Amsterdam otevírá obří podvodní parkoviště pro sedm tisíc jízdních kol
Nové podzemní parkoviště v Amsterdamu. Foto: Amsterdam.nl
Umístění kol pod zem výrazně ulehčí přednádražnímu prostoru.
Umístění kol pod zem výrazně ulehčí přednádražnímu prostoru.
V Amsterdamu se ale jezdí trochu jinak. U nás si jako cyklistu představím nadšence v dresu na horském kole, který se po hodinové cestě do práce osprchuje. Tam ale jezdili všichni v civilním oblečení, staří mladí, 10-12 Km/h, nikdo se cestou nezpotil, na městském kole. Osobně vidím několik nutných předpokladů pro takový typ jízdy – bezpečný, pohodlný průjezd, nejvíc úseků oddělený od aut (ale se slušným povrhem a bez značky „cyklisto sesedni“ každý 50m), bezpečné a pohodlné parkování (zásadní pro elektrokola) a krátká vzdálenost. Ten poslední bod bude podle mě dost limitujicí, viděl to bych na max. 20-25 min. dojíždění,… Číst vice »
Tak ony ty kratke vzdalenosti zarizuji mimo jine i timto parkingem, tedy tim, jak snadne je nechat sve kolo po par km bezpecne u metra/vlaku, tim prejet do blizkosti cile a posledni kousek zas treba na sdilenem kole. To by urcite slo i v Praze na tech okrajovych sidlistich, byt tam ta moznost pohodlneho prujezdu na kole a jeho zaparkovani.
Druha vec je, ze ta e-kola krome zehleni kopcu take dost prodluzuji (nasobne) delku tras, ktere je pohodlne jet na kole i pro cloveka, ktery neni vyslovene nadsenec. Ale na to v Praze strasne chybi bezpecna a lakava innfrastruktura.
Ono to je skutecne o nastaveni mysli.
Ziju v Amstru a nekteri kolegove jsou zvykli dojizdet 15+ km, cili klidne i hodinu.
To nastaveni mysli vychazi z infrastruktury. Kdyz po valce AMS a joinde v NL nebyla a stavely se tam ve velkem dalnice i ve mestech, lidi na kolech silne ubyvalo. Pak prisly protesty kvuli tomu, kolik deti na tech ulicich stavenych jen pro auta umiralo, zacali tu preferenci aut omezovat a delat ulice tak, aby auta musela ve mestech pomalu. A necekanym vedlejsim ucinkem bylo, ze se do uvolneneho prostoru zacali vracet lidi na kolech. A postupne uz pak zacali s infra vylozene pro ne. Ono totiz jen relativne malo lidi jsou skalni fanousci nejakyho dopravniho prostredku. Vetsina jede proste… Číst vice »
Stejně tam ty kola z okolí nadrazi nezmizi… jako v Utrechtu. Volnych par tisic mist a namesticko v ulici plne kol (dokud jim to nezacnou odstraňovat tak to bude furt)… Holt lenost (nebo šetření při delším parkování) je všude… Ale je zas pravda že ty kolarny tam jsou dost plne…
Ale i u nas v Pardubicich nebo Breclavi je okolo nadrazi hafo kol. Holt ty kola nenaroubujete silou vsude… V praze radeji MHD. Na rovine si kola svoje misto najdou.
Rovina pro cyklisty není podmínkou.
Salzburg. Město v kopcích větších jako v Praze. Několikrát vyhlášen vítězem evropské ankety jako nejpřívětivější město pro cyklisty.
Takže logicky stačí jen chtít a najít způsob jak to udělat.
Promiňte, ale nespletl jste si město? Salzburg je sice v uctivé vzdálenosti obklopen alpskými velikány a přímo ve městě mají 2 velké kopce, ale jen pro turisty. Jinak je to i s celou aglomerací úplná placka. Na kola je to tam přesně z toho důvodu ideální, do kopce tam nikdo nikde nemusí.
Salzburg je sice v Alpách, ale v údolí a placatý.
Něco takového (klidně down-scaled, jsem skromný) uvidět v Česku, a můžu s klidem zemřít.
V něčem jsme holt pořád pár desítek let za západem, no 🙁
V Amsterdamu jezdí na kole každý, mají tam rovinu. To se nedá s ČR srovnávat.
V Amsterdamu jezdí na kole každý, protože je vhodná infrastruktura, kolo je nejrychlejším dopravním prostředkem a člověk se tam na něm necítí nebezpečně. Protivítr či déšť je v NL mnohem častější jev než kopec v ČR. Doporučuji vyzkoušet.
Btw ten protivítr často vydá za průměrně příkrý kopec.
Ale zatímco u kopce víte, kdy kde jaký je a můžete si naplánovat jeho objetí či síly na vyjetí, u nedeterministického větru ne.
jj, souhlas.
A co přesně myslíte tím „ČR“? Hradec? Pardubice? Kolín? 🙂
snad to nikoho v Praze nenapadne – vyhodit 1,5 miliardy do luftu – dopadlo by to totiž stejně jako v jiném zdejším článku zmíněný parkovací dům v Brandýse
Typicky česká mantra: Někde se něco nepovedlo, tak se už nic nepovede kdekoli jinde. A pak se divíme, kde stále jsme.
typicky vaše mantra – pravdou je, že pokud se nejde naproti poptávce (viz Brandýs) – a lhostejno zda bez rozmyslu, nebo čistě ze sociálně-inženýrského pocitu, že „víme líp než vy co vám vyhovuje“
Odporovat vám nebudu, protože to nemá cenu. Jinak s koncem poslední věty souhlas – samozřejmě ne všude budou postupovat právě jako v Brandýse – a to je ten zásadní rozdíl.
P+R opatov cena: 750 mil. za ca. 500 míst – 1.5 mil. za místo (a ne o moc více obsloužených uživatelů denně).
Podzemní parkoviště kol v Amsterdamu: 1500 mil. za 7000 míst – 0.214 mil. za místo (obsloužených uživatelů denně).
Jistě, každá ze staveb má rozdílný účel, ale chci ilustrovat, že cyklista vyjde město mnohem levněji než řidič.
Pardón, ael cyklista je také řidič … nemotorového vozidla.
Nejlepší je ten kontrast mezi nově otevřeným P+R na Černém mostě, kde je také kolárna pro 76 kol, ale abyste tam mohl odložit kolo, musíte: 0) Dostat se tam (Z Počernic tam nevede tam žádná cyklostezka jen 4 proudová silnice dálničního typu, od sídliště musíte po schodech a skrz metro, a ze Satalic sem vede jen polní cesta). 1) zazvoníte na zvonek, ohlásíte obsluze parkoviště svůj příjezd 2) obsluha na dálku otevře dveře do kolárny 3) obsluha vám dá zámek, který musíte použít 4) kolo s vypůjčeným zámkem uzamknete, klíč vrátíte obsluze (navíc můžete použít i vlastní zámek) 5) obsluha… Číst vice »
Krasa!
Tohle už ani není jiný vesmír. To je zcela jiná dimenze jiného vesmíru…
ano, to je holandsko. taky ziram jak vrana, kdyz tam jsem.
Zatímco v Praze postavíme nádraží zcela nové, s volnými pozemky všude okolo bez jediného stojanu.
Dodatečně byly doplněny už po několika měsících.
https://mestemnakole.cz/2022/11/nove-cyklostojany-na-stanici-praha-zahradni-mesto/
stanice pečky. okraj polabí , v okolí se vždy jezdilo na kolech. na nadrazi byly stojany snad z padesatych let. pak zmizely a objevil se bufet plny ozralu. po dvaceti letech bufet zmizel. kola se zamykala k zabradli a z casti fungovala uschovna. v ramci setreni uschovna neexistuje. postavilo se parkoviste pro 50 aut. cca 150 metru od nadrazi , stranou od lidi aby zlodeje nikdo nerusil , bez strechy takze vam na kolo prsi budovatele vytvorili misto pro odlozeni kola. a tak kdo prijede vcas kolo opet opira o zabradli. ani sž ani město nejdou vstric tiche nesmrdute mikrodoprave.… Číst vice »
Rozumím tomu správně, že to parkoviště pro auta je špatně, že by automobilisti měli jet do cíle své cesty autem a nezaclánět ve vlaku ?
Na této a podobných tratích se hodí i ta parkoviště pro auta. Naopak je samozřejmě o dost lepší, když jsou už tam a ne až na hranici Prahy. Ale nemělo by to být na úkor bezpečného parkování pro kola. Ideální situace by byla hned u nádražní budovy zamykací cykloboxy nebo bezpečná kolárna, hned za nimi zastávka autobusů a za ní parkoviště pro auta. Podle situace případně prohodit tu zastávku a cykloboxy/kolárnu, ale myslím, že na většině míst bude to první řešení prostorově praktičtější. Auta každopádně nakonec, zaberou nejvíc místa, takže průchod přes ně je pro uživatele ostatních dopravních prostředků největší… Číst vice »
To je povyku, my máme v Praze na hlaváku taky nový nekrytý stojany pro až pět kol! Konečně!:)
My v Brně vám závidíme.. Nemáme snad ani to 🙁
Nejsou tohle stojany na kola? Další jsou u šestého…
https://mapy.cz/s/pufudefaca
…. a pozvali jsme si na to architekta až Budějic!
To bylo určitě za evropské dotace. Já jsem si to totiž pro lepší pochopení převedl na koruny-v eurech neumím uvažovat.
Dnešní kurz ČNB je 23,825. Celé parkoviště tedy stálo 1 429 500 000 a jedno místo 204 214.
A teď nevím, jestli jsme se my příblížili západu anebo se západ přiblížil nám…
Pochybuju, že zrovna Amsterodam dostává evropský dotace, na to to bude tipuju příliš bohatej region. Je to samozřejmě sakra drahej projekt, ale ono je to v místě, kde je extrémně cennej každej centimetr prostoru. A jiný, levnější, řešení tam nebylo možný.
A ono se jim to vyplatí, v Nizozemí maj spočítáno, že peníze, který daj do cykloinfrastruktury (a to se opravdu nebojej drahejch projektů, tohle je opravdu asi extrém i na ně, ale mosty pro lidi na kolech a pěší za miliony eur tam nejsou nevídaný) se jim vrátěj jen na tom, co ušetří zdravotnictví díky fyzický kondici obyvatel, atd.).
To není o tom, že nedostávají dotace, ale že platí do EU víc než dostávají zpět. My tam budeme taky za několik roků, nebo hned pokud se přijme Turecko či Ukrajina.
Je ale dobré si uvědomit, že se teď uvolnilo obrovské množství extrémně drahého prostoru na povrchu. Není to jen rozšíření počtu stání, ale hlavně jejich přesunutí.
Pár let zpět tam stavěli podvodní parkoviště pro auta – 1,5 milionu za místo.
Proč sem taháte dotace, prosímvás? Není to úplně jedno?
Nemusíme mít kolárnu jak v Amsterdamu. Ale bezpečně si uložit kolo na nádraží by bylo fajn.
Zajímalo by mě, kolik let pražského rozpočtu na cyklodopravu by náklady této jedné amsterdamské investice pokryly. U cyklodopravy je zcela jasné, co je nutně první, tj. vejce – infra, až pak je slepice – růst cest cyklistů. Btw. to je stejný u IAD (tzv. indukce), byť se to nechce vidět, protože auta jezdí tak jako tak, že? No ale nejezdí, když jim tu cestu neuděláte, nebo nerozšíříte. U nás se slávou píše o jednom stojanu u zadního vchodu Hlavního nádraží v Praze. Neříkám, že potřebujeme na začátek podzemní parkoviště na 7000 kol, ale ten rozdíl fundamentu a podílu investic je… Číst vice »
Tak proč nekandidujete třeba do zastupitelstva to prosazovat místo ostatní označit za blbce? Jsem pro mít si na nádraží a stanic metra možnost kolo uložit, ale představa, že v takové Praze se bude pohybovat alespoň stejné množství cyklistů jako v Amsterdamu je opravdu nepravděpodobná i kdyby jsme zrušili auta na ulicích. A je to kvůli těm kopcům ;). Viz taková Rekola v Nuslích. Ráno žádné kolo, večer obložené zábradlí.
Tolik jako v Amstru to v Praze nikdy nebude. I kdybychom dohnali Amsterodam dneska, oni budou mezitím zase dál. Ale ono to vůbec není potřeba. Čtvrtina Amsterodamskejch čísel by v Praze bohatě stačila na obrovskou změnu k lepšímu. A ani zdaleka by nevyžadovala takto drahý stavby. A ta čtvrtina AMS čísel v Praze opravdu nedosažitelná není, ale muselo by město opravdu chtít. A městský části taky. Opravdu to není všechno nebo nic, je jasný, že v některých městech je ten potenciál pro cyklodopravu větší, v některejch menší. Ale zatímco řada měst včetně Amsterodamu ten svůj potenciál do značné míry naplňuje,… Číst vice »
Onu budou zase dál… To ale není a nikdy nesmí být důvodem, proč nezačít.
A le v jedné věci Praha předehnala Amsterodam, a to lanovkou na Petřín – odkaz na kopcovitost města.
Jak pisu, nemusime je dohnat. Uplne by stacilo zacit delat neco pro to, abychom naplnili nas potencial. Ale muselo by to byt rozumnym tempem, zatim jsme v Prazeu ciste symbolickych par set metru rocne, coz by z toho delalo zalezitost na stovky let.
Není to jen o investicích. Je to i bezpečnosti a ohleduplnosti. A odvaze bezpečnost skutečně řešit – tj. omezovat auta.
Bezpečnost lze řešit i bez omezování aut. Tobě jde spíše o omezení aut a pojem bezpečnost je tady zneužitý k dosažení cíle.
Bohužel, na řadě míst ve městě je opravdu jediná cesta ke zvýšení bezpečnosti takové opatření, které přinese i omezení pohodlí řidičů aut v tom daném místě. Mimo města to většinou jde jinak, i na řadě míst ve městech to jde jinak (otázka samozřejmě je, jestli na to jsme ochotni dát peníze¨, ale principiálně by to šlo), ale fakt je, že na řadě míst ve městě to z různých důvodů jinak nejde. Bohužel si nemalá část řidičů aut zvykla na desítky let neskutečného protežování aut na úkor ostatních způsobů dopravy, takže i mírné korigování této nerovnováhy teď berou jako útisk. (80… Číst vice »
Tak především jsem reagoval na fanatika, který u článku o cyklistech volá po rázném boji s automobilisty, přestože se jich článek netýká. O konkrétních řešeních se dá diskutovat, ale to nebylo cílem mého příspěvku.
Ještě nějaká ta fakta: https://transport.ec.europa.eu/system/files/2021-11/collision-matrix-2019.pdf?fbclid=IwAR3Zx1NUQk3_BZ8XL5AvfeBW4-6dHLjK5eQ_8iV7ZBvmV0IzzHwRHHzKbfc
Škoda že to není vážený průmer na osobokilometry.
Proč?