- Voda •
- Partnerský článek •
- Logistika •
- Zprávy
Jan Bláha: Potrvá týdny, než se provoz v Suezu vrátí k normálu
Loď Ever Given zablokovala Suezský průplav. Foto: Instagram / Fallenhearts17
Odhady uvádějí, že uvízlá loď zablokovala 12 procent světového obchodu. Číslo každým dnem narůstá
A je z toho venku! https://www.vesselfinder.com/vessels/EVER-GIVEN-IMO-9811000-MMSI-353136000
Děkuji Jiřímu Kocurkovi za odkaz na aktuální stav průplavu. Ve zpravodajství o zablokovaném Suezském kanálu mi trochu chybí, kde vlastně ta zablokovaná loď je. Je zablokován i starší tj. menší kanál nebo tím se plave nadále?
„stary“ kanal funguje nez omezeni, resp. omezenim je max. velikost plavidel, ktera jim muze proplout, a ani ne polovicni kapacita oproti „novemu“.
ne, stary kanal nefunguje.
suez je zcela zablokovany, misto neni mozne nijak obeplout.
A to ani v případě že by byl v provozu ten Nilský, protože se to šprajclo mezi Rudým mořem a Hořkým jezerem.
Jeden si říká že by měli to „zdvojkanálnění“ táhnout celou trasu, nebo ten kanál udělat tak široký aby se jim tam nemohla vzpříčit ani Emma Maersk.
Jinak jestli tím starým je myšlen „Sladkovodní“ který by měl částečně ten historický sledovat, tak to by bylo jako tahat Elbe Princesse přes Baťák.
Emma je menší než tohle. A šířka kanálu nemusí nic znamenat. La Manche je široký víc jak dost a přesto se tam potopil Tricolor.
https://www.marineinsight.com/wp-content/uploads/2011/07/untitled-1.jpg
Viděl jsem předevčírem simulaci toho co se stalo, ta loď by možná udělala hodiny, možná by se zasekla na kraji, ale nešprajcla by se napříč.
tompotrebujete na vsechno zpravodajstvi? 🙂 to si to neumite najit ? 🙂
ne, cely suez stoji.
Je tady: https://www.marinetraffic.com/en/ais/home/shipid:5630138/zoom:14
V tom nejblbějším místě, přesně podle Murphyho zákona.
PS: Kdyby zůstala viset na mělčině ve Velkém hořkém jezeře, tak to není ve zprávách.
V prvním textu máte přesnou lokaci. Psát každý den o tom, že je loď stále uvízlá, považujeme za zbytečné.
Už je tam sací bagr a vybírá materiál z pod přídě. Drobeček s výkonem 2000 kubíků za hodinu, Mostecká uhelná hadra 😀
https://www.bnnbloomberg.ca/how-to-take-thousands-of-big-steel-boxes-off-a-ship-in-the-suez-1.1583022
Info o lodi:
https://www.dredgepoint.org/dredging-database/equipment/mashhour
Co takhle tam poslat Beskydy na melouch :))
Letecky? Vždyť by to tam plulo měsíc.
To bude dřív Ever Given na Beskydech..
Jakože? youtube. com/watch?v=sV_chvfIhsI
A nebylo by na case vratit prumysl do Evropy? A jo, ja jsem zapomnel. Green Deal, ktery naopak znamena odsun prumyslu do Ciny.
Ekologie by nebyl až zas takovej problém, v Číně se ví že se na ekologii se*e, a přece jen v Evropě by to bylo pod větším drobnohledem. Proč se ale průmysl nevrátí do Evropy je cena. Čína má proti Evropě ohromný zdroje a levnou pracovní sílu (proto tam taky ty továrny jsou aby se ušetřilo). Návrat do Evropy by znamenal obrovský zdražení.
Nemáš pravdu Štěpáne, ekologie by problém byl. Greendeal se týká pouze Evropy a jak je známo, na to co se děje jinde unie docela kálí, unii je jedno že se kvůli emisním povolenkám vyplatí dovážet ocel z Brazílie nebo Číny což je extrémně neekologické místo místní ekologičtější produkce.
Nemáte pravdu vy. Čína se veřejně zavázala k uhlíkové neutralitě to roku 2060 (mimochodem Japonsko 2050, Kalifornie i za Trumpa 2050, Británie o po brexitu také 2050). Letos spouští emisní povolenky, obdoba EU ETS. Evropa navíc plánuje uhlíkovou daň.
Problém spíše bude, resp. jeden z mnoha, kdo by do těch železáren šel pracovat. Budete vy chtít dělat takovou praci, třeba za 30k hrubého? A automatizace a digitalizace výroby s malou přidanou hodnotou, jako je ocel, se zas až tolik nevyplatí…
Těch 10 let je ale kritický rozdíl. Oni mají za těch 10 let v plánu zlikvidovat konkurenci, a pak už je to jedno. Země zlikvidovaná průmyslem, nebo Země pod nadvládou genocidní totality?
A bylo by to fair – konečně zahrnutí externalit do koncové ceny.
Externality jsou nevyčíslitelné. A externí benefity neexistují.
Ale vyčíslíte. Jsou na to metodiky. Stejně tak by mohly být metodiky na vyjádření pozitivního dopadu. Otázka ale je co ten pozitivní dopad má být. To co jednu dobu může být pozitivní může být za 50 vnímáno jako vysoce negativní. Třeba meliorace jsou dnes problém, před 50-70 to byl hit. Ale myslím si že obecně by se za pozitivní dalo brát to pokud daná akce vede k nápravě stavu který je nyní. Například v Indii byly před desítkami let podniknuty kroky k obnově krajiny a z pouště se zpět stala obyvatelná oblast. To je myslím něco na čem se dá… Číst vice »
Pokud budou lide dobrovolne zadat produkty vyrobene v Evrope a budou je ochotni zaplatit, bude se vyrabet spousta veci v Evrope. Je to neco podobneho, jako s ceskymi potravinami.
to nikdy nebudou.
lidem jento totiz naprosto jedno.
Na to vám sociálně-ekologičtí modernisté řeknou, že průmysl je zastaralý typ ekonomiky, že se moderní země mají orientovat na znalostní ekonomiku. A že by stát měl průmysl nejen přestat podporovat, ale navíc vytvořit podmínky pro jeho zánik. Jinak se nikdy nepřiblížíme vyspělým ekonomikám. A podobné moudra ředitele Zeměkoule, toužícího řídit svět do nejmenších detailů jako je ananas na pizzu, celoplanetárně.
A pak jsou tady takoví, kteří prosazují elekromobilitu, jen se nesmí těžit litium na baterie. Já chci elekrokoloběžku. To je vyšší level, plnohodnotný doublethink.
Opět vedle jak ta jedle. Znalostní ekonomika -> průmysl 4.0
Pizza Hawai je super!
Problém je trochu jiný. Máme tu starý, zastaralý, průmysl, pokud kapitáni průmyslu prohlašují že mají lidi chodit na učňáky, aby se tu udržely jejich fabriky s mizerným inovačním potenciálem.
Já si akorát kladu otázku ohledně naší ekonomické zranitelnosti. V životě by mne nenapadlo, že je něco takového vůbec možné a že jedná zaseklá loď v jednom průplavu může představovat tak obrovské riziko vzhledem ke světové a potažmo i české ekonomice. Na jednu stranu máme nejrůznější ISO audity , kdy se doslova a do písmene řeší marginality. A pak se zasekne jedna loď v Suezu a k čemu nám to je ? Když hrozí zastavení českých fabrik díky chybějícím dílům… Proč ten průplav je tak úzký ? Proč je ve stejné podobě jako v 19-tém století, kdy námořní doprava se… Číst vice »
Ale notak, cituji tetičku Wiki: „Po rozšíření z roku 2010 mohou průplavem plout lodi s maximálním užitečným nákladem až 240 tisíc tun (DWT), což jsou všechny současné lodi kromě asi třetiny těch největších supertankerů, které dále objíždějí Afriku starou cestou. Dříve musely lodi plout v konvojích, které se míjely na rozšířených výhybnách (jako vlaky na jednokolejné trati), kdežto od rozšíření a dostavby 35 km nového úseku průplavu v roce 2015 (tzv. Nový Suezský průplav) mohou plout nezávisle oběma směry po celé délce.“
„Proč je ve stejné podobě jako v 19-tém století,“
To právě vůbec není pravda. https://en.wikipedia.org/wiki/Suez_Canal_Area_Development_Project#/media/File:New_Suez_Canal.jpeg
To je jako tvrdit, že za císaře pána postavili 4kolejný viadukt do Brna.
https://www.koridory.cz/wp-content/uploads/2018/02/Brno1-678×381.jpg
No, zastavení, když ty díly máte na cestě 8 týdnů a takhle se vám seknou, tak samozřejmě další zásilku můžete poslat vlakem a nějak to dohnat, takže je to dražší, ale nezastavíte se úplně. No a v největší nouzi letecky… Takže hlavně je to drahá sranda…
Vlak je mylná iluze (bohužel). Jak dlouho trvá přeprava kontejneru, který je třeba 2x překládat z důvodu jiného rozchodu kolejí, vlakem z Číny ? Kolik kontejnerů se dá denně přepravit ? Pouze teoretická úvaha : délka kontejneru 12m (40 stop), délka vozu 26m. Délka vlaku limitována délkou nejkratší dopravní koleje ve stanici. 20 vozů = 40 kontejnerů = 520 metrů (v Rusku to může být samozřejmě více). Je-li na lodi „jen“ 10 000 kontejnerů, je třeba 250 vlaků. Jaká je propustnost trati (tratí) v některých úsecích jednokolejných s obousměrným provozem … Při teoretické propustnosti 1 vlak za hodinu je to… Číst vice »
Apokalypsu z toho dělají především novináři.
Není ve stejné podobě jako v 19 století a upravován a rozšiřován byl asi 5x. No zase taková apokalypsa to není. Jistě je to vychýlení a asi i zdražení a ztráty, pokud lodě budou muset objet Afriku, ale armagedon to není. Prostě to na nějaký týden rozvlní řetězce, na které jsme zvyklé že fungují „automaticky“. Apokalypsa to je pro ekonomy co mají rádi předvídatelnost. Ten průplav je neustále upravován. Prohlubován a zvětšován profil (k 1980, k 2010), aby zvládl větší tonáž a rozměry. Což není žádná sranda při délce 193 km. Od 2010 je také velká část obousměrná, ale ne… Číst vice »
Neskutecny ze ten pruprav postavili v r. 1869 a stavba trvala 10 let. Je to 193km. Jasne geologicky ani geograficky to nebyla takova vyzva jako Panama o par let pozdeji na ktere stejny stavitel (Ferdinand Lesseps) zkrachoval, ale stejne byla logistika resena pomoci velbloudu a na zacatku se kopalo rucne.
Takze 10 let. U nas=oprava D1.
vždycky mě tahle hloupá srovnání neskutečně fascinují.
většinou svědčí o hlouposti autora.
Proč?
Protože vždycky se vypichuje jenom to, co se hodí.
Wiki:
– Roku 1504 Benátčané marně žádali o povolení ke stavbě průplavu.
– O prokopání průplavu se zajímal Napoleon Bonaparte roku 1799
– O projekt se začal zajímat francouzský inženýr a diplomat Ferdinand Lesseps, když byl ve 30. letech 19. století konzulem v Alexandrii. Dal si vypracovat podrobný projekt
a nakonec:
– původní rozpočet byl více než dvojnásobně překročen.
A nebylo to vůbec bezproblémové… Some sources estimate that over 30,000 people were working on the canal at any given period, that more than 1.5 million people from various countries were employed, and that thousands of labourers died, many of them from cholera and similar epidemics. Některé praneny předpokládají, že celou dobu na stavbě pracovalo nejméně 30.000 lidí. A více než 1,5 milionu lidí z různych zemí na projektu spolupracovalo. Dále tisíce dělníků zemřely, mnoho na choleru a podobné epidemie. PS: Když stavěli D1, tak na ní nebyl provoz jako dneska. Když stavěli Suez, tak v něm také nebyl provoz… Číst vice »
Nezlobte se na me, ale v tom pripade delate to same – vypichujete pouze co se Vam hodi a jeste k tomu to ani nemate presne. Kdyz uz jsme u toho, tak pruplav tam fungoval uz od 13. stoleti pr. n. l. Takze jste mi to nandal, je to de facto nejvice zpozdena stavba v dejinach… To ale nebylo obsahem meho sdelni. Tim byl obdiv k nasim predkum kteri toto dokazali bez pocitacu a vyspele techniky v neskutecnem case. Ano, stalo to obrovskou spoustu zivotu coz by dnes samozrejme neslo, nicmene i tak povazuji 10 let na rekonstrukci existujici dalnice… Číst vice »
Fungoval od 13. století jen s malou přestávkou, že?
A co se techniky týká:
Počítač byl človek s logaritmickým pravítkem, prováděl výpočty. Proto tolik roků měření a příprav, už od Napoleona. Drtivou většinu prací pak zastaly parní stroje. Parní bagry již byly osvědčenéz prací na budování a prohlubování nejen evropských přístavů. Proto se to povedlo až tehdy postavit v rozměrech pro námořní lodě. Bez parního stroje na to nebyla síla.
A sekli se asi o 33 stop a měli strach že jim začne stoupat středozemní moře.
troaku chucpe srovnavat kopani v zemi nikoho stylem “nazeneme tam par desitek tisic lidi/otroku, penize nejsou proboem” a stavbu, ktera je rozfazovana kvuli zachovani provozu apod.
kdyby byla kasicka bezedna a dalo se rict, ze se proste cela d1 na rok zavre, tak je taky za rok hotovo.
Neřekl bych chucpe, jen mě zajímaly konkrétní argumenty, protože mi váš příspěvek přišel jako výkřik do tmy, tak jsem chtěl vědět, zda se za tím skrývají argumenty, protože v poslední době to tu novinkovatí.
otíku, argumenty? zkuste to kulatý na krku .. zapnout.. pochopíte 🙂
nevím, co tady chcete argumentovat? taky potřebujete argumenty, když vám někdo řekne, že 1+1 = 2 ?
napovím .. říká se tomu logika.
Děkuji, že jste ukázal co jste za hňupa. Pouze jsem se chtěl přesvědčit, zda Vás zajímá doprava nebo rýpání. Děkuji a končím diskuzi.
Vase (zbytecne agresivni) argumentovani by bylo na miste, kdyby se vsude opravovaly dalnice za provozu stejne pomalu, jako D1. Na cele oprave D1 neni ovsem nejtragictejsi to, jak dlouho trvala, ale ze nedoslo k jejimu rozsireni na 3 pruhy v cele delce (mysleno usek Praha-Brno).
ten 3 pruh by tu rekonstrukci prodlouzil o dalsich deset let.
a kvuli zvysenemu provozu v par hodinach tam delat tri pruh? vzdyt krome patecniho vecera a nedelniho odpoledne je ta dalnice ve vetsine sve delky poloprazdna.
takze tripruh dodelat u brna a na dlouho je hotovo.
Běžte říct Rakušákovi, jaké je to bbec, když páteřní dálnici A1, která byla v podobném, někde možná i horším stavu než D1, zgruntu zrekonstruovali téměř po celé délce z Vídně do Solnohradu na třípruh.
srovnejte provoz na A1 u rakušáka … a provoz na D1 u nás.
Znáte někdo nějaký dobrý článek nebo video, které by osvětlovalo ten problém nějak technicky? Je mi jasné, že to nejde, ale z téhle fotky to třeba vypadá, jako by stačilo za záď to nějakou pořádnou lodí pootočit a vytáhnout.
Uvádí se, že loď „najela na mělčinu“, zabořila se „dolní částí čumáku“ do bahna na břehu … spíše kombinace obojího … ta „lodička“ je dlouhá 400 metrů, s velkou pravděpodobností s pohybovala „nějakou“, sic jen minimální rychlostí , jenže vzhledem k hmotnosti měl ten tvrdý náraz poměrně značné následky – ale loď dopadla lépe než TITANIC. To, co uvádíte má logiku, ale problém bude patrně v té „pořádné“ pomocné lodi. Některé obrázky ukazují několik „drobných“ remorkérů snažících se „něco“ udělat … Lze se dočíst o snaze „odbagrovat“ břeh (stavební technikou používanou při běžných zemích pracích v tuzemsku) – ty stroje… Číst vice »
Přeložení kontejnerů je problematické z několika důvodů: – Jeřáb téhle velikosti nemá Ahmed na stavbě, aby ho na týden půjčil. – Musí se překládat z obou stran, aby byla loď vyvážená, nejlépe od prostředka. + Což znamená, že jeřáby musí připlout z obou stran + Což také znamená, že lodě pro odvoz musí připlout z obou stran (menší problém) – Loď má sice balastní nádrže pro vyvažování, ale to znamená loď přitížit. – 20000 je kapacita a podle všeho je lod (téměř) plná – Překládat, nebo vyprošťovat? Obojí za ráz je velké riziko, ikdyby se to vešlo. + V případě,… Číst vice »
Podle mě tam může být technicky problém, jestli se loď velkou hladkou plochou natlačila na zvodnělý jíl v březích. Takovým způsobem by se totiž, řeknu to pro laiky, k jílu „přicucla“ jako nasliněný špunt na okno auta, bez možnosti odlepení. Jestli tam podobný efekt nastal, myslím si, že k uvolnění lodě bude potřeba v okolí lodě jíly trochu načechrat nebo nějak jinak vyřešit uvolnění tohoto tlaku „pod špuntem“. Dokážu si představit clonu z tryskové injektáže pouze vodním paprskem, ale je to hardcore úkol – neříznout paprskem loď, nebo dokonce nějaké lehké liniové trhací práce – presplity – ale v jílu… Číst vice »
Zkusil bych jinou věc: Protlačit pod loď potrubí a tlakem vody ten jíl a písek rozplavit. Jako když se dělá protlak potrubí, jen by trubka byla nahoře děrovaná a muselo by jich být několik.
Jo, souhlas, to je v zásadě podobného ducha, akorát aby se neutvořily preferenční cesty, kudy by ta voda odtékala, zatímco mezi v mezilehlém místě by jíl zůstal netknutý… Nicméně nevíme, z čeho jsou břehy, třeba tam je nějaký slínovec, pískovec, štěrky a podobně, k žádnému podtlaku nedochází a je to teď opravdu jen o velikém tření a bagrování… Vyprošťování samozřejmě sleduji :-). Pěkný den.
Ta loď má výtlak 199 692 t (necelých 2300 lokomotiv 363). To je naprosto šílené a prostě neexistují mobilní mechanismy které by s něčím takovým hnuly. Naštěstí na dně nesedí celou svou hmotností a plochou, ale i tak je tření naprosto šílené. 10 % řekneme, položte 230 lokomotiv na bok a nějak s tím hněte. Problém. 🙂
Nějka se ztrácím v těch procentech. Tato loď zablokovala odhadem 12% světového obchodu. Zároveň toto číslo každý den narůstá, ale jak to procento může narůstat když jde stále o jednu uzavřenou obchodní cestu? Dále se píše že až 40% světového obchodu proudí tímto průplavem. Tak jak to vlastně je?
Pochopil jsem to tak, že v nějakou konkrétní dobu bylo postiženo 12% světového obchodu (což je samo o sobě obrovské číslo), ale dokud se problém nevyřeší a do fronty se zařazují další lodě, číslo pak může narůstat.
ty lodě, který měly proplout průplavem, měly nasmlouvané i další trasy… a s tím, jak se protahuje zprovozneni pruplavu , tak to zacne dopadat i na následné cesty … a jejich zpozdeni pak zacne zdrzovat dalsi cesty …
jednoduchý efekt snehové koule.
Ne nevím, jestli se tam pořád pleskají s jedním bagříkem, tak to bude práce na měsíc.
sup na letadlo, muzes jim letet poradit .)
Vzal bych si na cestu dětský bagr.
Ne, mají tam nejméně 3 remorkéry, každý má v sobě 2 motory z lokomotivy (Běžně CAT 3512) nebo větší. Možná až 2x 3600 kW. To už něco utáhne. Ale nestačí to.
Takže znova a lépe, nepoškodit tu loď. Vytrhnout ji a mít místo toho potopený vrak to není řešení.
https://ichef.bbci.co.uk/news/976/cpsprodpb/75B2/production/_117703103_4216e378-8c44-47ec-a4fb-927410016d43.jpg
Taková hospodská odpověď by zněla: tanky. Ale nepoškodí tu loď je dost důležité. Kdyby z ním byl vrak, tak je to o řád větší problém.
To nelze, aktualne hrozi prolomeni lode uprostred – oba konce se opiraji o brehy a pri odlivu muze pri trose smuly dojit k prasklinam… to je asi to hlavni riziko ktere se snazi zmirnit tim ze zacali precerpavat palivo z te lodi pryc.
uvedu odkaz na zdroj pro zvidave : https://www.youtube.com/watch?v=OqLcplXYHdA
Zajímavé. Třeba ten vodní balast mě nenapadl.
Tanky? Cože? Tahle potvora by si vzala do vleku 4 jakékoliv tanky a táhla by je jak utopené myši.
https://www.marinetraffic.com/en/ais/details/ships/shipid:744212/mmsi:622123201/imo:9038361/vessel:BARAKA_I
Dobře: Německý Maus by tahala po jednom…
asi se inspirovali přístupem SŽ na odstraňování sesuvů 😀
Vážená redakce,
domnívám se, že se ve složeninách číslovky základní a délky používá genitiv (druhý pád) dané číslovky — dva metry/dvoumetrová, padesát metrů/padesátimetrová — a proto prosím o opravu následující věty
„V Suezském průplavu uvízla čtyřistametrová kontejnerová loď Ever Given společnosti Evergreen“
na
„V Suezském průplavu uvízla čtyřsetmetrová kontejnerová loď Ever Given společnosti Evergreen“
Předem děkuji a přeji hezký den.
Nevím, jestli to platí obecně, třeba stometrová mi připadá přirozenější než stametrová, tisícemetrová už je vyloženě blbost.
Možné jsou obě varianty, viz https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=čtyřistametrový&ref=čtyřsetmetrový
Já bych psal … 400 m dlouhá kontejnerová loď …je to – kratší, srozumitelnější a neřešíte pravopis …
A přinejhorším mrtvolu odtáhneme od kina před poštu…
A až se průplav uvolní, tak nastane za pár dní problém s přetížením evropských přístavů a i odvozových linek…
Já si myslím, že když zavolají Burešovi Babišovi, tak ten jako velký zkušený logistik jim problém vyřeší raz dva. 😉
Babiš s nespavým Havlíčkem a Dr. Sosnou
Průplav nebude mít takovou kapacitu, aby odbavil všechny lodě ve stejnou chvíli. Navíc průplav je jeden, ale přístavů jsou desítky, takže se zátěž pravděpodobně rozloží, tak pořád bude tím nejuzším hrdlem Suez.
Nevím, jaká je kapacita průplavu, zda jedou na hraně propustnosti nebo se dá ještě škálovat a je tam rezerva…
Tak dle Wiki je kapacita 49 až 97 lodí za den, takže je otázkou, zda personální okolnosti dovolí rychle navýšit kapacitu. Pokud ano, tak během pár dnů se to srovná.
Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Suez_Canal
Jenom neumíte anglicky. „The expansion intended to nearly double the capacity of the Suez Canal, from 49 to 97 ships per day“ znamená, že zvýšení kapacity z 49 na 97 lodí za den bylo provedeno v roce 2014 vybudováním „bypassu“ u města Ismailia.
Nevím, zda mám problém s angličtinou nebo vy s nepochopením textu. Pokud byla zvýšena kapacita na max. 97 a někde jsem zaznamenal, že v průměru odbaví 51, tak tam je možnost navýšit kapacitu a pouze co tomu může bránit v současné situaci bude nedostatek personálního charakteru (přecijen nebudou udržovat 2x více lidí jen pro to, aby jednou za 150 let mohli navýšit kapacitu na dvojnásobek).
Odkazujete na text z wikipedie a argumentujete tam obsaženými 49 vs. 97 loďmi v úplně jiné souvislosti, tak nemůžete čekat jásavý potlesk. Pochopení textu u mě na jedničku, jestli teď hledáte nějakou možnost úniku z trapasu, tak prosím.
Není potřeba hledat možnost úniku, trapas jste udělal akorát vy svojí odpovědí na něco jiného.
Ne. Jen vaše znalost angličtiny byla docela vtipná.
kapacita suezu je prostě 97 lodí denně a ten text 49 – 97 je o tom, že došlo ke změně kapacity v důsledku modernizací.
Spíš máte problém s pochopením psaného textu. Tak pro jednodušší:
Kapacita 97 lodí/den.
Aktuální dlouhodobé využití bylo 51 lodí/den.
Z toho vyplývá, že lze kapacitu navýšit, jen problém může být počet lodivodů, aby to stihli odbavit. Lodivoda nevycvičíte za 1 den.
Tak je kapacita průplavu 0 až 97, namísto 49 až 97, jak jsem se upsal. Chytáte se blbostí a snažíte se rýpat, namísto toho, abyste diskuzi rozvíjel.
Pardon, teď jsem si toho všiml, že jsem se upsal. Samozřejmě kapacita je 0 až 97 lodí/den a ne 49 až 97 lodí. Dlouhodobě průměrné vytížení bylo 51 lodí/den, takže samotný kanál má možnost nárůstu, problém může být počet lodivodů, což byla má původní myšlenka. Stačilo na to slušně upozornit a ne hned rýpat, diskuze mohla být přínosnější.
Každopádně bych byl rád, kdyby těch rýpavých narážek bylo na tomto serveru v diskuzích méně.
Jakou personální kapacitu ? Klíčová je kapacita obousměrné části průplavu. Lze pochybovat o tom, že by někdo povolil zvýšení rychlosti plavby, vzdálenosti mezi plavidly … pouze „důstojník“ námořní plavby znalý místních poměrů by mohl uvést, zda lodě kritickým místem proplouvají s doprovodem LODIVODA znalým místních plavebních poměrů nebo bez doprovodu …
Tak polopatě: – v poslední době měl průplav v průměru 51 lodí/den – kapacita průplavu je až 97 lodí za den Pro průplav platí určitá omezení, proto jsou potřeba lodivodi. Dá se předpokládat, že na 51 lodí/den je potřeba méně lodivodů než na 97 lodí/den, což zvládne průplav (pravděpodobně to maximální vytížení bude nižší z důvodu rozdílných typů lodí, ale to už je zacházení do detailů). Abyste tedy mohl navýšit kapacitu průplavu na 97 lodí/den, je potřeba více lodivodů. Má je průplav? O tom tady diskutuji, protože dle mě bude toto úzké hrdlo, protože průplav sám o sobě by měl… Číst vice »
Co jsem četl tak evropské přístavy byly přetížené i před touto nehodou. Nárazové dodávky zboží, v článku zmíněný nedostatek kontejnerů, nedostatek skladníků, zaměstnanci v karanténě, všechno se to sešlo dohromady. Viz komentář z Redditu: The industry has had an on-going backup around the globe because of container availability. Most ports around the world have been backed up for months (Port of LA has been congested for 3/4 months straight). Mostly stems from 2 things. Ocean carriers mis calculated how much demand there would be mostly because of the spike in consumer demand for houseware, consumers goods and construction materials. 2nd… Číst vice »