Brno shání velké tramvaje, DPMB vypsal tržní konzultaci
Tramvaj v Masarykově ulici. Foto: KDU-ČSL Brno-střed
Dopravní podnik města Brna začíná s přípravou možného nákupu velkokapacitních tramvají. Vypsal takzvané předběžnou tržní konzultaci, v kterých zjišťuje u
Jen aby to posléze (při faktické soutěži) nedopadlo jako v Ostravě – že se ze škodováckých „vysokokapacitních“ nějakým neznámým kouzlem stanou „středněkapacitní plus“… 🙂
V tomto článku se vytratilo slovíčko „obousměrných“. Podle všeho jde o zakázku na budoucí náhradu obousměrných KT8 jezdících na 8…tedy budou jezdit Líšeň, Mifkova – Nemocnice Bohunice. Současné KT8 mají kapacitu 231 osob, délku 31,2 metru, 5 dveří na každé straně, otočné podvozky a bylo jich v Brně celkem 38 provozních (možná stále je). Pokud jde o zastávky na lince 8, tak některé jsou řešené v současné době tak, že se tam KT8D5N dlouhá 31,2 metru vejde víceméně skoro přesně. Ty tramvaje pro Petrohrad níže v diskusi nevypadají vůbec špatně, ale přesah 3 metry by téměř jistě znamenal nutnost určitých… Číst vice »
Obousměrnost v tom článku je schovaná ve větě „na každé straně vozu musí být nejméně nejméně 5 dveří“. Ledaže by to bylo něco jako T5C5, ale to nneí pravděpodobné 🙂
To ano…ale patřila by i do první věty článku či do nadpisu 🙂
Požadavek na plně otočné podvozky je zajímavý.
Vcelku logický, ony ty neotočné podvozky přinášejí problémy jak pro vozidlo, tak pro tratě. Obzvlášť v obloucích.
To měl být ze strany pana Jůzy jazykový špílec – jako že plně otočné podvozky jsou otočné o 360 stupňů.
no je to pak univerzalni nastoroj: stroj na prepravu cestujicich a hoblik na zelezo v jednom. otocne podvozky jsou jednozncne vyhodnejsi diiky mensimu namahani koleji v oblouku. sikana na cesky by mohla vypravet.
Pominu-li plnou otočnost o 360 stupňů jako technický nesmysl, zkušenosti ze světa praví, že kupodivu nejmenší opotřebení kolejnic nepřináší otočné podvozky jak je známe z T3 ale koncepce „Kurzgelenkwagen“ (u nás KT4, na západě stuttgartské vozy z Esslingenu a vozy Hansa z Brém, které pokračovaly plynulou vývojovou řadou až k Siemens Avenio a Solaris Tramino Jena.
Asi tím nebylo myšleno otočnost o 360 stupňů, ale to, aby už do Brna nedodával nikdo nic jako „hoblík“ 14T „Porsche“. I když tenkrát papaláši vyřvávali, že hluk ani opotřebení kolejí URČITĚ nejsou způsobeny neotočnými podvozky…
Jinak se obávám, že brněnský rozpočet bude nejprve potřeba zalátat a pak počkat na vytvoření rezerv. Což koliduje s porřebou vysát z EU 85 % finančního krytí nákladů do konce příštího roku.
Brno by potřebovalo spíš něco na způsob povrchového metra, tedy něco do čeho se vleze těch třeba 400-500 lidí, je v dílnách přeskládatelné a po oddělených tělesech se může pohybovat kolem 80km/h. k tomu by se hodily nějaké úpravy páteřních tratí aby v nejkritičtějších místech bylo zajištěno oddělení d povrchové dopravy.
V Drážďanech, tedy městu ještě o něco větším jak Brno, si také vystačí s klasickou tramvajovou sítí. Jenže tam je tramvaj o délce 31 metrů tou nejkratší, co v síti potkáte (pro šťouraly – T4 v 3vozových soupravách), spíš tam narazíte na tramvaj o délce 43-45 metrů.
To v Brně si teď vesele staví 20metrová EVO2 a na ty opravdu vytížené linky chtějí nasadit 31metrové vozy. Strašná bída.
A frut dokolečka. Na linku 10 dáme KT8 (ideálně dvojmo), tam přece nové vozy nejdou potřeba.
To je ironie, nebo to myslíte vážně?
Jo, ale v Drážďanech mají všude široké bulváry a hodně místa, protože tu historickou zástavbu jim odmetl nálet z konce války. V Brně je spousta míst kde se ty tramvaje nevejdou – ať už při stání před křižovatkou, nebo 2 za sebou na zastávku atd.
Tak linka 8 nevede po samostatném tělese nějakých 2,2km ze 14 (z toho frekventovanou komunikací je kouze ten kousek Olomoucké a Křenová), takže ohánět se úzkými uličkami je trochu mimo (zvlášť, když tramvaj musí splňovat nějaký průjezdný profil a pak je jedno, zda má 10 či 50m, pak je problémem jen nastavení semaforů). Na d-1 se taky upravily zastávky, když se tam proháněly soupravy 2xLF2 (tedy 46m). Navíc – dnes udávaná obsaditelnost KT8 je z hlediska požadované hodně nepřesná – v době zařazení do provozu (návoz dělnictva na jednotnou směnu do fabrik) se běžně udávala obsaditelnost v 8os/m2, dnes je… Číst vice »
no jede nějakých 2,5 km, napřed najede na Nezamyslovu, pak Táborskou, pak projede Životského, pak jak říkáte a pak jen podjede tím uzounkým tunýlkem k hlavnímu nádraží, projede až na nové sady, kde jede po zcela oddělené trati od zastávky Soukenická. Pokud máte pocit, že Táborská s Životského není frekventovaná doporučuji vám se tudy zkusit projet v době ranní či odpolední špičky, nejlepší je ranní do centra. Délka tramvaje samozřejmě má vliv čas, za jaký daný oblouk překonát, holt jste stále ještě v oblouku a zrychlovat nemusí být moc dobrý nápad.
Jo a ta kapacita bude dle staré či nové normy. Zkuste nacpat 8 lidí na m2. KT8 budou mít tabulkovou kapacitu podle té staré normy, ne? Tedy 8 lidí na m2. Zkuste nahnat 8 lidí na m2 a pak se jich zeptejte, zda budou ochotni cestovat takto a jak dlouho… 😀 Tolik k tomu, jak se tam další ještě relativně v pohodě vejdou. Když přijede narvaná tramvaj, raději si počkám na další, než bych jel jak sardinka ve vlastní šťávě. Pokud tedy požadují kapacitu tramvaje dle staré normy podle normy novější, tak by se tam při aplikaci staré normy mělo… Číst vice »
A sakra, máme to tu zas. Výmluva na „specifické podmínky“.
Tak dobře, pominu tedy teď fakt, že i v Drážďanech mají čtvrti na předměstí, kde tramvaj jede ve vozovce.
Bern – tramvaj v pěší zóně, úzké uličky – tramvaje délky 42 metrů no problem.
A stejné je to kdekoliv jinde na západě.
Jenom Rusko a přidružené gubernie stále fungují na principu délek PCC resp. 2xPCC a dost.
Ještě kdyby tam jezdili tak často jak v Brně.
Ono je pak asi jedno jak se tomu bude přesně říkat, jestli povrchové metro, nebo tramvaj, jestli by měla jednotka na délku těch 30-60m, dle konfigurace. navíc Drážďany mají i poněkud odlišnou geografii a zcela jinou dopravní síť. U Brněnského systému by, podle mne, mělo jít o to že se použijí jak dlouhé soupravy pro hodně lidí, tak se kritické úseky dají pod povrch. Ano, dá se se vztekat že by pod povrchem měly být auta a ne tramvaje, ale vzhledem k profilu například tratě „1“ je jednodušší táhnout pod zemí šalinu od Janáčkova za Kotlářkou a od Jungmannovy za… Číst vice »
Vzdyt Brno ma idealni podminky pro Metro nebo podpovrchovou tramvaj, ci vlak, to je celkem jedno, preferuji nazev metro. A dokonce muze byt postaveno milanskou metodou ve vetsine pripadu…
Jde o předběřnou tržní konzultaci (singulár), není takzvaná, je obsažená v ZZVZ. To je pro upřesnění.
díky za upozornění!
Jak se pozná východní Evropa od západní – ve východní Evropě je tramvaj s 31 metry považována za dlouhou, v západní za krátkou.
Nebýt Brna, tak je dodneška v zákoně/vyhlášce limit na délku soupravy 30 metrů. A i tehdy pro provoz trojčat si Brno muselo v moudré západní Evropě vyjedna výjimku, aby moudrá západní Evropa povolila 40m soupravy. Moudrou západní Evropou myslím Prahu, konkrétně tam sídlící úřady, rozhodující o tom, co je dovoleno a co ne. A dnes je dovoleno 65 metrů.
PS: Nevím o tom, že by některá brněnská vozovna byla zařízená na servis vozidel výrazně delších než KT8. Přestavba vozovny by vyšla draho.
Až na to, že Pisárky zrovna dostavují/přestavují, tak kdyby s tím synergicky počítali, tak mohli mít „delší“ vozovnu v ceně.
Kde v Pisárkách je místo na novou halu ústředních dílen?
To je pěkný, že to vyjednali. Dokonce je i pěkný, že na d-1 ty soupravy provozujou. Ale evidentně se někde zasekli a na další přecpané linky jako je d-8 nebo d-12 se jim nechce šahat. A nákupem vozů délky 20 metrů, max. 31 metrů to dorazili.
A co přemýšlet nad možnosti že na d-12 bude jezdit souprava dvou 20m vozů?
Jen budeme muset počkat až se vrátí zpátky do Komárova
Je to i jeden z důvodů, proč se staví 20m vozy s mnohočleným řízením. Je záměr je tam po zprovoznění komárovské tratě též vypravovat.
No v Plzni jsou k mán í relativně zánovní….
Aspoň by se radní brněnští měli snažit o zlepšení vozového parku v tramvajové dopravě, autobusy jsou OK. Chce to i nové trolejbusy. A tak jasně, Ostrava na to má miliardy, ale Brno musí soutěže zrušit kvůli „nedostatku financí“ , už ani nevěřím těm novým vlakům, je šance, že přijdou o dotace..divím se, že zdopravy o tom nic nepsali, na jiných stránkách to bylo, že se řeší zadlužnenost..takhle by neměl vypadat jeden z největších krajů republiky, vlastně 2.nejdůležitější..
Mícháte tramvaje – město a vlaky – kraj.
Nepřijde vám blbé někomu radit, aby konečně začal dělat to, co už nějakou chvíli dělá? Nebo komentujete článěk aniž byste četl byť jen nadpis?
Podle mě vysokokapacitní šalina vypadá takhle: https://eng.belta.by/images/storage/photonews/000174_134278_big.jpg
„Tramvaje by měly být 29 až 31 metrů dlouhé.“ – ale nevím jak kritický je tento požadavek. Nicméně přesah 3 metry (tedy 10%) nad maximum, to už je přece jenom dost.
Já jen říkám, že by to odstupňování mělo být takové větší. Ta souprava Varia2 a varia 1 má kapacitu tuším +-270 osob. Tak by to chtělo tedy požadovat nějakou dlouhou „mrchu“ pro 300 lidí a ne 230.
Řekl bych, že na té délce bude DPMB striktně trvat, protože v interních materiálech jsou některá nástupiště zastávek vedena pro odbavení dvou souprav zároveň a pokud by se sešly tyhle dvě tramvaje za sebou, nevešly by se tam.
Ale musím uznat, že na první pohled je tramvaj pěkná. 🙂
Nejde jen o zastávky, ale i o velikost a kapacitu smyček a použitelnost při realizaci náhradních doprav. Kdo bydlí v Brně, moc dobře ví, o čem mluvím…
Ano, to taky.
Proto je to „tržní konzultace“. Zalíbí-li se v procesu konzultací trochu jiná (zde delší) tramvaj a usoudí-li se, že je pro Brno ta délka schůdná, následující výběrko se vypíše s parametry takovými, aby se do něj vešla.
Uvidím, jaké budou nové škodovky v Ostravě, ale tohle by se mi líbilo i do Ostravy.
Uspořádání sedadel 2 + 2 ve vozidle pro MHD s častými zastávkami je nesmyslné, navíc i šířka 2,5 metru je v českém prostředí už dost velká a vyžaduje krátké moduly článků kvůli poloměrům oblouků. Za mnohem rozumnější bych považoval střídavé uspořádání sedadel „2 + 1 / 1 + 2“ třeba i v užších skříních, umožňující mnohem snazší výměnu cestujících na sedadlech u oken (často právě kvůli obtížné výměně cestujícími neobsazovaných), přičemž dostatečně široká (byť klikatá, ale to při velkém počtu nástupních dveří nemusí vadit ani opticky) ulička mezi sedadly zvětšuje prostor pro stojící cestující. Nechápu, proč nějak takto nebyl řešen… Číst vice »
Jestli to není dělané na sovětský rozchod 1524mm kde je víc místa na šířku. Potom mají ve vlaku i 3+3. Jinak souhlasím, dvojsedačky ve větších městech s velkým počtem nastupujících a vystupujících jsou dost omezující. I Takové 14T a 15T mají problém s úzkými uličkami kde se těžko prochází i bez zavazadla, sedící v první řadě musí vstávat a uvolňovat místo těm u okna a podobně.
Rozchod nemá na šířku vozidla vliv.
Ta je dána povoleným obrysem vozidla. Ten není odvozen od rozchodu.
Tady se plocha pro stojící řeší požadavkem na dveře v obou směrech, kdy většina stojících je poblíž dveří, obdobně jako v metru.
Jistě, ale mně nešlo prioritně o větší plochu pro stojící cestující (to by byl jen druhotný efekt), ale o prostřídání dvousedadel s jednosedadly za sebou tak, aby bylo možno se na sedadla u oken i z nich dostávat bez toho, že by cestující sedící u uličky byl nucen vstávat a pouštět toho druhého k oknu či od okna, což je při uspořádání dvousedadel stále těsně za sebou nezbytné – příliš to nevadí jen u „čtyřek“, kde se většinou nějak protáhnout lze, ale u jednosměrných vozidel je většina sedadel orientována na sezení čelem ke směru jízdy („letecké uspořádání“), a tam už… Číst vice »
Spíše budou mít dveře na oboustrannách, protože se bude jednat o obousměrné vozy. Aby se nemuseli otáčet na smyčce. Ideální pro linku 8, která má jednu konečnou bez smyčky.
Jenže pokud tam chcete otočné podvozky, uličku pžes 60cm těžko dostanete. A lepší je pak na podesty nacpat 2+2 než 2+1 s hluchým prostotem vedle jednosedačky (a využít ten prostor pro stojící na hraně schodu je o ústa) či ten nesmysl 2+1,5. A když chcete x-sedadel a dveře na obou stranách, pak je tam buď podvozek nebo dveře (případně kloub), takže jinak než 2+2 se do požadavků stejně nevejdete (nehledě na to, že kvůli přísnějším normám na tuhost vozu než v dobách T3 a KT8 jsou vozy o stejné délce těžší a sedačkami 2+2 se tak reguluje i max. provozní… Číst vice »
Co je na širších sedadlech nesmyslného? V realitě to funguje lépe než sedačky naproti sobě.
jj, babka z taskou ji muze mit vedle sebe a neobsazuje tim dalsi sedacku. stejne tak pubertalni milenci…
Že by konečně nové vozy do Líšně?
V roce 2094😀?