Boom má prvního zákazníka na nadzvuková letadla. Patnáct jich kupují United Airlines
Vizualizace letadla Boom Supersonic Overture v barvách United Airlines. Foto: UA
První cestující by měl letoun přepravit v roce 2029.
První cestující by měl letoun přepravit v roce 2029.
Jj, to by mě zajímalo, ci vzletne dřív – Boom nebo Boeing 2707
“Doba létání nadzvukovými letadly skončila po tragické nehodě Concordu Air France v roce 2000.”
Doba létání nadzvukovými letadly neskončila po nehodě letounu Concorde v roce 2000, ale během letecké krize po 11.září až v roce 2003. Poslední komerční let 23.10.2003.
Máte pravdu, díky za upozornění.
Objednávek na Concorde bylo původně taky dost.
Nevím no. Nechci brát nikomu ideály a snahu něco udělat, to je jistě pěkné a chválihodné, ale celkově mi přijde obraz diskutabilní. Zaprvé operují s „carbon free“ létáním, přitom hodlají záviset jen na „biopalivech“, což není nic převratného ani inovativního a spíše záleží na tom „kdo tam co naleje“. Jsem zvědavý na ten jejich experimentální letoun, tedy jestli pustí čísla. Kritické budou motory, ty určí ekonomiku a parametry a o těch vůbec nemluví. Výkonné moderní vysokoobtokové motory nepřipadají v úvahu, jestli mi tedy něco neuniká, nadzvuková letadla většinou uplatňují přídavné spalování u motorů s malými obrokovými faktory a to není… Číst vice »
V letectví se nevyznám, tudíž nemám vyhraněný názor, ale: angažmá United v této akci chápu jako signál, že úplně totální nesmysl to asi nebude. Nebo? Jasně, i velké a úspěšné společnosti dělají občas špatná rozhodnutí, ale těch dobrých mají více 🙂
angažmá united bych viděl hlavně v tom, že se o něm bude psát … a víceméně zadarmo. pochybuji, že by se jednalo o závaznou objednávku spojenou s převodem peněz.
nicméně – nechci být negativní – ale když vidím, jaké starosti a problémy provázely schvalování a uvádění do provozu u vlastně všech posledních nových typů (či modernizací) – 380, 777, 787 … tak bych byl velmi opatrný s tím termínem 2029.
Ani ne, tam se angažuje více aerolinek a je to svým způsobem PR. Oni nenasmluvňují nic závazného, ale „pokud se to povede, schválí, bude bezpečné a vyhovujících parametrů, tak bychom brali to a to“. A zase aerolinka nemá důvod nepomoci, pokud se někdo reálně snaží, což tady se snaží, minimálně už dělají na experimentálu.
Já to neodsuzuji, to ani náhodou, jen jsem zvědav na reálné parametry. Vyrobit nadzvukový letoun nebude problém. Vyrobit takový který nebude produkovat hluk jako stíhačka, bude mít přijatelné ekonomické parametry a projde náročným testováním pro civilní provoz, to už je celkem výzva.
pokud bude toto eko palivo z biomasy, která je vytvářena komerčním zemědělstvím (rozuměj naším), bude to znamenat, že se do výroby ekopaliva dá 15x více energie, než se z něho získá. Jednoduše řečeno – biomasa není ekologická a už vůbec ne CO2 free či udržitelné palivo.
Spíše to můžeme považovat za opak, protože často to rychleji ničí motory, než „čisté“ palivo. V tuto chvíli je ekologické tyto ekopaliva nepoužívat/nevyrábět.
Jsou biopaliva první, druhé, třetí a čtvrté generace. 1. Generace = intenzivně pěstované potravinářské suroviny (obilí, kukuřice, řepka…). Trvale neudržitelné, energetická návratnost velmi malá, negativní vliv na půdu a její ekosystémové funkce. 2. Generace = extenzivně pěstované rychle rostoucí traviny a dřeviny (energetické topoly a vrby, ozdobnice apod. Trvale udržitelné, nevyžadují hnojení ani pesticidy, ukládají více uhlíku do země a přispívají tak k půdní organické hmotě, obnovují ekosystémové služby, dají se pěstovat i na brownfieldech nebo při rekultvacích. 3. Generace = biopaliva ze sinic a řas. Řada z nich ukládá sacharidy nebo lipidy v množství až 70% v sušině. Dají… Číst vice »
Díky za vysvětlení, dobrý komentář
Energetické plodiny 2. generace se už celkem pěstují, ale jejich transformace do kapalných paliv není ještě tak průmyslově rozšířená. Podobně snahy o pěstování energetických řas. Nicméně se to pomalu rozjíždí.
Nechci se hádat, ale ta paliva 2. generace prý taky nejsou pro přírodu nic moc. Snad kvůli rychlému vyčerpávání půdy.
No je my tu máme AGROřepku…
Genialita Concordu spočívala mimo jiné v tom, že jeho motory RR Olympus nepotřebovaly pro udržení nadzvukové rychlosti přídavné spalování, a to díky systému regulace vstupu vzduchu. Tudíž byly sice úspornější než vojenské motory, ale i tak tam ten vír v nádrži byl, o tom se nemá smysl přít. A já si nejsem úplně jistý, že technologie pokročila do té míry, aby bylo možné vytvořit zároveň úsporný a „rychlý“ letecký motor
Jj, ale na tu akceleraci přes zvukovou bariéru přídavné spalování potřeboval. Cit: For the transonic acceleration it is switched on at climb power at M0.95, then off again at M1.7 – a run of between 10 and 15 minutes dependent upon aircraft weight and outside air temperature
Regulaci vstupu potřebujete pro supersonické motory v každém případě, musí se odchýlit šoková vlna a zpomalit proudění nad pozdvukové než vejde do kompresoru. Vstupy jsou pravá aerodynamická magie u supersoniců.
Tady je to hezky popsané:
https://www.heritageconcorde.com/engines-main-menu
Nie úplne nutne. Concorde používal prídavné spaľovanie len pri vzletoch a zrýchlení cez transsonické pásmo; bolo to doplnené dodatočne ako kompenzácia za zvýšenú vzletovú hmotnosť. Prototyp Tu-144D afterburner prakticky nepotreboval. Supercruise dnes bežne zvládajú moderné vojenské stroje – motory Pratt & Whitney F119 (F-22), EuroJet EJ200 (Eurofighter), GE F414G (Gripen) sú všetky schopné udržať nadzvukovú rýchlosť bez prídavného spaľovania. Spotreba je samozrejme aj tak vysoká. Boom dokonca tvrdí, že tvar lietadla má výrazne znížiť sonický tresk, pretože sa rozloží na výrazne väčšiu kontaktnú plochu, ale aj tak som skeptik… Je dosť možné, že technologicky sme skutočne v bode, keď sa… Číst vice »
Udržovat ano, ale ta akcelerace, hlavně za zvukovou bariéru. A bohužel přídavné spalování má naprosto brutální dopad na spotřebu. Je pravda, že jdou udělat i výkonnější motory bez přídavného spalování, ale pořád nemohou být s vysokým obtokových faktorem a vyžadují vysoké výstupní rychlosti plynů, což se rovná opravdu velký hluk a velká soptřeba proti tomu na co jsme zvyklí u dnešních tubofanů. Takže třeba o 30 % větší spotřeba by vlastně byla OK, ale to je dost optimistické. Jsem na to opravdu zvědavý. S tím sonickým třeskem souhlasím, jsem dost skeptický, přeci jen to není klasický hluk, ale šoková vlna… Číst vice »
Jo, bylo by to hezký, ale už si to jaksi nemůžeme environmentálně dovolit. Spotřeba paliva během nadzvukového letu (a především během fáze zrychlování/prorážení Machovy bariéry) je několikanásobná oproti běžnému letu.
Environmentálně si to dovolit můžeme, dokonce je to žádoucí z hlediska oddálení příští doby ledové, která naše potomky nevyhnutelně čeká. Ale finančně, technologicky a akusticky to nejspíš neprojde, určitě ne v uvedených termínech.
Hlavní problém jsou motory, pro tak malej trh se nevyplatí je vyvíjet.
„Environmentálně si to dovolit můžeme, dokonce je to žádoucí z hlediska oddálení příští doby ledové.“
Mně teda ve škole tvrdili, že po tomhle rychlém oteplení bude následovat bryskní a dlouhotrvající glaciál, protože změny v atmosféře a oceánském proudění zazdí slabší příkon od Slunce, tj. naopak si dobu ledovou přibližujeme. Ale OK, pave69 to asi ví líp než docenti meteorologie, geologie a klimatologie. Asi jdu vrátit diplom.
tak já můžu přihodit, že se aktuálně na VŠ řeší, jak a kde budou extrémy počasí na celém světě. U nás to opravdu, jak tvrdíte, zatím vypadá na dobu ledovou (při nejhorším)
Možná chcete říct, že v Evropě se může ochladit kvůli zpomalení Golfského proudu? To je sice možné, ale v Africe a na Blízkém východě bude tepleji, nebude tam voda, nic tam neporoste a všechny tamější národy se vydají na pochod do Evropy. „Migrační krize“ oproti tomu bude nepodstatná poznámka pod čarou.
Ostatně revoluce v Sýrii byla způsobena několikaletým nedostatkem srážek, což Assad nebyl schopen vyřešit a svoje lidi nakrmit.
Už je to holt tady, ale mnozí stále žijí ve své bublině „když nemají chleba, proč nejedí koláče“.
Právě ti docenti, když někdy přednáší na youtube, mluví o tom, že předminulou Zimu byla Země v periheliu, takže největší teplo v Zimě a Létě. Za necelých 100 let bude v Zimě Země v aféliu, takže bude zima v Zimě i Létě. Vypouštění skleníkových plynů nás o doby ledové zachrání stejně, jako nás před pár staletími zachránilo čínské rozkládání uhlí na oxid uhličitý aspol.
Ovšem, jak víme z Rozstřelu, mladí nevzdělanci to vidí jinak. Úkolem nás v současné střední generaci je ochránit civilizaci od dnešních mladých, aby ji dnešní mimina mohla převzít v lepším stavu, než je dnes.
Cože co? Perihel a afel jsou body na dráze Země kolem Slunce (průsečíky delší poloosy), tedy opakují se každý rok. Nebo jakej afel myslíte? Dnes je léto na severní polokouli zmírňováno tím, že je Země zrovna v tu dobu dál od Slunce. Ale globálně to nemá význam – máme ještě jižní polokouli, a tam právě nastane průšvih. 😉 Vyšší globální teplota způsobí mnohem větší srážky na pólech (obzvláště jižním, ale oba jsou dnes v podstatě srážková poušť), a to spolu s oslabováním sluneční aktivity způsobí silnější sněžení v zimě, vzroste odrazivost povrchu Země. Za několik tisíc let se trend oteplování… Číst vice »
V aféliu bude Země přesně za měsíc, zhruba 4. července a nastává každý rok, to jsme nejdále od Slunce na ne zcela kruhovém oběhu. Perihelium, kdy jsme nejblíže Slunci, nastává vždy zhruba 4. ledna.
No a to není navždy.
Kolik toho zhltne taková uhelka? Asi tak 1 tunu za hodinu na každý jeden MW výkonu. Belchatów tím pádem žere až 6000 tun za hodinu, když jede naplno. Kraftwerk Neurath v Německu je na tom podobně. A toho si nabijete bezemisní elektromobil. Vlastně i žárovka je bezemisní, sama o sobě CO2 neprodukuje.
Pointa?
Tak určitě 🙂 Aneb slibem nezarmoutíš 🙂