Bezpečnější silnice. Při dopravních nehodách zahynulo nejméně lidí za 64 let
Dopravní nehoda. Ilustrační foto: Policie České republiky
Nejtragičtějším dnem na silnicích byla loni neděle 15. června, kdy zemřelo 8 lidí.
Nejtragičtějším dnem na silnicích byla loni neděle 15. června, kdy zemřelo 8 lidí.
Pořád je to hodně!
Nic neříkající výkřik. Kolik byste si představoval, že je tak akorát?
Jak kolik? Nula samozřejmě!
Nula je tak akorát.
To je utopie. Nulova umrtnost neexistuje pri zadne lidske aktivite.
Minimálně ve městech toho lze dosáhnout, jak ukazují příklady ze zahraničí. Jen stačí mít dobře navržené ulice, které upřednostní pěší a cyklisty a ohleduplné chování ve veřejném prostoru.
Utopie? Zas tak moc ne. U nás je jen v Brně, což je město aspoň zhruba odpovídající Oslu osmkrát více mrtvých. To asi nebude náhoda, že?
https://zdopravy.cz/ani-jeden-mrtvy-chodec-ci-cyklista-omezeni-aut-prineslo-oslu-vyrazne-snizeni-nehodovosti-39905/
https://zpravy.aktualne.cz/datavize/mapa-nehody/r~aedbc000148611f0b689ac1f6b220ee8/
To bych připsal celkově vyšší kulturnosti obyvatel Osla.
Reálná nula je utopie, ale cíl by to být měl. Jen velké cíle vedou k posunu. Zatím v tom odvedly práci automobilky (a organizace lobující za bezpečnost aut), na řidičích se naopak pracuje čím dál méně.
Automobilky chrání jen osádky v autech. Na okolí kašlou. Jinak by nemohli vyrábět auta se stále vyššími hauptnami, horším výhledem ven a vyšší hmotností.
To není vůbec pravda. Ochrana chodců je součástí designu aut už mnoho let.
PR.
Nikoli.
Nula je tak akorát. Že se toho možná nepodaří dosáhnout je jiná věc. To neznamená, že se o to nemáme snažit. A myslím si, že mít průměrnou roční úmrtnost na silnicích < 1 (tedy několik let bez smrtelné nehody a jednou za několik let smrtelná nehoda) je reálné.
Nula to sice nějakou náhodou někdy může být, ale vždycky budete mít minimálně nějaké Poissonovo rozdělení, stejně jako v případě počtu lidí zabitých kopnutím koně, těch na které spadne strom nebo lampa, případně které trefí blesk či meteorit. Výkřiky o nule jsou tedy pouze to.
Výkřiky jsou akorát vaše komentáře.
Před blesky se také chráníme, bleskosvody se na stavbách nedělají jen pro okrasu. Stejně tak se lidem radí, co mají dělat, když jsou venku a blíží se bouřka.
Je totiž rozdíl mezi tím dělat opatření, která nejsou stoprocentní – a oproti tomu konstatovat, že absolutní nuly se stejně nedosáhne, tak nebudeme dělat nic.
Nesouhlasím. Nehlásat nesmysly a prázdné, hloupé slogany o nule se přece nevylučuje s podporou všech rozumných opatření na ochranu zdraví a životů. Podsouváte zde, že nechci, aby se něco dělalo, což není pravda, a tedy podsouváte lež.
Píšete o hlásání nesmyslů a o prázdných hloupých sloganech – co jiného to je, než že nechcete, aby se něco dělalo?
Ano, lepší automobily, hlídání jízdních pruhů, překážky, ovšem v neposlední řadě myšlení silničářů, kteří ví, že řidič je tvor chybující, a tak se snaží značení upravit tak, aby bylo jasnější, viditelnější (osvětlené přechody, více značek, reflexně orámované atd). Jaký kontrast ve srovnání s myšlením Správy železnic, která vymýšlí past za pastí, jak v předpisech, tak v samotném návěštění (značení). V Roudnici snad dvacet stržných sběračů a ani to je nepřimělo vybudovat napěťově sjízdný úsek, tak jako by to bylo na západě od nás. Furt budou argumentovat, že 140 000 vlaků sběrač stáhlo. A takových případů by se dalo najít… Chodová… Číst vice »
V těch elektronických asistentech bych příliš velký přínos neviděl a v tom co dělají silničáři taky ne. Je to výsledek toho, že poslední dobou výrazně ubyla nejstarší auta, přičemž ta o něco novější nabízí obrovsky lepší pasivní bezpečnost. Druhak, ani ta čísla za loňský rok nejsou nijak skvělá.
V těch elektronických asistentech jako jejich uživatel vidím naopak veliký přínos. Například při brzdění do kolon. Auto je schopné zcela bezpečně samo zastavit, takže máte čas pustit okamžitě blinkry a hlavně si hlídat v zrcátku zadek, jestli se na vás někdo neřítí. A když se řítí, tak mu pokud možno uhnout. Měl jste vidět děkování řidiče náklaďáku, když jsem mu zajel co nejdále do odstavného a on pak zastavil půl metru před mým předním nárazníkem. Jezdím pravidelně mezi pátým a dvacátým km D1 a kolony si užívám denně. A pokud je na dálnici smrtelná nehoda, začasto je to náraz vozidla… Číst vice »
Takže máte auto, které může kdykoli nečekaně zabrzdit, protože detekuje například letící igelitku, na čež Vás dost pravděpodobně někdo sejme zezadu. Tomu já přínos pro bezpečnost neříkám. Dokážu bezpečně zastavit před kolonou i bez toho. Stejně jako při koukání do zrcátek opravdu koukám do zrcátek, případně otáčím hlavu, a ne jestli svítí nějaké světýlko nebo ne. To co jste popsal zvládnu i bez těch asistentů. Ostatně úplně stejně zvládla uhnout moje máma ve Favoritu kombi. ABS, ESP, brzdový asistent, deformační zóny, airbagy, správně udělaná sedadla a opěrky – to je bezpečnostní výbava, kterou je dobré v autě mít. Různé další… Číst vice »
A vyzkoušel jste si to? Jediné, co nefunguje dobře je predikce rychlosti. Mám jí tedy vypnutou a rychlosti si nastavuji sám. A planý poplach se ruší velice rychle. Stačí pohladit pedál plynu. Stane se tak jednou za měsíc.
Ano, před koupí svého auta jsem projížděl i jiná, která těmito asistenty, včetně držení v pruhu, čtení značek a dalších nesmyslů. Automatické brzdění jsem viděl aktivovat například i kvůli zvedající se závoře, a byly to docela komické situace, které si umím představit, že mohou být nebezpečné. Ostatně na youtube jich najdete dost. A takové světelné varování ve zpětném zrcátku podle mě vede k tomu, že řidiči leniví a pak při jeho nefunkčnosti nebo přesednutí do auta bez něj způsobí krizovku nebo rovnou nehodu. I parkovací senzory jsou věc bez které by se dobrý řidič měl umět obejít, ale bohužel v… Číst vice »
Je to každého volba. Já vždy využíval maximální možnost automatizace, co automobily nebo lokomotivy umožňovaly. A neustále jsem se setkával s názory kolegů, že je to k ničemu a že oni řídí lépe bez toho.
Nejsem proti vší automatizaci (ostatně taky používám tempomat a omezovač), ale někde je nějaká hranice, a já ji vidím u všeho co nahrazuje řidičovo smysly, soudnost a dovednost. Všiml jsem si třeba toho, že spousta lidí už se ani neumí rozjet do kopce, protože jsou zvyklí na asistent rozjezdu do kopce. Jak funguje automatické parkování a co to dělá z řidičů je další komické téma. Že lidé spoléhají na červené světýlko v zrcátku místo obrazu, který v něm vidí, to je taky fakt. A parkovací senzory, ty vyloženě nesnáším a držkuju, když v nějakém autě nejdou vypnout.
> někde je nějaká hranice
Proč?
> já ji vidím u všeho co nahrazuje řidičovo smysly, soudnost a dovednost
Takže světla, stěrače, synchronizovaná převodovka, posilovač řízení, posilovač brzd, ABS?
Problém je, že smysly řidičů nikdy nebyly etalon dokonalosti. Mikrospánky, další vlítne do kolony (a to nemluvím o mobilech, vrtání se v navigacích a dalších displejích aut, kde je lecos „chytře“ někde v menu). Asistent se může zdát otravný, když se řidič soustředí, ale jednou může zachránit život. Proto tam jsou a má to pozitivní vliv na nehodovost a zranění.
Zajímalo by mě jaký by byl počet mrtvých v dopravě, kdyby byl modal-split silnice – železnice opačně . Tedy dráha by dominovala osobce a nákladce a odtahala 80% dopravního výkonu a na silnici by byl ten zbytek .
Logicky míň lidí by mělo šanci silniční nehodu vůbec zažít, ale zase by čtyřnásobně narostl provoz na dráze…
Kolik z nich motorkáři?
Smazáno pro porušení pravidel slušné diskuze.
Ten příspěvek byl hodně divný až hloupý. Tetka, která mi nedávno vjela do cesty z vedlejší, zmíněný orgán vůbec nemá a přednost mi nedala čistě z nepozornosti (zdá se mi, že telefonovala a k tomu hledala cestu).
Nepřiměřená rychlost je největším faktorem a stojí asi za 40% úmrtí – v absolutních číslech je to 170 osob. Nicméně takhle to nasypat do jednoho pytle opravdu k ničemu není ani to není dobrá vizitka analytické práce.
„Nepřiměřená rychlost je největším faktorem a stojí asi za 40% úmrtí“
Blbost, „nepřiměřená rychlost“ je to, co policajti nejsnáze zaškrtnou na formuláři k nehodě…
Blbá ideologie, nic víc.
Nehody způsobují řidiči, co neumí řídit, ne rychlost…
Ovšem raketově narostl počet střetů a celospolečenská škoda. Ti mrtví se akorát přesunuli do sekce středně a těžce zranění.
Raketově narostly možná tak vaše halucinace, protože to, co tvrdíte, nemůžete dokázat na číslech.
https://zdopravy.cz/celospolecenske-ztraty-z-dopravnich-nehod-dosahly-rekordni-urovne-192378/
A ještě vyšší v roce 2024:
https://www.cdv.cz/tisk/v-roce-2024-vzrostly-ztraty-z-nehodovosti-na-silnicich-na-149-mld-kc/
SFDI 2024 – 150,5mld.
Takže celospolečenská bilance silnic: cca 60 mld narveme ročně do nových silnic dálnic pro ŘSD a 150mld nám vznikne škoda díky nehodám protěžovaných automobilistů a kamionistů.
A to se vyplatí Horste.
Ač druhé nejnižší, je to naprosto šílené číslo
S jakými čísli to srovnáváte? Jak byste pak označil čísla z východnějších zemí?
Když to vezmeme, že v těch 60 letech byl minimální provoz, tak to musel být tehdy dost masakr. Každá nehoda smrťák.
Tak taky se jezdilo prakticky v plechovkach, všichni maximální rychlostí co to šlo a o strom brzdili hlavou.
Práveže sa väčšinou jazdilo okolo 80 km/h na spotrebu.
V 80 potkat v „embéčku“ mostek je prakticky hotovka.
Otec ohnul Š130 o mostek a vyváznul bez zranění, trefil to přesně mezi spolujezdce a zadního pasažéřa a kdyby tam někdo seděl tak by byl bez šance.
no tak jako rozvěsit se v tehdejším průměrném autě a v dnešním bude asi trochu jiné, tehdy se ten smrťák dělal snadno. dneska už to chce trochu kreativity se zabít v autě…
Jenže tenkrát se to počítalo jinak…
V devadesátkách nám v autoškole ukazovali následky havárií aut z totáče (kterých jezdilo ještě pořád hodně) s moderními auty.
Mazda ok bouchlá, vystřelený airbagy, chlap vylezl po svých. Druhé auto (žigulík, 120, Oltcit nebo podobná shnilotina) rozstřelený na dva kusy, všichni mrtví…
Jaký je rozdíl v bezpečnosti mezi Š100 a moderním autem?
V podstatě žádný, deformační zóna končí u motoru.
To myslíte vážně? Kdyby byla auta co jezdí dneska na úrovni Škody 100, tak je mrtvých zcela jistě řádově víc.
Pane, přesedněte si.
Pozoruji, že v roce 2026 mají mnozí delší vedení a nechápou. Pevně doufám, že to rychle rozchodí.
Ona Š-100,105,120,130 měla v předu nějakou deformační zónu, prosím? Nebo snad nějaké podélníky, na kterých držela přední maska? Víte vůbec, jak karoserie těch škodovek vypadala? Nevíte, jinak by jste toto nenapsal.
Evidentně někdo nepochopil, že Škoda 100 měla motor vzadu…
Že by byli ještě pod vlivem více či méně kvalitního pití?
Na vysokém počtu úmrtí se také dlouho projevovala skutečnost, že se motocykl používal jako každodenní dopravní prostředek, v zimě v létě. Často bez přilby, a pokud už ano, byla to jen taková skořápka.
Hlavní podíl na úbytku smrtelných nehod má záchranná služba a mobilní telefony.
A bezpečnější auta.
Pro chodce jsou soucasna auta nebezpecnejsi. Cim vyssi hauptna, tim vice devastujici zraneni pro chodce.
Pravda. Na druhou stranu nařízení EU vyžaduji i technická opatření pro ochranu chodců při střetu, takže tu úmrtnost na rozdíl od USA neroste (a to se tam moc nechodí). Mnoho asistentů také umí detekovat hrozící kolizi s chodcem.
naopak
neuděláte salto na střechu, což vám 100% zlomí vaz, ale praštíte se hlavou o kapotu
právě „bezpečnost chodců“ zpochvila design aut do současné podoby krabice bez vkusu
To není pravda.
https://www.iihs.org/news/detail/vehicles-with-higher-more-vertical-front-ends-pose-greater-risk-to-pedestrians.
Většina evropských aut, včetně Evropských SUV spadá do kategorie s nejnižším rizikem. Nejsou to hradby jako americká SUV.
Ano, naštěstí. Přesto se nedaří zabránit dovozům takových aut.
A čím vyšší hauptna a tlustší sloupky, tím horší výhled řidiče z auta.
To má vliv na množství přejetých malých dětí, a těch tolik není, takže to statisticky není moc dobře vidět.
Proč jen děti? Je lepší vidět dvě třetiny dospělého nebo třetinu dospělého?
Dobrá, tak i drobných dospělých. Nevím jak u Vás, ale mě stačí vidět špičku ocasu psa, abych ho nepřejel.
Nezapomínal bych taky na bezpečnější silnice. Je spousta nových dálnic, ale i přeložek jedniček a dvojek. I to co už bylo je teď v o hodně lepším stavu, než třeba před 20 lety.
To si nemyslím. Rychlejší silnice jen mění rozložení nehod v prostoru. Na dálnicích je dost smrťáků taky. Spíš bych to zachráněné životy připsal lepší bezpečnosti aut.
Na dálnicích je sice dost smrťáků, ale hlavně velký přepravní výkon. V poměru k tomu přepravnímu výkonu tam těch smrťáků tolik není. Hlavně dálnice téměř úplně eliminují čelní střety, které právě často bývají fatální.
Obyčejné silnice mají ale taky vysoký přepravní výkon a když si to rozpočítáte, tak můžete dojít k závěru, že jsou taky velmi bezpečné. Statistiky se dají ohýbat velmi manipulativně. Dálnice možná z větší části eliminují čelní střety (když nepočítám proražená, přeletěná svodidla, auta jedoucí v protisměru nebo náraz do auta které se při jiném nárazu otočilo o 180 stupňů), ale dějou se tam smrťáky jiné povahy, nehledě ne to, že boční náraz je ještě horší než čelní, na dálnicích dochází k hromadným nehodám a jsou tam mnohem vyšší rychlosti. Co jsem ale měl hlavně na mysli je to, že většina… Číst vice »
Ke klesajícímu počtu smrtelných nehod jednoznačně positivně přispívá rostoucí dálniční síť!
Dokažte to.
To není třeba dokazovat. Dálnice eliminuje čelní střety. Nejsou na ni stopky, křížení je mimoúrovňové. Připojuje se pomocí připojovacích pruhů. V poměru toho kolik po dálnici projede vozidel, je počet nehod a následků z nich velmi malý.
Jaktože to není potřeba dokázat? To se tomu má věřit jak ja Ježíška, nebo jak to mám hápat? Jaké cesty lidé jezdí pouze po dálnicích? Vždy k ní musíte nejdříve dojet a pak z ní sjet. Dálnice pouze mění rozložení nehod v prostoru, přičemž někde zvyšují provoz, zatímco jinde ho snižují a smrťáky se odehrávají i na nich, případně na křižovatkách za sjezdy. Jestli chcete tvrdit, že dálnice zachraňují životy, tak to dokažte.
https://auto-mat.cz/vyzva-nula
Bože, bože…
Už to na silvestra nepijte ani ředěný!
A co třeba takové Norsko a jejich výzva nula? A srovnání jejich a našich současných statistik, opatření, zákonů a přístupu k dopravě?
Pro někoho jsou holt auta důležitější než lidé.
Vy jste taky případ. Ke všemu se musíte vyjadřovat a jste odborník na všechno, vždy naprosto zásadový, neomylný, mající tu jedinou svatou pravdu… Je ve vás tolik lidského, jako v kalkulačce… A k tématu – „Výzva nula“ je naprosto prázdná floskule, stejně jako klimatická nouze. Zní to krásně líbivě, je to trendy, nic to nestojí a vypadá to děsně angažovaně. O výsledku si valné iluze nedělám… A jasně – spiknutí milovníků aut je naprosto děsivé, všude číhají a intenzivně přemýšlejí, jak provozem aut ještě víc lidí zabít, protože přeci jsou auta důležitější, než lidé… Holt se smiřte s tím, že… Číst vice »
Ono by pro začátek stačilo narovnat trend ve financování silniční dopravy s dobou před cca 20 lety. Porovnejte kolik se tehdy vybralo na daních z PHM a dálničních známkách a jaké byly tehdy rozpočty na výstavbu, údržbu silnic a IZS. Dnes řidiči platí prakticky totéž co před 20 lety, ano nyní je řidičů mnoho, tak se vybere více, přesto jsou náklady státu několikanásobně vyšší, než před 20 lety. Proti tomu si porovnejte, jak se za tu dobu zvýšilo jízdné ve veřejné dopravě. Proč tedy stát nesype úměrné peníze do veřejné dopravy, aby bylo jízdné na úrovni před 20 lety? Nepřijde… Číst vice »
V ulicích a na silnicích je dost velký rozdíl.
Na můj vkus moc keců a málo reálných opatření.
„Politici, chtějte výzvu 0, jako ve Skandinávii“ – ok to můžu podepsat nebo s tím nesouhlasit.
„Při nehodě umřel… Popis osobního života…“ – no a, já ho neznal, nechci řešit legislativu podle emocí.
Je pěkné, že ta čísla klesají, ale pořád je to jeden mrtvý člověk každých 20 hodin…
A když k tomu přičteme cca 210 mrtvých ročně na železnici, tak máme jednoho mrtvého za necelých 14 hodin…
Polovina mrtvých na železnici jsou sebevrazi a 30% neopatrní autíčkáři (tedy silniční nehody s vlakem).
Na jednom školení nam tvrdili ze sebevrahů bylo 69% ale tam teoreticky ještě chybí lidé u kterých se sebevražda napodarila prokázat.
Předpokládám, že z těch 210 bude cca 70 zahrnuto ve statistice mrtvých na silnici.
Pak můžeme vytvářet různé teorie, například, pokud by se zrušil provoz na železnici, ubyla by přibližně šestina mrtvých na silnici.
Jste si jistý, že to tak je? Nevím, ptám se.
Nehody na přejezdech se počítají pouze k železnici, přejezd je totiž součást drahy nikoliv silnice. Prejezdy patří SŽ.
A každých asi 55 hodin se někdo utopí. Nebo 44, podle toho, na který koukáte rok.
A každých 6 hodin se někdo zasebevraždí.
A teď si zkuste odhadnout kolik aut za těch 20 hodin vykoná jízdu a kolik najedou kilometrů. Pak to tak hrozně vypadat nebude. Viz počty aut a provoz vs mrtví v 60. letech. Nula to zkrátka nebude nikdy, protože jsme omylni. Pozitivní ale je, že jsme schopni infrastrukturou, zakony a konstrukcí aut ty následky stále lépe eliminovat.