Amsterdam pokračuje v likvidaci parkovišť. Za loňský rok zmizelo 1 647 míst
Ulice Amsterdamu. Foto: amsterdam.nl
Město současně otevřelo podzemní garáže. Zaparkovat na 24 hodin tu vyjde na 65 eur.
Město současně otevřelo podzemní garáže. Zaparkovat na 24 hodin tu vyjde na 65 eur.
Tak doufejme,že v Čechách ještě rozum zůstane doma. Tj.,auta normálně v ulicích, normálně parkující,ideálně příčně k chodníku, chodec na chodníku a cyklista při kraji vozovky,pěkně pokorně jedoucí. (teda kromě Prahy, tam jsou pro pumpičky cyklopruhy skoro všude).
Jako jo, esteticky ze je stromoradi v ulicich hezci nez rada aut, to jo, ale co se mysli tim „mistem pro setkavani“ ?
Prijde mi ze se tu z nouze dela ctnost, tj mesta jsme tak prehustili, ze nezbylo misto na parky a hriste, tak k tomu ucelu bude slouzit ulice …
Města mají být hustá, to je jejich princip. Pokud se něco může odehrát přímo na ulici před domem, je to samozřejmě lepší, než když se kvůli tomu člověk musí táhnout do nějakého parku. Je lepší, když lidé mohou nakoupit přímo ve své ulici, než když musí jezdit na kraj města do hypermarketů. Je lepší, když mohou trávit víkend rovnou ve městě, než když musí jezdit pryč z města na chalupu. Zkrátka je vždy lepší, když mohou lidé ve městě žít, než když ve městě jen přebývají a žít jezdí jinam.
A to „žití“ přímo v ulici je například co ? Sezení v předzahrádce hospody?
Chápu že developer nebo jím podmázlý úředník potřebuje „zahušťovat“, ale nevytvářejme tu žádný hongkong, ono kdo má rodinu uteče rád i z hustého žižkova někam na kraj, rovněž to idealizované nakupování „v ulici“ je pro jakýkoli nestudentský typ života scifi
Budete tak dlouho zahušťovat, zakazovat auta atd, až se začnete divit proč jsou někde jen turisté nebo nepřizpůsobiví (tedy kategorie, kterým stačí bavit se na ulici)
Podobně postupuje i Vídeň. Běžně se např. při rekonstrukci inženýrských sítí v ulici povrch rekonstruuje do podoby sdílené či obytné zóny, vytvoří zelené oázy a hřiště a veškerá parkovací místa se zruší. Aktuálně např. běží projekt rekonstrukce Bernhardgasse v 7.okrsku (Wien-Neubau).
I v Nizozemí došla trpěliost s divokými cyklisty:
https://dutchreview.com/news/slow-down-amsterdam-bike-speed-limit/
Však je to v pořádku a v zájmu bezpečnosti. Nejen pro ty kdo na kole v městském prostředí jezdí, ale i pro ty, kteří se pohybují na stejných komunikacích třeba pěšky.
Ano. Každému stejným metrem.
To navrhujete aby cyklostezky byly stejně široké jako silnice??? to jsem od vas nečekal ale dobře, souhlasím…
Tak, tak, pĕknĕ každou ulici spravedlivĕ rozdĕlit na čtvrtiny:
– pĕší
– auta
– koleje
– cyklo
Je to nečekaná, ta velkorysost autíčkářů, v poslední dobĕ!
Takovou fantasmagorii jsem od vás nečekal, ale budiž, domýšlivý člověče. Zajímalo by mě, čím ještě překvapíte. 😀
Majitelé obchodních center tyto kretény čekaly. A proto mají vlastní parkování.
A proto mají majitelé obchodních center parkoviště často obsazená auty lidí, kteří tam neparkují za účelem nákupu.
U nás se to řeší parkovacím automatem, který bere kromĕ bankovek a mincí i účtenky.
Třeba to jednou dorazí i k vám do zaostalejších regionů.
A někdy je to vlastně i jinak.Třeba takhle: „• Nebudou zredukovaná parkovací místa v centru města později chybět? … Pokud chceme, aby náměstí vypadalo příjemně, nic jiného vlastně ani nezbývá. Např. ve variantě pana architekta je navrhováno 43 stání oproti dnešním přibližně 70. Ale musím připomenout,že jednou ze základních podmínek při výstavbě prodejny Plus Diskont bylo, aby parkoviště u prodejny bylo veřejné. Takže v souhrnu můžeme hovořit o nárůstu parkovacích stání v centru města.“ Ano, ovšem v takovém případě jsou cedule informující o tom, že parkoviště slouží pouze pro zákazníky a že vozidlo může být odtaženo jaksi lehce úsměvné. Nebo… Číst vice »
To je o jakém městě?
https://www.semily.cz/customers/semily/ftp/File/semilske_noviny/2005/04_2005.pdf
Strana 3
https://mapy.cz/zakladni?pano=1&pid=91451144&newest=1&yaw=4.664&fov=0.193&pitch=-0.061&x=15.3334435&y=50.6010259&z=19
Myslel jsem si, že to jsou Semily. Když něco potřebuju na náměstí, tak tam parkuju. Většinou tam místo je.
To jak jsem včera porovnával ty možnosti. Jinak co se týče Benešova koukal jsem, že tam na parkovišti Pod Brankou je jen jedno vyhrazené místo pro ZTP ale 21 míst je pro vozidla s povolením města. Tím je myšleno co? Těžko to je pro lidi co třeba potřebují na městský úřad. Ti by asi neměli povolení města. Já to parkoviště pamatuji jako nejlepší možnost k zaparkování. Pamatuji, že bohatě stačilo, ale jak koukám dnes parkovacích ploch přibylo a ještě nestačí. Třeba u Pražské kasárny. Na tom parkovišti je vidět, že asi lidé zaparkují raději tam kde se neplatí než aby… Číst vice »
Už jsem ti psal jinde, že nárust počtu parkovacích míst nĕkdy způsobí jejich vĕtší nedostatek.
Ano, je to logický nesmysl a přesto se tak leckde dĕje.
Rozšiřovat parkovací místa má smysl jenom dokud usnadníme ježdĕní autem jenom tak, aby to nepřilákalo další lidi.
Prostĕ tak aby to usnadnilo život tĕm co musí, ale ne život tĕm co můžou.
Pod Brankou je často plné. S povolením města – MÚ je hned na kopci, tak asi pro místní papaláše. Pražská kasárna jsou asi největší ostudou města (a že jich Benešov má dost). Tam parkoviště vůbec nemělo být, ale po povolení přístupu na tuhle plochu po odchodu armády se tam ta auta nahrnula nějak samovolně. Město už snad 20 let vytváří hezké obrázky, jak tam tu plochu vylepší (parkoviště tam pak nebude), ale zatím se nestalo nic, což je pro Benešov ostatně typické. Jednou se tam dokonce objevila cedule, že „tato plocha není určená pro parkování aut“, ale za týden ji… Číst vice »
Proč se divíte? Vždyť víte jak to v Amsterodamu vypadá s marihuanou.
Soudíte podle sebe?
Výrazně bych omezil IAD ve městech. Existuje několik cest, jak toho dosáhnout. Platba za vjezd, snížení počtu parkovacích míst, zdražení parkování, zavedení parkovacích zón prakticky na celé město, snížení počtu pruhů ve prospěch chodců a cyklistů.
Takové město je pak pro lidi a ne pro auta.
Máte víceméně pravdu, ale například lékař má navštěvovat vážně nemocné pacienty doma a různých důvodu, byť ne tak kŕiklavych je spousta
https://www.nzip.cz/clanek/1830-navstevni-sluzba-praktickeho-lekare
Běžně na návštěvy už jezdím tramvají a kousek dojdu (aspoň nějaký pohyb), moje kolegyně jezdí běžně na kole. Ono když nemáte kde zaparkovat tak je Vám auto k ničemu.
Podle mne je chyba, že v takové situaci nemáte kde zaparkovat. Tady IAD určitě ano.
Chyba zpusobena premnozenim aut, ktera vozi po meste jeden zadek a par papiru… Pak samozrejme casto nezbyde misto pro ta auta, ktera vezou neco, co se jinak vozi vyrazne hur…
Premnozeni aut ve mestech je prusvih samozrejme i pro ty, kdo autem potrebujou.
Za prvé, ty pacienty má navštěvovat lékař, ne auto. Za druhé, všechna ta IAD, která je ve městech jenom proto, že je to dotované, právě překáží té dopravě, která je opravdu potřeba. Takže i kdyby ten lékař opravdu musel jezdit autem (k čemuž nevidím důvod), pořád na tom bude podstatně lépe, pokud bude moci projet ulicemi bez kolon a zaparkuje poblíž bydliště pacienta, protože tam nebudou odložená auta, která se čtrnáct dní nikam nepohla.
Jojo, počkejte si s tím infarktem na sanitní tramvaj.
Co to melete? K infarktu se volá záchranná služba, ne návštěvní služba praktického lékaře.
Sanitku brzdi premnozena IAD.
Přesnĕ tak. Jednou jsem nechával projet na I P Pavlova (jako chodec) houkající sanitku a stejnĕ si musela počkat na zelenou na magistrále.
Vlej tam až tak, že ho ty auta musely objíždĕt.
Zhruba na půlku šířky vozu byl v levým jízdním pruhu a ty dvĕ kolony se stáčely kolem nĕj, že se skoro srazily.
Co to kecas za blbosti??? Auto je ve městě dotované??? To že tuhle blbost vyslovil muchomurka to neznamená že je to pravda. Naopak je maximálně dotované MHD a provoz auta je zdi an kde to jde a dost se tím dotuje státní rozpocet…
Auto je ve městě dotované. Neplatí mýtné za použití silnice, cen za parkování platí směšně nízké, neplatí za poškozování životního prostředí, neplatí za omezování ostatních v pohybu.
Aha, takže podle vás už nemusím platit spotřební daň z paliv? Nemusím platit parkovné? Nemusím platit eko daň při přepisu? A budete platit za to ze memu autu pěšky a na kole prekažíte?
Nevím, jak jste z toho, že platíte málo, odvodil, že nemusíte platit nic. Naopak, měl byste platit daleko víc, aby na vás ostatní nemuseli doplácet.
LMAO
MHD rozhodne neni dotovane a vydela si na sebe. Napriklad MHD v Praze zajisti efektivni dopravu po meste a umozni aby ekonomika Prahy fungovala. Bez MHD by doprava zkolabovala, protoze IAD svou prostorovou neefektivnosti nedokaze MHD dobre nahradit. Ekonomice by to uskodilo a snizila by se jeji efektivita, bylo by to mnohem drazsi.
Lidi, kteří musí můžou i na pĕší zónu.
Doktorovi nikdo na zákaz vjezd nezakáže (pokud tam nejede koupit rohlíky).
Stejně je to nefér. Pořád se hovoří jen o IAD, pořád dokola to jsou točvolanti, pořád dokola auta zabírají veřejný prostor, auta vytvářejí emise atd. Motorky jako by neexistovaly. 🙂
Jestli ono to nebude tím, že motorky jsou pořád podstatně efektivnější, než auta. Zabírají méně prostoru, vytvářejí méně emisí, a přitom uvezou to samé, co se běžně vozí IAD.
Jejich hlavni problem je hluk. Coz je prusvih taky (a velkej), ale zatim nevnimanej tak silne
Motorky mají samozřejmě do ideálu daleko, neobhajuju je jako něco vhodného do města. Jenom jsem vysvětloval, proč jsou auta ještě daleko horší. Hluk motorek není fyzikální problém, ale to, že to tak majitel chce. Proč zákony umožňují záměrně zvyšovat hluk dopravních prostředků, to je mimo moje chápání.
Jinak pokud něco motorového individuálního do města, tak elektrokoloběžky, elektrokola, elektroskútry. Není potřeba nic, co umí dosáhnout vyšší rychlosti, než 50 km/h, v drtivé většině případů stačí maximum 30 km/h a ve spoustě případů i méně.
„Proč zákony umožňují záměrně zvyšovat hluk dopravních prostředků, to je mimo moje chápání.“
Ale to přeci zákony neumožňují. Co je to však platné když na technickou se dá origo homologovaný výfuk a doma v garáži se přehodí za laděný nebo otevřený a nikdo to již neřeší.
Zrovna před týdnem jsem viděl tichou motorku, teprve, když projížděla v malé vzdálenosti ode mne jsem zjistil, že opravdu má spalovák.
A tak by to mělo být. Ono té má sice trochu nevýhodu když dojíždíte a chystáte se předjet třeba cyklistu a on o vás neví, ale při delších cestách to je i pro řidiče něco jiného než když musí celou cestu pod/za zadkem poslouchat lomoz přes který ledasco v helmě snadno přeslechne . Sice to není tak cool, ale mám originál a neměnil bych.
Pochybuju, že by motorka byla tak tichá, že by o ní cyklista nevěděl. Každopádně cyklistu musí předjíždět s odstupem 1,5 metru, takže to, že o něm cyklista neví, není takový problém.
Jste držitelem řidičského oprávnění skupiny A ?
No motorky rozhodně nejsou efektivnější než auta pokud jejich přepravní schopnost začíná na čísle 1 a končí na čísle 2. Motocyklů s postranním vozíkem fakt příliš nejezdí.
Pokud vezmu do úvahy průměrnou obsazenost aut, tak to bude jinak.
Zjevně nechápete, co znamená pojem efektivita. Když potřebujete přepravit jednoho člověka, fakt na to nepotřebujete autobus.
A Vy zjevně nechápete, že pro člověka který ve většině případu kdy používá auto ho má plně obsazené to není efektivní dopravní prostředek. Navíc kolik lidí má řidičák B a kolik lidí si dělá řidičák A
Jenže my se tu nebavíme o nějakých výjimkách, bavíme se o většině. Na řízení motorky s objemem motoru do 125 cm³ a automatickou převodovkou stačí řidičák skupiny B.
Jenže stroj s objemem do 125 cm³ s automatickou převodovkou není obvykle motocykl v pravém slova smyslu ale skůtr. Na motocyklu se sedí obkročmo zatím co na skůtru který se podobá motockylu se sedí snožmo jako na židli nebo na h…u a hodí se spíše na krátké vzdálenosti nejčastěji po městě.
Ano, ve městě. O tom se celou dobu bavíme.
Jenže ty auta a lidi jsou obchod že. Nevím co chcete omezovat ještě, když parkovné v ČR je předražené 40-60 za hodinu.
Jediný výsledek je následně chcíplé město.. A vše se odehrává na obchodních plochách, které vlastní své parkování. A nějací úřední kreténi jsou mimo hru..
To je realita.. Tak to funguje v itálii.. A my tam spějeme.
Pokud chcete zabíjet město.. Byznys se prostě posune z centra k hlavní silnici..
To platí u malých sídel, které neumí samy generovat poptávku. U Prahy či Brna to rozhodně neplatí.
Na, lidi jsou obchod, auta ne. Podívejte se někdy na obchody či služby v běžné městské ulici – kolik je před nimi parkovacích míst. Kdyby byly závislé jen na lidech, kteří tam přijedou autem, dávno by zkrachovaly.
Parkovné 40–60 Kč na hodinu není předražené, ale příliš nízké, podnákladové.
Jo a proto hlavní obchod se dělá mimo centrum. V obchodních centrech.
„…parkovné v ČR je předražené 40-60 za hodinu.“
Precetl jsem si za vas v clanku:
„Šest minut parkování vyjde na 0,65 eur, celý den na 65 eur.“
1 den = 65 € = 1650 Kc
1 hodina = 6,50 € = 165 Kc
Nesmírnou výhodou je, že všude mají stojany na kola. V tomto duchu je vidět neuvěřitelný mentální posun i v polském Krakově. Každých 100-200m veřejný stojan na kola. Dost možná stejně důležitý detail jako samotná bezpeční infrastruktura. Víte, že kamkoliv chcete, tak tam můžete kolo bezpečně zaparkovat.
Přesně tak, na některá místa nikdy v Praze jezdit na kole nebudu, jelikož vím, že bych je musel odložit někde u značky či zábradlí.
Piste na MC a stojany chtejte. Postupne pribyvaj a tlak na mistni politiky je dost ucinnej zpusob. Jak zaridit, aby jich pribyvalo vic.
Půjčovny si to můžou dovolit nebo to dokonce dovolit svým zákazníkům. Je otázkou času zvýšení zabezpečení i ostatních kol na trhu(světla, zvonek a další součástky přidělat tak, aby očesání nebylo jednoduché. V kole alarm s gps štěnicí)
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/poslanecka-snemovna-kolo-skladacka-munich-zakaz-vstupu.A240306_175923_domaci_ivos
V Amsterdamu je to trend. V Budapešti se také reguluje, jsou dny kdy se autem skoro nikam nedostanete. V ČR jezdí lidé třeba i 200 m autem, holt lenivost a bohatost národa. Překvapuje mě, jak se říká že je auto levné, a pak se utrácí desetitisíce za opravy.
Jj, v Praze tuším pětina cest IAD je do 2 km.
To se fakt jen říká a věří tomu jen hlupák, auto je díra na prachy a ví to i malé dítě.
Následováníhodné. A ty ceny za parkování vypadají taky adekvátně.
Auto do centra města nepatří. V mnohých městech lze považovat téměř za zázrak alespoň zákaz vjezdu na hlavní náměstí.
Není město jako město.
Názorný příklad plýtvání prostorem:
https://mapy.cz/letecka?x=15.2536053&y=50.6424792&z=20
Tak je otázka, jestli Železný Brod je město. U Semil je to otázka taky. 🙂
Tam by potřebovali nějaký tunel od bývalých textilek až k pumpě ve směru na Tanvald. Což je samozřejmě fantasmagorie.
Železný brod jsou město stejně jako semily. Městys to není.
Formálně jistě ano, Semily jsou podivným řízením osudu dokonce okresní město.
Ale obojí jsou především díry. (omlouvám se, ale nemůžu si pomoct).
Vítají Vás Semily, středisko pohřebního ruchu.
Neomlouvejte se, není proč.
Můžete tu díru rozvést? Semily jsou stejné město, jako kterékoliv jiné, pokud máte s termínem město problém, mluvte o statutárních městech.
No stejné… Turnováci si to třeba nemyslí 🙂 Je to větší vesnice, byť musím uznat, že se snaží to dávat do pořádku a náměstí je tam pěkně upravené. Prostě město, které má dlouhou historii coby centrum přilehlého regionu, vypadá jinak. Mrkněte na ten Turnov nebo Jičín. (Snad i ta Lomnice dělá „více městský“ dojem, než Semily.) To v Brodě nemají ani snahu to nějak upravovat. Tam je náměstí hrozné, Malé náměstí za tím vypadá, jak po válce, cestou na M. Skálu je romské ghetto (a pak teda pěkně opravená bývalá textilka), památková zóna zpola v ruinách, okolo silnic do Tanvaldu… Číst vice »
Světák z metropole, která si do čela zvolí geronta roznášejícího černý kašel a nechává v klidu skladovat soukromý majetek na chodnících, hodnotí jiná města, to vždy pobaví. Semily jsou možná díra ve vašem světonázoru, alespoň je však nevedou komici jako Svoboda či Komrsková.
Benešov, kde bydlím, není metropole, v jeho čele není ani Svoboda, ani Komrsková, ale Hlavnička. Přičemž místní politika je taky bizár.
A hlavně, je to taky díra, i když taková, jako Brod nebo Semily zas ne.
Pocházím z vesnice od Semil, takže obě dvě metropole na periferii Libereckého kraje důvěrně znám.
Mimochodem šéfové Semil byli taky exoti, včetně Farského.
díky za vysvětlení, konečně jsem pochopil, že si ve vašem případě už dám bobříka mlčení a nebudu ztrácet čas.
Tak zdravím do Benešova. Nyní jsem koukal na Turnov a na Semily. Pokud bych to měl zhodnotit: V Turnově si ani nedali tu práci aby vyznačili parkovací stání tudíž to vypadá jak vypadá a auta tam jsou kolikrát na sobě nalepena a vyznačení je pouze v případě vyhrazených stání pro ZTP. V Turnově jsem našel na celém náměstí 2 vyhrazená stání pro ZTP.Semily mají místa vyznačena a řekl bych, že dobře. Jsou tam 3 vyhrazená místa pro ZTP. Ocenit musím 4 vyhrazená parkovací místa pro motocykly. Ovšem neexistence dopravního značení pro výjezd z parkoviště je hodně zvláštní. https://mapy.cz/letecka?pano=1&pid=91403307&newest=1&yaw=5.219&fov=0.857&pitch=-0.033&x=15.3339230&y=50.6027522&z=19 Kdo tam… Číst vice »
https://www.zakruta.cz/dopravni-znaceni/informativni-provozni-dopravni-znacky/ip4a/jednosmerny-provoz/
Když jsme u toho Benešova tak tam mají taky jednu zajímavost. U nádraží mají venkovní parkoviště na kterém je x parkovacích míst a jedno vyhrazené pro ZTP. Toto parkoviště je označeno klasicky jako P arkoviště s dodatkovou tabulkou max.30 minut. Docela aby mě zajímalo jestli ono časové omezení pod značkou P s autíčkem platí i pro ono vyhrazené parkovací místo u kterého je extra značka P vozíčkář bez dodatkové tabulky max 30 minut či nikoliv.
Teda Vy jste odborník na parkoviště 🙂
To fakt nevím, jak to mysleli. Já mám své stání v garáži, tak městská parkoviště nepoužívám.
Ani ne tak odborník jako že mě štve, když se značení které má člověk respektovat dělá nečitelně a nejasně. Je to stejné jako když byste měl parkoviště kde by bylo vyhrazené parkovací místo pro ZTP označené P +vozíčkář s dodatkovou tabulkou šipka v pravo a tam kde začínají místa běžná by byla značka P+parkovací kotouč doplněný dodatkovou šipkou rovněž vpravo a tabuje s vymezením doby kdy tato platí. Na tom vyhrazeném místě rovněž asi taky neplatí povinnost umístit parkovací kotouč a proto předpokládám, že stejně tomu bude v tom Benešově.
Pozor na to, jak jsem slyšel (zatím nemám osobní zkušenost), tak některé manýry místní MP jsou… zvláštní.
No právě.Proto hovořím o tom, že výklad by měl být jasný. Jestli na tom vyhrazeném místě platí max 30 minut není snad problém dát pod tu značku rovněž dodatkovu tabulku. A nyní jedna perlička. Jestlipak víte kterou značku když pootočíte zásadně se změní její význam. Jasně, je to C3a, C3b,C4a a C4b. Jen záleží na tom jak tuto značku pootočíte. Pak se velmi snadno z přikázaného směru objíždění stane přikázaný směr jízdy a opačně. A to je dost velký rozdíl.Kdybych to neviděl na vlastní oči vůbec bych to nezmiňoval.
Já tím chtěl poukázat na to, že v takovém Ž. Brodě musí mít lidé kde zaparkovat aby mohli sednout na VHD a do LBC mohli jet třeba vlakem nebo autobusem. U autobusáku tam parkoviště sice mají ALE:
https://mapy.cz/letecka?pano=1&pid=87229991&newest=1&yaw=3.393&fov=0.591&pitch=-0.010&x=15.2565307&y=50.6405696&z=20
oprava panoramy
https://mapy.cz/letecka?pano=1&pid=87229985&newest=1&yaw=3.677&fov=1.571&pitch=-0.102&x=15.2567415&y=50.6407422&z=20
V Brodě by bylo nejlepší mít parkoviště u nádraží. Možná tam, jak bývalo skladiště?
Ano, tam jistě možnost parkování je, ale tady u toho autobusáku…pořád na to koukám a nemohu přijít na to jak se ta auta na to parkovště legálně dostala.
Mohli by to udělat jako v jednom italském městě – udělali parkoviště za městem, muselo se tam projet skrz centrum, kam byl zároveň zákaz vjezdu. Takže každý, kdo parkoviště použil, dostal dvě pokuty – jednu, když tam jel, a druhou, když jel z parkoviště pryč. 🙂
🙂
To plýtvání tkví v tomto případě přesně v čem?
V tomto případě je dobré se podívat jak na tom snímku stojí vozidla zaparkovaná.
V bodě jedna by klidně mohla být parkovací místa blíže stromům a v bodě 2? Jen se podívejte. Jsou tam dvě parkovací místa a místo toho se tam vejdou auta 4.
https://mapy.cz/letecka?vlastni-body&pano=1&ut=Nov%C3%BD%20bod&ut=Nov%C3%BD%20bod&uc=9i8oUx1EUNPnJ7&ud=50%C2%B038%2733.226%22N%2C%2015%C2%B015%2712.056%22E&ud=n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD%203.%20kv%C4%9Btna%2C%20%C5%BDelezn%C3%BD%20Brod%2C%20Jablonec%20nad%20Nisou&x=15.2537511&y=50.6423719&z=20
Stromy prosím nechte na pokoji.
To samozřejmě. Něco jako je kácet mě vůbec ani nenapadlo, chraň Bůh.
Tak to vás možná pobaví, jak si některé úřady představují soužití stromů a kandelábrů: https://mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&pano=1&pid=104064808&newest=1&yaw=1.148&fov=1.257&pitch=0.474&x=14.4548565&y=50.0795737&rc=9jU73xUQs09gtJrxYybV&rs=coor&rs=coor&ri=&ri=&mrp=%7B%22c%22%3A111%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9jN.wxUZAj9iiWyxUmkC9iPAxxV4am9i0XBxVbSE95lNmxWBel95QtGxW8jh9hzTixWoGq9heVexXMsj9hLACxXhjL9h21txYa0U&rut=1&z=19&base=ophoto
Tak to je mazec. To už takhle z výšky pomalu začíná vypadat jako po apokalypse. Hodně mi to připomnělo The Last of Us.
Tohle je řekl bych tak trochu extrém a asi by s tím měli něco dělat. A zase . Není nutné kácet, ale určitě by to chtělo prořez a snížení.
https://mapy.cz/letecka?pano=1&q=ji%C4%8D%C3%ADn&source=muni&id=2351&pid=79045934&newest=1&yaw=3.988&fov=1.571&pitch=-0.276&x=15.3557236&y=50.4377325&ds=2&z=18
Když se dozvíte, že nějaké město udělalo to či ono není taky od věci, podívat se , kdo tam vládne. https://en.m.wikipedia.org/wiki/Femke_Halsema
Hledal jsem ten správný příklad, který by to trochu vysvětlil a myslím, že hezký příklad je Mnichov. Bavorska metropole je už mnoho let pod taktovkou SPD, ale Bavorsko je baštou CSU tak stabilně (za poslední desítky let) jako málo co. Velkoměsta jsou ostruvky deviace a podle mého skromného názoru ne zrovna pozitivní, kdyby takto byly vedený celé státy, tak jsou na tom ještě hůře než jsou nyní a že na tom tyto uváděné země vůbec dobře nejsou. Hezkým příkladem je útěk mnohých Kaliforňanů před dobrem demokratů (myšleno strany a ano tě paternalističejší) do Texasu. Je potřeba jen počkat, jako nyní… Číst vice »
Pardon za překlepy resp. nechtěné automatické opravy.
Někde to jde rychle – nedaleký Utrecht https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/utrecht-nizozemsko-sit-kapacita-nabijecky-mobilita.A240203_185325_automoto_dohr Vzpomněl jsem si na hovorové slovo Utrejch, no to teda je až toxický zelený.
Víte, oni starostové nepadají z nebe, ale z rukou voličů. A v Nizozemsku je, co se dopravy týká, opravdu jedno, která strana vládne. Více či méně protiautomobilní jsou tam všechny hlavní strany. Amsterdam je totiž místem, kde se odpor proti automobilismu začátkem sedmdesátých let zrodil. S heslem: „Stop de Kindermoord!” (Zastavte vraždění dětí!) vyráželi lidé do ulic, pořádali blokády, bojovali s policií i agresivními motoristy a nakonec přesvědčili většinu, že motorismus opravdu škodlivý je. Ve druhé polovině sedmdesátých let byly vytvořeny standardy, podle nichž se již téměř 50 let buduje a rekonstruuje veškerá silniční infrastruktura v zemi. Tamní síť pozemních… Číst vice »
Co to tam měli za vražedná auta?
Míň vražedná než my dnes u nás. Jen jsme si zvykli tenhle aspekt automobilové dopravy ignorovat a bagatelizovat. Říkáme tomu nehody, aby to vypadalo, že je to něco, co se dalo těžko očekávat a těžko se s tím dá něco dělat. Ale ony jsou to výsledky. Výsledky toho, jak stavíme infrastrukturu, jak provoz na ní organizujeme, jak ta pravidla vymáháme, atd.
Tohle mě nepřestane fascinovat, to jak jsme si zvykli zavírat oči před těmi úmrtími a těžkými zraněními způsobenými IAD.
Když Nizozemí žije v trochu jiném kontextu. Země má trojnásobnou hustotu zalidnění – větší koncentraci velkých sídel. Tím pádem je snazší zajistit kvalitní mobilitu třeba po železnici. Zároveň rovinatý terén na těch kratších vzdálenostech lépe navádí k cyklistice. Problém je, že ČR takové není. Sídla jsou více rozeseta a tak není reálné zajistit vždy plně dostačující nabídku dopravní obslužnosti a zároveň členitý terén na většině území ani nenapomáhá cyklistice. Kdo někdy jezdil na kole třeba po Liberci dá zapravdu. Tím pádem to v ČR svádí k větší potřebě individuální automobilové dopravy. A řekl bych, že v českých městech není trend… Číst vice »
Taky si myslím, že je hloupost to srovnávat. Stejně jako když někdo porovnává železnici v ČR a CH…
Problém je v tom, že když město v ČR postaví patrovou garáž, obvykle nezruší parkovací místa v přilehlých ulicích.
A jsou i u nás města, která by ty garáže za tímto účelem postavila a památkáři do toho hází vidle.
Nebo když postaví Blanku, nezredukují pruhy na povrchu..
Podívejte se někdy na dokumenty o Nizozemí šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Řešili úplně stejné přehlcení auty, velké plány na vybourání velkých částí Amstru kvůli městským dálnicím (podle US poradců). Jízda na kole jako prostředek městské dopravy i tam téměř zanikla. To, jak to tam vypadá dnes, je důsledek toho, že tehdy těsně vyhrála myšlenka, že je potřeba boom automobilové dopravy „umravnit“, že mrtvé děti na ulicích jsou cena, kterou se jim za nadměrný automobilismus nechce platit. To, jak to tam vypadá dnes, je důsledek toho, že zklidněním a omezením aut přirozeně vznikl prostor pro kola (ani tak původně… Číst vice »
Souhlas. Prostě jsme o pár dekád za nimi.
Dá se vymlouvat na kopce nebo na zimu, ale z většiny je to spíš v té hlavě.
Vymlouvají se převážně líný lidi. V době elektrokol kdy i nejlevnější kola dokážou vyjet kopec naprosto bez problémů je kravina se na to vymlouvat.
Navíc kola jsou dost populární i třeba ve Švýcarsku – To k těm kopcům. A třeba Kodani se může klidně v popularitě cyklistiky rovnat Oulu, a tam jsou zase podnebné podmínky jak z jiného vesmíru (touto dobou v průměru o 15 stupňů méně než v Praze).
Jde čistě o mindset.
My máme kopce, oni mají silný vítr od moře který je pro cyklisty podobně nepříjemný. U nich to ale výmluva pro mizernou cykloinfrastrukturu není.
Oni mají větší hustotu v celé zemi, my zase máme větší město. Které ale má řádově míň cyklostezek a řádově víc parkovacích míst, než Amstr.
Polovina věcí co píšete jsou spíš výmluvy.
Ve městě ten vítr tak nefouká, domy ho odstíní.
Navíc Amstr je město velmi nepřátelské k chodcům, právě kvůli zdivočelým cyklistům jezdícím po chodnících. Nechtěl bych tam žít např. jako senior odkázaný na chůzi.
Zas až tak moc bych si je neidealizoval.
Zato v Čé eR je senior jak v ráji – zábradlí, zelená 5 s, zábradlí, podchod bez výtahu, zábradlí, schody i ve vchodě do špitálu, zábradlí, schod i mezi nástupištěm a “nízkopodlažní” šalinou, a, jako bonus, zábradlí. Dal bych zábradlí do státního znaku, co taky se dvouma lvama se štyrma ocasama…
Mám po Liberci na kole jen za loňský rok na nextbike najeto přes 500 km a terén není rozhodně ten hlavní problémem. Tím je naprosto nedostatečná infrastruktura, kdy si na kole připadáte jako škodná.
Mýlím se, když řeknu, že cyklistika je pro Vás hobby spíš vášeň, asi ano a předpokládám, že to je tady notoricky známe. Otázka je kolik procent populace to má podobně. Mám štěstí u nás je kupodivu infrastruktura dobrá, zhruba polovina mých kolegů ( celkem 20) jezdí do práce na kole. Dojezdová vzdálenost 5- 20 km Ta druhá polovina prostě nechce. Ta první jezdí jen jaro – podzim. Celoroční nejezdí nikdo. Zatím mezi nimi není nikdo 60+ Omlouvám se za laicky odhad: využití infrastruktury řekněme 30% populace v přepočtu za celorok. Budovat ano, ale hlavně jako hobby. Samozřejmě Automat a CDV… Číst vice »
Mýlíte, kolo mě až tak nebere. Ale když tu v Liberci loni začala sdílená kola, pojal jsem to jako experiment se na nich pohybovat. Protože s bydlením v bytovém domě je pro mě kolo spíše na delší cesty (cesta do sklepa a vyndání kola, nebydlím s kolem v obýváku). A zjistil jsem, že na kratší vzdálenosti je to prostě skvělá věc. Populace bude využívat to, co je rychlejší a pohodlnější. Když jim dáte jistotu, že vylezou z domu a před barákem je sdílené kolo, na kterém jsou za 5-10 minut v centru a nemusí řešit parkování, pojedou na kole. Holanďani… Číst vice »
Díky. Tím vztahem k cyklistice jste mě trochu překvapil.
Každopádně si to vykládam, že je to celé o krátkých vzdálenostech, nevím, řeknene do 5 km a hlavně hustě osídlených aglomeracích
Parkovaní ať ta města zpoplatni za tržní cenu , ale čistě rušení to je podke mne tak trochu naschvál a ideologie.
V řídce osídlených oblastech je to naopak malá města a vesnice daleko od stále nic lepšího než IAD nemá. Blbé je, že ty dvě oblasti mají rozhraní (řešením může být odstavné parkoviště) a pak jsou situace, kdy jedete večer z divadla a tam je to trochu oříšek.
Situace navstevy divadla nejsou kazdodenni a proste maji svou cenu. Vcetne ceny parkovani. A nebo to clovek proste vezme MHD. Jo, jsou to cesty do cca 5 km, kde kola exceluji. Treba Praha na ne (cesty rekneme 2 az 6 km) casto nema adekvatni prostredek a je to prusvih. Na chuzi je to pro vetsinu lidi daleko (a chuze po Praze neni prijemna kvuli premnozenym autum. Na kole se vetsina lidi boji, protoze neni adekvatni infrastruktura. MHD to jde, pokud to mate na primy lince s kratkymi intervaly. Jinak to muze byt snadno pul az trictvrtehodinova cesta. Pridejte si k… Číst vice »
Na 2-6km v Praze je tramvaj, a *bus.
Ostatně, proto třeba v Karlíně jezdí několik tram linek – taky by šlo koloje vytrhat a ze Sokolovské udělat cyklomagistrálu.
Kacířská myšlenka: není ta popularita kol v Amsterdamu atd. taková z nouze ctnost – že kvůli mizerné povrchové dopravě vhodné na krátké vzdálenosti jezdí na kole, protože povrchová doprava jezdí málokde / moc málo / blbými trasami / má nějaké další nevýhody?
Jak píšu, MHD to jde, když vám tím směrem jede přímá, často jezdící linka. Když máte smůlu a je to směr, kam nejede nic přímo a ještě třeba potřebujete něco s delšími intervaly, dostanete se snadno na půl až 3/4 hodiny ze zastávky na zastávku, což může být klidně hodina ode dveří ke dveřím. To prostě není na tuhle vzdálenost dobrý.
S tou znouzectností je to právě naopak. Praze totálně chybí adekvátní cykloinfra, tak se tu to, co by se jinde spokojeně v pohodě jezdilo na kolech se skřípěním zubů chodí pěšky nebo jezdí MHD/autem, i když to velmi dře.
Konkrétně odkud kam je v Praze problém se dostat na 2-6km?
Na periferii klidně, ale v centru nevím.
Na levým břehu prakticky cokoli, co není na stejným radiálním paprsku směr Václavák. Tangenty tu prakticky neexistují a když, jsou to totální autobusové vymetáky, často s půlhodinovými intervaly.
Jojo, primárně je cyklo o menších vzdálenostech, ale on tam je kupodivu dost velký potenciál v těch menších vzdálenostech. Jak jsem psal výše, 20% cest IAD po Praze jsou cesty do 2 km, osobně by mě zajímalo, jak velké procento je to do 5 km. Osobně taky nejsem žádný fanda kola, mimo město na něm vyjedu fakt zřídka, ale po městě mi to přijde uživatelsky extrémně efektivní způsob přepravy, rychlý, levný, prostorově nenáročný a ještě stihnu nějaké kardio. Tržní cena je fajn věc v tom, že Vám zaručí rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. A pak je to o tom, kolik… Číst vice »
Ono i to celorocni pouziti zalezi na infrastrukture (vcetne udrzby). Pocasi neni neprekonatelna prekazka, ale naroky na kvalitu infra nepriznive pocasi zvysuje. Snadno se muze stat, ze co je jeste pouzitelna infra za sucha ji za mokra (zimy, atd.) byt prestane…
Já si v Praze na kole připadám, jako fanatický vyznavač ruské rulety. Ale někdy na to také sednu. 🤪
Praha je v tomto, jako v leccem, extremne nevyrovnana. Obcas ma clovek vicemene nahodou trasu v pohode, obcas je to peklo.
Ale teda jako velmi nevitanej obcan x-te kategorie se tu clovek na kole citi i na tech lepsich trasach. Ale pokud jde pesky, je to jen o neco malo lepsi.
Pěšky po Praze to je naprosto v pohodě.
Dokud nenarazíte na dopravní autotepnu.
Ani to není takový problém. Blbé jsou křižovatky, kde se to nedá přejít na jeden cyklus (nám. Na stráži je mým favoritem) nebo kde jsou dlouhé čekací doby (Husinecká x Trocnovská, Bubenské nábřeží).
Ale např. přejít magistálu na Štvanici je kupodivu naprosto bez problémů.
Ono těch autotepen tak moc není.
Chápu:) ale Liberec není o moc jiný. (v Praze má zkušenosti více z cyklostezek, když mám čas a je kolo dostupné, tak rád jedu z Černého Mostu do centra a to je příjemná cesta s minimem interakce s auty).
To ovšem máte kliku na jednu z nejpoužitelnějších tras z celý Prahy. Kéž by to aspoň takto vypadalo po celým městě.
Snad se toho brzy dočkáme i v Česku. Prostoru bez aut je málo a citelně tady chybí. Pro jednotlivce může mít auto smysl, ale globálně je to pohroma. A ještě se někteří řidiči považují za nadčlověky.
65,-€ za 24h je docela soda. Tento týden jsem parkoval v centrální Paříži (ve veřejném parkovacím domě v rezidenční čtvrti ve 13.obvodu) za 22€. A to jako jednorázový návštěvník bez dalších slev, zato s rezervací místa přes internet.
Ve Vídni ve vnitřních okrscích dáte za parkování za 8h, pracovní doba, úplně v pohodě 35-40 eur
Tak hlavně v Amstru jsou cyklostezky / trasy / tahy po kterých se dá jezdit. U nás (píšu z Plzně) jsou schopní i při velkých rekonstrukcích nebo novostavbách neudělat ani ten metr…. To je pak těžký, no.
No hlavně v Amsterodamu mají rovinu a taky tam není problém použití různých rikš a jiných šlapacích vícemístných vozidel na kterých odvezete klidně celou rodinu a které by tady u nás možná na silnici neuspěly a to nejen kvůli předpisům, provozu, neomalenosti některých řidičů ale i terénu kdy by jejich použití bylo hodně fyzicky náročné.
Ten terén je to nejmenší vzhledem k tomu, jak se rozmáhaj e-kola (v cargo-kolech maj většinu).
Průšvih je ta infrastruktura, předpisy, přístup Policie, atd. Terén je proti tomu v podstatě řešitelná prkotina.
Víte, já bych vlastěně vůbec nebyl pro nějaké šlapací posunovadlo jen kdyby existovala možnost takové tady použít. Jízdní kolo je jízdní kolo a přeprava nákladu něbo více osob na něm by tady člověka mohl přivést akorát do problémů. Příkladem budiž velké rozšíření přívěsných vozíků pro přepravu dětí za jízdním kolem. Zákon sice jejich použití umožňuje, ALE… „Zákon stanoví, že osoba starší 18 let může vézt v přívěsném vozíku určeném pro přepravu dětí, který musí splňovat technické podmínky, jež stanovují zvláštní předpisy, nejvýše dvě děti mladší 10 let“ https://besip.cz/Ucastnici-silnicniho-provozu/Cykliste/Detske-voziky-za-jizdni-kolo Takže nejen, že ten vozík musí splňovat technické podmínky, ale také přepravovaná… Číst vice »
Ano, česká legislativa je problém (a to jste ani nevyhmátl ten největší). Ale ta se dá měnit, stačí k tomu „maličkost“, politická vůle. A i tak furt zbývaj děti do deseti let a náklad. To ani tenhle (hloupej) předpis nezakazuje. A kdybychom měli bezpečnou infrastrukturu, mohly by děti starší deseti let snadno jezdit s rodiči na vlastním kole, později i samy. Jako je to ostatně běžný i v tom NL, Kodani, atd. Jasně, uvidíte tam v roli pasažérů i větší děti a dospělý, ale daleko častěji je uvidíte jet samostatně. Většinou s rodičem na jednom kole platí i tam spíš… Číst vice »
„A kdybychom měli bezpečnou infrastrukturu, mohly by děti starší deseti let snadno jezdit s rodiči na vlastním kole, později i samy.“
Jistě. Pokud by jim to jejich zdravotní stav umožňoval.
Ano, vše je to o vůli a schopnosti dívat se kolem sebe a snažit se nic a nikoho neopomenout .
Ona ta dobrá bezpečná cykloinfrastruktura mimo jiné umožňuje velmi snadný samostatný pohyb po městě na invalidních vozících, handbiku a dalších speciálně upravených kolech (např. tříkolky pro lidi s poruchami rovnováhy, tandemy pro nevidomé, atd. jsou i firmy, které tohle umí doslova na míru speciálním potřebám klientů), motorových tříkolkách pro seniory, atd. Opravdu dobrá a bezpečná cykloinfrastruktura je v podstatě ta nejvíc inkluzivní možnost pro města. Uvědomte si, kolik lidí nemůže mít a řídit auto (kvůli věku, zdraví, nějakému handicapu, nebo třeba finanční situaci, atd.). Přitom u nás potřebami těchto lidí obhajujeme přemnožení aut (kterými je ale musí vždy odvézt někdo… Číst vice »
Tak to teda fakt nevím, jestli infrastruktura pro kola umožňuje lepší pohyb invalidům nebo seniorům. Teoreticky možná ano, ale šedivá je teorie a zelený strom života. Už jsem tu psal, že chození po Amsterdamu je (nebo aspoň mi připadalo) jako neustálé ohlížení se, jestli se mě nějaký divoch na kole nechystá sejmout, za každý roh bylo potřeba nejdřív nakouknout s tím, že se tam může řítit kolo a tak. Chodilo se mi tam špatně, a to jsem byl zdravý. Nedovedu si představit tam chodit s holemi – po Praze to šlo celkem dobře (vlastní zkušenost z loňského podzimu). Možná, když… Číst vice »
Není nic lepšího než vlatní zkušenost. Ta člověka naučí dívat se na věci nad kterými se jiní ani nepozastaví z jiného úhlu pohledu.
Nikdy jste v Čé eR neviděl jet vozíčkáře po vozovce, protože chodník je pro něj buď nesjízdný (provedením), neprůjezdný (zaskládaný autama), nebo se na něj/z něj nedostane?
Viz toto video z kanálu Bicycle Dutch https://www.youtube.com/watch?v=xSGx3HSjKDo
Centrum Amstru je hodně specifická část, historický, s megaúzkejma uličkama, kanálama atd. kam je reálně problém všechno pohodlně vecpat.
Navíc prý často platí, že turisti, kteří si stěžují podobně jako vy, ve skutečnosti zkoušeli chodit po cyklostezkách a nepoznali to…
Nicméně dál od centra a v menších městech mají tu infrastrukturu většinou pohodlnější, velkorysejší. Logicky, je tam na ni víc místa, než v úplným historickým jádru. Usuzovat z krátký zkušenosti s centrem Amstru není úplně směroplatný.
Krásný, ale toho, že to bude takto vypadat i u nás se asi nedožiju.
Zatim usilovne hledate duvody, proc by to nikdo nemel ani zkouset…
Tak to si nemyslím.
Tak byl tam barák, vedle něj asi metrový pás asfaltu, kudy jsem chodil a kde mě naháněli cyklisti, ten byl obrubníkem oddělený od silnice, kam jsem teda nevstupoval.
Když teda z ulic vymýtili auta (nebo je aspoň omezili), proč teda ti cyklisti nejezdí po těch ulicích? Nebo to tam chttějí mít prázdné asfaltové pásy?
Ještě bych dodal, na té rovné a přímé cyklostezce dost čast ojezdí bezohledně zahraniční turisté na elektrokoloběžkách. A pokud už jezdí opravdu jako dobytek, tak hodně často mluví holandsky.
S takovými bych teda infrastrukturu, pokud bych byl tělesně postižený, sdílet nechtěl.
Tak jestli to video není trochu přikrášlené.
Existují i lidé, kteří potřebují trvalou dopomoc jiné fyzické osoby a nejsou schopni fungovat samostatně. Nemám nic proti infrastruktuře která by byla jistě přínosem pro mnoho lidí s handikepem, ale musí být naprosto perfektně promyšlená a s tím bývá často problém. A je třeba si uvědomit, že ne vždy panuje takové počasí kdy je vhodné se pohybovat na invalidním vozíku po městě pokud taková přeprava člověku trvá delší dobu než člověku co jde pěšky . Jistě, je možné si přivázat nad vozík deštník, ale pořád to není to pravé ořechové. O různých nástrahách v podobě obrubníků nebo neproházených chodníků a… Číst vice »
„Páni wffemu jináče rozumějí než naffinec.“
A dálo už raději v překladu ať je to srozumitelné:
„Ten starý člověk,- aby ho raději nebylo -nikdo ho nectí- i to krně si jím hubu vyplakuje.“
To je hezké, že myslíte na seniory. Např. ti v Nizozemí mimo jiné díky kolům a bezpečné cykloinfrastruktuře zůstávají aktivní a samostatní do daleko vyššího věku než u nás…
Vícemístná jízdní kola neexistují?
Desetileté dítě převezete snadno na prakticky jakémkoliv tandemu.
V době elektrokol řešit svažitost terénu. Mnohem zásadnější je myslím třeba podnebí, déšť/sníh je mnohem nepříjemnější než kopec, kde vám navíc pomůže elektropohon. Tohle je zkrátka politické rozhodnutí, zatímco na západě tomu dali zelenou, v ČR to blokují.
Elektrokolo je pořád dost drahá sranda a rozhodně ho nenecháte stát na ulici. Nemožnost bezpečného parkování kol je ještě horší než chybějící infrastruktura.
Jasně, ale spousta lidí má možnost v práci i doma parkovat bezpečně. Navíc, zrovna tohle je věc, která jde budovat celkem jednoduše v porovnání s liniovými věcmi. Takže souhlas, tyhle věci chybí, proto je na místě je budovat. Ale nepřijde mi, že by tohle byla nepřekonatelná překážka ne?
Je to překážka, jelikož tu neexistuje politická vůle a ta nebude existovat dokud hlasy získává car-centric mindset.
A absence bezpečného parkování pro kola je co? Odpovím si – chybějící infrastruktura…
Levnější ale dostačující elektrokolo na jízdu po Praze seženete za 35 tisíc. To je zlomek toho co dáte za auto a jeho údržbu na jeden rok.
Jenže to auto můžete v červenci naložit báglama a rodinou a jet s ním do Chorvatska. S elektrokolem teda taky, ale to je jen pro menšinu lidí.
Kdyz jedu autem, tak nejcasteji s detma nebo nakupem (z venku to teda vypada ze jedu sam, skla jsou vzadu zatmavena). Takze bych potreboval elektricke cagokolo, a k tomu elektrokola pro deti. Na kolik to pak vyjde? Treba detske elektrokolo jsem videl zatim jen od Woom za nejakych 80.000, to teda x2, plus cargokolo, plus elektrokolo pro manzelku. To je zcela srovnatelne s cenou auta.
Takové srovnání má ale smysl jen v případě, že vám stačí opravdu buď jedno nebo druhé, což nejspíš nebude standardní situace. Navíc pořád zbývá to bezpečné parkování. A taky hodně záleží na tom, jaké auto a kolik najezdí. Může to být o dost více i výrazně méně.
V případě druhého auta versus prvního e-carga do rodiny to zas tak neobvyklé nebude.
A i v případě toho prvního auta to není zdaleka nereálné. Vlastnictví nula aut neznamená nemožnost auto využít, když je opravdu potřeba. A výjimečně si ho půjčit může být výrazně levnější, než udržovat a provozovat vlastní kvůli pár cestám za rok. A ten rozdíl může e-kolo snadno zaplatit.
Pokud je někdo ze zdravotníh důvodů neschopen řídit auto myslíte si, že je dobré / možné aby jezdil na jednostopém vozidle?
Z mého pohledu takhle ta otázka nestojí. Každý ať jezdí, čím potřebuje/co mu vyhovuje a zároveň, co je schopen/ochoten zaplatit – co ta společnost dokáže zaplatit. No a zkrátka společnost není schopna zaplatit IAD 100% lidí, kolabuje už teď, když to má platit necelým 30% modal splitu. A pak je teda pro mě otázka hledání nějakých efektivnějších, udržitelnějších a zaplatitelnějších alternativ. Navíc, člověk přeci může při různých situacích využívat různé prostředky. Potřebuju převézt celou rodinu? Vezmu si auto. Potřebuju přestěhovat klavír? Vezmu dodávku. Potřebuju dovézt dítě kousek do školky – to už můžu zvládnout na kole/elektrokole. Prostě mít možnost volit… Číst vice »
Co takhle třístopé vozidlo, třeba mobility scooter?
Jo, to by asi nebyl problém. Dle příspěvků je vidět, že jste z těch kterým není cizí hledat možnosti stejně jako jim není cizí empatie.
V mnoha případech ano. Ztratit schopnost bezpečně v provozu ovládat několikatunový stroj schopný pohybovat se 150-250 km/h a akcelerovat z 0 na 100 za jednotky sekund rozhodně neznamená, že by člověk automaticky ztratil schopnost ovládat 10-30 kilový stroj, na kterém se bude pohybovat kolem 15 km/h a není problém ani jízda rychlostí chůze. Zejména na kvalitní a bezpečné infrastruktuře.
Jednostopé vozidlo je náročnější v jediné věci, udržování rovnováhy. Pokud to je problém, není nic jednoduššího než použít dvoustopé „kolo“.
Respektive dvou až třístopé, dělají se pro tyto potřeby jak tříkolky, tak čtyřkolky, čistě elektrické, nebo šlapací s dopomocí elektromotorem.
JJ. A napadá Vás nějaký odkaz na něco třístopého nebo dvoustopého pro 2-4 osoby co by mělo schválení pro provoz na pozemních komunikacích a bylo možné u nás provozovat?
Nemotorová vozidla nepotřebují žádné schválení k provozu, stačí splnit technické parametry (dvě nezávislé brzdy, světla atd.)
Jenže pak to není kolo, ale motorové vozidlo.
Pak už z cyklostezek děláte normální silnice.
Mě by se líbilo něco takového
https://cdn.getyourguide.com/img/tour/50c802a70f917.jpeg/145.jpg
To ze misto jednoho zadniho kola pouziju dve nic vyznamneho nemeni. Motor a vsechno ostatni muze byt jako na beznem elektrokole. Samozrejme musim dodrzet par veci, aby to furt. Bylo kolo, ale to neni problem.
Přidal se tam motor, pak z toho je vícestopé vozidlo, co pak? Místo řidítek volant, zastřešit, aby na řidiče nepršelo…
Kolo bych definoval jako jednostopé vozidlo poháněné výhradně šlapáním jezdce. Vše ostatní by měla být motoroá vozidla se vším, co k tomu je potřeba. A po té, co jsem byl svědkem u úrazu jednoho seniora, který nezvládl elektrokolo, bych řekl, že i na ta by měl být nějaký řidičák – už proto, že je kvůli jejich hmotnosti těžší je ovládat. I kdyby měl být nějaký zjednodušený, jako dřív byl řidičák na malé motorky.
Ostatně, nechtělo zrovna Nizozemí jít touhle cestou?
Je obri rozdil v ovladani rychlosti plynem a ovladani rychlosti slapanim, byt s dopomoci. Ne, ze by e-kolo a klasika nebyl rozdil, ale furt to k sobe ma velmi blizko. A dve zadni kola misto jednoho pro pomoc s rovnovahou jako adaptivni pomucka jsou fakt prkotina. Jinak nezvladnout a zranit se da i to klasicke kolo. Ostatne stane se to i pri chuzi, ze zakopnete a zranite se. Seniorum bohuzel casteji. NL AFAIK na nektere cyklostezky pousti mopedy, ale jsou s tim dost problemy a spis od toho (minimalne v tech hustsich castech) ustupujou. Chapu, ze pro vas neni chuze… Číst vice »
Už jsem to psal výš – na ty 2-6km má Praha centru výbornou síť tramvají, na okraji autobusya trolejbusy.
A taky vím o minimálně jedné paní (seniorce), co elektrokolo využívá jako motorku – nabije ho a ani jednou nešlápne 🙂
Elektrokolo je mnohem těžší, než normální kolo, a tím těžší na ovládání – a to speciálně pro seniory.
Tak to ho vaše známá seniorka má nelegálně upravené. Kolo, které takto jezdí bez šlapání (víc než rychlostí chůze) je podle ČR (EU) předpisů moped a vyžaduje papíry, registrační značku a vztahují se na něj pravidla pro mopedy.
V NL byly cyklostezky historicky „komunikace pro pomalou dopravu“, tedy kola a pomalé mopedy (myslím, že to dělení tam bylo zavedeno někdy ve 30.-40. letech z toho důvodu, aby pomalá doprava nezdržovala tu rychlou, tedy vlastně ve prospěch aut, kvůli tomu původně začali budovat pro pomalou dopravu oddělené komunikace)
V ČR je kromě posedlosti autem také absence vzdálenostního plánování souladu domov vs práce vs škola. Lidé si po narození dětí postaví baráček a odstěhují se, co nejdál na okraj, aby si pak stěžovali, že do té školy musí děti vozit autem. Stejně tak je to s prací, kroužky, obchody. Prostě si nejsou ochotní přiznat, že si to blbě naplánovali a tvrdí, že to „dělají“ pro děti a ne kvůli svému EGO. Co se týče škol, tak družiny sice bývají otevřené v rozmezí od 6 nebo od 6:30, ale rodiče se tam se svými auty nasáčkují 7:30-8:00 a pořád se… Číst vice »
Jo no, lidi se přestěhují za město do satelitu, kde je obtížnější mít veřejnou dopravu. Čímž se sami vyšachují z možnosti ji použít.
Když se k tomu přidá přístup mamataxi a ideálně až těsně ke škole (proč nestačí zastavit 100-200 metrů od školy?), dojde na snahu rodičů porušit fyzikální zákony týkající se prostoru.
Prostor před školou není nafukovací. Nelze v něm mít všechna auta pro všechna mamataxi v tak krátkém intervalu. Natožpak když ne všichni studenti přijíždí autem..
Doufám, že jste si vědom toho, že není škola jako škola.
Ano, školy jsou různé. Nízké, vysoké, střední, základní, mateřské, pomocné.
Jak to souvisí s tím co jsem psal?
Tak, že když se někomu narodí postižené dítě někdy jinou možnost než jezdit ke škole autem nemá !!!!
A pokud si k tomu připočítáte inkluzi ve vzdělávání zjistíte, že takoví lide budou jezdit nejen ke školám speciálním, ale i ke školám základním . A pak tady jsou lidé co dojíždí do práce a dítě cestou ve škole ráno vysazují nebo ho odpoledne opět vyzvedávají. Případně pokud jim jejich pracovní doba neumožňuje dítě vyzvednout osobně a musí ho vyzvednout třeba prarodič, který má bydliště někde úplně jinde a znamená to pro něj cestu třeba 20km.
Očekávám argumenty těch co klepli mínus.
Já ještě déle čekám na vaše vysvětlení, co s mým příspěvkem mají co dělat typy škol..
„Když se k tomu přidá přístup mamataxi a ideálně až těsně ke škole (proč nestačí zastavit 100-200 metrů od školy?), dojde na snahu rodičů porušit fyzikální zákony týkající se prostoru.“
Protože nerozlišuete ke které škole je ve většině případů nutné autem jezdit a ke které ve většině případů nikoliv a je možné zaparkovat ve vzdalenosti oněch 200m .
Empirickým sledováním provozu u každé školy a dosazením vašeho moudra mi vychází, že třetina českých dětí je tělesně postižených.
Jedna věc jsou ti postižení a druhá věc jsou ti lidé co dítě vysazují po cestě do zaměstnání. A když se zaspí a ujede autobus taky holt nezbývá nic jiného než dítě odvézt. No a v zimě když je kalamita a spoje nejezdí ……
Zaspí? Jako že zaspávají každý den?
Třeba každý den někdo co já vím. Nic není nemožné a při tom počtu dětí ve škole….
Co tak vidím u nás před školou, tak nejčastějším postižením eskortovaných dětí je nadváha…
Záleží na tom, jak je dítě postižené. Pokud umí chodit a bude schopno se do školy dopravit samo, proč ho vozit autem? Dnes do MHD můžou i vozíčkáři nebo jiné OOSPO. 😉
Samozřejmě je to různé. Jinak rychlost přepravy? Možnost změnit trasu nebo i cestu přerušit a zastavit nebo se vrátit pokud je potřeba?
Vy pořád hledáte důvody, proč nejde jezdit MHD. To je dost špatný přístup. 👎
Nikoliv. Jen říkám, že někdo tou MHD může v pohodě jezdit a pro jiného je to složitější.
Jenže ignorujete, že když to řešení pro těch pár jedinců, kteří ho opravdu potřebují, není omezené na výjimky, ale volně dostupné všem, používá ho o několik řádů víc lidí. Lidí, kteří by si to snadno mohli zařídit šetrněji. A výsledek je to, že kvůli těm počtům zbytečných mamataxi je to pak před školou nebezpečné pro všechny děti… Jednotky aut vezoucí před vchod děti, které to opravdu potřebují, by byly v pohodě. (pokud by se takové vyskytlo. I dítě na vozíku je samozřejmě schopné od auta pár set metrů po školní ulici vyhrazené pro pěší dojet, případně s pomocí asistenta, stejně… Číst vice »
To s tím nemá nic společného, a když už, tak kolik tu máme postižených dětí které potřebují odvoz autem?
Myslím si, že to bude tak malé číslo, že kdyby se odstranilo ze silnic, tak si toho nikdo nevšimne.
A žádné školy pomocné neexistují! Existují pouze školy ZŠ praktické a ZŠ speciální.
A není problém taky ten ,že ve městě je o hodně dražší bydlení. Když chceš větší byt tak ten stojí jako barák za městem. Bohužel pak nastává ten problém co jste napsal.
To je normální. Problém je v tom, že strašně dotujeme dopravu z těch satelitů, takže ty lidi nic nenutí si uvědomit,ž e co ušetřej na koupi nemovitosti, to bude několikanásobně stát jejich denní doprava kamkoli potřebujou. Mimo jiné proto, že to za ně furt platí i ti, kdo vybíraj bydlení s ohledem na tu dopravu (zůstanou ve měste v menším, vybíraj místa, odkud je slušný spojení vlakem, atd.)
A teď si představte, že nemusí jít o nějaký satelit na okraji města, ale že lidé dojíždějí třeba každý den např . do Prahy ze vzdálených měst např. Ml. Boleslav, Benešov u Prahy. Jistě, tam by šlo použít v pohodě VHD a snadno, Ale už ne tak z vesnic, které leží okolo těchto měst.
Chápu, ale to si musej řešit ve svým kraji. Kterej má mimo jiné daleko snazší přístup k dotacím na podobné věci jako P+R u uzlů hromadné dopravy nebo cyklostezky k nim než Praha.
Nemůžou přece chtít po Praze, aby to všechno řešila a platila za ně…
Co můžou po Praze chtít je rozumná spolupráce, ale nevím o případu, že by tohle Praha středočeskému kraji blokovala a nespolupracovala.
Souhlasím a právě proto jsem tady už napsal to o těch parkovištích a o tom, že by mělo být v zájmu všech parkování u VHD se snažit vytvářet, ale tak, aby to bylo promyšlené a nikoliv tak, že ti kdo budou parkovat na místě kde to je umožněno budou padat snadno do nějaké pasti, platit pokuty a chodit po úřadech. To považuji za demotivující prvek který nikomu neprospěje.
Dojíždění do Prahy musí částěčně řešit Praha. To asi jinak nepůjde, když je na jednom konci těch cest.
Praha si třeba může prosadit stavbu Nového spojení 2, což by železniční dopravu ve středních Čechách výrazně nakoplo. A když na takové tunely dostala peníze z EU Budapešť, tak by je Praha dostala taky. (Nepoučujte mě, že to je věc SŽ – je, ale Praha + StČ a k tomu MD na ni můžou účinně tlačit.)
Jak Praha blokuje dopravu ze středních Čech je vidět na „rychlodráze“ z Kladna.
Ale ten problém způsobuje právě to drahý bydlení.Ne každý chce dojíždět X km,ale nic jiného mu nezbývá.
Jenže změnit zákony tak, aby kdejaký trouba nemohl blokovat výstavbu obytných domů s tím, že tam „je zeleň“, což můžou být i nějaké nálety, to by bylo u ekoaktivistů povstání.
Kvalita bydlení taky záleží na okolí, pokut bude barák na baráku tak kvalita půjde dolů.
Naopak, barak na baraku jsou ty nejlepsi a nejzadanejsi ctvrti. Skoda, ze dneska jsme si to nesmyslnejma predpisama zakazali takto stavet.
Ono je to vejce nebo slepice. Ceny bydlení u nás kromě spekulací silně zvyšujou velmi autocentrické požadavky na výstavbu. Díky kterým jsou v podstatě nezastavitelné (za rozumnou cenu) proluky, atypické a malé pozemky. Kde by mohli stavět menší developeři a narušit trh rozdělený mezi oligopol pár obrů, kteří dobře vědí, kolik bytů pustit najednou na trh, aby se ceny držely nahoře…
Jak se ta doprava dotuje? Tim ze se postavi silnice, ktera tam stejne musi byt? Takova hromadna doprava ve meste se dotuje skoro 20 mld. (v Praze).
Tim, ze se ta silnice stavi nasobne sirsi, nez by musela byt, kdyby tech aut nebylo tolik, nebylo na ni parkovani, atd.
A stavba je jedna vec, druha je udrzba (taky tim nakladnejsi, cim je vetsi provoz)
Treti vec jsou dalsi negativni vlivy – znecisteni, hluk, mrtvi a raneni pri nehodach, ztezovani aktivniho pohybu, ztraceny cas v kolonach (lidi, kteri auty nutne musi i cestujicich v MHD). Proti tomu, kolik erar cpe do aut a sanace nasledku jejich premnozeni jsou i ty dotace do MHD drobne. A to i po zapocteni spotrebni dane z paliv.
Ano, urban sprawl je zčásti důsledkem šíleně drahých nemovitostí u nás. Protože lidé nemají na nájem ve městě, tak si radši koupí byt či domek za městem. Někdy fakt existenční nutnost.
No a pak zjistí, že musí dojíždět..
Když chceš..tak pak nečekej, že ty problemy které tím vygeneruješ (nároky na dopravu) za tebe vyřeší někdo jiný ne?
A kde ten člověk má pak bydlet???
Já vám na jednu stranu rozumím. Souhlasím s VTT níže, že to peklo kolem bytové výstavby celou věc značně prodražuje a dost nahrává kobercové výstavbě RD. Ale zároveň velká část lidí prostě chce ten svůj domeček u lesa + dobře placenou práci v centru, ideálně nějakou lepší školu pro děti atp. (překotný rozvoj periferií tady frčí už 30 let když žádná bytová krize ještě nebyla). Nevím, proč bych tyhle nároky měl platit já jako daňový poplatník. Nota bene když jdou navíc proti mým zájmům – zastavování krajiny, městské tepelné ostrovy, zvýšené nároky na dopravu, atp.
My bydlíme ve městě. Nepřipadáme si kdovíjak bohatí, ale rozhodně ušetříme spoustu času a financí tím, že nejezdíme z vesnice do města a naopak. To už můžu rovnou bydlet v karavanu. Po městě se přepravujeme buď pěšky nebo MHD. A problémy nám to fakt nedělá.
Chcete levnější bydlení mimo město, ale taky se koukněte, kolik projezdíte.
Kolik stojí byt, třeba 1+1 v Praze? A kolik stojí třeba v Milovicích? A ten rozdíl je pro mnoho lidí problém(na dražšínemají peníze, nedosahnou na hypotéku), proto hold musí dojíždět.
Nemám tušení. Jsme v nájmu.
A když chtějí teda dojíždět, pak se musí vyrovnat s opatřeními daného města. Sami se tím okrádají o čas a peníze.
Co když je to tak, že kvůli naší šílené byrokracii se byty uvnitř města staví strašně pomalu a málo, takž jsou příšerně drahé? Přitom s omezením byrokracie spojené se stavbami se, navzdory slibům, snad ještě nezačalo. Na druhou stranu, mám pár známých, co si v tom satelitu pořídili domek a chávlí si to, i za cenu dojíždění. Možnost posedět si v letní večery na trávníku je fajn. Mimochodem, snad všechny satelity u Prahy (u jiných měst to neznám) jsou dobře obsloužené hromadnou dopravou, už jsou na to konečně dost velké. Družiny od 6 jsou taky dobré, ale asi možnost nechat… Číst vice »
A víte co je taky super, možnost posedět si v klidné části města, kde žiju, aniž by mě přitom dusili a hlučeli dojíždějící ze satelitů svými auty. On ten „vlastní domek, vlastní kousek trávníku, klid, pohoda, daleko od hlučného města, a přitom mít autem kousek všechny vymoženosti města – kina, divadla, restaurace, práci, obchody, služby…“ zní strašně lákavě (někomu). Ale je potřeba si uvědomit, že to jsou tyto vzorce chování a života, které z našich měst dělají to peklo, ze kterého se ti lidé snaží tak zdrhnout… Protože města nejsou (nemusí být) apriori hlučná a smradlavá. Hlučnými a smradlavými je… Číst vice »
Hlavně je to reakce na to, že se města rozrůstají a na venkově (a tím venkovem myslím třeba i města, jako ty výše zmiňované Semily) je minimum praconích příležitostí a pro vzdělané lidi pak už prakticky žádné nejsou (výjimkou jsou lékaři, učitelé a minimum dalších profesí).
Tak se města rozrůstají a s tím se pojí potřeba dopravy. Ne nutně individuální, leckterý satelit je napojený na hromadnou dopravu stejně dobře, jako řidčeji osídlené čtvrti Prahy.
Jasně superhrdino, všechny nastrkáme do měst, zakážeme auta a rozdáme tříkolky.
Jinak pro doplnění, jak to mohou řešit návštěvníci města, v Amsterdamu je na 10 P+R parkovišť po obvodu města.
S dokladem z MHD parkujete za 6€ při vjezdu po 10:00 a o víkendu, 13€ při vjezdu do 10:00, obojí za 24h. Koukám že to zvedli, ne tak dávno to bylo 1€/8€
Ale je to dost turistická past. Pokud totiž tu jízdenku nepoužijete nebo ji použijete nesprávně (jsou stanovené přesně podmínky), tak se vám to tedy pěkně prodraží. V tomhle Amsterdam není vůbec přívětivý k návštěvníkům.
Tak aby tohle mohl člověk zažít nemusíte jezdit až do Amsterdamu. Stačí přijet do města kde parkování není placené pomocí automatů ale omezené na určitou dobu a kde řidič má povinnost po zaparkování vyznačit za sklem čas zaparkování. Nemá jak? Tak si musí někam jít sehnat parkovací kotouč. Že se mezitím k autu vrátil a má za stěračem pozdrav? Holt smůla.
Proto doporušuji takový kotouč pro vyznačení času parkování vozit v autě. Nikdy nevíte kdy ho můžete potřebovat.
Proč by nestačil kus papíru (většinou použiju starej parkovací lístek, který se hromaděj v držáku nápojů) s napsaným dnem a hodinou příjezdu?
Asi i to je řešení, ale třeba Vás by to takhle napadlo, ale někdo jiný může přemýšlet jik. Třeba mě by zajímalo jestli ona poviinost při parkování na takovém parkovšti platí jen pro automobily u kterých je umístění času zaparkování možné bezpečně za čelní sklo na přístrojovou desku nebo jestli platí i pro řidiče mopedů a motocyklů kde to bezpečné umístění je již obtížnější. Když bude pršet tak papír rozmokne, zafouká vítr a papír odletí… Použití plastového kotouče zase bude vyžadovat třeba pověšení pomocí provázku na řídítka, ale tady je zase problém kde ho na morce při jízdě vozit. To… Číst vice »
Hele, tak ten lístek s napsaným časem asi řešení není.
„Parkovací kotouče si budou zájemci moci zakoupit v pokladně Městského úřadu, na podatelně nové budovy městského úřadu a v Informačním centru. Zvažována je i možnost prodeje na stáncích PNS v uvedených lokalitách. Platit budou samozřejmě i parkovací kotouče, které si majitelé automobilů pořídili již dříve pro účely parkování v jiných městech. Do budoucna město předpokládá rozšíření prostor s upraveným režimem na základě zkušeností a dalších požadavků občanů.“
To je informace o tom, kde si ho můžu koupit, když ho budu potřebovat často. Nic o tom, že by mi jako návštěvníkovi, kterej to použije párkrát za rok, lístek s napsaným datem a časem příjezdu neuznali.
V Praze (zatím) utopie. Ale možná časem vyroste generace, která si bude veřejného prostoru více všímat a vážit si ho. Ono to totiž s tím dost souvisí. Není to o tom, jestli má člověk nebo nemá rád auta. I v Amsterodamu mají rádi auta, jen mají kvalitní prostor radši
„Lidé, kteří si budou veřejného prostoru všímat a vážit si jej“ – dobrý point. U nás stále převládá duch devadesátých let, že co je veřejné, je komunistické a fuj, a správný a jediný přístup je prosazovat právo dojet autem za každou cenu a úplně všude, jinak jde přece o omezování svobod.
Že tímto přístupem společnost omezuje svobody jiných, to automobilisty nezajímá.
Kvalitní prostor si nutno i trochu zasloužit. Jednak, ano, myšlením a jednak něco jako okruh v Amstru mají, již tu byla zmíněna síť P+R (na které snadno, když jako návštěvník přijíždíte, natrefíte) s krásnou návazností na MHD. Cenově P+R trochu zvedli, ale pro místní jsou to pořád drobné. A pak asi mají i dostatek kapacity v té veřejné dopravě, zatímco Praha se dostává na hranu.
Tak mají okolo 45% modal splitu na kole, tam Praha má hodně prostoru k růstu.
Ono to velmi souvisí. Člověk, který někudy chodí pěšky nebo jezdí na kole (volným tempem, nepočítám „závodníky“ skloněné nad řídítka pro maximální aerodynamiku a hypnotizující čísla na tachometru), získává k tomu místu vztah a vidí detaily. V případě, že je to místo hezký, je mu tam dobře, se tam klidně zdrží a vychutná si ho. Když ne hned, protože tentokrát to nestíhá, tak třeba příště, až bude mít čas. Člověk, který stejnými místy jen projíždí autem nebo MHD, k nim tím žádný vztah nezískává, detaily v té rychlosti nevidí, ulice na něj působí jako něco, co by ho především nemělo… Číst vice »
Když chodíš do školy/práce tak určitě nechodíš pomálu, jelikož místo už moc dobře znáš, něco jiného je při výletu.
Vždycky je tu ještě ta cesta zpátky, kdy netlačí čas, těch je stejně jako těch do práce/školy. A pak je spousta a spousta cest, které s ničím takovým vůbec nesouvisí. Do obchodů, s dětmi na hřiště, na návštěvu ke kamarádům, atd. A když třeba člověk vyrazí nějakou shodou okolností i do té práce/školy dřív a najednou uprostřed zjistí, že má rezervu a tedy čas zkusit alternativní trasu a nezůstávat na té nejrychlejší… Plus opravdu dobré veřejné prostory se jen tak neokoukaj, protože žijou aktivitou lidí, která se furt mění. Bohužel máme takových v Praze minimum (a jsou na nich koncentrované… Číst vice »
Chodím z hlavního nádraží a zpět na Ládví pravidelně pěšky, zpět je to rychlejší, protože je to z kopce. Ale že bych se nějak chtěl zdržovat třeba v tom skvěle opraveném Karlíně, to teda ani náhodou.
Protože Karlín na Prahu ujde, ale furt je to Praha totálně přeplněná auty jedoucími i (hlavně) parkujícími. On se fakt blbě hledá tuzemskej příklad, ty auta to zabíjej prakticky všude a kde výjimečně nejsou, neumíme s tím prostorem pracovat.
Když jdu (tak jednou za dva měsíce) pěšky z Dejvic na hlavák, tak to beru přes Mánesův most, Kaprovou, Staromák ke Staovskému divadlu a dál pak nějak. A ani v tom centru se nezdržuju. Chci být co nejdřív na nádraží a pak doma. Nevím, proč bych se ve městě měl zbytečně zdržovat. I kdyby tam bylo cokoliv.
To spíš, když jsem na nádraží moc brzy, tak zajdu do toho oštívaného knihkupectví v dolní hale a při čekání si tam listuju knihami. Ale ani tak tempo chůze nezpomaluju.
Zrovna minulý čtvrtek jsme měl přes půlhodiny času a tak jsem se vydal pěšky od Holešovický tržnice přes Karlín na Hlavák. Skončil jsem U Bulhara v místě, odkud se chodec nemohl nikam legálně dostat, leda se kilometr vrátit k poslednímu přechodu. I tak jsem si jarní procházku užil.
Bulharu se vyhnout.
Z Karlína chodím Trocnovskou, od křižovatky s Husitskou pak po bývalé hrabovské spojce. Pak se vyleze za Wilson, nedaleko žižkovského vchodu do severního podchodu. Ale nesmí být po dešti, je na hraboské spojce bahno.
Díky, to vypadá jako mnohem lepší cesta.
Ale fakt jen, když je sucho. Nahoře v úrovni kolejí je hnusný blaťák.
Alternativou je jít po Husitské na té straně „u břehu“ (jižní), pak podejít železniční mosty a ulici nadejít po pěším mostě, který je de facto prodloužením žižkovské cyklostezky.
To mate zas ulice nesmyslne zaplacnuty autama. Vcetne te Kaprovky. A pak pesi zony, ktere jsou ale brutalni turistickej pretizenej koridor, kde pro nasince taky nic moc neni. Podivejte se, jak vypadaj napr. barcelonsky superbloky a kolik lidi se tam zastavi jen tak posedet, precist si kus knizky, deti si tam hrajou, duchodci si tam hrajou (treba sachy) nebo sedej a kecaj, nejsou ke svy skode zavreni doma (deti ani duchodci)…
V Barceloně jsem nebyl, tak nemůžu soudit. A co v těch superblocích pro našince je? Kdyby cestou z toho Ládví na hlavák takový byl, co by mě mělo přimět se tam zastavit? Ono je to možná tím, že Jižani takhle pospolu rádi tráví čas. Jsou takové bloky i v Amsterdamu? Nedivil bych se, kdyby ne, u silně individualistické protestantské mentality bych si to dovedl představit. Na druhou stranu, taková komunita, kde se všichni znají, tykají si, chodí na návštěvy, ta se vyvinula právě v některých satelitech. Což bylo tím, že se tam nastěhovali lidé podobného věku (tehdy okolo 30), podobného… Číst vice »
Jj, presne tohle byly argumenty proti zklidnovani ulic v NL pred 50 lety. Ze je to jina mentalita, jine podnebi, v NL nikdo vetsinu roku na zahradkach restauraci sedet nebude, protoze moc zima a dest a tak. No ukazalo se, ze to je jinak. Ze na to hlavne chybely ty zahradky a prebyvaly auta…
Tak znova – co konkrétně by mě mělo přimět se cestou z práce v takto vytuněném Karlíně zastavovat?
Sedl byste si na zahradku, dal si kafe nebo pivo a pozoroval ruch kolem. Plus evergreen. Cesty do prace a z prace jsou jedna vec. Pak je tu velka spousta dalsich cest jineho charakteru. Vcetne jen tak prochazek. S detmi, do obchodu, atd. Na tech se to prijemne prostredi oceni tuplem. Bohuzel muzi maji tendenci mnozstvi techto cest podcenovat, protoze v jejich zkusenosti dominuji ty do prace a zpet. Treba pro duchodce muze byt mesto stimulujici k dennim prochazkam (na kterych se muze i leckde zastavit a odpocinout si) a mesto, ktere ho moc nelaka opustit byt a nezustavat zavreny… Číst vice »
Posedět si na zahrádce u piva můžu i v Benešově (taky máme u hospod zahrádky), ale nedělám to. Kafe nepiju. Takže nic, prolítnul bych to tam stejně, jako teď.
S tím, že jak menší města, tak satelity jsou na ty procházky lepší, než velké město.
Jo, kdybyste řekl, že tam mají třeba v pěším dosahu divadla, konceerty a tak, tak to bych bral. Ale procházet se po městě, to je buď koukání na historickou architekturu nebo nouzovka, když už není, co dělat.
Pro vás asi jo, lidí, kteří to mají úplně jinak, je dost na to, aby to tam, kde pro to města udělaj podmínky, fungovalo ke spokojenosti místních.
Asi nemá smysl města stavět všechna jen podle potřeb pana VTT…
To jistě ne, ale taky není potřeba se rigidně řídit nějakými výmysly siciálních inženýrů.
Nechte lidi, ať se rozhodnou sami.
*sociálních
Tohle je bohužel častej nesmysl.
Organizace města je sociální inženýrství vždycky. Nejde to jinak.
U nás bohužel spousta lidí žije v tom, že dělat ho slušně je „ošklivé sociální inženýrství“, zatímco dělat to blbě (vyhradit drtivou většinu města nejmíň efektivnímu dopravnímu prostředku) sociální inženýrství není. Jenže ono je to sociální inženýrství taky a ještě k tomu mizerné…
Sorvnejte rychlost chůze, kdy jste bezprostředně fyzicky v ulici / parku / náměstí. Srovnejte to s rychle projíždějícím autem, kde zpoza okýnka vidíte cosi..
To není pravda, je to jen o nastavení mysli.
A u nás se nová parkovací místa vytváří a zastupitelé se poplácaji po ramenou.
U nás jsou parkovací místa na úrovni sociálních dávek. Slouží v první řadě ke korumpování voličů. A občané oddaně natahují ruce. Proto máme města doslova vydlážděná auty a úřady registrují další a další nová auta, ačkoli je zjevné, že je majitel nemá kde parkovat. Však ono se to nějak vyřeší. Ale abych byl fér, tak musím uznat, že tento trend už pomalu ustupuje. Vídám čím dál víc parkovišť, která už musí zafinancovat soukromý investor a kde už si nikdo nemůže dovolit zevlovat s neomezeným počtem plechovek zadarmo.
Přesně tak, když Babiš uplácí voliče vyššími důchody tak je to hrozný populismus, ale když strana, která se tváří jako rozpočtově odpovědná donedávna prosazovala parkování pro rezidenty zdarma, tak jde o „službu obyvatelům, kteří platí daně“. Bizar.
Snad se něčeho takového dočkáme i ve městech v Česku. Sice asi se zpožděním tak 10 let oproti vyspělejším státům, ale přece.
Doufám že dřív umřu, než takové woke kokotiny.
Doufejme.
Budiž vám přáno. Přejete si zpopelnit nebo pohřbít do země?
Rozptýlit po magistrále při rychlosti 30km/h, vole.
Jak je libo. Hodí se vám to zítra? 😉
-Netajila také, že jí to jako rouhání proti Pánu Bohu přichází, když lidé bez koní jezditi chtějí, a že není nepodobno aby-Pán Bůh s námi -sám ten kopyťatý se svými úklady v tom nevězel.
-Na buku žežulička kuká. Dívka radostně zvolá:
„Nyní mě zakukej a pověz dlouho li budu živa?
Jeden-dva-deset; přestaň, nakukala bysi toho přespříliš!
No tys nám tady chyběl.
Kokotina je jezdit po městě autem.
Slušní lidé jezdí veřejnou dopravou
Bohužel asi vypadla nula. Už teď jsme za některými městy v zahraničí pozadu o 50 let a necháváme si je ujíždět víc a víc (a jsme na to z nějakého zvráceného důvodu hrdí).
USA nepatří k vyspělejším státům?
Co se týče urbanismu, tak až na výjimky ne. V tomto oboru jsou spíš odstrašující příkald, jak to nedělat.
Z hlediska kvality veřejné dopravy patří k rozvojovým zemím, někde za Ugandu a Eritreu.
V USA rocne zemre 40k lidi pri autonehodach. Bez auta nemuzete fungovat. Deti vyrustaji izolovane na predmestich, jsou odkazany na rodice aby je nekam odvezli. Lide, kteri ze zdravotnich duvodu nemuzou ridit maji komplikovany zivot. USA z hlediska reseni dopravy rozhodne neni vyspela. Do USA rad jezdim kazdy rok, ale dopravu jim rozhodne nezavidim.
Absolutní počet mrtvých je nic neříkající číslo, je potřeba to vvztáhnout na celkový počet obyvatel.
Oni ta předměstí potřebují asi i z toho důvodu, že jsou to místa, kde je relativně bezpečno. Americká města mají centra z pár mrakodrapů, pak je pás slumů, kam po setmění neradno chodit (a někdy i za dne) a to je obklopené domky.
Snaha nějak koncentrovat lidi ztroskotává na tom, že ti „nepřizpůsobiví“ obyvatelé takové čtvrti rozloží a stane se z nich další slum.
Krásným příkladem je Pruitt-Igoe v St. Louis. Přitom to bylo na naše poměry docela normální sídliště.
Coz tak nebyvalo vzdycky. Meli ta centra o dost zivejsi, meli i ten „chybejici stred“. Meli i rozsahly tramvajovy provozy. Vybourali si to prave kvuli extremnimu zamereni na auta a ted toho zacinaj horce litovat. Ona i ta rasova segregace ctvrti je tam dana politickejma rozhodnutima, vcetne dopravnich (cernossky ctvrti daleko casteji padly na stavbu dalnic). Dneska uz to neni tak otevrene rasisticky v predpisech, ale ono to neni treba, na udrzovani bohate staci segregace ctvrti podle prijmu…
Jenže když tam chtěli lidi soustředit, tak nastal white flight.
Ten ostatně nastal i v Chanově, Mojžíři, Janově i Luníku. To byla taky původně docela normální sídliště.
Já jsem nějakou dobu bydlel v Košířích a cestou do práce, tehdy centru, jsem chodil přes Anděl – od té doby vím, že v takové čtvrti bych už bydlet nechtěl.
A i když mám byt v bytovém domě, tak je mi jasná jedna z hlavních nevýhod městských bytových domů oproti těm satelitům – když se do baráku nastěhuje jedna nepřizpůsobivá rodina, je problém.
A abych to dokončil – v Americe měli dost místa a pružné stavební právo, tak je jasné, že každý, kdo na to měl, z těch zhoršujících se poměrů ve městech uprchl.
Včetně bohatších Afroameričanů.
Maji pravy opak pruzneho stavebniho prava. V podstate tam na drtive vetsine uzemi nepostavite nic nez rodinne domky velmi presne definovaneho typu. A ne, nesmite si v nem pak ani otevrit v garazi vecerku nebo neco takoveho, i kdyz jsou veskere obchody desitky km daleko a nedostanete se do nich jinak nez autem.
Ano, to je pravda. Ale ten domek se postaví docela snadno. Krom toho, už teď jich mají postaveno tolik, že nákup/prodej domku na předměstí je naprosto běžná věc.
Třeba jeden známý vyprávěl, jak na začátku svého delšího pobytu v USA se jedno dopoledne podíval do nabídky realitek a večer už bydlel.
Chtěl jsem říct to, že tam stavební právo svou komplikovaností nikoho nenutilo bydlet uvnitř města, pokud nechtěl.
To ne, no. Ono je to naopak donutilo prakticky všechny bydlet v těch předměstích, stát se naprosto závislými na autech, ve kterých tráví hodiny na ucpaných dálnicích s dvoucifernými počty pruhů, z jejich dětí to udělalo prakticky vězně, kteří dokud nemají sami řidičák, jsou naprosto závislí na tom, kdy je kdo kam odveze…
(samozřejmě až na pár měst, která se tomu vymykají, ale ta jsou v rámci USA velmi výjimečná).
Tak možná lepší tohle, než kdyby je to nutilo bydlet v nějakých blocích, které jsou zamořené nepřizpůsobivými (všech barev).
A dost projektů zaměřených na „vytváření komunit“ takhle dopadlo.
Kéž by i v Praze. A to říkám jakožto obyvatel širšího centra, který často krouží třeba půl hodiny, než zaparkuje. Ale auto často používám (ne na dojíždění do práce) a stojí mi to za to. Pomyslný strop kapacity parkování byl překročen už před patnácti lety, od té doby už se situace nemá kam zhoršit ani ubráním míst. Pozorováno např. při různých opravách vody či kanalizace, kdy najednou zmizí spousta parkovacích míst naráz, pro mě se nic nezmění. Takže když budeme ubírat místa, začnou akorát odpadávat ty „slabší kusy“. Někteří si řeknou, že už na to nemají nervy a auta ve… Číst vice »
Ale že já auto fakt potřebuji a vyklidit pole by měl někdo jiný, to si myslí téměř všichni.
Další věc je, na co potřebuju.
Vyložit před vchodem a pak zajet do garáže. Nebo naopak dojít pro auto, zajet si ke vchodu, naložit – to holt je ve velkých městech běžné.
Nicméně čumět na auto z okna celý den, mít ho schválně před vchodem aby soused záviděl,… to většinou nutné není.
U nás slouží auto často jako známka sociálního statusu, takže ano, u nás je „potřeba“, aby na symbol „mám malé tentononc, ale auto velké“ vidělo co nejvíce lidí.
(pardon za jízlivost, rozhodně není mířena na vás, a zdaleka ani ne všichni majitelé drahých či velkých aut jsou takoví, ne všichni si potřebují autem něco kompenzovat apod. Ale ta naše nekritická posedlost auty nás stojí jako společnost strašně moc..)
Tenhle názor mohl být platný před 20 lety. Dnes rozhodně není častý důvod.
Tohle je absolutní odpověď na danou problematiku v kostce. Zlepšování prostředí pro použití auta nemá význam, protože zvýšení nabídky místa generuje vĕtší poptávku, než je toto místo schopno pojmout.
Takže paradoxnĕ zhoršení možnosti parkovat prospěje těm, kteří to auto doopravdu použít musí. Každý, kdo bude mít možnost nespoléhat, zda zaparkuje, pojede MHD.
Jste úplně vedle.
Pokud dojde ke zhoršení podmínek pro parkování raději lidé použijí pro dopravu auto než aby riskovali např. pokutu za špatné zaparkování u VHD.
Např.měšťáci by chtěli, aby jim do města lidé z venkova nejezdili auty. Fajn, ale to ty lidi musí mít možnost u VHD zaparkovat. Není nic „lepšího“ než když dojedete k VHD a zaparkování je obtížné. Podaří se a pokračujete VHD a po návratu najdete liebesbrief za stěračem. Abych to shrnul. Pokud někdo chce aby lidi používali třeba na cesty do velkých měst VHD MUSÍ ! se budovat možnosti parkování.
Omlouvám se za další příspěvek, ale ještě něco k tomu.
Stále hovoříme o automobilech, ale zcela opomíjíme existenci jednostopých vozidel. Pokud budujeme parkoviště a vyznačíme na něm jen klasická parkovací místa pro automobily nesmíme se divit, že takový motocykl co toto parkovací místo využije a zabere jej jen z poloviny vlastně zbytečně zabírá místo. Řešením je vyznačení jak parkovacích míst pro automobily tak i pro vozidla jednostopá kdy na ploše potřebné pro dvě auta mohou být pro vozidla jednostopá místa klidně 4.
Vy zde mícháte dvě rozdílné věci:
parkování na ulici v (širším) centru měst je problém
parkování v P+R je žádoucí
„Amsterdam pokračuje v likvidaci parkovišť. Za loňský rok zmizelo 1 647 míst“
Ale tady se nehovoří o tom kde parkoviště byla zrušena a ani já nehovořím o parkovištích na okraji města. Já hovořím o parkovacích plochách i terminálů VHD jako jsou vlaková nádraží nebo autobusová nádraží a které jsou obvykle někde uvnitř města a nikoliv na periferii a jsou používána lidmi pro cestování mezi městy.
Ale vlastně Vás chápu. Článek hovoří o velkém městě po kterém je (asi-nikdy jsem tam nebyl) hustá síť a možnosti MHD tak jako třeba v Praze nebo jiném velkém městě. Jenže každý člověk na tento problém týkající se parkování pohlíží jinou optikou. Ten kdo bydlí ve velkém městě právě bere v potaz onu MHD a bude hovořit o nutnosti P+R ve snaze přijíždějící vozidla odstavit na okraji svého města , ale člověk který na to pohlíží optikou venkovana od nějakého malého města kde taková síť MHD není a současně v takovém malém městě jsou ty problémy s parkováním naprosto stejné… Číst vice »
Tohle roztřídění na ty, kdo auto skutečně potřebují a kdo ne umí velmi elegantně tržní cena. Prostě čím více něco potřebují, tím více jsem ochoten za to zaplatit a naopak. Pokud mi auto týden i dva stojí a používám jej jen pro pohyb mimo město (znám celkem dost takových lidí), tak za to zkrátka budu ochoten zaplatit jinou cenu než ten, kdo jej užívá denně. A možná mi pak přijde výhodnější si jej jednou za čas pronajmout/půjčit/využít alternativní dopravní prostředek.
Ad poslední věta: .. anebo mít auto zaparkováno dál od domu.
Z naší Ústavy nikde neplyne, že má občan právo na zábor 10m^2 veřejného prostoru, a to hned před domem.
To sice neplyne, ovšem někteří (a není jich málo) se domnívají, že jde o jakési zvykové právo, na něž si sáhnout rozhodně nikým nenechají.
Tak tak. Jsou lidi (patřím mezi ně), kteří si parkoviště vybudovali za své a na svém. nevidím důvod, aby jiným tuto službu platil erár.
Každý způsob bydlení má svoje výhody i nevýhody. A lidi by si měli být schopni vybrat.
No právě. Současný systém „na ulici za hubičku“ nijak nemotivuje, abych si postavil garáž na vlastním pozemku.
Proč platit statisíce a mít opletačky s úřady, když můžu za pár šupů nechat auto někde poblíž domu na ulici? (a klidně i na prasáka na chodníku, stejně se dost možná vyhnu zaplacení případné pokuty, jak praxe bohužel ukazuje..)
A ještě hůř, to za své a na svém (samostatně, zcela na své triko) je dostupné jen ve velmi řídké zástavbě, která je pro město silně nevýhodná z jiných důvodů (např. tlačí do používání aut a město pak má obří náklady s ulicemi a jejich údržbou). Parkování není jedinej způsob, kterým města dotují IAD. Tam se ještě občas motivace najde (bezpečnost, pohodlí, není jiné využití místa na pozemku). Jenže dumping parkování na ulici zadarmo nebo za hubičku brání i výstavbě komerčních parkovacích domů, které by to dokázaly rozumně řešit i v husté blokové zástavbě, pro město ideální. Vlastně taky za… Číst vice »
Přesně tak. Tohle by se mělo tesat do kamene. „Každý způsob bydlení má svoje výhody i nevýhody. A lidi by si měli být schopni vybrat.“ Namísto toho mám pocit, že jsme jako společnost přešli do módu „můžu mít všechno a společnost má povinnost mi to dopřát“.
Jsme nároková společnost. Každej má nárok na všechno.
Zejména na parkování před vchodem, do by tu, do práce a na pár dalších místech, kam pravidelně jezdí.
Praha (a možná i Brno a krajská města) by si měla vzít příklad.
V Olomouci se diskutuje o zrušení parkoviště na náměstí republiky (nebo už ho zrušili?) a o pár dalších..
Amsterdam ale parkovací místa nelikviduje. Poskytuje náhradní řešení a mimo jiné i spolupracují s vlastníky soukromých podzemních garáží a rozhodné nejde o levnou věc. Nejde o tupé škrty, jak si někteří čecháčci naivně myslí.
Však v článku píšou, že likviduje parkoviště (ne parkovací místa), a že souběžně otvírá parkovací garáže.
Parkoviště != parkovací místo 😉
Vždyť to je hlavní argument Hřiba – že levné parkování na ulici likviduje business soukromých parkovišť.
Vždyť to tak je. Když začnete jako veřejný sektor cpát na trh nějaký produkt ve velkém množství výrazně pod cenou, tak z toho trhu soukromý sektor odejde. Nebo to vidíte jinak?
A dobře to říká.
Hřib je v tomto pravicový, podporuje trh a chce omezit státní/městskou regulaci a parkovací socialismus.
Naopak ODS a další „pravicové“ strany zde vystupují brutálně socialisticky. Chtějí opatrovnický stát co zajistí občanům parkování plně dle jejich potřeb, za co nejmenší cenu.