lot
Doprava ve městě Elektromobilita

Amsterdam zakáže do roku 2030 ve městě auta se spalovacími motory, ještě dříve lodě

Amsterdam je známý jako město kol, bojuje ale i s emisemi z automobilové dopravy. Foto: Jan Sůra
Amsterdam je známý jako město kol, bojuje ale i s emisemi z automobilové dopravy. Foto: Jan Sůra

Radnice v hlavním nizozemském městě se odhodlala k velmi razantnímu kroku, který má zlepšit ovzduší ve městě. Od roku 2030 nemají v Amsterdamu jezdit žádné dopravní prostředky se spalovacími motory. Ani lodě.

Náměstkyně amsterdamského primátora pro dopravu Sharon Dijksma oznámila na stránkách radnice svůj plán vytvořit z Amsterdamu „světového lídra v dopravě bez emisí. Podle ní emise z dopravy snižují průměrné délku života v hlavním městě nejméně o rok. „Po kouření, špatném jídle a malém pohybu je špinavý vzduch čtvrtým největším zdravotním rizikem obyvatel Amsterdamu,“ uvedla.

Nizozemsko je známé širokým využitím kol k dopravě. Podle stránek I amsterdam jich je v hlavním městě téměř 900 tisíc, čtyřikrát více než aut. Padesát osm procent obyvatel starších dvanácti let  na kole jezdí každý den.

Plán už narazil na značný odpor, podle nizozemského sdružení automobilového průmyslu je naprosto bizarní, především kvůli vysokým cenám elektromobilů. „Povede to jen ke zvýšení rozdílu mezi bohatými a chudými,“ řekl Floris Liebrand, mluvčí nizozemského svazu automobilového průmyslu.

Mluvčí radnice později po zveřejnění plánu slova náměstkyně mírnil. „Je důležité zdůraznit, že jde o naše ambice,“ uvedl mluvčí Marten Grupstra. K oznámení plánu došlo jen dva týdny poté, co nizozemská vláda umožnila radnicím stanovit bezemisní zóny a zakázka vjezd autům jezdícím na naftu.

Už od příštího roku radnice zakáže vjezd dieselových vozidel starších patnácti let do města, hranicí bude okruh dálnice A10. Od roku 2022 budou po městě jezdit pouze autobusy s emisní normou Euro 6, od roku 2025 má město zakázat kompletně motocykly se spalovacím motorem a zákaz budou mít také lodě se spalovacím motorem.

Radnice slibuje, že chystá dotační programy a daňové úlevy, které umožní obyvatelům například nákup elektromobilů. Nejde přitom jen o nákupy vozidel, ale i infrastruktury. Ke třem tisícům stávajícím nabíjecích stanic má do roku 2025 vyrůst 23 tisíc dalších.

19 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jouda

No tak že jsou Norové magoři na ekologii to se ví. A to pominu skutečnost, že jejich bohatství kterým dnes dotují elektromobilitu pochází právě ze špinavé ropy, kterou Nor léta nám všem prodával. Co na tom, že až když na tom vydělal, nám to zakazuje. Ale že jebne i Holanďanům, to koukám. Pokud tedy u nich na radnici nehulí velice kvalitní a legální matroš. No, tak si tady v Evropě všechno zakážeme, zlimitujeme, osekáme, zhumanizujeme, eticky a korektně se za všechno všem omluvíme a budeme čumět. Čumět zpoza ohrady kterou budeme jako Evropani obehnáni, kam se na nás ze zbytku… Číst vice »

Radek Janata

Nám „Nor“ něco zakazuje?

PetrB

No nevím, zrovna Norsko sem uz poslalo vice 6 miliard korun ve formě tzv. Norského fondu. Tyto fondy se lisi od dotaci EU. Nejsou tedy jejich soucasti.

petr766

To je zase nesmysl, ještě že jsme na jednu stranu v mnohých věcech za tou „vyspělou“ Evropou pozadu, takže jednak (velkou) chvíli trvá, než podobné nesmysly dorazí i sem a taky (občas) se i poučíme z jejich chyb a proto u nás naštěstí nejrůznější Zelení a podobní šílenci nemají tak silné slovo aspoň v něčem. Ono stačí co stihnou nadělat škody jako neziskovky a nevládní organizace, mít to ještě reálnou moc, to by to dopadlo…. (ostatně třeba v Brně to minulé volební období zkoušeli a po zásluze byli vymeteni z magistrátu, bohužel dost škod je potřeba ještě napravit). Mně to… Číst vice »

Samo

A presne preto sa na tom západe majú tak dobre, lebo si nevedia spravovať štát, zatiaľ čo my tu v strednej Európe vieme všetko lepšie a preto sa tu nemáme dosť dobre na to aby sme „vymýšlali kraviny“.

Tak nejak?

náhodný kolemjdoucí

To není prvoplánová kravina, to je jen otázka priorit – a pro někoho (mějme ho třeba za šílence) je čistý vzduch takovou prioritou, že (pro jiné bohužel) hodí přes palubu i lodní provoz. Zvolili si takové zastupitele, mají to mít.
Ale souhlasím s tím, že Zelení plácají nesmysly a nezřídka prosazují opatření ku škodě celé společnosti. Chtělo by to (mezi)národní sbírku na jeden semestr fyziky pro všechny Zelené.

Alfons

Jak se v Amsterdamu rika: nejnizsi druh stvoreni je chodec, s odstupem vyse je cyklista, ale zdaleka nejnadrazenejsim druhem stvoreni je majitel koziho dechu ci mopedu (a nikoliv auta jako treba v Bruselu ci jinych metropolich). Co se tohoto zakazu tyce, nemohu nez souhlasit. Jiz dnes je to takrka nemozne prekrocit silnici (zvlaste na prechodu) aniz by clovek neutrpel alespon psychickou ujmu na zdravi. Ale i bez mnoha aut to tam bude dosti nebezpecne. Ne nadarmo se mezi obyvatali Mokkumu (mistni nazev pro A-dam pochazejici z zidovskeho pojmenovani) rika: Rozhledni nejprve nalevo, pote napravo a pro jistotu jeste jednou nalevo… Číst vice »

Alfons

Pardon, oprava: *mezi obyvateli

Alfons

Mohl bych prosim vedet, zac jsem to minus obdrzel? Nejsem si vedom toho, ze jsem ventiloval neco krom svych vzpominek ci poznatku. Zadne vyhranene nazory apod.

Von der Tann

No já mám z přechodu v A-damu trochu jiný zážitek.. Starší řidič postaršího Citroenu si až na poslední chvíli všiml hloučku Novoholanďanů, co zrovna přecházeli, a zabrzdil na poslední chvíli.
Ti mu poplivali celé auto a myslím že byl rád, že nedošlo k ukamenování..

železničář v důchodu

Prosím, opravte si chybu v titulku (chybí „se“).

Petr Frýdlant

Ohledně aut se to dá pochopit, je to tam peklo. Ale lodě a motorky? To je hodně špatný tah, dle mého názoru.

Martin V.

Proč? Lodě, obzvlášť výletní, co se motají turistickým centrem (například i pod Karlovým mostem v Praze) bych udělal taky plně elektrické. Na lodi není takový problém instalovat těžký akumulátor. Vždyť na Brněnské přehradě jiné než akumulátorové lodě nejezdí už 50 let! A všichni Brňáci to považují za normální, nikdo to nijak zvlášť neřeší. Tak proč ne v Amsterdamu? No a motorky? Na ježdění po městě se teď všude rozmohla elektrokola a elektrokoloběžky. Technologie to umožňuje, proč ne i elektromotorky (ty velké na řidičák). Dvoutaktní skútry za nimiž se line smrad sto metrů daleko fakt nemusím (a to ani sněžné skútry… Číst vice »

náhodný kolemjdoucí

Je opravdu zásadní rozdíl v tom, co auto či loď znamená v Praze nebo v Benátkách. Amsterdam je mezi tím tak na půl cesty…

Y.K.

Ale také je fakt, že na lodích se používají ty nejhorší (resp. nejstarší) a většinou nic nesplňující motory, takže jako genrátory škodlivých emisí jsou dosti významným prvkem.

náhodný kolemjdoucí

To určitě, ale jaksi tu u lodí chybí mezistupeň mezi normami „euro -5“ (předpotopní diesel) a „euro 15″(elektrika) v podobě postupného nárokování norem euro 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7. Povinné přemotorování lodí na euro 6 by mohl být dobrý kompromis.

Martin V.

Jistě, remotorizace je řešením. Používá se už léta u vyžilých lokomotiv, kde se místo velkých pomaluběžných motorů z ČKD namontují nové rychloběžné Caterpillary. U lodí podobný program taky probíhá, i když mám pocit, že mnohem pomaleji. Ale dnes máme nové technologie, takže nemusíme cupitat malými krůčky, ale můžeme učinit jeden pořádný krok. Třeba velký trajekt Tycho Brahe plující mezi Dánskem a Švédskem přestavěli na baterky (11 MW, 4 MWh). Po každém přeplutí úžiny (cca 15 minut) ho na pár minut „píchnou do nabíječky“ a jedou zpátky. Užitná hodnota pro lidi neutrpěla!!! Jen ve strojovně mají ticho. 🙂 Zajímavě popsáno zde:… Číst vice »

FlyingJ

V Amsterdamu mi auta nepřijdou jako peklo, už teď jich je tam plno elektrických/hybridních a v centru takřka nejsou. Ty lodě dělaj centru zdaleka největší kravál.