Logistika Partnerský článek Vodní doprava Zprávy

Jan Bláha: Potrvá týdny, než se provoz v Suezu vrátí k normálu

Loď Ever Given zablokovala Suezský průplav. Foto: Instagram / Fallenhearts17
Loď Ever Given zablokovala Suezský průplav. Foto: Instagram / Fallenhearts17
Odhady uvádějí, že uvízlá loď zablokovala 12 procent světového obchodu. Číslo každým dnem narůstá

Jedna z hlavních tepen světového obchodu je ucpaná. V Suezském průplavu uvízla čtyřistametrová kontejnerová loď Ever Given společnosti Evergreen a zatím není jasné, kdy se podaří cestu odblokovat. O dopadech na obchod hovoří ředitel divize forwardingu společnosti PST CLC Jan Bláha. Podle něj se provoz v Suezu dostane po uvolnění lodi do normálu až za tři týdny, o normálním provozu přitom mluví v uvozovkách. Lodě totiž už před zablokováním nabíraly velká zpoždění. PST CLC zajišťuje komplexní logistické služby a její doménou je právě euro-asijský obchod. 

Jan Bláha. Pramen: PST CLC
Jan Bláha. Pramen: PST CLC

Je nějaká představa, kolik zboží z České republiky či pro Českou republiku tam vázne (ať už na dotyčné lodi, nebo ve frontě na jiných lodích)?

Odhady uvádějí, že tato situace zablokovala 12 procent světového obchodu. Nicméně toto číslo každým dnem, kdy je průplav zablokován, narůstá. Kolik z toho je zboží pro nebo z ČR se dá velmi těžko určit, nicméně takové zboží tam je. Jde například o dodávky pro automobilový průmysl. 

Vyplatí se tam čekat?

V tuto chvíli se čekat vyplatí. Odhady uvádějí, že zprovoznění by mělo trvat zhruba dva dny. Jediná alternativa je vydat se kolem Afriky. To by mělo za následek mnohem větší zpoždění a obrovský nárůst nákladů.

Jak dlouho může trvat návrat k normálnímu provozu po uvolnění lodi?

Záleží, jak rychle bude průplav uvolněn. V případě předpokládaných dvou dnů bude trvat 2 až 3 týdny, než dojde k návratu k situaci před zablokováním. Nicméně situaci před zablokováním bych nenazýval „normální provoz“. Lodě v posledních měsících nabírají obrovské zpoždění způsobené přetížením hlavně asijských přístavů.

Jaký význam pro mezinárodní obchod má Suez?

Suez má pro mezinárodní obchod obrovský význam. Můžeme hovořit o jedné z nejvýznamnějších námořních tras na světě. Poskytuje lodím nejkratší možnou cestu mezi Evropu a Blízkým i Dálným východem. Průplav má jedinečnou polohu. Odhadem až 40 procent objemu světového obchodu proudí tímto průplavem.

Obecně, jak si v posledním roce vede lodní doprava mezi Asií a Evropou?

Lodní doprava mezi Asií a Evropu byla v poslední roce velmi zasažena situací kolem rozšíření viru Covid-19. Nejprve byla ochromena Čína, potažmo Asie, následně se vir rozšířil do Evropy. Navzdory poklesu v jarních měsících došlo k nečekaně rychlému zotavení. Původní odhady předpokládaly mnohem větší propad s delší dobou trvání návratu na objemy roku 2019. Celkové objemy se už během podzimu vrátily na čísla roku 2019.

Konkuruje lodím letecká či železniční doprava?

Takovým malým konkurentem může být železniční doprava. Nedokáže ale konkurovat svojí kapacitou. Odhaduje se, že 80 procent světového obchodu zajišťují lodě.

Jaký je vývoj cen v námořní dopravě?

Ceny v námořní dopravě raketově vzrostly na podzim minulého roku, a to až pěti násobně. Momentálně pozorujeme jejich velmi pozvolné klesání. Stále jsou ale ceny více jak trojnásobné oproti stejnému období loňského roku.

Projevuje se stále nedostatek námořních kontejnerů? A co je jeho příčinou?

Bohužel se stále projevuje. Nedostatek kontejnerů má na aktuální situaci na trhu obrovský vliv. Hlavní důvody jsou dva. Na jaře minulého roku rejdaři zrušili velké množství objednávek nových kontejnerů z důvodu předpokládaného poklesu objemů způsobený šířením viru Covid-19. Druhým důvodem je velmi malý export ze severní Ameriky do Číny. Na terminálech v Severní Americe, potažmo USA, leží obrovský počet prázdných kontejnerů.

Partnerem tohoto rozhovoru je společnost PST CLC (Mitsui-Soko Group)

 

Odebírat
Upozornit na
guest
95 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jiří Kocurek
LKB

Děkuji Jiřímu Kocurkovi za odkaz na aktuální stav průplavu. Ve zpravodajství o zablokovaném Suezském kanálu mi trochu chybí, kde vlastně ta zablokovaná loď je. Je zablokován i starší tj. menší kanál nebo tím se plave nadále?

MPE

„stary“ kanal funguje nez omezeni, resp. omezenim je max. velikost plavidel, ktera jim muze proplout, a ani ne polovicni kapacita oproti „novemu“.

Tomas

ne, stary kanal nefunguje.

suez je zcela zablokovany, misto neni mozne nijak obeplout.

K.S.

A to ani v případě že by byl v provozu ten Nilský, protože se to šprajclo mezi Rudým mořem a Hořkým jezerem.

Jeden si říká že by měli to „zdvojkanálnění“ táhnout celou trasu, nebo ten kanál udělat tak široký aby se jim tam nemohla vzpříčit ani Emma Maersk.

Jinak jestli tím starým je myšlen „Sladkovodní“ který by měl částečně ten historický sledovat, tak to by bylo jako tahat Elbe Princesse přes Baťák.

Jiří Kocurek

Emma je menší než tohle. A šířka kanálu nemusí nic znamenat. La Manche je široký víc jak dost a přesto se tam potopil Tricolor.
https://www.marineinsight.com/wp-content/uploads/2011/07/untitled-1.jpg

K.S.

Viděl jsem předevčírem simulaci toho co se stalo, ta loď by možná udělala hodiny, možná by se zasekla na kraji, ale nešprajcla by se napříč.

Tomas

tompotrebujete na vsechno zpravodajstvi? 🙂 to si to neumite najit ? 🙂

ne, cely suez stoji.

Jiří Kocurek

Je tady: https://www.marinetraffic.com/en/ais/home/shipid:5630138/zoom:14

V tom nejblbějším místě, přesně podle Murphyho zákona.

PS: Kdyby zůstala viset na mělčině ve Velkém hořkém jezeře, tak to není ve zprávách.

Jan Sůra

V prvním textu máte přesnou lokaci. Psát každý den o tom, že je loď stále uvízlá, považujeme za zbytečné.

Jiří Kocurek

Už je tam sací bagr a vybírá materiál z pod přídě. Drobeček s výkonem 2000 kubíků za hodinu, Mostecká uhelná hadra 😀
https://www.bnnbloomberg.ca/how-to-take-thousands-of-big-steel-boxes-off-a-ship-in-the-suez-1.1583022
Info o lodi:
https://www.dredgepoint.org/dredging-database/equipment/mashhour

Petr

Co takhle tam poslat Beskydy na melouch :))

Jiří Kocurek

Letecky? Vždyť by to tam plulo měsíc.

Poudy

To bude dřív Ever Given na Beskydech..

K.S.

Jakože? youtube. com/watch?v=sV_chvfIhsI

jura

A nebylo by na case vratit prumysl do Evropy? A jo, ja jsem zapomnel. Green Deal, ktery naopak znamena odsun prumyslu do Ciny.

Štěpán

Ekologie by nebyl až zas takovej problém, v Číně se ví že se na ekologii se*e, a přece jen v Evropě by to bylo pod větším drobnohledem. Proč se ale průmysl nevrátí do Evropy je cena. Čína má proti Evropě ohromný zdroje a levnou pracovní sílu (proto tam taky ty továrny jsou aby se ušetřilo). Návrat do Evropy by znamenal obrovský zdražení.

Poudy

Nemáš pravdu Štěpáne, ekologie by problém byl. Greendeal se týká pouze Evropy a jak je známo, na to co se děje jinde unie docela kálí, unii je jedno že se kvůli emisním povolenkám vyplatí dovážet ocel z Brazílie nebo Číny což je extrémně neekologické místo místní ekologičtější produkce.

OndraK

Nemáte pravdu vy. Čína se veřejně zavázala k uhlíkové neutralitě to roku 2060 (mimochodem Japonsko 2050, Kalifornie i za Trumpa 2050, Británie o po brexitu také 2050). Letos spouští emisní povolenky, obdoba EU ETS. Evropa navíc plánuje uhlíkovou daň.
Problém spíše bude, resp. jeden z mnoha, kdo by do těch železáren šel pracovat. Budete vy chtít dělat takovou praci, třeba za 30k hrubého? A automatizace a digitalizace výroby s malou přidanou hodnotou, jako je ocel, se zas až tolik nevyplatí…

Jaaa

Těch 10 let je ale kritický rozdíl. Oni mají za těch 10 let v plánu zlikvidovat konkurenci, a pak už je to jedno. Země zlikvidovaná průmyslem, nebo Země pod nadvládou genocidní totality?

Jaaa

A bylo by to fair – konečně zahrnutí externalit do koncové ceny.

Jiří Kocurek

Externality jsou nevyčíslitelné. A externí benefity neexistují.

K.S.

Ale vyčíslíte. Jsou na to metodiky. Stejně tak by mohly být metodiky na vyjádření pozitivního dopadu. Otázka ale je co ten pozitivní dopad má být. To co jednu dobu může být pozitivní může být za 50 vnímáno jako vysoce negativní. Třeba meliorace jsou dnes problém, před 50-70 to byl hit. Ale myslím si že obecně by se za pozitivní dalo brát to pokud daná akce vede k nápravě stavu který je nyní. Například v Indii byly před desítkami let podniknuty kroky k obnově krajiny a z pouště se zpět stala obyvatelná oblast. To je myslím něco na čem se dá… Číst vice »

Lukas

Pokud budou lide dobrovolne zadat produkty vyrobene v Evrope a budou je ochotni zaplatit, bude se vyrabet spousta veci v Evrope. Je to neco podobneho, jako s ceskymi potravinami.

Tomas

to nikdy nebudou.

lidem jento totiz naprosto jedno.

Jiří Kocurek

Na to vám sociálně-ekologičtí modernisté řeknou, že průmysl je zastaralý typ ekonomiky, že se moderní země mají orientovat na znalostní ekonomiku. A že by stát měl průmysl nejen přestat podporovat, ale navíc vytvořit podmínky pro jeho zánik. Jinak se nikdy nepřiblížíme vyspělým ekonomikám. A podobné moudra ředitele Zeměkoule, toužícího řídit svět do nejmenších detailů jako je ananas na pizzu, celoplanetárně.

A pak jsou tady takoví, kteří prosazují elekromobilitu, jen se nesmí těžit litium na baterie. Já chci elekrokoloběžku. To je vyšší level, plnohodnotný doublethink.

Jaaa

Opět vedle jak ta jedle. Znalostní ekonomika -> průmysl 4.0

K.S.

Pizza Hawai je super!

Problém je trochu jiný. Máme tu starý, zastaralý, průmysl, pokud kapitáni průmyslu prohlašují že mají lidi chodit na učňáky, aby se tu udržely jejich fabriky s mizerným inovačním potenciálem.

V.N.

Já si akorát kladu otázku ohledně naší ekonomické zranitelnosti. V životě by mne nenapadlo, že je něco takového vůbec možné a že jedná zaseklá loď v jednom průplavu může představovat tak obrovské riziko vzhledem ke světové a potažmo i české ekonomice. Na jednu stranu máme nejrůznější ISO audity , kdy se doslova a do písmene řeší marginality. A pak se zasekne jedna loď v Suezu a k čemu nám to je ? Když hrozí zastavení českých fabrik díky chybějícím dílům… Proč ten průplav je tak úzký ? Proč je ve stejné podobě jako v 19-tém století, kdy námořní doprava se… Číst vice »

Jussi

Ale notak, cituji tetičku Wiki: „Po rozšíření z roku 2010 mohou průplavem plout lodi s maximálním užitečným nákladem až 240 tisíc tun (DWT), což jsou všechny současné lodi kromě asi třetiny těch největších supertankerů, které dále objíždějí Afriku starou cestou. Dříve musely lodi plout v konvojích, které se míjely na rozšířených výhybnách (jako vlaky na jednokolejné trati), kdežto od rozšíření a dostavby 35 km nového úseku průplavu v roce 2015 (tzv. Nový Suezský průplav) mohou plout nezávisle oběma směry po celé délce.“

Jiří Kocurek

„Proč je ve stejné podobě jako v 19-tém století,“

To právě vůbec není pravda. https://en.wikipedia.org/wiki/Suez_Canal_Area_Development_Project#/media/File:New_Suez_Canal.jpeg

Jiří Kocurek

To je jako tvrdit, že za císaře pána postavili 4kolejný viadukt do Brna.

https://www.koridory.cz/wp-content/uploads/2018/02/Brno1-678×381.jpg

J.K.

No, zastavení, když ty díly máte na cestě 8 týdnů a takhle se vám seknou, tak samozřejmě další zásilku můžete poslat vlakem a nějak to dohnat, takže je to dražší, ale nezastavíte se úplně. No a v největší nouzi letecky… Takže hlavně je to drahá sranda…

Miroslav Zikmund

Vlak je mylná iluze (bohužel). Jak dlouho trvá přeprava kontejneru, který je třeba 2x překládat z důvodu jiného rozchodu kolejí, vlakem z Číny ? Kolik kontejnerů se dá denně přepravit ? Pouze teoretická úvaha : délka kontejneru 12m (40 stop), délka vozu 26m. Délka vlaku limitována délkou nejkratší dopravní koleje ve stanici. 20 vozů = 40 kontejnerů = 520 metrů (v Rusku to může být samozřejmě více). Je-li na lodi „jen“ 10 000 kontejnerů, je třeba 250 vlaků. Jaká je propustnost trati (tratí) v některých úsecích jednokolejných s obousměrným provozem … Při teoretické propustnosti 1 vlak za hodinu je to… Číst vice »

Martin

Apokalypsu z toho dělají především novináři.

Y.K.

Není ve stejné podobě jako v 19 století a upravován a rozšiřován byl asi 5x. No zase taková apokalypsa to není. Jistě je to vychýlení a asi i zdražení a ztráty, pokud lodě budou muset objet Afriku, ale armagedon to není. Prostě to na nějaký týden rozvlní řetězce, na které jsme zvyklé že fungují „automaticky“. Apokalypsa to je pro ekonomy co mají rádi předvídatelnost. Ten průplav je neustále upravován. Prohlubován a zvětšován profil (k 1980, k 2010), aby zvládl větší tonáž a rozměry. Což není žádná sranda při délce 193 km. Od 2010 je také velká část obousměrná, ale ne… Číst vice »

looking4bucho

Neskutecny ze ten pruprav postavili v r. 1869 a stavba trvala 10 let. Je to 193km. Jasne geologicky ani geograficky to nebyla takova vyzva jako Panama o par let pozdeji na ktere stejny stavitel (Ferdinand Lesseps) zkrachoval, ale stejne byla logistika resena pomoci velbloudu a na zacatku se kopalo rucne.
Takze 10 let. U nas=oprava D1.

Tomas

vždycky mě tahle hloupá srovnání neskutečně fascinují.

většinou svědčí o hlouposti autora.

Otakar

Proč?

Jiří Kocurek

Protože vždycky se vypichuje jenom to, co se hodí.

Wiki:
– Roku 1504 Benátčané marně žádali o povolení ke stavbě průplavu.
– O prokopání průplavu se zajímal Napoleon Bonaparte roku 1799
– O projekt se začal zajímat francouzský inženýr a diplomat Ferdinand Lesseps, když byl ve 30. letech 19. století konzulem v Alexandrii. Dal si vypracovat podrobný projekt

a nakonec:
– původní rozpočet byl více než dvojnásobně překročen.

Jiří Kocurek

A nebylo to vůbec bezproblémové… Some sources estimate that over 30,000 people were working on the canal at any given period, that more than 1.5 million people from various countries were employed, and that thousands of labourers died, many of them from cholera and similar epidemics. Některé praneny předpokládají, že celou dobu na stavbě pracovalo nejméně 30.000 lidí. A více než 1,5 milionu lidí z různych zemí na projektu spolupracovalo. Dále tisíce dělníků zemřely, mnoho na choleru a podobné epidemie. PS: Když stavěli D1, tak na ní nebyl provoz jako dneska. Když stavěli Suez, tak v něm také nebyl provoz… Číst vice »

looking4bucho

Nezlobte se na me, ale v tom pripade delate to same – vypichujete pouze co se Vam hodi a jeste k tomu to ani nemate presne. Kdyz uz jsme u toho, tak pruplav tam fungoval uz od 13. stoleti pr. n. l. Takze jste mi to nandal, je to de facto nejvice zpozdena stavba v dejinach… To ale nebylo obsahem meho sdelni. Tim byl obdiv k nasim predkum kteri toto dokazali bez pocitacu a vyspele techniky v neskutecnem case. Ano, stalo to obrovskou spoustu zivotu coz by dnes samozrejme neslo, nicmene i tak povazuji 10 let na rekonstrukci existujici dalnice… Číst vice »

Jiří Kocurek

Fungoval od 13. století jen s malou přestávkou, že?

Jiří Kocurek

A co se techniky týká:
Počítač byl človek s logaritmickým pravítkem, prováděl výpočty. Proto tolik roků měření a příprav, už od Napoleona. Drtivou většinu prací pak zastaly parní stroje. Parní bagry již byly osvědčenéz prací na budování a prohlubování nejen evropských přístavů. Proto se to povedlo až tehdy postavit v rozměrech pro námořní lodě. Bez parního stroje na to nebyla síla.

K.S.

A sekli se asi o 33 stop a měli strach že jim začne stoupat středozemní moře.

Tomas

troaku chucpe srovnavat kopani v zemi nikoho stylem “nazeneme tam par desitek tisic lidi/otroku, penize nejsou proboem” a stavbu, ktera je rozfazovana kvuli zachovani provozu apod.

kdyby byla kasicka bezedna a dalo se rict, ze se proste cela d1 na rok zavre, tak je taky za rok hotovo.

Otakar

Neřekl bych chucpe, jen mě zajímaly konkrétní argumenty, protože mi váš příspěvek přišel jako výkřik do tmy, tak jsem chtěl vědět, zda se za tím skrývají argumenty, protože v poslední době to tu novinkovatí.

Tomas

otíku, argumenty? zkuste to kulatý na krku .. zapnout.. pochopíte 🙂

nevím, co tady chcete argumentovat? taky potřebujete argumenty, když vám někdo řekne, že 1+1 = 2 ?

napovím .. říká se tomu logika.

Otakar

Děkuji, že jste ukázal co jste za hňupa. Pouze jsem se chtěl přesvědčit, zda Vás zajímá doprava nebo rýpání. Děkuji a končím diskuzi.

Zdenda

Vase (zbytecne agresivni) argumentovani by bylo na miste, kdyby se vsude opravovaly dalnice za provozu stejne pomalu, jako D1. Na cele oprave D1 neni ovsem nejtragictejsi to, jak dlouho trvala, ale ze nedoslo k jejimu rozsireni na 3 pruhy v cele delce (mysleno usek Praha-Brno).

Tomas

ten 3 pruh by tu rekonstrukci prodlouzil o dalsich deset let.

a kvuli zvysenemu provozu v par hodinach tam delat tri pruh? vzdyt krome patecniho vecera a nedelniho odpoledne je ta dalnice ve vetsine sve delky poloprazdna.

takze tripruh dodelat u brna a na dlouho je hotovo.

Tomáš Gottschalk

Běžte říct Rakušákovi, jaké je to bbec, když páteřní dálnici A1, která byla v podobném, někde možná i horším stavu než D1, zgruntu zrekonstruovali téměř po celé délce z Vídně do Solnohradu na třípruh.

Tomas

srovnejte provoz na A1 u rakušáka … a provoz na D1 u nás.

Kar

Znáte někdo nějaký dobrý článek nebo video, které by osvětlovalo ten problém nějak technicky? Je mi jasné, že to nejde, ale z téhle fotky to třeba vypadá, jako by stačilo za záď to nějakou pořádnou lodí pootočit a vytáhnout.

Miroslav Zikmund

Uvádí se, že loď „najela na mělčinu“, zabořila se „dolní částí čumáku“ do bahna na břehu … spíše kombinace obojího … ta „lodička“ je dlouhá 400 metrů, s velkou pravděpodobností s pohybovala „nějakou“, sic jen minimální rychlostí , jenže vzhledem k hmotnosti měl ten tvrdý náraz poměrně značné následky – ale loď dopadla lépe než TITANIC. To, co uvádíte má logiku, ale problém bude patrně v té „pořádné“ pomocné lodi. Některé obrázky ukazují několik „drobných“ remorkérů snažících se „něco“ udělat … Lze se dočíst o snaze „odbagrovat“ břeh (stavební technikou používanou při běžných zemích pracích v tuzemsku) – ty stroje… Číst vice »

Jiří Kocurek

Přeložení kontejnerů je problematické z několika důvodů: – Jeřáb téhle velikosti nemá Ahmed na stavbě, aby ho na týden půjčil. – Musí se překládat z obou stran, aby byla loď vyvážená, nejlépe od prostředka. + Což znamená, že jeřáby musí připlout z obou stran + Což také znamená, že lodě pro odvoz musí připlout z obou stran (menší problém) – Loď má sice balastní nádrže pro vyvažování, ale to znamená loď přitížit. – 20000 je kapacita a podle všeho je lod (téměř) plná – Překládat, nebo vyprošťovat? Obojí za ráz je velké riziko, ikdyby se to vešlo. + V případě,… Číst vice »

Jeroným Lešner

Podle mě tam může být technicky problém, jestli se loď velkou hladkou plochou natlačila na zvodnělý jíl v březích. Takovým způsobem by se totiž, řeknu to pro laiky, k jílu „přicucla“ jako nasliněný špunt na okno auta, bez možnosti odlepení. Jestli tam podobný efekt nastal, myslím si, že k uvolnění lodě bude potřeba v okolí lodě jíly trochu načechrat nebo nějak jinak vyřešit uvolnění tohoto tlaku „pod špuntem“. Dokážu si představit clonu z tryskové injektáže pouze vodním paprskem, ale je to hardcore úkol – neříznout paprskem loď, nebo dokonce nějaké lehké liniové trhací práce – presplity – ale v jílu… Číst vice »

Jiří Kocurek

Zkusil bych jinou věc: Protlačit pod loď potrubí a tlakem vody ten jíl a písek rozplavit. Jako když se dělá protlak potrubí, jen by trubka byla nahoře děrovaná a muselo by jich být několik.

Jeroným Lešner

Jo, souhlas, to je v zásadě podobného ducha, akorát aby se neutvořily preferenční cesty, kudy by ta voda odtékala, zatímco mezi v mezilehlém místě by jíl zůstal netknutý… Nicméně nevíme, z čeho jsou břehy, třeba tam je nějaký slínovec, pískovec, štěrky a podobně, k žádnému podtlaku nedochází a je to teď opravdu jen o velikém tření a bagrování… Vyprošťování samozřejmě sleduji :-). Pěkný den.

Y.K.

Ta loď má výtlak 199 692 t (necelých 2300 lokomotiv 363). To je naprosto šílené a prostě neexistují mobilní mechanismy které by s něčím takovým hnuly. Naštěstí na dně nesedí celou svou hmotností a plochou, ale i tak je tření naprosto šílené. 10 % řekneme, položte 230 lokomotiv na bok a nějak s tím hněte. Problém. 🙂

Jan

Nějka se ztrácím v těch procentech. Tato loď zablokovala odhadem 12% světového obchodu. Zároveň toto číslo každý den narůstá, ale jak to procento může narůstat když jde stále o jednu uzavřenou obchodní cestu? Dále se píše že až 40% světového obchodu proudí tímto průplavem. Tak jak to vlastně je?

Martin

Pochopil jsem to tak, že v nějakou konkrétní dobu bylo postiženo 12% světového obchodu (což je samo o sobě obrovské číslo), ale dokud se problém nevyřeší a do fronty se zařazují další lodě, číslo pak může narůstat.

Tomas

ty lodě, který měly proplout průplavem, měly nasmlouvané i další trasy… a s tím, jak se protahuje zprovozneni pruplavu , tak to zacne dopadat i na následné cesty … a jejich zpozdeni pak zacne zdrzovat dalsi cesty …

jednoduchý efekt snehové koule.

FrantaM

Ne nevím, jestli se tam pořád pleskají s jedním bagříkem, tak to bude práce na měsíc.

Tomas

sup na letadlo, muzes jim letet poradit .)

Petr5

Vzal bych si na cestu dětský bagr.

Jiří Kocurek

Ne, mají tam nejméně 3 remorkéry, každý má v sobě 2 motory z lokomotivy (Běžně CAT 3512) nebo větší. Možná až 2x 3600 kW. To už něco utáhne. Ale nestačí to.

Takže znova a lépe, nepoškodit tu loď. Vytrhnout ji a mít místo toho potopený vrak to není řešení.

https://ichef.bbci.co.uk/news/976/cpsprodpb/75B2/production/_117703103_4216e378-8c44-47ec-a4fb-927410016d43.jpg

Sch

Taková hospodská odpověď by zněla: tanky. Ale nepoškodí tu loď je dost důležité. Kdyby z ním byl vrak, tak je to o řád větší problém.

MV.

To nelze, aktualne hrozi prolomeni lode uprostred – oba konce se opiraji o brehy a pri odlivu muze pri trose smuly dojit k prasklinam… to je asi to hlavni riziko ktere se snazi zmirnit tim ze zacali precerpavat palivo z te lodi pryc.

MV.

uvedu odkaz na zdroj pro zvidave : https://www.youtube.com/watch?v=OqLcplXYHdA

Y.K.

Zajímavé. Třeba ten vodní balast mě nenapadl.

Jiří Kocurek

Tanky? Cože? Tahle potvora by si vzala do vleku 4 jakékoliv tanky a táhla by je jak utopené myši.
https://www.marinetraffic.com/en/ais/details/ships/shipid:744212/mmsi:622123201/imo:9038361/vessel:BARAKA_I

Dobře: Německý Maus by tahala po jednom…

Schmidt

asi se inspirovali přístupem SŽ na odstraňování sesuvů 😀

VS

Vážená redakce,

domnívám se, že se ve složeninách číslovky základní a délky používá genitiv (druhý pád) dané číslovky — dva metry/dvoumetrová, padesát metrů/padesátimetrová — a proto prosím o opravu následující věty

„V Suezském průplavu uvízla čtyřistametrová kontejnerová loď Ever Given společnosti Evergreen“

na

„V Suezském průplavu uvízla čtyřsetmetrová kontejnerová loď Ever Given společnosti Evergreen“

Předem děkuji a přeji hezký den.

Lech Malý

Nevím, jestli to platí obecně, třeba stometrová mi připadá přirozenější než stametrová, tisícemetrová už je vyloženě blbost.

Kar
Miroslav Zikmund

Já bych psal … 400 m dlouhá kontejnerová loď …je to – kratší, srozumitelnější a neřešíte pravopis …

sonypolicka

A přinejhorším mrtvolu odtáhneme od kina před poštu…

Petr Šimral

A až se průplav uvolní, tak nastane za pár dní problém s přetížením evropských přístavů a i odvozových linek…

kulhán

Já si myslím, že když zavolají Burešovi Babišovi, tak ten jako velký zkušený logistik jim problém vyřeší raz dva. 😉

Schmidt

Babiš s nespavým Havlíčkem a Dr. Sosnou

Otakar

Průplav nebude mít takovou kapacitu, aby odbavil všechny lodě ve stejnou chvíli. Navíc průplav je jeden, ale přístavů jsou desítky, takže se zátěž pravděpodobně rozloží, tak pořád bude tím nejuzším hrdlem Suez.

Nevím, jaká je kapacita průplavu, zda jedou na hraně propustnosti nebo se dá ještě škálovat a je tam rezerva…

Otakar

Tak dle Wiki je kapacita 49 až 97 lodí za den, takže je otázkou, zda personální okolnosti dovolí rychle navýšit kapacitu. Pokud ano, tak během pár dnů se to srovná.

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Suez_Canal

Jimbo Jones

Jenom neumíte anglicky. „The expansion intended to nearly double the capacity of the Suez Canal, from 49 to 97 ships per day“ znamená, že zvýšení kapacity z 49 na 97 lodí za den bylo provedeno v roce 2014 vybudováním „bypassu“ u města Ismailia.

Otakar

Nevím, zda mám problém s angličtinou nebo vy s nepochopením textu. Pokud byla zvýšena kapacita na max. 97 a někde jsem zaznamenal, že v průměru odbaví 51, tak tam je možnost navýšit kapacitu a pouze co tomu může bránit v současné situaci bude nedostatek personálního charakteru (přecijen nebudou udržovat 2x více lidí jen pro to, aby jednou za 150 let mohli navýšit kapacitu na dvojnásobek).

Jimbo Jones

Odkazujete na text z wikipedie a argumentujete tam obsaženými 49 vs. 97 loďmi v úplně jiné souvislosti, tak nemůžete čekat jásavý potlesk. Pochopení textu u mě na jedničku, jestli teď hledáte nějakou možnost úniku z trapasu, tak prosím.

Otakar

Není potřeba hledat možnost úniku, trapas jste udělal akorát vy svojí odpovědí na něco jiného.

Tomas

Ne. Jen vaše znalost angličtiny byla docela vtipná.

kapacita suezu je prostě 97 lodí denně a ten text 49 – 97 je o tom, že došlo ke změně kapacity v důsledku modernizací.

Otakar

Spíš máte problém s pochopením psaného textu. Tak pro jednodušší:
Kapacita 97 lodí/den.
Aktuální dlouhodobé využití bylo 51 lodí/den.

Z toho vyplývá, že lze kapacitu navýšit, jen problém může být počet lodivodů, aby to stihli odbavit. Lodivoda nevycvičíte za 1 den.

Otakar

Tak je kapacita průplavu 0 až 97, namísto 49 až 97, jak jsem se upsal. Chytáte se blbostí a snažíte se rýpat, namísto toho, abyste diskuzi rozvíjel.

Otakar

Pardon, teď jsem si toho všiml, že jsem se upsal. Samozřejmě kapacita je 0 až 97 lodí/den a ne 49 až 97 lodí. Dlouhodobě průměrné vytížení bylo 51 lodí/den, takže samotný kanál má možnost nárůstu, problém může být počet lodivodů, což byla má původní myšlenka. Stačilo na to slušně upozornit a ne hned rýpat, diskuze mohla být přínosnější.

Otakar

Každopádně bych byl rád, kdyby těch rýpavých narážek bylo na tomto serveru v diskuzích méně.

Miroslav Zikmund

Jakou personální kapacitu ? Klíčová je kapacita obousměrné části průplavu. Lze pochybovat o tom, že by někdo povolil zvýšení rychlosti plavby, vzdálenosti mezi plavidly … pouze „důstojník“ námořní plavby znalý místních poměrů by mohl uvést, zda lodě kritickým místem proplouvají s doprovodem LODIVODA znalým místních plavebních poměrů nebo bez doprovodu …

Otakar

Tak polopatě: – v poslední době měl průplav v průměru 51 lodí/den – kapacita průplavu je až 97 lodí za den Pro průplav platí určitá omezení, proto jsou potřeba lodivodi. Dá se předpokládat, že na 51 lodí/den je potřeba méně lodivodů než na 97 lodí/den, což zvládne průplav (pravděpodobně to maximální vytížení bude nižší z důvodu rozdílných typů lodí, ale to už je zacházení do detailů). Abyste tedy mohl navýšit kapacitu průplavu na 97 lodí/den, je potřeba více lodivodů. Má je průplav? O tom tady diskutuji, protože dle mě bude toto úzké hrdlo, protože průplav sám o sobě by měl… Číst vice »

Jan

Co jsem četl tak evropské přístavy byly přetížené i před touto nehodou. Nárazové dodávky zboží, v článku zmíněný nedostatek kontejnerů, nedostatek skladníků, zaměstnanci v karanténě, všechno se to sešlo dohromady. Viz komentář z Redditu: The industry has had an on-going backup around the globe because of container availability. Most ports around the world have been backed up for months (Port of LA has been congested for 3/4 months straight). Mostly stems from 2 things. Ocean carriers mis calculated how much demand there would be mostly because of the spike in consumer demand for houseware, consumers goods and construction materials. 2nd… Číst vice »