Airbus A321 Ural Airlines přistál nouzově v kukuřičném poli, všichni přežili
Airbus A321 společnosti Ural Airlines. Foto: By Anton Bannikov [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html) or GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html)], via Wikimedia Commons![Airbus A321 společnosti Ural Airlines. Foto: By Anton Bannikov [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html) or GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html)], via Wikimedia Commons](https://zdopravy.cz/wp-content/uploads/2018/11/Airbus_A321-211_Ural_Airlines_AN1793473.jpg)
Piloti letecké společnosti Ural Airlines museli dnes krátce po startu z moskevského letiště Žukovskij přistát s Airbusem A321 na kukuřičném
Ještěže v Rusku mají kukuřici jako telegrafní sloupy. Ne tak vysokou, ale tak daleko od sebe.
Příčina – obrovská skládka přímo u ranveje Žukovského, kde se na odpadu krmí spousta racků. Ty jsou častou příčinou střetu letadla s ptákem i v přímořských oblastech, třeba v Kodani či Stockholmu. V ruských médiích se vede debata o vině moskevského starosty, který takovou skládku povolil.
Ti měli takové štěstí že ty nádrže nezačaly hořet.. To se moc nestává. By mě zajímalo, zda chtěli přistát schválně bez podvozku, nebo nebyl čas… Nebo ovládání podvozku bez elektřiny už nefunguje ( S letadly bez 2 motorů už většinou výrobce moc nepočítá) U beoeigu vypadne tuším podvozek nějak gravitací..
Přečtěte si důvody přistání bez podvozku na IDNES.cz vysvětlené naším expertem – bývalým kapitánem letadel – letadlo by takové přistání nevydrželo vcelku a byli by určitě mrtví.
Kecy.
Vaše. Kukuřičné polev létě je z principu měkká dosedací plocha, kde své zastanou i stvoly kukuřice. Ty jsou poměrně pevné a tak volba pilota přistát na tento „makrokoberec“ se ukázala jako správná. Být to po sklizni, tak nevím, musel
bych znát místní podmínky, vlhkost a nosnost půdy. S podvozkem by okamžitě zakopl a přídí by se zaryl do terénu s takovým zpomalením, že by to bez mrtvol nešlo.
Především, přístání bez podvozku nebylo s největší pravděpodobností nijak plánované, bylo to fakt moc nízko, na to aby stihli udělat briefing a nějaké checklisty.
Rozdíl by pravděpodobně (těžko spekulovat) nebyl žádný, podvozek by se po dosedu uthl a dál by to probíhalo jako to probíhalo.
Tak letadla mají i baterie… ale hlavně zařízení, zvané APU, které dodává proud na zemi. V tomto případě ale na nahození APU nejspíš nebyl čas. Jinak APU zachránilo právě let UA 1549, když ho kapitán na základě zkušeností a mimo pořadí bodů check listu zapnul jako první krok po vysazení motorů.
Priznavam, ze katastrofu s happyendem bych chtel zazit. Mam za sebou sice potopeni jachty a plavani v 12 stupnovym Jadranu, ale tohle je vetsi frajerina. Jinak pochvala pilotum, gratulace pasazerum a diky Bohu!
Koukal jsem na ta videa z letadla a co mě překvapilo, že není slyšet, že by letušky křičely „brace“ nebo něco obdobného v ruštině aby se lidi připravili na nouzové přistání.
Tak ony toho z jump seatu obvykle moc nevidí, jestli klesají nebo alespoň udržují výšku nebo co se děje. A když jim piloti nic neřeknou, což v takovém případě, kdy se to semele v sekundách, opravdu ne, tak moc neví.
A kdy by ho křičely? tohle se stalo tesne po vzletu .. to, že se něco děje , si uvědomili nejspíše až v okamžiku, kdy byli na zemi.
To měli štěstí, Karel Rachůnek a jeho parta nikoliv.
Evidentně lépe vycvičená posádka a zcela jistě lepší letadlo.
Mimochodem včera bylo toto letadlo v Praze na lince z/do Moskvy (ZIA)
A je lépe do kukuřice přistávat s podvozkem, nebo bez podvozku?
do terenu se prakticky nikdy nepristava s podvozkem … pokud nesedas na zpevnenou plochu, ktera te unese.
Lyžujete? Sledujete skoky na lyžích? Opravdu není dobré, aby skokanovi z lyží při doskoku třčely hřebíky. Stejěn tak není dobré, aby letadlu trčely podvozkové nohy, když přistává do „měkkého“.
Samozřejmě všichni odborníci tady tvrdí, jak je to vždycky bez podvozku a je to naprosto jasné, protože tady to vidí a dopadlo to tak, tak jsou všichni chytří. Obecně, u A32S existují při ALL ENG FAILURE dvoje postupy. Ditching do vody bez kol, Forced landing s kolama. Nějak se totiž zapomíná na to, že nemuseli mít čas a reálně ani prostředky na vysunutí podvozku (nikdo neví v jakém stavu byla hydraulika, APU nikdo tak rychle nespustí, na manuální vytažení a postupy není čas. Idea toho, jak krásně se letadlo sveze po břiše je dost naivní. Spousta podobných doklouzání byla s… Číst vice »
Kecy. Sám v poslední větě dokazujete, proč. Pokud se podvozek neurazí při prvním doteku s takovým polem, tak to dopadne dle mého popisu výše. Navíc je to v časové tísni jistota a nemýlím-li se, i v RF známá situace z výcviku.
Já bych o podvozcích nešpekuloval. Piloti jsou machři, že nerozsekali mašinu na hadry a sedli na břicho bez zásadního rozbití trupu. Tj lidi jsou jen „dobřinkaní“ a ne rozsypaní všude kolem. Být v letadle, byl bych jim neskonale vděčný za to, jak to zvládli.
tak ale proč se nedozvědět co je lepší (pokud je na výběr)
To se dozvíte až z vyšetřovací zprávy. Zatím jsme si tu tak nějak pěkně zaspekulovali.
tak já myslel že je to dáno právě těmi předepsanými postupy – aneb je-li čas a možnost tak raději s podvozkem nebo ne?
Oficiálně, podle příručky, co prošla úpravou po „Hudsonu“ pro AEF = all engine failure. Je to ditching bez podvozku (tj. do vody) a forced landing s podvozkem. Ale pozor, protože podvozek stejně nefunguje, je to gravity extension a jen pokud je na to čas. Ten oni neměli. Ono je totiž dobré si uvědomit, že letadlo nesedá na břicho, ale na motory, které trčí pod trup. Kdyby se nepropadlo vůbec, tak pojede po krytech motorů trupem nad zemí. A ty motory se můžou zachytit nebo propadnout úplně stejně, jako kola.
Ok, díky
Víte něco o podsazení při nouzovém přístání? Tak si to nastudujte. Motory při správném podsazení a přistání na tři body fungují jako lyže, podvozek nikoli.
Přistání na tři body, hm, zajímavé, Airbus je letoun s ostruhou? Asi ne, že. Motory pěkně kloužou po betonu, ale jak jdou do země, tak je to zápich a často se vyrvou z pylonů, stává se při vyjetí z dráhy. I do vody je to nepříjemný zápich.
Slovo podsazení se v letectví nepoužívá. 😀
Zde je už i video z přistání natočené na palubě letadla: https://m.facebook.com/bazzzon/?__tn__=CH-R
měli štěstí, že se nerozsekali o ten meliorační příkop tam 🙂
Tak to bylo fakt rychlý … No o tom celovečerní film fakt asi nenatočí….
Rusové vzdali hold legendárnímu kukuruzniku…
Střízlivě hdnoceno, došlo k úspěšnému testu odolnosti A321 při nouzovém přistání na břicho (za předpokladu, že oběti nejsou a nebudou a zranění se plně zotaví). Mimochodem, kolik pilotů dnes zvládne takovýto manévr?
Vpodstatě všichni. Tady není co plánovat, přistanou přímo před sebe, kam během pár desítek sekund doklouže. Problém je mít kliku na dostatečně rovný terén bez jakékoliv překážky (silnice, železnice, elektrické vedení, teréní vlna, stromy, les) a zde ještě byls kukuřice, která má jistě dost velký odpor, tedy solidní brzdný učinek. Na letadlo plné paliva to byla sakra klika a porost asi pomohl.
Pokud bych měl vycházet z toho flightradaru a při té startovací rychlosti myslím, že to nebyl nějaký vyloženě chtěný manévr, spíš znouzectnost. Prostě jen jeden pilot zařval: „Ivane ptáci“, druhej zařval: „Drž knipl Serjožo“, první znovu zařval „Cyka blyat, motory jsou v háji, jdeme dolů“…a byli dole. všehovšudy tak 10 vteřin nějaké akce a bylo to. 😀
zvládne ho každý – ono je to v podstatě normální přistání, jen nesedáš na asfalt, ale do hlíny a do pole.
když dojde k „průseru“ při přistání do terénu (dojde k rozsekání letadla apod), tak to vetšinou není o tom, že by to nezvládl pilot, ale ono najít v zásadě rovný povrch, bez nějakých terénních nerovností je docela .. náročné (a většinou na to není čas).
při rychlosti, jakou letadlo přistává, stačí malý hop, letadlo si nadskočí a v tu chvíli se rozláme .
očividně podle toho videa šli přes pěkný příkop s potokem
tak pak měli kliku. v okamžiku, kdy jsou na zemi v této situaci, jsou už piloti jen diváci.
jejich role končí tím, že to položí tak, aby se letadlo nerozsekalo už pri dosedu … a ideálně daleko od překážek (to je těžké, ony ty překážky nejsou ze vzduchu prakticky vidět .. ze vzduchu je země jenom placka).. a pak už se jen dívají
Evidentně bylo důležité, že to byl „jen příkop“ který přefrčeli, i když je na tom videu vidět vyšší stres, zarytí vice do země a nějaké očesané kryty. Hup by byl konec. Fakt měli neuvěřitelnou kliku v té smůle.
Nějaký důvod, proč by to nezvládli? Kromě ohraného, že to byli pořádní zkušení vojenští piloti, co mají letadlo v ruce a dneska samozřejmě nikdo nic neumí?
Sednout do kukuřice a přežít, to je parádní ukázka pevnosti stroje. Airbus již v minulosti potěšil, když vydržel nouzák na řece Hudson. Známka skvělé kvality předního Evropskýho výrobce.
Tady máte 737 v řece https://en.wikipedia.org/wiki/Garuda_Indonesia_Flight_421
A zde máte zase B737 přistání na nezpevněné ploše i s podvozkem:
https://www.google.com/search?q=taca+110&oq=taca+110&aqs=chrome..69i57j0l3.1921j0j9&client=ms-android-samsung&sourceid=chrome-mobile&ie=UTF-8
Boeing by to vydrzel uplne stejne 🙂 tohle zas tak moc nedokazuje.
Zjistěte si, co pro piloty je kukuřičný pole. Tohle kvality daného stroje skutečně prokazuje. Ale pokud hodláte kvůli konkurenční značce okusit příležitost, tak prosím, třeba najdete více nadšenců. Já vám budu tak leda držet palce a B. snad trup pohromadě. Nakone jen dodám, nikde jsem neuvedl žádná srovnání s výrobcem, který se v posledku moc zrovna nepředvedl.
Něco jiného je kukuřičné pole pro ultralight, nebo malá GA letadla, případně kluzák apod. Tohle je velké letadlo, s velkou plochou, takže bych skoro řekl, že ta kukuřice v tomto případě pomohla víc, než třeba nějaké měkké obilí.
U tohoto stroje (stejně tak u jakéhokoliv většího letadla) podle mě hodně záleží na tom, jak to piloti na tu zem položili a v tomto případě se zdá, že nejlépe jak mohli.
Za mě palec nahorů, zvládli to výborně. (a to štěstí samozřejmě měli taky, to nikdo nezpochybňuje).
Pro piloty větroňů a Cesen o hmotnosti párset kg je kukuřice problém.
Tohle je dopravní letadlo o hmotnosti desítek tun a kukuřice jim pravděpodobně velmi pomohla – zdá se, je to můj soukromý názor, že pomohla udržet skluz na povrchu bez zaboření se „do hlíny“ a přitom efektivně brzdit. Měli neuvěřitelnou kliku.
Nastudujte si něco o fyzice…. Kukuřice (a třeba řepka .. která je ještě horší) je obrovský pruser zejména pro malá letadýlka.
velká letadla mají takovou energii, že to pole v poklidu převálcují – boeing, airbus, DC-10, je to jedno.
co se pevnosti týká – Boeing a Airbus na tom jsou úplně stejně, a dopadly by stejně. nechápete totiž jednu věc – normy, předepisující pevnost, jsou jenom jedny. a každý výrobce jde přesně tak daleko, aby splnil normu, ale ani o chlup dál.
Beztak bude pravda někde uprostřed, sportovní letadla mají významně nižší rychlost a zde jak bylo vidět A-321 zastavila opravdu na pár desítkách metrů, čili si nemyslím, že by jen tak uválcovala plodinu. Ale počkejme si na rozbor a já zůstanu jen u té chvály, protože éro i osádka to zvládli.
To máte jednoduché, hmotnost a hybnost potřebujete na překonání odporu. Když do kukuřice vjedete na mopedu nebo z naloženým tirákem. Prvního srazí k zemi první klasy, tirák klidně pojede desítky metrů.
Letadlo váží 80 – 90 tun v téhle verzi, to je jako lokomotiva. To už je sakra hybnost. Naopak malá Cessna nebo větroň jsou lehčí než osobní auto, větroň nebo ultralight o hodně lehčí.
To bude zajímavý to éro z pole vyprostit
Dá sa predpokladať, že bude štrukturálne narušené, takže sa rovno môže rozrezať a odviezť po kusoch.
Asi tak, z toho se vezmou možná tak podvozky a kola.
Ještě sedačky by se dalo zachránit, ale bude je třeba pořádně vyčistit 😀
Z toho si nevezmou nic, budou plechovky na cocacolu. Z letadel po něhodě se díly používat nesmí, i když vypadají nedeotčeně. 🙂
Z letadla po nehodě není možné cokoliv použít.
Díky, to jsem nevěděl, že ani šroubek.
Rad bych vyjadril svuj nejhlubsi obdiv hrdinskemu cinu pilota, ktery dokazal zachranit zivoty vsech cestujicich. Spasiba, geroj!
Nedávno se tady děkovalo pilotovi Superjetu za záchranu cestujících, aby se následně zjistilo, že za ty mrtvé může on…
Tak to asi nebude tenhle případ že, pokud by se terda nerozhodl během vzletu vypnout oba motory, jen tak ze srandy.
Tak jelikoz tady zadni mrtvi nebyli, tak je tvuj prispevek mimo misu. Za me je uplne jedno, jestli je hrdinou Rus, jako tady, nebo Amik, jako Sullenberger a jeho zazrak na Hudsonu!
U hodnocení leteckých nehod je trpělivost na místě
zatím se sice mluví o tom, že to byli ptáci….
… ale nyní je brzo na to hodnotit cokoli. může (ale samozřejmě nemusí) se zjistit, že to bylo něco úplně jiného, a najednou bude z pilotů nehrdina.
To je pravda, pamatujete HC Jaroslavl? Jeden pilot vzlítal a druhej brzdil.
A ještě dřív cpt. Wrona ve Varšavě, který sedal s 767 na břicho bez podvozku a byl za hrdinu. Následně se zjistilo, že posádka nepřišla na to, že měla vypnutou pojistku otevíráni vrat podvozku a tak se v podstatě na břicho vůbec nemuselo sedat.
To jsem nezachytl. Toho Wronu si pamatuju, ale že to byla jeho chyba se ke mně nedostalo. Tak to je gól 😀
Ale tam byly dvě věci, primárně poničená hydraulická hadice za což piloti fakt nemohli, ta pojistka byla od nouzového elektrického vysunutí, které tím taky nezafungovalo…..
https://www.lidovky.cz/svet/zazrak-ve-varsave-polaci-po-6-letech-zjistili-proc-musel-boeing-767-z-new-yorku-pristat-bez-podvozk.A171219_031055_ln_zahranici_gib
To není úplně přesné. Vypadlý jistič pod kterým je i nouzového vysunutí podvozku, zabránil jeho úspěšnému vysunutí. Nicméně nouzové postupy nic takového jako kontrolu jističe neobsahovaly a nechali posádku na holičkách ať si pomůžou sami. …The checklist for loss of pressure in the central hydraulic system did not refer to the circuit breaker C829 leaving the crew without guidance if the first item to activate the alternate gear extension switch did not illuminate the „gear down“ lights. The checklist did not include the possibility of the alternate gear extension failing at all… The checklist for gear disagree also did not… Číst vice »
Já bych na tomto místě rád napsal, že piloti dělali to co mají dělat a co je hlavní, posádka dostala obrovskou dávku štěstí, že bylo kde to posadit. Žádné mazané manévrování se nekonalo a nebyl na to ani čas. Klikaři ano, hrdinové ne, profesionálové ano. Nicméně hrdinu z něj média jistě udělají.
Podle nejnovějších zpráv ČRo mají údajně dostat ruské státní vyznamenání …
Jak říkal Hurvínek, na žuchání z tak malé výšky je dobré to, že než dožucháte, už jste dole a ani se nestačíte bát. 😉
Při střetu s ptáky to ani jinak být nemůže…
To je pravda, to se asi ani bát nestačili, soudě podle rychlosti, se kterou se to všechno semlelo …