Boj o Libeňský přesmyk: Co vadí místním na řešení největšího úzkého hrdla české železnice
Opakovaně se ptáme po analýze přínosů a ztrát tohoto projektu, říkají místní.
Malebné údolí Rokytky na pomezí pražských Vysočan, Hrdlořez a Hloubětína protínají hned tři železniční viadukty. Vede tudy tříkolejná koridorová trať na Kolín a důležitá spojka nádražích v Libni a v Malešicích.
Po kolejích projíždí jeden vlak za druhým a návštěvníka by ani nenapadlo, že jde podle Správy železnic (SŽ) i dopravců o jedno z největších kapacitních hrdel v Česku. Je trnem oku zejména nákladním dopravcům, zásadně však omezuje i rozvoj osobních linek. Nedalekému libeňskému nádraží hrozí stav přetížení dráhy.
Objednejte méně osobních vlaků, ať nenastane na koridoru kolaps, vyzval Svaz dopravy Prahu a kraj
Ke třem viaduktům má tak přibýt ještě čtvrtý. Takzvaný Libeňský přesmyk má odstranit kolizi vlaků zejména ve směru od Hostivaře do Libně, kde dochází ke křížení se zmíněnou koridorovou tratí. Má tak vzniknout mimoúrovňový přesmyk, kdy se staniční koleje překonají nadjezdem a dojde tak k odstranění úrovňových kolizních jízd.
Přípravy na tuto stavbu se však táhnou téměř dvacet let. Za tu dobu stavba získala až napodruhé kladné stanovisko EIA. Loni v závěru roku pak územní rozhodnutí, které však není pravomocné, protože bylo napadeno řadou odvolání.
„A odvolávání a protesty budou dál pokračovat,“ říká odhodlaně Jana Všetečková, která proti stavbě se svou kolegyní Leonou Hornovou dlouhodobě bojuje.
Jsme na jednom z několika setkání, které mají místní informovat o záměru přesmyku a zároveň sbírat jejich připomínky. Brigádníci SŽ je zanášejí do mapy, radní městské části Praha 9 popisují proběhlá jednání a aktivistky vysvětlují, proč jsou proti.
Petiční archy však s sebou tentokrát nemají. „Už by nebyla úplně efektivní. Stavbu podporuje jak primátor Svoboda, tak radní pro dopravu Hřib či ministr Kupka,“ říká Všetečková s tím, že nyní se soustředí na informovaní místních.
Území se změnilo
Hlavním argumentem odpůrců je fakt, že stavba byla projektována v území, které už vypadá úplně jinak, než když se záměr objevil. „Nyní je zrevitalizované, prošlo velkými městskými investicemi. V roce 2012 tu byl vyhlášen Přírodní park Smetanka, kam se chodí rekreovat tisíce lidí denně, což současný projekt vůbec nezohledňuje,“ říká Jana Všetečková.
Dříve byly v okolí jen průmyslové areály, ty se nyní změnily v rezidenční čtvrti a další bytové domy se intenzivně staví.
„Jsme zkrátka už o 20 let dál. Praha tady investovala stamiliony, vybudovala cyklostezky, revitalizovaly se meandry Rokytky. Teď po novém povrchu cyklotrasy budou jezdit náklaďáky a zničí se. Území, které se roky dává do pořádku, se bude devastovat,“ dodává Leona Hornová.
Dlouhé čekání na Libeňský přesmyk. Jeho výška budí odpor, do projednávání chce vstoupit ministr
Místním také vadí, že u přesmyku nebyly zvažovány jiné varianty. „Posouzení záměru proběhlo jenom v rámci ekonomické akceptovatelnosti a technických možností, nikdo se nezajímal o to, zda by to šlo postavit tak, aby se méně ničil přírodní park,“ říkají aktivistky.
Hrdlo se přesune do tunelu
Přístup Správy železnic nazývají klasickou salámovou metodou stavby po kouskách. Přesmykem totiž sice dojde ke zdvoukolejnění trati do Malešic, ta však bude svedena do pouze jednokolejného tunelu pod vrchem Tábor.
Rozšíření o druhý tunel se totiž plánuje až v dalších fázích modernizace traťového úseku Praha-Libeň – Praha-Malešice. Rozšíření trati zatím neumožňuje ani územní plán.
„Takže nyní se postaví dva kilometry trati za 2,5 miliardy (a to je čtyři roky staré číslo, takže reálně několikanásobně vyšší) a v tunelu se to svede opět zase na jednu kolej,“ vadí místním.
V původním neúspěšném procesu EIA se stavba odůvodňovala pouze nákladní dopravou. Následně se však přidala v poměru 50:50 i ta osobní, která je společensky vnímána jako potřebnější.
Jako o společensky potřebné stavbě o přesmyku hovoří radní pro dopravu Prahy 9 Tomáš Holeček. Podle něj se lidé obávají o průchodnost území, zachování zeleně a vadí jim šířka kolejového oblouku zasahujícího do parku. „Stavba bude probíhat tři roky, většina jejího zásobování bude podle SŽ z koleji, do zeleně je nepustíme,“ říká Holeček.
Podle něj vznikne v rámci stavby další lávka přes Rokytku a průchodnost zůstane zachována, v ohrožení není oproti obavám místních ani nová pikniková loučka. V severní části přesmyku budou protihlukové stěny, požadovaný tubus neprošel z bezpečnostních důvodů.
Chybí pohled architekta
Dalším místním obyvatelům vadí třeba to, že takto výrazná dopravní stavba neprošla rukama architekta a je podle nich ošklivá. Úpravy na projektu jsou však stále možné a zástupci SŽ dokonce nechali místní nad vizualizacemi hlasovat.
„O úpravách jsme hovořili s projektantem, ten obrovský most může být maximálně třeba o metr užší či o metr nižší. Zelený, nebo šedivý. Ale my usilujeme primárně o nulovou variantu – zkrátka žádný most,“ říká Všetečková. Představené vizualizace jsou pak podle ní nereálné, což už je ovšem jen detail.
„Opakovaně se ptáme po analýze přínosů a ztrát tohoto projektu. Považujeme za samozřejmé, že pokud je investováno z veřejných peněz, mělo by být vždy vyhodnoceno, jak velká vzniká újma,“ říkají obě aktivistky.
Soukromý zájem
Podle nich je evidentní, že roli hrají i soukromé zájmy dopravců a měla by tak být jasně vyčíslena hodnota dodatečného zisku pro soukromé subjekty.
„Pokud stát investuje naše peníze ve veřejném zájmu, jsme ochotni akceptovat i ztráty na soukromém majetku či veřejném zájmu města, ale s vědomím, že přínos odpovídá úrovni ztrát, resp. je překračuje alespoň v dlouhodobé perspektivě. To bohužel dodnes nemáme objasněno a na tyto informace již několik let čekáme,“ uzavírají Jana Všetečková a Leona Hornová.
Stavební úřad nyní vyhodnocuje připomínky k územnímu řízení přesmyku. Podle SŽ se aktuálně také připravuje tendr na zhotovitele dokumentace pro povolení záměru a prováděcí dokumentace.
