémem momentálně je v centru rychlost. Nejen aut, ale také kurýrů na různých druzích elektrických vozítek. Omezil bych ji na 10 km/h bez výjimky v celém centru. Třeba v oblasti kolem Jakubského náměstí rezidenti nebo zásobovači často jezdí jako totální šílenci. Kurýři pak vystrojení do mohutných chráničů často sviští např. po Kobližné rychlostí okolo 40 km/h a proplétají se mezi chodci.
Důvodů proč by někdo měl potřebovat vjíždět do centra autem může být řada, ale neexistuje žádný důvod, proč by tam někdo musel jezdit rychleji než krokem (s výjimkou IZS).
Tak ještě že po té ulici nyní chodí lidé s konkrétním cílem a ne „jen tak se procházet“, což byl v roce 2019 (zčásti pak i 2020) deklarovaný cíl tehdy (ze strany MČ Brno-střed) prosazovaného zrušení tramvajového provozu v té ulici (jako by se lidé nemohli „jen tak procházet“ např. nějakým parkem, vedlejší ulicí atd.). 🙂
To tehdy byla neuvěřitelná hloupost. A je dobře, že to neprošlo.
“ Nesleduje chování individuálních objektů, ale popisuje jejich interakci s okolím a podle ní určuje, o jaký objekt se jedná“
Takže vlastně sleduje chování jednotlivých objektů 🙂
Chodilo se na bus, který jel z Hlavního na Dolní.
Hm, jsem tam metodicky zachycen za letošní rok jenom dvakrát, zato vždy v nejsilnější odpolední hodinu. Musím to napravit a chodit více TUDY, ne Josefskou, Minoritskou, Poštovskou a Kozí.
Dal bych čidlo na brněnské hlavní nádraží, povede to ke zjištění, že kapacitně nestačí. Jen by čidlo mělo šok z hybnosti lidí při změnách již ohlášeného nástupiště, často doslova na poslední chvíli.
Nic proti čidlům, když stát si neuhlídal ani vyšší porodnost na konci prvního desetiletí tohoto milénia a teď se všichni diví, že chybí kapacita na středních školách.
Jako Brna neznalý vesničan, mám na umělou inteligenci DALL.E., nebo na Data.Brno.cz jeden triviální dotaz:
– kam se přes Masarykovu ulici jezdí po té třetí koleji, co je tam namalovaná?
Mějte s umělou inteligencí trpělivost, ona se na těch datech učí. Narozdíl od přirozené inteligence těch, které si ti z daní platíme…
Přesně. Trpělivost s umělou inteligencí bych měl, ale nemám ji moc s městem, které si na oficiální stránky dá takový mimózní obrázek.
Když se holt někde nedostává té přrozené inteligence, tak si tam holt musejí vypomoct tou moderní „imitací“, která se zatím ještě učí.
Do Bradavic, přirozeně.
Děkujeme městu Brno za zjištění, že nejvíc lidí je ulici, když všichni někam jdou.
To za těch 140 tisíc a potažmo až 7 milionů z dotace stálo.
Důležité je, že se podařilo vymyslet, schválit projekt a může se čerpat.
Přes týden lidi chodí do práce a přes víkend ne, kromě těch, co pracují o víkendu.
Vliv počtu chodců ma náměstí na prodej salámů v Žabce zjišťujeme.
Brno předpokládá, že čím více chodců, tím více prodaných salámů; do té doby než dojdou salámy nebo chodci.
A kdyby totéž nainstalovali na železniční stanici, zjistili by to samé. Nejvíce hybnosti by zaznamenali když jdou lidé z práce v tu samou dobu a v pátky, kdy houfně jede mládež domů.
Argementem odsouvačů je ovšem tvrzení, že ten frmol s nádražím vůbec nesouvisí.
Z článku jsem bohužel nepochopil, kdy, kde a k čemu město Brno ta několikaletá sledovací data.prakticky využívá, nebo jestli je alespoň někdy někde využilo
Vybavila se mi nedávná brněnská epizoda z rekonstrukce Mendlova náměstí, kde samozřejmě senzory nebyly, takže tam asi nikdo z povolaných nevěděl odkud kam chodci přecházejí (mezi jakými spoji přestupují) a tak se to asi mohlo udělat na první pokus pro chodce uživatelsky velmi nevstřícně, (tedy blbě).
Dělají z nich prezentace na data.brno.cz
Ale při svém rozhodování se nenechají nějakými daty zmást. Což je ostatně pro Čé eR typické. Narodí se spousta dětí a o tři roky později jsou všichni v šoku, že je málo místa ve školkách. Tak se další tři roky připravuje výstavba školky, a potom další šok – je málo místa na základních školách!
Tak když ono se po třech letech přípravy míst ve školkách zjistí, že volnych míst je vlastně dost ( silné ročníky odešly) tak proč se namáhat se školama, čas to vyřeší stejně jako školky…
Jo. Ve výsledku jsou úřady zaskočeny nedostatkem místa na hřbitovech – celou dobu byli lidi v pohodě, a najednou, z ničeho nic, se prostě sebrali a umřeli, v 90 letech. A co teď chudák úředník, ještě ani školku nezkolaudoval a teď aby k ní přistavěl kolumbárium…
Chodce i dopravu?
Chodci jsou doprava. V daném místě pravděpodobně zdaleka nejsilnější typ dopravy…
Když se zamyslíte nad stánky na Svoboďáku, tak někudy se to tam přivézt musí. Stejně tak Zelný trh a ten pomník by na zádech nikdo neunesl.
Stánky fungují jako drive-in nebo je primárně pro chodce?