Brněnský dopravní podnik vrací do původní podoby tři trolejbusy, na dokončení čeká „kavárenská“ tramvaj
Trolejbus 22 Tr při renovaci ve vozovně Komín. Foto: DPMB
Renovace čeká vozidla, která je ještě možné vídat v běžném provozu.
V roce 1980 ještě do Brna přišla z výroby 9Tr? No, tak to je mazec.
Vzhledem k tomu, že nultá ověřovací série 14Tr byla vyrobena v někdy na přelomu 1981/82, tak ano. A nejen do Brna. 🙂
Máte pravdu, neuvědomil jsem si tehdy, že se vozím v prototypu.
Do Bratislavy prišli posledné 9TrHT v roku 1981. Áno, ten typ sa vtedy ešte vyrábal.
Já jsem z těch, kteří neměli rádi poskakování na listových perech. Vlnovce v 14Tr byly velký krok vpřed. Snad vůbec nejkomfortnější byly na tohle vozy Škoda Sanos 200Tr díky obstarožní licenční katoserii Mercedes, jenže tak vysokou podlahu do města opravdu ne.
To je pravda, Škoda 9Tr bola v roku 1981 zúfale zastaralá. Ale to bola aj T3. Aspoň že 9Tr mala už od výroby tyristorovú výzbroj. Sanos bol pohodlný nielen pre cestujúcich, ale aj vodičov.
22Tr byl velice povedený a taky pohledný trolejbus.
Tajne som dúfal, že DPMB do zbierky retrovozidiel zaradí aj Karosu B961.
Nějak jsem se ztratil. On má DPMB za tu „nostalgickou 14Tr“ nějakou náhradu do normálního provozu? Protože jasně, chápu, tu 22Tr nahradí nová 27Tr, ale každej krátkej provozuschopnej trolejbus se v Brně sakra hodí.
Nových 27Tr bude celkem 40 ks, to je dost na to, aby nahradily všechny zbývající 15Tr, 22Tr, 25Tr a ještě i zbývající 14Tr, kterých už také moc není.
Ajo, to dává smysl 😉 Za normálních okolností by mi vrtalo hlavou, zda je to rentabilní nahradit krátkej trolejbus dlouhým, ale oni to pánové z DPMB mají propočítaný. Prodloužení taktů, přesun techniky atd. I kdyby nic jiného, tak tohle počítání jim jde. (To je víceméně pochvala) 🙂
Díky všem, kdo se o to zasloužili, zvlášť v dnešní době.
Líbí se mi pravdivé pojmenování, že končící trolejbusky budou zachovány jako retro pro občasné retrojízdy. Protože lidská paměť vytěsňuje vše nedobré. Takže po letech se vyplatí běžným cestujícím nějaká ta retro jízda. Neboť si připomenou tehdejší úroveň = velmi pravděpodobně si pasažér po retro jízdě začne vážit současného = bude míň brblat.¨ Stačí se projet Škodou Favorit/105 kterou jezdí např. někdo ze sousedství a hned člověk si víc váží svého současného autíčka… Třebas na tehdejší slabinu škodovek, že přední dekl už při menším nárazu měl tendeci prorazit sklo do kabiny = tož trefná přezdívka „La guillotine“ (takový ten zabíjecí stroj… Číst vice »
Nevím, jestli si zrovna pasažér po jízdě 22 Tr začne vážit novějších trolejbusů… Aneb 25 Tr ani 31 Tr rozhodně lepší ani pohodlnější nejsou. Snad jen 26 Tr bude mít šanci ve srovnání vyjít lépe a to nejspíše jen a pouze díky klimatizaci.
I toto by byl pozitivní výsledek. Neboť proč se nepoučit z minulosti, když vyrobili lepší, než se vyrábí dnes?
Ještě nedávno byste si o nějaké 21Tr resp 22Tr mohl nechat jen zdát, o klimošce se snad bavit nebudeme, protože v městském provozu je klimatizace absolutně neekonomická a neefektivní vzhledem k čtnosti otevírání dveří ve vozidle, a cestujících, kteří už z přesvědčení musí otevírat okna!
Okna se dají uzamknout, kupříkladu..
Doporučuji vyzkoušet brněnskou MHD v létě (25 stupňů celsia) a to ve dvouch módech…třeba bus č. 84 po „městským okruhu“… jednou s klimou, podruhé bez klimy…pořadí nechám na Vás…poté se zde můžeme podělit o Vaše poznatky…:)
Přesně tak. 22 Tr má bezknkurenčně nejlepší řešení interiéru včetně pěti dveří. A dseign na svou dobu prvotřídní nadčasový. Fakt chyběla jen klima.
Tak zrovna ty půldveře před a za kloubem EE. Před kloubem raději dvousedačku a la 15TrM a ve vleku dvoje plnohodnotné dveře.
Aha, takže pět dvěří u 22Tr je mňam, u 31Tr fuj…
U 22Tr rozdělují „dveře navíc“ dlouhý úsek od druhé nápravy po konec kloubu. U 31 Tr je sice 5 dveří, ale tento dlouhý úsek bez dveří je zachovaný a první troje dveře jsou na velmi krátkém úseku, tedy zbytečné.
Obávám se, že poznávání výhod a nevýhod deformační zóny Škody 120 je zážitek sice do konce života, ale jen na zlomek sekundy.
Rozhodně nemohu doporučit. Jeďte raději na běžkách do lesa, na hubu se napadáte i tak dost.
Proto jsem nejstaršímu prckovi vysvětoval, že sousedovému Fako z 1990 (co má asymetrické logo) se radši vyhýbat a pokud už tak nesmí na přední sedačku. Ledaže by pan soused demontoval přední dekl
Deformačná zóna u moderných áut býva od čela až po motor. Platilo to už pre Škodu 742.
Tady šlo o nevhodné uchycení (panty) předního deklu, které při nárazu šlo do skla, sklo povolilo , takže to prošlo do kabiny, no a hrůza… Proto ta přezdívka „pojízdná gilotina“
Škoda favorit je úplně jiná liga než zasrans 105ka. Já sem mnel favorita a nedávno sem si vyzkoušel jaké je ho řídit po letech ..byl sem nadšený. Mnel sem několik aut ale ty nové auta už nemají koule..sama elektronika ..
Užovka byla taková nejistá ve srovnání se eMkem. A taky ve srovnání s sociailistickým Fako, než jej předělali po 1990 (myslím verze, kdy původní mělo logo asymetricky na masce, zatímto vylepšená verze Fako měla logo uprostřed = jak Kyklop).
Anebo jsem jel s nějakou dobastlenou/neseřizenou
Stejně jako nerozumíte železniční dopravě, nerozumíte ani autům. Přední kapota u řady 742 se totiž programově lámala napříč v půlce. A protože vepředu NEBYL motor, přední část vozidla byla účinnou deformační zónou navzdory mýtúm o bezpečných žigulech.