Anketa: Parovka, parnička, párovka či pára, aneb jak nejlépe zkrátit parní lokomotivu
Lokomotiva řady 375.0 přezdívaná Hrboun. Autor: Archiv Depa historických vozidel ČD
Deník Zdopravy.cz občas zápasí se zkrácenými výrazy pro parní lokomotivu. Z jihu Čech importovaný termín parovka mnohým čtenářům dle reakcí
Jako děti jsme vždy říkali: „Hele, čouda jede“ 🙂
Mno je vidět, že nejen v technice, konstrukci a obsluze parních lokomotiv má pan ředitel Novotný značné mezery, ale i v uzuálních krajových názvech pro parní lokomotivu. Ty jsou v mnoha případech i dohledatelné v odborné literatuře jako jsou „Zájmy strojvůdce“ (myšleno předválečná vydání), příležitostných tiskovinách jakými jsou sešitové Kalendáře železničářů, spolkové tiskoviny spolků strojvůdců (různé organizace před založením Federace strojvůdců v roce 1896, ale i po jejím založení např. Podpůrný spolek strojvůdců Stephenson) nebo i v literatuře z období pozdního parního provozu (Železničář) v sedmdesátých letech. Ergo tímto doporučuji doktorátem ověnšenému panu řediteli Novotnému více se věnovati studiu relevantních… Číst vice »
Prostě pára nebo čouda. Jsem odpůrce šotoušských názvů, jak z pomocné školy. Jako například žabotlam, vždy to byl a bude panťák!
K panťáku: Moje nejmilejší knížka dětství, Hlavatý-Bouda, Svět na kolejích, SNDK 1964, uvádí pod obrázkem EM475.0 (předchůdce žabotlamu) tenhle text: ´……Začalo se mu říkat „emilka“ , ale železničáři usoudili, že se pro takového hromotluka lépe hodí „obluda“ nebo „lochneska“ – to vše jen pro její neobvyklý zjev.´ Opakuji, byl rok 1964. Ale žabotlam, na rozdíl od různých jiných šoto-hemzů, třeba např. jako, že ´něco je pizí ´, se myslím šotouškům docela povedl, skoro bych řekl, že zlidověl (?)
V Polsku se mě jednou ptali, jak se česky řekne parowóz. Odpověděl jsem parní lokomotiva a v tu chvíli jsem se zarazil, že nemáme žádné rozšířené zkrácené pojmenování.
U nás se říká parní lokomotivě „čouda“.
Trochu jsem uvazoval o zatim vedoucim pojmenovani a zkousel si ho dosadit do nekterych vzorovych vet.
Para uhanela plnou parou vpred. Para upustila paru. Par par tahl tezky vlak. Z oblaku pary se vynorila para.
Ja vam nevim, jestli je to nejstastnejsi pojmenovani.
Mimochodem, vyhraje-li „pára“, jak potom bude vypadat druhý pád množného čísla? Třeba když bude v článku: „z uvedených je nejzajímavější xyz“…
Mělo být „z uvedených [parních lokomotiv] je nejzajímavější“…
Marne premyslim, jak chcete za xyz ve vasi vzorove vete doplnit 2. pad mnozneho cisla. Jinak podle me je 2. pad mnozneho cisla celkem jednoznacne „par“.
Nj, ale to bude v článku vypadat blbě ne? „Na nádraží jsme viděli hned několik par. Ze všech par se mi nejvíc líbil Albatros.“ To pak jestli „parovka“ je paskvil, tak tohle ještě víc, ne?
To zkrácení není povinné ve všech situacích, takže když to bude znít / vypadat blbě, tak se prostě použije plného pojmenování „parní lokomotiva“.
Jinak „vaše problémy a Rotschildovy peníze“…
Někdy může být výhodné i nezkracovat! Např.: my řekneme ´NAD´ a čekáme, čekáme, … Za kopcem řeknou ´Schienenersatzverkehr´, než to dopoví, uplyne jim bez nudy takt a jede další. (Nadsázka 😉 ) /// ale k věci, za mne ´pára´
nebo Kinderferienlager.. to byly roky, to už se nevrátí. My na to potřebujem 3 slova
My neřekneme „NAD“, protože nad je zkratka. V němčině by to tedy bylo SEV.
Zvolil jsem první možnost „parovka“, i když to může znít divně. Mám totiž za to, že i slangový výraz by měl být jedinečný a žádný objekt se slovem „parovka“ nemám spojený. To ovšem neznamená, že takový předmět s tímto označením neexistuje. Ke každému výrazu mám toto vysvětlení: – párovka: Podle mě něco, co souvisí s párem, nebo co je párové povahy. – pára: Jakýkoliv stroj, který je poháněn párou, je podle mě moc obecný a navíc už je definováno, co pára ve svém původním významu je, tedy voda v plynném stavu. – parnička: Evokuje to ve mně parní žehličku nebo… Číst vice »
ČouDa.
Autogenem.
Ne, jedině pilou. Jako v Pohádkách o mašinkách 😀
U nás doma se říká Parňačka 🙂
To není žádné „slangové“ označení ale typický pepicismus. Další pokus o mrvení formální i neformální češtiny přejímáním infantilních výrazů původem z Čech.
Moc bych neočekával, že historický termín najdete – když byly všechny lokomotivy na páru, tak tomu asi nikdo potřebu „pára“ říkat neměl.
Moje doporučení by bylo psát to „parní lokomotiva“ v 80% a pokud to kontext dovolí, ve zbytku případech použít „páru“.
Pára se používá a nikomu trhat ucha nebude, ale na častější využití v novinách je to příliš hovorové („pára, elektrika, diesel, akumulátorovka“).
Pro mě naprosto nečekané. Slovo „parovka“ zřejmě patří mezi první stovku slov, která jsem se jako dítě naučil, a najednou se hlasuje proti jazyku, jaký jsem zvyklý používat. Děsím se, že se příště bude hlasovat třeba proti „gumákám“, „angličáku“ nebo já nevím čemu.
Naopak by to chtělo vyzkoumat, jestli by se do jazyka nedala zařadit podobně prakticky krátká pojmenování pro další trakce, aby se nemusely používat předlouhé výrazy jako „elektrický motorový vůz“. Angličtina třeba užívá zkratky EMU a DMU (diesel multiple unit) [nejen pro jednotky, ale i vozy], které mi v češtině chybí.
To snad ani není nic proti tomu jak Vy mluvíte, ale spíš jako taková lingvistická sonda a vodítko co používat v polooficiálních materiálech aby to nevypadalo jako vnucování něčeho nového do jazyka. Celkem zajímavé mapy na toto jsou v mapy v Českém Jazykovém Atlase.
U nás doma se tomu třeba říká parní mašina, elektrická mašina a diesel, a pak tedy ještě motorák. Jak se popasuje čeština s elektrickými jednotkami bude zajímavé. Osobně si ale myslím že pro elektrické vozy speciální jméno nebude a skončí to pod tím pro jednotky. A ještě jsem tedy pro elektrickou lokomotivu vyděl pojmenování spotřebič.
My říkáme všem elektrickým jednotkám panťák. Staré už nejezdí tak si to zaslouží i ty nové. Někteří tomu hanlivě přezdívají tramvaj 🙂
A češtinářka X. Y. z abc by vzteky proletěla stropem. Ta nenáviděla i _šnekovou_ převodovku, co potom u slova „mašina“, odporného germanizmu.
Pan K,. S. provedl lingvistické cvičení a pak napsal „vyděl‘. Prostě když se ani za 25 let nejsme schopni shodnout, že žijeme v Česku, tak na párovce se neshodneme už vůbec. Což mě osobně nevadí v tom, abych používal výrazy jaké chci bez ohledu na samozvané brusiče.
To mě docela překvapuje. Ve středních Čechách odjakživa „pára“. U mě minimálně od roku 1968.😉
„Pro mě naprosto nečekané. Slovo „parovka“ zřejmě patří mezi první stovku slov, která jsem se jako dítě naučil, a najednou se hlasuje proti jazyku, jaký jsem zvyklý používat.“
Já jsem se třeba s pojmem „parovka“ setkal až před rokem, do té doby jsem všude slyšel jenom pára… Takže asi to bude podle toho, kde se ten výraz používá.
Taky nevím, s čím se pára má spárovat, aby z toho byla párovka. Kdyby to bylo označení pro duplexní lokomotivu, tak prosím. Jezdila ovšem v ČR někdy mašina, která by měla dvě sady práních válců jako PRR S1∕T1?
Parovka, nickolejný provoz atd. Já vám teda nevím. Asi jsem starej. Ale pára a vyloučená kolej(e) mi prostě přijde „normální“. Parovka: vždy dostanu chuť na párky z Biedronky, Nickolejný provoz: tak tohle rozesmálo široké okolí. A jen tak na okraj. Titulek píše „jak zkrátit“ . Slovo „pára“ zkrátit na „parovka“ …kurde už diky Vám zase bavím půl hospody 😁
Tady nejde o zkracování „pára“ na „parovka“. Jde o to, nač zkrátit „parní lokomotiva“. Mimochodem, já bych slovu „pára“ nerozuměl (samozřejmě kdyby to nebylo v nějakém obviousním kontextu), pro mě to znamená skupenství vody, a vůbec bych za tím nehledal hnací vozidlo.
Jsme na zdopravy.cz, nikoliv na novinky.cz, nebo tn.nova.cz.
Sousloví „nickolejný provoz“ se v odborných kruzích běžně používá. Např. v projektových dokumentacích nebo při projednávání výluk. Věřím, že odtud ho mají i autoři webu. Běžně ve vlaku ho asi neuslyšíte.
Nickolejný provoz se používá dlouho. Má to význam ten, že například při výlukách ve stanicích nebo na vícekolejných tratích může být buď vyloučená určitá kolej, skupina kolejí anebo všechny koleje. A právě pro ty všechny vyloučené se používá termín Nickolejný provoz. Je to termín, se kterým se setkáte ve výlukových rozkazech, depeších, harmonogramech…
Tedy nic nového a je to termín zažitý. Pro laika možná nesmyslný, ale pro správcovské organizace naprosto normální.
ze by konecne konec toho paskvilu? 🙂
Slovo „parovka“ nechápu. Vždyť základním slovem pro odvození je „pára“, tak proč najednou to krátké „a“??! Takže logicky buď pára, nebo párovka. Ono inspirovat se v jižních Čechách tamním dialektem („tátovo traktor“) není, jak je vidno, zrovna dobrý nápad… 😉
Parník taky není párník.
To je zejména díky tomu, že přídavné jménbo od páry je „parní“, nikoli „pární“.
Stejně tak se v češtině mluví v případě vlhkého teplého dne o „parnu“, resp. parném dnu, místo o „párnu“ a „párném dnu“
ale bráchovo střecha – odkud jsi? Z Buděéééééjc… jak říká klasik: „V Českých Budějovicích by chtěl žít každý… kromě mě teda“ každý kraj má nějaký nářečí, svý dialekty, specifika. V Ostravě se projedete lokalkou, v Brně šalinou a v Praze elektrikou. yslím, že „slanogě“ dnes jede pára je asi nejvíc rozšířený, i když místně je to jinak. U nás štokp je byl a bude 556. v Bedějovicích to bude 475. Jak přišli na bugatku (556) opravdu nevím
V Praze se jezdí zásadně tramvají.
A co takhle ojetý šrot z dob císaře pána? To by v řeči místních diskuterů mohlo slavit úspěch.
Trosku to nevyhovuje pozadavku na zkraceni 😉
Tak pardon. Příště raději přidám řádek smajlíku, aby bylo naprosto jasné, že to nemyslím vážně.
Pokud si myslite, ze jsem si to myslel, tak asi take priste musim dat vice nez jeden.
Tak nějak jsem předpokládal, že téměř všichni to skutečně pochopí, nicméně pak nechápu příliš váš komentář. Pokud nemyslím něco vážně, tak mi přijde zbytečné narážet na takové věci jako, že je to příliš dlouhé pojmenování. Koneckonců pokud by totiž nebyl problém, co se týče délky, považoval bych skoro toto pojmenování za vážnou možnost.
To jenom v případě, že by si Jančura koupil z Rumunska nějaku mašinu, ideálně vyrobenou ve Vídni. Aby to byl echt šrot.
Zmizel jak pára nad hrncem… 😀
A co takhle „nezávislé trakční kolejové vozidlo, poháněné parním strojem“ ? 🙂 🙂
Sazomet ?
Tak se říká autům na diesel.
přesne tak, sazometa má já, a nemusím ho roztápět den dopředu….(poctivý diesel, Eurio II – nekouří = nejede!)
NO SMOKE – NO FUN!!!
Zajímavé počtení i anketa 👍. Nechť rozhodne hlas lidu!
Ale teda osobně nechápu, proč vůbec to zkracování řešit. Slangově ať si tomu každý říká jak chce. A v článku bych prostě psal „parní lokomotiva“, stejně jako „elektrická lokomotiva“ a ne třeba „električka“, nebo „dieselová lokomotiva“ a ne například „naftařka“ 😅.
Tak ono se neříká elektrická lokomotiva ale tramvaj a místo motorové lokomotivy se říká traktor. 😀 A parní mašině se snad říká pára. (Ale proč je najednou tak potřeba pro všechno mít název na jedno slovo? V tomto případě mě to až tak netrápí, jsou mnohem horší paskvily v českém ňůspíku.)
Ařešel bych na zkratky. APKO – autobus plný kontrolních orgánů. venkoncem zkratky, ty jsou „u dráhy“ doma.
edit: PAKO – Plný autobus kontrolních orgánů…
Znáte u nás dost hojně používanou zkratku HOKR? (Hovado K Ruce), člověk k ničemu se nehodící, kam ho postavíš, tam stojí, nic neumí…
Víte, že slovo „Tramvaj“ bylo před nějakými 30 lety také čistě slangové a jinak se používala výhradně „Elektrická dráha“? A dnes jsem velice rád za toto zkrácení.
Do urcite miry je predstava, ze za 30 let budeme radi za zkraceni „parni lokomotivy“, desiva. Tak trochu by mi to prislo jako cesta zpet.
30 lety? Nemyslíte spíš 130 lety? Tramvaj je už hodně dlouho zavedené slovo a elektrické dráhy byly populární snad ještě za císaře pána.
Za C.K. monarchie to byla Dráha pouliční.