Boj o státní postrk nákladních vlaků. Hledají se peníze, vhodné lokomotivy i paragrafy

ČD Cargo, postrhkové lokomotivy 230, foto: Zdopravy.cz/Josef PetrákČD Cargo, postrhkové lokomotivy 230, foto: Zdopravy.cz/Josef Petrák

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), ministerstvo dopravy i sdružení nákladních dopravců ŽESNAD.cz našly shodu na tom, že by nákladním vlakům

53 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Oldřich Sládek

Se zájmem si pročítám komentáře. No…státní infrastrukturní postrky jsou nutné, 2000 tun jinak neodvezeme a přes Českou Třebovou to nepůjde kvůli tomu metru, výlukám a přestavbám zjm.mezi PCE a ČT. I kdyby byla cena za DC 0,-, nestačí to, takže bylo nutné zajistit prachy. No a financování bude tedy ze SFDI a právní problémy jsou fakt umělé. MD ČR postrky i nadále podporuje, mám dnešní opakované ujištění. Jen se prostě některým odborům na SŽDC do toho výběrka vůbec, ale vůbec nechce…. Toť celé.

Rado

Ad. Rekuperace Vezmeme-li v potaz, že sždc a db netz staví měnírny za zhruba stejné peníze, tak je zarážející, že sždc rekuperaci zakazuje a db netz vyžaduje. Měnírna db netz je totiž oproti té české vybavena hardwarem a hlavně softwarem, který dokáže správně vyhodnotit vrácenou energii, dokonce i spočítat. Výrobci hkv totiž počítají, že své výrobky budou dodávat tam, kde jsou tratě umožňující jejich využití. Poté dokáží moderní lokomotivy naplno využít svůj technologický „arzenál“, k plnému výkonu a zároveň ekonomické jízdě. DB Netz je v Německu jedním z tzv. alternativních dodavatelů elektrické energie. Jako velký zákazník výrobců elektřiny dosáhne na… Číst vice »

Petr Šimral

ad Rado: Co je to proboha za pohádky? DB Netz těží na naprosté většině území z jednotné jednofázové sítě o frekvenci 16,7 Hz.
Tudy cesta nevede. Ani není problém v odevzdání rekuperovatelné energie energetice, viz. tratě Svitavy – Lanžhot, Břeclav – Nedakonice, Brno – Tišnov, Chotoviny – Horní Dvořiště, ČB – Strakonice. Problém v holém přijetí rekuperované TE hledejme u SŽDC. Něco jiného je platba za přijatou energii 🙁
V Německu i Rakousku je normální, že se i za rekuperant platí.

Rado

Re. Petr Šimral
Byl by jste tak laskav a osvětlil, jaký problém tedy konkrétně hledat u sždc?
Platba za rekuperant: Tato platba je na všech tratích v A a DE ?

K.S.

Petr Šimral
A není náhodou v nějakém středně(dlouho)dobém výhledu to že moderní polovodičová technika umožní jednotnou fázi? (Asi by se to dřív dalo i s nějakými tyratrony, nebo jinak, ale rozhodně by to bylo velké, drahé a hlučné, i když možná… ne, ale na to jsem odpověď nikde nikdy nezískal, ne v ČR) Pak by snad neměl být problém pokud by se použilo pomocné vedení 35, 44, nebo 50kV a autotransformátory.

K.S.

A kolik by je to stálo v porovnání s nalezením vhodné trasy a výstavbou nové tratě? Minimálně v nejhorším úseku. Eventuálně nalezení nějaké alternativní, kterou by třeba museli postavit skoro celou znova.

Jen tak

Pakatel.

K.S.

A dlouhodobě?

Radnovas

Které jsou prosím v ČR úseky, kde je nyní využíván postrk?

Martin

Záleží jak kde a jak často, je řada míst, kde se postrk využívá, ale jen tehdy, kdy vlak skutečně jede, což může být i jen jednou za týden. Opravdu turnusové každodenní postrkové směny vystavuje ČDC na úseky Třinec – Mosty – Žilina (šestikolky ř. 181/182), Třebovické sedlo (Rudoltice v Čechách – Česká Třebová, ř. 130), Choťovice – Převýšov (ř. 122/123) a Brno – Vlkov u Tišnova (ř. 230/240). Denně se jezdí s postrkem třeba i přes Horní Lideč, ale tam to je nahodilé, podle zátěže.

petr.r

trať pod beskydy jak vozí cisterny do čepra někdy vypomáhá druhá lokotka.

Rousák

Já mám jednoduché řešení…
Každý druhý vlak (ložený tam a prázdný zpět), kromě pár směsek a kontejnerů prohnat POVINNĚ přes Kutnou Horu. Toto 50% odlehčení už bude znát přes Třebovou a nebude potřeba vymýšlet postrky za státní peníze…
Prázdný vlak prostě nedostane trasu přes Třebovou. A moderní lokomotivy 1400 – 1500t vlak od Kolína uvezou. Z druhé strany je to trochu horší. A určitě co nejrychleji umožnit rekuperaci v celém úseku!

Jen tak

To bohuzel neni mozne.

železničář v důchodu

Jen tak: „To bohuzel neni mozne.“
A to proč? O přidělování kapacity přece rozhoduje SŽDC, takže nemůže problém, aby přidělila právě tu, kterou má volnou – je to v podstatě jen otázka pořadí důležitosti vlaků, a to lze vhodně nastavit. A pak bude jen na dopravci, zda tu nabídku přijme a vydělá si, nebo ji odmítne a přijme ji někdo jiný – přece existuje Klausem vybásněný „trh“, ne?

Kamil

Zcela laický dotaz – proč musí „postrkové lokomotivy“ na té trase nákladním vlakům pomáhat? Současné lokomotivy tu trasu nezvládnou (např. je tam nějaké stoupání atd.)? Jsem v této oblasti lama, tak mě prosím nekamenujte.

Aslanex

Říkám si, jestli by pořád nebylo jednodušší tuto trasu ještě zlevnit, aby se to dopravcům vyplatilo?

železničář v důchodu

Myslíte tím, aby se jim vyplatilo držet si a provozovat v tom úseku vlastní postrkové náležitosti?
Já ale nechápu, proč by „stát“, který železniční infrastrukturu zřídil, měl těm, kdo na jejím využívání vydělávají, nabízet nějaké zvláštní výhody – to, jaké podmínky pro své podnikání budou mít, si přece měli zjistit předem, a ne jít do něčeho, co jim teď nevyhovuje, a chtít od „státu“, aby za ně jejich nepředvídavost a na ni navazující následné problémy řešil.

K.S.

Protože je deklarovaným zájmem státu dostat maximum nákladu na silnici. Bohužel na trati přes Vysočinu nemají problém jenom diesely, ale i relativně výkonné elektrické lokomotivy. A vzhledem k nešťastnému řešení koridorů osobní dopravy je nížinná trasa přes Č.Třebovou přeplněna osobní dopravou. A ne ani odstranění soukromníků to nevyřeší. Prostě na to není místo. Jo kdyby se jezdilo přes Vysočinu 140-160, tak by to asi šlo tam vyhnat osobní vlaky, ale takto to moc nejde, takže se tam snaží dostat náklady. Pro začátek si najděte gvd. cz a podívejte se na normativy.

Milan

Jak probíhala nákladní doprava přes Vysočinu před rokem 1989? V době, kdy byly objemy přeprav po železnici několikanásobné. Proč se o postrcích začalo diskutovat až v poslední době?

železničář v důchodu

„Před rokem 1989“ nejezdili po STÁTNÍ železniční infrastruktuře (= dobře se na ní neživili) žádní privátní „nestátní“ dopravci a UNITÁRNÍ státní železniční správa si vše dokázala organizovat a řídit sama …

Gogo

Tehdy bývaly v podobných úsecích postrky pravidelné, dokonce existovali postrkové směny v turnusech. Jeden takový jsme mívali z Choťovic do Převýšova, a když jelo uhlí do Opatovic tak se tlačilo až do Chlumce kde při křižování se ještě pomohlo rozjet. Jenže tehdy nikdo neřešil kolik tam bude mašin nebo fírů, důležité bylo aby to jelo a na ušetřenou korunu se nehledělo.

Jirka

Tenkrát bylo 8 postrků v Brně Maloměřicích a obsluhovaly rameno od Holubic po Žďár nad Sázavou.V H.Brodě 2 postrky a jezdily do Křižanova a Jihlávky.V Kutné Hoře 3 postrky jezdily většinou po Leštinu.Ještě při rozjezdu s těžkým vlakem z K.Hory pomáhal na postrku čmělák,přes stanici,dokud se střídavka nerozjela.
Ještě byly potřeba postrky z Tišnova do Maloměřic a u některých vlaků ze Světlé do Vlkanče.
Po převratu,kolem roku 2000 se to začalo řěšit dvojčaty a v současnosti je jen jeden postrk v Brně.

AAA

UNITÁRNÍ státní železniční správa si vše dokázala organizovat a řídit sama … a všichni nadšeně budovali socialismus.

železničář v důchodu

AAA: „a všichni nadšeně budovali socialismus.“
Hloupé politizační žvásty nestojí za komentář – nejspíše jste právě vy sám „nadšeně budoval socialismus“ a ten vám teď chybí: se socialismem struktura železnice vůbec nesouvisela, tehdejší výhoda byla ve zcela jiné formě organizace práce založené na průhledném a jednotném systému řízení celé železnice, kde bylo jasné, kdo má jaké kompetence a za co odpovídá – to dnes ovšem vlastně nikdo pořádně neví, což umožňuje všem vymlouvat se na ty ostatní a za nic neručit.

Milan

Mimochodem, v depu v Českých Budějovicích jsou odstavené snad desítky laminátek, takže lokomotiv pro postrk, nezpůsobujících negativní ovlivnění kolejových obvodů, je dostatek.

Michal

Už jich tam není tolik, dělaj jarní úklid 🙂

Jan Sova

Právní problém ??
SŽDC je veřejná obchodní korporace, může tedy nakládat se svým majetkem i za účelem podnikání (výdělku).
Stačí vymyslet a sepsat univerzální návrh dohody (smlouvy) o krátkodobém pronájmu postrkové lokomotivy (klidně z bodu A-B). V rámci inkasované platby za využití ŽDC lze tyto náklady započítat částečně i do provozu postrkové lokomotivy (nebo úplně, pokud to ekonomika SŽDC snese). Zároveň by se dal dle korporátní smlouvy uzavřené s libovolným dopravcem účtovat i mimořádný příplatek za využití postrkové lokomotivy s vymezením dle předmětu smlouvy.
Já osobně bych v tom problém tedy z právního hlediska neviděl…

Jen tak

No… a lidi, kteri “nevidi problem” v nicem pak chteji obecne referendum.

Ne, tak jednoduche to neni.

Peter Ash

Bohužel jste úplně mimo mapu.
SŽDC je státní organizací (právnickou osobou) zapsanou v obchodním rejstříku (je podnikatelem) a činnost vykonává v mezích zřizovacího právního předpisu, kterým je z. č. 77/2002 Sb. (důrazně doporučuji § 21 odst. 3 téhož).
Pravidla zpoplatnění využití dráhy daná cenovým rozhodnutím, potažmo sekundárními prameny práva EU Vám také unikají.

Xaver

„řada nově vyráběných elektrických hnacích vozidel neumožňuje v současné době provoz dvou činných hnacích vozidel na jednom vlaku. Důvodem je skutečnost, že některé kolejové obvody, zejména starších typů, jsou těmito moderními elektrickými hnacími vozidly nepříznivě ovlivňovány. “

A to je dáno tím, že ty staré obvody jsou opravdu staré, nebo tím, že nové lokomotivy jsou oproti starým špatně navržené?

železničář v důchodu

Kolejové obvody využívají pro zabezpečení železničního provozu jen některé železniční správy (především v oblasti bývalého „socialistického“ bloku), takže západoevropští výrobci své výrobky přizpůsobují spíše používání u nich běžného bodového zabezpečovacího zařízení a problémy spolupůsobení lokomotiv a kolejových obvodů zřejmě příliš „neřeší“.

K.S.

Zlý úmysl v tom snad ani není, ale spíš kombinace všeho, protože ty nové lokomotivy berou víc proudu než ty staré. Vectron má cca 6MW, laminátka čipPlecháč tak 2-3MW. V tom by to mohlo být.

Otázka je jestli je to činné hnací vozidlo obecné, či hnací vozidlo závislé trakce, tedy jestli by, byť je to drahé, nebylo řešením eventuálně na takový vlak použít dieselový postrk.

noerf

Podle mně je jedno, jestli bude postrk zajišťovat nová lokomotiva nebo třeba laminátka. Nehledě na to, že např. Vectrony (6,4 MW) mají prakticky dvojnásobný výkon proti laminátkám (3,2 MW).

Martin

Dvojnásobný výkon sice ano, ale dvojnásobnou tažnou sílu či dvojnásobný normativ hmotnosti rozhodně ne. Hodně záleží na podmínkách a i dalších technických parametrech, nejen výkonu; lamina jsou zase zpřevodovaná více „do pomala“, takže jedou sice nižší rychlostí, ale uvezou téměř to samé, co vectron či jiná podobná loko.

Jirka

Teď jsem měl Vectrona a je to za drobného deště horší než laminátka.Snaží se vyrovnat skluz a snižuje výkon.Písek si dává,ale k ničemu a přídavná se nedá použít.Vectron je konstruován na německý roviny,ale ne aby jezdil přes Vysočinu.Navíc se nedá použít el.brzda,protože v celém úseku Čebín – K.Hora se nesmí rekuperovat.Jet s Vectronem přes Vysočinu je na (nebudu sprostej)

Jiří2

Asi nejlepším řešením by bylo zvýhodnění trasy přes HavlBrod na poplatku za ŽDC, aby se dopravcům trasa více vyplácela. Když by se k tomu přidala nějaká garance kapacity (že to za určitou dubu skutečně provezou a nebudou poskakovat od stanice ke stanici), mohlo by to být pro dopravce atraktivní.

Martin

Tam je ale hlavním problémem normativ, ne tak doba jízdy. Paradoxně i po té „ne tak sexy“ trati přes Brod se dá trasa Brno – Kolín zvládnout rychleji (protože tam nic moc kromě úseku do Tišnova nejezdí a můžete jet nonstop bez zastávky), jenom vás limituje ten kopec. Už teď je sice, pokud vím, trasa přes Brod cenově zvýhodněná, ale když máte vlak o 1000 a více tunách, který zkrátka a dobře jednou mašinou tudy nevytáhnete, zatímco přes Třebovou ano, většinou si rádi připlatíte a jedete jinudy. Druhá věc je metodika stanovování normativů, ve které má SŽDC taky velké mezery,… Číst vice »

železničář v důchodu

Ovlivňovat rozhodování dopravců finančním zvýhodněním je sice řešení zdánlivě jednoduché, ale dopravcům, kteří vozí vlaky vytížené na normu hmotnosti na malých sklonech, ve výsledku „technologicky“ příliš nepomůže, protože další hnací vozidlo budou na větších stoupáních potřebovat stejně.

železničář v důchodu

Martin: „Druhá věc je metodika stanovování normativů, ve které má SŽDC taky velké mezery, takže některá čísla v oněch mocných tabulkách jsou dosti poddimenzovaná, ale to je mimo téma tohoto článku.“
Tam asi hraje roli i problematika energetická = možností pevných trakčních zařízení a počtu vlaků v jednotlivých napájecích úsecích. A na SŽDC bych ty normativy úplně jednoznačně nesváděl, protože podle mě normativy vzešly ještě od ČD a SŽDC je jen převzala …

Martin

železničář v důchodu: V otázce těch normativů jsem narážel hlavně na jejich stanovování u nových lokomotiv (tj. Traxx, Vectron apod. – ty rozhodně v době unitárních ČD ještě nebyly), kde jsou ona čísla stanovena výhradně teoreticky na základě technických parametrů lokomotiv, nikdo to v praxi nezkoušel. Pak se stalo, že tam nejmenovaný soukromník projel s vlakem o víc jak 500t těžším než normativ, výpravčí trnuli hrůzou, a on to v pohodě vyjel…

železničář v důchodu

Martin:
Patřičné podklady (trakční charakteristiky, atd.) ale snad dodává výrobce, nebo ne? Navíc o to, co skutečně jeho HKV uveze, by se (podle mě) měl starat (a příslušné podklady konstruktérům GVD dodávat a odpovídat za ně) především dopravce.
Nekriticky hájit SŽDC rozhodně nechci, ale není jediná, kdo funguje v té neprůhledné řadě činitelů (umožňující snadné výmluvy jednoho na druhého): v dobách existence unitární železnice (jejíž součástí byl navíc i VÚŽ) to bylo mnohem jednodušší a průhlednější, protože vše bylo „pod jednou střechou“ a bylo tak mnohem jasnější, kdo o čem rozhoduje a za co odpovídá …

Petr Šimral

Však si také za to dopravci dovedou odpovídat. Fyzika nám sice zůstala stejná, ale technika je dnes o dost jinde. Jsou nové loko s vyšší využitelnou tažnou silou, výrazně klesl jízdní odpor vozů a tak se zvedají i normativy hmotnosti. Dělá se to postupně podle toho, kde to nejvíce hoří a na trať Brno – HB – Kolín to ještě nedošlo. Dnes tam mají moderní loko normativ hmotnosti 880 tun, za rozumný považuji 1350 – 1400 tun při současném stavu trati. Po dokončení opravy úseku Řikonín včetně – Vlkov mimo by se dalo uvažovat s průjezdovým normativem hmotnosti 1500 tun,… Číst vice »

Martin

Petr Šimral: A jak je to tam s moderními loko typu těch Vectronů? Pořád tam nepovolili současnou činnost jiné loko na vlaku, že? Protože v kombinaci třeba vlakový Vectron + postrkové lamino by se tam dalo tahat určitě hodině, když vycházím z Vašeho odhadu, řekl bych že za dobrých podmínek možná i kolem 2000 tun. Přitom jsme na „pouhých“ dvou lokomotivách, tu samou zátěž tam dneska ČDC vozí s 2×230 + 230 na pk.

Petr

Kašlal bych na ně. Kdyby bylo povinností rekuperovat, část energie by se směrem dolů vrátila a to už by ekonomicky nevýhodné nebylo. To platí obecně. Odpadly by takoví, jako AWT, Unipetrol a jiní, kteří mají na zadrátované trati na vlaku i 4 činné diesely.

Martin

Až zjistíš jak se v tomto státě umořuje rekuperovaná elektřina tak komentuj

Milan

V úseku Kutná Hora-Tišnov je rekuperace dokonce zakázaná, byť právě tam dává největší smysl. AWT, Unipetrol, jezdí s dieslama i přes Prahu, prasata. Ale co očekávat od pšonků či bakaly…

Petr

Martin
4. 4. 2018 (6:13)

Martine, bral jsem to obecně a nejsem si jist, zda si zrovna s Tebou tykám!!!

železničář v důchodu

Milan: „AWT, Unipetrol, jezdí s dieslama i přes Prahu, prasata. Ale co očekávat od pšonků či bakaly…“
Ono ale v některých případech jezdit jinudy než přes Prahu ani dost dobře nelze – a když k tomu navíc ani není patřičná finanční motivace, tak proč by se snažili jezdit jinudy i v případech, kdy to možné je …

Milan

Diesely snad jen na vlečky, lokálky nebo na výpomoc. Na elektrifikovaných tratích v bežném provozu je to prasečina. Sune se to jak šnek, burácí, čoudí, na trati překáží. Proč SŽDC nezavede nějaké příplatky za diesly, aby si dopravci tyto prasečí zvyky rozmysleli?!

Romanero

Milan: Ale vždyť za použití dieselu na elektrifikované trati má SŽDC příplatek, tuším 10%

K.S.

Pánové, diesel na elektrifikované trati je sice prasečina, ale nevíte odkud a kam ten vlak jede. Jestli poveze dřevo někde od Vláry na pilu v Retzu, pak přepřahat v úseku Hodonín-Břeclav je s prominutím pitomost. Nevíte kudy ten vlak jede, jenom to že kus jede pod drátem, nevíte jestli náhodou většinu trasy nejede bez drátu atd.

Elb

Nemálo dieslů ale jede celou část trasy pod jednou soustavou.. Příplatek za diesl se myslím nedávno rušil.