Infrastruktura Železnice

Aglomerace BrnOstrava jako protiváha Praze? VRT Ostrava – Prosenice má být hotova v roce 2030

Nádraží Ostrava - Svinov. Foto: České dráhy
Nádraží Ostrava - Svinov. Foto: České dráhy

Úsek vysokorychlostní tratě mezi Prosenicemi u Přerova a Ostravou by mohl být hotov do roku 2030. V současné době se dělá studie proveditelnosti a v terénu už jsou zeměměřiči. Pozemky pro výstavbu trati Brno – Ostrava by se měly začít vykupovat v roce 2021 nebo 2022, samotná stavba má začít v roce 2025. Novinářům to ve středu řekl vedoucí oddělení koncepce vysokorychlostních tratí a technologického rozvoje Správy železniční dopravní cesty Petr Provazník.

„Tak jak máme informace, tak se bavíme o možnosti dokončení prací ještě před rokem 2030 naprosto bezpečně. Zkušenosti ze zahraničí nám ukazují, že zprovoznit novou trať i na zelené louce v kilometrických nuancích, které tady jsou nějakých 60 – 70 kilometrů, je možné v horizontu tří let,“ řekl Provazník.

Vysokorychlostní spojení z Prosenic do Ostravy vznikne jako zcela nová dvoukolejná trať na zelené louce. „Snažíme se využívat souběhu s již existujícími infrastrukturními stavbami, ať už dálnicí D1, tak i současnou tratí tam, kde je v blízkosti nového koridoru, ale je to vždycky nová trať,“ řekl Provazník.

Vysokorychlostní trať podle něj potřebuje zhruba stejný prostor jako klasická dvojkolejná trať. Pozemky pro ní se mohou začít vykupovat až po vydání územního rozhodnutí, což Provazník předpokládá v roce 2021 nebo 2022.

Celý úsek přijde na několik desítek miliard korun. Stavba kilometru trati v běžném terénu podle Provazníka stojí okolo 400 milionů korun, v případě estakády se cena šplhá k miliardě a u tunelů je to ještě více.

Výhoda stavby na zelené louce je podle Provazníka v tom, že nebude potřeba dělat žádné výluky. Po spuštění vysokorychlostních vlaků se uvolní kapacita současné trati, kde bude moci být posílena regionální doprava a také se tam zvýší plynulost nákladní dopravy.

„Napojení na současnou síť budou zcela jistě u Prosenic a do Ostravy-Svinova. Sjezdy jsou ještě předmětem řešení, v každém případě napojíme Hranice na Moravě,“ řekl Provazník.

Náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS) řekl, že vysokorychlostní trať může být podobným zlomem, jako bylo zavedení kolejí před sto lety. Pokud bude cesta vlakem z Ostravy do Brna trvat tři čtvrtě hodiny, bude to podle něj prakticky stejné jako jezdit v Ostravě z Poruby do centra a spoustu lidí to může motivovat k tomu, aby z Ostravy neodcházeli.

„Pokud se spojí Ostrava s Brnem do třičtvrtěhodiny, tak vznikne vlastně milionová moravská aglomerace, která může být značnou protiváhou Prahy, což z hlediska geopolitického není zanedbatelné. Další pozitivní věc je, že všude ve světě na konečné zastávce, což bude Ostrava-Svinov, vznikla nová čtvrť, která má několik desítek tisíc lidí a firem. Takže to může být nejmodernější čtvrť, která v České republice vznikne,“ řekl Unucka.

Uvedl, že kraj bude požadovat rozšíření mezistátní komise, jež koordinuje výstavbu tratí, o Moravskoslezský a sousední polské kraje. „Stále nevíme, kudy to do Polska půjde. Snažíme se tlačit přes regionální i přes centrální úroveň, aby se to styčné místo dohodlo,“ řekl Unucka.

ČTK

169
Diskuze

avatar
28 Komentáře
141 Reakce na komentáře
64 Sledující tohoto příspěvku
 
Nejvíce hodnocený komentář
Nejžhavější komentáře
65 Autoři komentářů
IvomikyMartinbzhzzJirka Z Čerství autoři komentářů
  Odebírat  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Karel
Host
Karel

A ten Brn se nachází kde?

miky
Host
miky

„zavedení kolejí před sto lety“…“moravská, ostravsko-brněská aglomerace“…“geopolitické hledisko“? Je vidět, že na panu Unuckovi ta jeho dlouhá univerzitní studia zanechala nesmazatelné stopy. Titul Ing. a MBA prostě nedostane jen tak nějaký blbec.

Jakub Unucka
Host
Jakub Unucka

a nějaký podnět pane miky? Cože jsem řek tak blbého?

Pavel Kolařík
Host
Pavel Kolařík

Já v tom nic blbého nevidím. Možná je to idealismus, ale bez toho nic velkého nevznikne.

bzhzz
Host
bzhzz

……no, koleje byly na Ostravsko „zavedeny“ před 172 lety…….A co takhle už konečně přiblížit na 35-40 minut k Ostravě místo Brna třeba Veřovice a Frenštát ?…….v rámci „moravskoslezské aglomerace“……….

miky
Host
miky

Pokud jste byl citován přesně, tak mi poněkud hloupé přišlo přesně to, co jsem dal do uvozovek. Koleje nebyly zavedeny (alespoň u nás), před sto lety, protože před sto lety už byly dávno zavedeny. A vaše „milionová moravská aglomerace“ nebude nikdy definována tím, že vznikne rychlé spojení mezi Brnem a Ostravou, prostě proto, že aglomeraci dělají aglomerací jiné atributy než rychlost spojení. S odstupem uznávám, že toho sarkasmu z mé strany bylo možná příliš, vždyť člověk kolikrát něco před novináři plácne, ani to tak nemyslí…

súdružka Kolesárová
Host
súdružka Kolesárová

Neznate nekdo zdroj, kde jsou souhrnne uvedeny parametry pro VRT 250km/h (trasovani, geometrie, nastupiste) event. odlisnosti od VRT 200km/h? Pripada mi, ze nejnarocnejsi je nastaveni parametru tras a kdyz se tento atribut splni, pak lze relativne „levne“ zvysovat tratovou rychlost drobnejsimi upravami (trolej.vedeni apod.), ale muzu se samozrejme mylit.

Riki
Host
Riki

No kdyby to bylo jinde tááák bych tomu i věřil, ale že to je v ČR, kde se toho hodně nakecá a už se taky okolo toho nakecalo a napsalo, ale za 30 let neudělalo lautr nic, tak to je hodně velké SCIFI. Rok 2030 bude asi překlep, taky to spíš viděl na ten 2130 🙂

Ivo
Host
Ivo

Pokud soudruzi V.Klaus ml., Okamura zařídí vystoupení z EU, tak nebude nikdy…

Jirka Z
Host
Jirka Z

Takže vedení moravskoslezského kraje by chtělo vytvářet společnou aglomeraci s Brnem a přitom není schopné pořádně propojit veřejnou dopravou ani svou vlastní aglomeraci, především její okrajové části. Mohli by začít třeba tím, že do něj zapojí i Hranice na Moravě, které jsou významným dopravním uzlem, a pak zavést páteřní autobusové linky s maximálně hodinovým intervalem z Hranic do Nového Jičína do Příbora, Frýdku Místku a Ostravy a z Hranic do Oder, Fulneku, Bílovce a Ostravy. Jsou to dost velká města blízko sebe, která by měla být vzájemně propojená kvalitní veřejnou dopravou.

Jakub Unucka
Host
Jakub Unucka

Během měsíce zveřejníme pohyb všech mobilních telefonů mezi jednotlivými městy. Tedy popis téměř 100% mobility obyvatel v kraji. Sám jsem zvědav, jestli se potvrdí tvrzení jedné skupiny, že ve Vámi popisovaných trasách nikdo nejezdí nebo druhé skupiny, která předpokládá vyprodání celé kapacity autobusu.

Marian Kechlibar
Host
Marian Kechlibar

Tak na tuto studii jsem hodně zvědavý.

Jirka Z
Host
Jirka Z

Děkuji za reakci.Abych to upřesnil, to, co mi vadí, je ta téměř neprostupná bariéra na hranici kraje, přičemž těsně za touto bariérou je poměrně významná železniční stanice využívaná i obyvateli tohoto kraje. Konkrétně z 20 km vzdáleného Nového Jičína se tam dá dostat veřejnou dopravou jen s přestupem vlakem, kromě toho jsem tam napočítal dva páry autobusů, a to jen ve všední dny, jinak pouze vlastním autem. V minulosti na této trase jezdilo i několik dálkových autobusů, ale ty už definitivně zmizely. Každopádně chápu, že nalézt optimální řešení není jednoduché, je otázka, jestli by na této trase nepřitáhl víc cestujících… Číst vice »

Ondra
Host
Ondra

Ono jde možná i o to, že Vámi zmiňované Hranice (na Moravě) nejsou součástí Moravskoslezského ale Olomouckého kraje takže tam dopravu řeší přecejen někdo trošku jiný… :))

Jirka Z
Host
Jirka Z

Viz můj komentář výše, to je ten problém, že pak vznikají právě takovéto neprostupné bariéry.

Jirka Z
Host
Jirka Z

Potěšilo, že počítají s napojením Hranic na Moravě, doufám, že z obou stran. Jinak by buď zůstala velká část Moravy bez kvalitního spojení, nebo by ta nová trať sloužila jen pro pár nejrychlejších spojů a stará trať by dál zůstala přetížená.

jan
Host
jan

Pokud bych do toho trochu.. Zajímalo by mě, o kolik by bylo složitější trasování a náklady v úseku Přerov – Hranice. Rakouský model. Mixovaný provoz, plnohodnotná 4řkolejka. 230 km/h. Jezdí tam hodně nákladu. A ten je třeba převézt.. Možná by dopadla mnohem lépe ekonomická stránka.

dopravak
Host
dopravak

Ale náklady snad budou jezdit po koridoru. Na co stavět hned vedle dražší smíšenou trať nižší rychlostí?

jan
Host
jan

Já se jen ptám co bude jezdit po té nové trati.. VRT do Prahy(Brna) jednou za hodinu a konec? Takže jeden slot z 30 za hodinu využití? Příměstská, osobní, náklad vše zůstane na koridoru? Na co kanál Dunaj Odra Labe..

dopravak
Host
dopravak

Tak na VRT se snad přesune více méně celá rychlá vrstva. OV-Praha přes Brno i Olomouc plus vlaky ve směru Břeclav.
https://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/vysokorychlostni-trat-brno-ostrava/
Přesunem rychlé vrstvy na VRT se jednak kapacita koridorů uvolní, ale zároveň kapacita koridoru přirozeně stoupne, protože pak vlaky pojedou více méně stejnou rychlostí, to znamená v těsnějším sledu bez nutnosti častého předjíždění. Smíšený provoz kapacitu výrazně snižuje, proto je potřeba provoz rychlých a pomalých vlaků pokud možno oddělit. Získá se tím jednak kapacita, jednak bonus v podobě levnější stavby VRT a v neposlední řadě možnost stavět VRT na vyšší rychlost.

jan
Host
jan

Vše téměř bude jezdit přes Brno. Otázkou je co s těmi nevyužitými časy. A já nevěřím, že se tam bude jezdit okamžitě 320. Pak by tam nemohlo jezdit zas nic jiného..

dopravak
Host
dopravak

Jasně, podle mě pojede tak 2/3 přes Brno, zbytek na Olomouc a Břeclav. Vychází to na vlaky co 10-15min. Jaké nevyužité časy? VRT bude pro osobní dopravu v rychlostech 160-350km/h. I kdyby vyšel tenhle pozitivní plán, tak stejně asi ještě nebude hotový úsek Praha-Brno, takže se zřejmě hned nebude nakupovat ve velkém flotila na 350km/h. Reálně se začně jezdit 230 s Railjety a jeho odvozeninami a s přibývajícími úseky se postupně nakoupí jednotky na 350. Btw. přes Olomouc asi bude vždycky jezdit Railjet, tam asi nemá smys posílat VRV. Railjety a VRV vozidla na 350 tak budou vždycky jezdit dohromady.… Číst vice »

jan
Host
jan

160 kové vozidla jsou údajně nekompatibilní s vysokorychlostníma. A myslím, že i ty dnešní na 200.

dopravak
Host
dopravak

Záleží jaká vozidla. Důležitá je tlakotěsnost pří míjení v tunelu. Railjety, Pendolina i nově nakupované vozy ČD tlakotěsné jsou, takže s provozem na VRT není problém.

Martin
Host
Martin

No, spise pocitejte s temi 200km/h, ev. 190km/h, ale 160 uz je malo, pomale vlaky se s rychlymi snesou pokud se jim maji kde vyhnout, tedy muselo by byt vice static nebo ctyrkolejnych useku… Druha vec je provoz vlakovych souprav s rovnomerne rozlozenymi hnacimi podvozky a souprav s lokomotivou a vagony, potrebujete co nejrychlejsi zrychleni souprav a to vyzaduje i provoz urcitych typu vlaku,… Krome toho je pak i jinak namahana trat,… V tunelu je take problem, krome tlakotesnosti musi byt vlak uzpusoben tak, aby vzdych, ktery ma rychlost i 450km/h mezi stenou tunelu a vlakem udrzel pritlak pantografu a… Číst vice »

Dušan
Host
Dušan

Na VRT se nepřesune naopak vůbec nic, maximálně Ex3, zbytek zůstane tak jak je teď, takže z koridorů se neuvolní pro nákladku vůbec nic, aby se uvolnilo, tak by se třeba z 1.koridoru musely přesunout minimálně 4 stávající linky z 5 nebo kolika – zmizet by musela komplet SCP, Ex1, Ex2, Ex3 a R18 a zůstat by mohla tak maximálně R19 po 2 hodinách a pak kompletně soukromníci. Na to jsou čísla…. Závěr: je to k ničemu.

dopravak
Host
dopravak

A důvod, proč by neměly zmizet? tenhle úsek se určitě nebude stavět s nějakými velkými sklony, takže bude vhodný i pro soupravy s loko.
Pokud myslíte netlakotěsné vozy, tak tam bych zas takový problém neviděl. Bavíme se o situaci za 10-15 let. Nejstarší vozy budou už ve šrotu a budou se nakupovat vozy nové. Zároveň se určitě nezačne hned jezdit 300, takže i po VRT budou moct nějakou přechodnou dobu jezdit vozy starší. Na koridoru tak zůstanou jenom Os, Sp vlaky, případně nějaká malá část dálkovky.

Dušan
Host
Dušan

No protože holt Kolín, Pardubice, Českou Třebovou holt musíte obsluhovat rychlou dálkovou vrstvou dál, tak, jak je to teď – nic jiného za tím nehledejte:-)), Nebo si myslíte, že to budou obsluhovat ty sídla nově osobáky ? Že budou jezdit dálkové Os Praha – Česká Třebová – Olomouc – Přerov ?A třeba Kolín – Česká Třebová se bude jezdit za 2 hodiny ?

dopravak
Host
dopravak

Zkuste si moje příspěvky pořádně přečíst a pak házet nějaké závěry. Mluvíme o úseku Prosenice-Ostrava. V podstatě veškerá dálkovka od OV, Polska, Slovenska v tomto úseku zmizí z koridoru, který se uvolní pro náklady. V Přerově část pojede na Brno a Prahu, část na Břeclav – AT/SK a část na Olomouc po stávající trati, čímž obslouží ČT, Pardubice atd.

Dušan
Host
Dušan

V tom úseku jede SCP, R8, Ex1 a Ex4 – pokud budou provedeny sjezdy do Suchdola a do Studénky tak pak by ty linky ze stávající tratě zmizet mohly – to je pravda. Pokud ne, tak R8 a Ex1 budou muset zůstat a jinak na té stávající trati je dost volno už teď, co byste tam pořád chtěl jako uvolňovat, nezbláznil jste se krapet ? Za 24 hodin využití praktické propustnosti na nějakých 57% a přes 110 volných tras k dispozici na každé traťové koleji sólo mezi Lipníkem nad Bečvou a Hranicemi na Moravě, která jiná trať to má, naopak,… Číst vice »

dopravak
Host
dopravak

Nemusíte být hned arogantní, když má někdo jiný názor. Vy bohužel všechno posuzujete na základě stávajícího stavu a neuvědomujete si, jak se situace mění. Dálková doprava každým rokem roste a za 10 let bude situace úplně někde jinde. Nedostatek kapacity je tak potřeba řešit teď, ne za 10 let. Po dostavbě úseku Brno-Přerov se dá očekávat významný nárůst poptávky mezi Ostravou a Brnem, po dostavbě překladiště v Mošnově se dá očekávat výrazný nárůst nákladní dopravy (už teď je úsek Přerov – Hranice co do tun nejzatíženější v ČR). Dále se dá očekávat významný nárůst spojení mezi Polskem a Rakouskem (jenom… Číst vice »

Dušan
Host
Dušan

Omlouvám se za ten tón. Ve Studénce a Suchdole and Odrou zastavují všechny spoje linky R8 (to je od prosince Regiojet), pak některé spoje linky Ex1 v okrajových částech dne. Zbytek projíždí, to může jít na VRT, nicméně to jestli se nějaká VRT vůbec vyplatí se teprve ukáže ve Studii proveditelnosti – v dnešním stavu určitě ne, místa na stávající trati je pořád početně dost a dost. A nic neroste do nebe, ani ta poptávka po dopravě ne. Nicméně ano, připravovat se to pochopitelně může, nicméně stávají trať má vyhovět až do roku 2040 na trvale rostoucí počet vlaků –… Číst vice »

Dan
Host
Dan

Teď se začaly dělat Dluhonice, až se dodělají má začít Lipník – Drahotuše, to jsme cca pět let na polovině propustnosti, ale což, cestující si si po pár letech klidu zase zvyknou, že půlhodina zpoždění je standard… A ty vaše teorie o volné kapacitě mě taky baví – náklady už teď jezdí plynule jen v noci, kdy je minimum osobní dopravy.

Dušan
Host
Dušan

Tak určitě, to tak obvykle bývá, že když je někde volných přes 100 vlakových tras za den v každém směru , tak CDP ty náklady schválně pouští pouze v noci:-)))

dopravak
Host
dopravak

Ad. Suchdol, Studénka – tady zastavuje minimum vlaků rychlé vrstvy. Tyhle stanice obslouží nějaké zastávkové rychlíky a osobáky, všechno ostatní půjde na VRT.

dopravak
Host
dopravak

Ještě něco k nákladům. Tady je potřeba si uvědomit, že pokud chceme převést více nákladů z kamionů, musíme zajistit nejenom dostatečnou kapacitu, ale také plynulý průjezd. Díky silnému provozu musí v současné době náklady často zastavovat kvůli předjíždění, což jim velice komplikuje a prodražuje provoz. Nejde proto donekonečna míchat náklady s rychlou vrstvou a v těchto zatížených úsecích je potřeba tyto druhy od sebe oddělit.

Tomáš Záruba
Host
Tomáš Záruba

Nezapomeňte na prudký růst poptávky, ty intervaly klidně dělte dvěma. Navíc třeba Ostrava – Olomouc se bude blížit příměstské dopravě (časem jízdy), a tam se taky nejezdí jen jednou za hodinu byť nejde třeba o ten nejnarvanější směr.

mgr.pavel
Host
mgr.pavel

V tomto článku to není, ale podle mne by se měla VRTka stavět na 300kmh. Což váš návrh asi nedá.

Dále, 4kolejka by zřejmě vyžadovala i výluky na současné trati.

Výhodu oproti samostatné trase moc nevidím, snad jen o trochu menší územní zábor a o jednu liniovou stavbu méně (ale VRTka má vést paralelně s existujícími lin.stavbami).

Jakub Unucka
Host
Jakub Unucka

Ostrava – Přerov je na 320km/hod.

Jan
Host
Jan

Kéž by se povedlo hranice na Moravě Přerov.

Martin
Host
Martin

Nádraží Ostrava-Svinov je jediné nádraží v Evropě, kde po vystoupení z vlaku musím zvládnout cca 10 minutový výšlap na horní mosty na tramvaj. Všude jinde funguje jinak …

Jan
Host
Jan

A autobus s periodou 20min až hodina, kdy autobus odjíždí 5 min před vlakem. Žádné p plus r. A buzerujici městskou část Ostrava Svinov. Zákazy. Modré zóny. Neustále obíhající mestaky 24/7/365 nekompromisně kasirujici každé i 3 minutové porušení. Pojďme udělat terminál někde Ostrava Mariánské Hory na přestupy s p plus r. A Svinov ať tam vrt nezastavuje.

Graylag
Host
Graylag

To zase trochu přeháníte. Svinov je nešťastný, o tom žádná. Ale nádraží s nešťastným přestupem na městskou dopravu je v Evropě spousta. Takhle od boku mě napadá Berlín Hbf, což je jiná liga téměř v každém ohledu. Ale dostat se z horních nebo spodních nástupišť na zastávku autobusu nebo tramvaje (pokud nepočítám kuriózní U55) pod deset minut je solidní sportovní výkon.
Vlastně když tak nad tím přemýšlím, těch Evropských nádraží s hladkým a rychlým přestupem na městskou dopravu je menšina. Rozdíl je jen v tom, že obvykle můžete urazit většinu cesty pod střechou, kdežto na Svinově si připadáte, že šlapete pustinou.

Tomáš Záruba
Host
Tomáš Záruba

To si tak jen nepřipadáte, to je smutný fakt.

A.R.
Host
A.R.

Je skvělé, že se někdo umoudřil a bude stavět trať na zelené louce a navíc v souběhu s dosavadními komunikačními sítěmi, takže se nebude ubírat tolik prostoru přírodě. Ale ten Unucka je fakt trdlo. Aglomerace je o něčem jiném, možná mluví o konurbaci, což je podstatný rozdíl, ale i tady je vedle. Mezi Ostravou a Brnem je obrovská díra a konurbace se vyznačuje souvislou a téměř nepřerušovanou zástavbou. Typickým příkladem je oblast GOP, tedy Katowice, Gliwice, Bytom atd. Není to o tom, že se dá dojet za krátký úsek někam. Pendolino jede z Prahy do Pardubic necelou hodinu a taky… Číst vice »

Martin V.
Host
Martin V.

„Mezi Ostravou a Brnem je obrovská díra…“ Pozor, aby se Hanáci neurazili. 🙂 Ale věcně máte pravdu, já si aglomeraci taky představuju jinak.

A.R.
Host
A.R.

Samozřejmě, že jsem to nemyslel doslova. 😀 Olomoucko se mi líbí, ale je to samostatná oblast.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Jo je. Vojenský prostor Libavá vydá za tři menší okresy nebo za dva hodně velké. A hned druhá díra je mezi Chropyní a Kojetínem. Záplavová oblast, dobré tak pro komáry a brodivé ptactvo. Ještě tam můžete těžit štěrk splavený v dávných dobách z Kralického sněžníku řekou Moravou.

Jakub Unucka
Host
Jakub Unucka

Ano, máte pravdu, od teď používám termín konurbace, byť mi nikdo neporozumí. A nebudu mít jeden negativní koment, ale 10.

Hans
Host
Hans

Věřím tomuto návrhu. Znám ten region a všude jsou informace na tabulích o výměře prostor pro VRT. Je tam nutná z důvodu přetížení tratí do Ostravy a havarijní situací na trase Přerov-Brno. Takže stavbou se placnou tři mouchy jednou ranou. Jen je zajímavý návrh, proč se trať neprojevovala přes Olomouc

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Je to sice horší, ale zato delší cesta.

Xaver
Host
Xaver

„která může být značnou protiváhou Prahy, což z hlediska geopolitického není zanedbatelné. “

Mluvit o geopolitice v souvislosti s česko – moravskou (nebo spíš pražsko – brněnsko – ostravskou) řevnivostí mi přijde jako dost uhozený.

A.R.
Host
A.R.

To mně taky.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Ono to vypadá, že to je inspirováno pohledem fotbalového kotle.

Martin
Host
Martin

Revnivost bych nechal beznym lidem na hriste, hospodu apod.,…. jinde neni namiste…

Poudy
Host
Poudy

Ten Unucka je pěkný vůl. Spojením rychlou železnicí aglomerace nevznikne, pořád to budou dvě samostatné aglomerace pěkně daleko od sebe, jen s rychlým spojením. Mimoto, Morava (Slezsko) už jednu milionovou aglomeraci má a je to právě Ostravsko a pokud nebudeme koukat na hranice států, tak je Ostravsko součástí asi 6 milionové Slezské aglomerace. Tak někdo by to měl Unuckovi říct, ať ze sebe nedělá troubu.

Poudy
Host
Poudy

Nehledě na to, že možnost každodenně cestovat do práce zrovna do Brna, za pravděpodobně docela vysokou částku nikoho z Ostraváků určitě nepřesvědčí, aby se za prací nevystěhovali.

Vojta
Host
Vojta

Jízdní doba kolem hodiny Praha – Pardubice taky nikoho nepřesvědčila k dojíždění? Jistě, záleží na ceně, ale taky existují možnosti jako jezdit třikrát týdně a zbytek času dělat z domu. Taky by mělo být mnohem zajímavější spojení Brno – Haná (Přerov, Prostějov, Kroměříž, Olomouc, Hranice…), ale to závisí na Brno – Přerov, o které se pořád jenom mluví, ale skutek utek. Přitom ta je pro vnitromoravská spojení klíčová.

Jiří Kouba
Host
Jiří Kouba

Pokud vím, přesvědčila, tam se dojíždí fest.

A.R.
Host
A.R.

Velmi přesně napsáno!

A.R.
Host
A.R.

Ještě mě napadlo, že doprava a dopravní proudy by se vůbec neměly ohlížet na nějaké okresní, krajské nebo státní hranice. Stačí si porovnat dopravu v Českém Těšíně a na polské straně. To je propastný rozdíl. Celá oblast má asi 60 tisíc lidí, ale výkony dopravy tomu vůbec neodpovídají.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

No jo, jenže tlustá čára na mapě a hřímající tlučhuba za mikrofónem, to je něco pro masy.

Jakub Unucka
Host
Jakub Unucka

Trouba/vůl ať řekne co řekne, bude trouba/vůl. S tím jsem smířený. A taky budu VRT prosazovat, i kdybych měl být trouba/vůl na druhou. Protože to je myšlenka dobrá, ať se na to díváme pohledem jakýmkoliv.

Ondra Vaněk
Host
Ondra Vaněk

Ono hlavně by to chtělo novou přímou trať Olomouc – Hranice. Ušetřilo by se tím mnoho kilometrů, pomalá jízda okolo Přerova a také by se vyhlo nejzatíženější koleji v zemi.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

A na vrstevnice se dívali? S vojáky se dohodli?
Hned vedle je vojenský prostor Libavá, tanková a vrtulníková střelnice. No a když pohnete s vojáky, zbývá překonat ten masiv mezi Velkým a Dolním újezdem. 70 metrů převýšení na 5 kilometrech ve stejně dlouhém tunelu. Nic menšího tam vymyslet nejde.

K.S.
Host
K.S.

Hranice vojenského prostoru je až 10 kilometrů od hranice Olomouce, to nebude zase problém, takže od severu se dá do Olomouce zajíždět s poloměrem třeba 4 kilometry a vojáky to tankovat nemusí. Pro VRT není problém sklon 25 promile, takže 70m na 5 kilometrech, což je nějakých 14 promile, není problém, stejně jako se dá vyrazit tunel dlouhý třeba 20 kilometrů, Gotthardský má nějakých 45 kilometrů, Eurotunel snad 55. Co bych viděl jako možné řešení je trať stáhnout k Olomouci, tam udělat rovný, asi kilometr dlouhý, úsek mezi dvěma oblouky „souběžný“ se silnicí 570, tam zřídit stanici a tu spojit… Číst vice »

Alibaba
Host
Alibaba

Podle mě je to ekonomicky neobhajitelné.
Vlaky by měli jezdit do Olomouce po modernizované (na 200) trati z Přerova.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Vlaky z Brna do Olomouce klidně můžou v Nezamyslicích odbočit a vzít to přes Prostějov. Není to zrovna město velikosti České Třebové, je 3x VĚTŠÍ, a tak by se na Prostějov nemělo zapomínat. Jen by to chtělo přeložku u Vrahovic a u Pivína.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Právě jste přidělal snad 50 km trati navíc. A to se, Horste, vyplatí!
Ideálně když pak bude přestupní stanice kdesi u silnice 570, takže efekt nepřestupu pro Olomoucké je ten tam − popíráte vlastní nápad. A ti, kteří by chtěli jet vlakem někam dál, půjdou z olomouckých Nových sadů půl hodiny pěšky na nádraží, protože šalina, pardon, tramvaj ty lidi nepobere.
Teď se na to dívám, tak ne u silnice 570 ale až za dálničním obchvatem. To jako vážně?

K.S.
Host
K.S.

Je to velmi hrubé trasování, nemám napočítané kružnice na poloměry kolem 4000m abych to mohl naházet do mapy ve vektorovém editoru a od oka je tak snadno nedám, zvlášť když je tam zastavěné území. I tak ale píši o spojce VRT bhf a Olomouc Hbf, jestli se spojka vytáhne z Nemilan, nebo z hlavního nádraží by bylo už celkem jedno. Jednak se tím napojí depo, jednak se tak dají zavést přípojné vlaky.

Jedine vlaky
Host
Jedine vlaky

To je zase slibů.

zesp
Host
zesp

No je to veselá kopa, ten pan Provazník. Je vidět, že na tom ministerstvu jsou dobří šprýmaři… Tak kousek dálnice kolem Přerova nejsou schopni tak dlouho postavit, trať Brno – Přerov už měla být hotová dávno a jak to tak tedy vypadá, bude nakonec dřív hotova VRT Přerov – Ostrava, hmmm… Co se tak zásadního zlomí, že to naráz půjde tak rychle? To proti tomu nebude protestovat a stavbu blokovat? Budou na to peníze? Všichni hladce prodají pozemky? Nemělo by tam být spíš 2130? Vždyť jsme přece v Česku, nevěřím tomu ani slovo, ani slovo….

Ketchup1970
Host
Ketchup1970

Ještě vyčistit ovzduší nad celou Moravskou bránou a nebude nikdo se chtít vystěhovat . Ostrava bude region razovity jednou provždy ..

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Tož to budeš muset do Pšonska až někam k Varšavě. Jednak odstavit uhelné elektrárny a druhak odstavit ocelárny. A to si Przemyszl Sobieski libit nenechá. Když zafouká, doletí ten smog až do Brna.

Martin
Host
Martin

Je to bezkonfliktni usek a tak je logicke, ze vznikne prvni tam nez Praha-Brno, ale nejsem si jisty temi zverejnenymi terminy, prijde mi to na nase pomery docela optimisticke…
(…Zkušenosti ze zahraničí nám ukazují, že zprovoznit novou trať i na zelené louce v kilometrických nuancích, které tady jsou nějakých 60 – 70 kilometrů, je možné v horizontu tří let…)…

K.S.
Host
K.S.

Pokud to opravdu napojí do přesmyků v Prosenicích, nějak vhodně, tak by to mohlo zvládnout pobrat rychlou vrstvu a dostat ji z koridoru. ale to znamená napojit tyto koleje VRT do středu mezi koleje k Přerovu a k Olomouci.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Právě naopak. Ty přesmykové koleje jen vybavit dvojitou kolejovou spojkou a vytáhnout je přes výhybky přímo (nikoliv odbočkou) na VRT. Proč? Praha − Ostrava jezdí daleko víc vlaků než Přerov − Ostrava a ještě 30 až 40 let bude. Tím pádem vlaky v Přerově nezastavující pojedou bez výrazného rychlostního propadu. A vlakům v Přerově zastavujícím to zpomalení v Prosenicích na 120 (či 160?) příliš neublíží. Narozdíl o situace, kdy by Přerov vynechaly a daly si 40km zajížďku (+20 minut) kamsi k Holomócu.

K.S.
Host
K.S.

Pokud ale uděláte jenom kolejové spojky, tak tam uděláte kolizní místo kdy vlaky v jedné konfiguraci budou muset čekat, například situace NEx od Olomouce a EC od Přerova budou znamenat že NEx bude muset zastavit a vyčkat. Pokud bude v místě odbočení 6 kolejí a VRT bude mezi vnějšími a vnitřními kolejemi čtyřkolejky, bylo by možné na VRT přejíždět z kterékoliv z kolejí aniž by bylo třeba aby vlaky čekaly.

David
Host
David

„Náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS) řekl, že vysokorychlostní trať může být podobným zlomem, jako bylo zavedení kolejí před sto lety.“

Blahopřeji Ostravě, že má už od roku 1919 koleje a lituju obyvatele MSK, že tam mají na dopravu takového odborníka.

Jakub Unucka
Host
Jakub Unucka

Jistě, kdybych použil datum 1.5. 1847, porozumělo by mi o tisíc procent více diváků ČT24 a TV Polar. Zkuste se prosím někdy postavit před kameru a do 39 sekund vměstnat informaci tak, aby ji pochopilo co nejvíce diváků. Tam fakt není čas na letopočty, ale musí se použít zkratky.

Gremli
Host
Gremli

Ono by to ale chtělo do té doby postavit i tu druhou část, tedy Brno – Přerov na 200 km/h.

Ale stejně…dokud nebude VRT Brno – Praha, tak se i na Prosenice – Ostrava bude jezdit maximálně 200 či 230 km/h, protože se nikomu nevyplatí investovat do VRT jednotek kvůli 60 km úseku na trase dlouhé nějakých 360 km.

Martin
Host
Martin

Spise je skoda, ze kvuli nutne modernizaci trati Brno-Prerov se udelala studie, ktera jako VRT preferuje rekonstukci stavajici trate na 200km/h, pricemz vystavba na zelene louce by byla rychlejsi, na vyssi rychlost a po dokonceni stavby se mohla rekonstruovat stavajici trat pro naklad a regio….

dopravak
Host
dopravak

S tou rychlostí stavby máte asi pravdu. Na druhou stranu na 4 koleje VRT+konvenční trati to tady kapacitně opravdu potřeba není. Viz. můj příspěvek níže.

Martin
Host
Martin

Ja spis narazim na tu zmanipulovanou studii, … pozdeji i SZDC pripustila, ze nevylucuje v budoucnu postavit i separatni trat… proto me napada, ze postavit novou VRT a prevest na ni dalkovku a puvodni trat rekonstuovat mene nakladne, nakladu i regionalce by nizsi rychlost nevadila nez menit parametry trati na 200km/h…

dopravak
Host
dopravak

ta studie vypadá fakt pochybně. Ale i tak si myslím, že tady má smíšená trať na nižší rychlost smysl.

Martin
Host
Martin

Proste ucelove sepsana, bohuzel v nasi zemi to tak porad plati v mnoha oborech…

jiný Petr
Host
jiný Petr

Vždyť se to dělá, jak píšete, akorát v opačném pořadí, tj. začíná se tím, co nás víc pálí.

Gremli
Host
Gremli

Studie byla špatná…tvrdila tuším, že doprava po trati na 300 km/h bude mít delší dojezdovou doby, než na trati 200 km/h. Ale tam je stejně primárně potřeba slušná trať, která obslouží města po cestě… Otázka je, jestli by se významě ušetřilo, kdyby se postavila ne na 200, ale třeba na 140 či 160…

Kuba
Host
Kuba

Pomíjíte, že důležitým faktorem pro to, aby se s Přerovkou začalo vůbec něco dělat, byl tlak Jihomoravského kraje na kvalitní kolejové napojení Vyškova. Což by asi novostavba mimo Vyškov nesplnila, že.

Martin
Host
Martin

Ja ale mluvim o obou tratich, jiste, ze ma smysl i puvodni trat… jen se na ni nemusela michat VRT…

Kuba
Host
Kuba

Původní trať je ale pomalá klikatá jednokolejka, takže rekonstrukce na vyšší rychlost by byla taky de facto novostavbou. No tak se ta novostavba udělá rovnou dvoukolejně a na 200. Pokud v budoucnosti vyvstane potřeba echtovní VRTky, tak se může postavit vedle.

Gremli
Host
Gremli

Když to vezmu důsledně, tak ideální by bylo mít:
1) VRT Brno – Přerov (nebo možná kolem přerova rovnou na Ostravu) na 350 km/h
2) vedlejší ramena na nějakých 140-200 km/h (preferenčně vyšší rychlost, ale bylo by třeba zvážit poměr nákladů a reálného využití dané rychlosti)
a) Brno – Vyškov – Prostějov – Olomouc
b) Brno – Vyškov – Kroměříž – Zlín
c) Brno – Vyškov – Přerov

Jenže kdo to všechno zaplatí…a nějak se začít musí. A 200 km/h Brno – Vyškov – Přerov není špatný začátek…

Martin
Host
Martin

Jiste, ale nemusi se kvuli tomu manipulovat z daty, aby vysla studie… proste meli rovnou rict, Prerov-Brno zatim bude kombinace VRT a koridoru…. Ted se toho nekdo chytne a rekne, ze studie nevysla a bude chtit sejmout uzemni Rezervu pro VRT nebo naopak blokovat soucasnou rekonstrukci trate… Mela se udelat studie na rekonstrukci puvodni trati nebo VRT s podminkou rekonstrukce puvodni trati,…. tohle neni normalni, aby se to takhle ohybalo, ani pro soucasny postup,… Ani nevime, jestli soucasne parametry rekonstrukce nejsou prehnane, jen vime, ze je potreba ji postavit/zrekonstruovat,… Jak mam pak verit studiim, kdyz je ohybaji jak kdo si… Číst vice »

eLKá
Host
eLKá

Proč VRT Brno-Praha? Daleko větší smysl by dávalo VRT Brno-Břeclav, vlaky Wien-Warszawa by to uživit mohly.

mgr.pavel
Host
mgr.pavel

Tak se podívejte na napojení VRT v Polsku nebo v Rakousku..

eLKá
Host
eLKá

Ano, a vidím, že z Varšavy na Katowice se směle buduje. A proto také odhaduji, že pokud ČR bude ve svých liniových stavbách pokračovat stávajícím tempem, tak z Vídně do Varšavy se bude jezdit přes Bratislavu a Čadcu podobně, jako se z Vídně do Berlína jezdí přes Řezno a Hof. Pochopitelně, že by se mi velmi líbilo, kdyby z Prahy byly VRT jak na Vídeň, tak na Mnichov, Berlín a Vratislav, nicméně žiju ve státě, který není schopen ani dostavět svou základní dálnici, dodnes nemá dálniční spojení s Rakouskem a železnice je na tom ještě hůř. Proto bych to málo,… Číst vice »

Gremli
Host
Gremli

Brno – Vranovice v plánu je… A dál na jih to může být docela snadno na 200 km/h po současné trati s pár úpravami. To stačí…respektive lepší už by bylo jen VRT na 350, ale v Rakousku se staví ve velkém na 200 či 230…

Jako musíme si uvědomit jednu věc…350 km/h dává v ČR smysl možná na trase Plzeň – Praha – Brno – Ostrava, jinak záleží na zahraničním napojení.

Gremli
Host
Gremli

Na ostatních vnitrostátních relacích by bohatě stačilo 160-230 km/h…

Cyklista
Host
Cyklista

Možná bych nepřeháněl a dělal jen 120

Gremli
Host
Gremli

Pro mínusáře…na 100 km trase je rozdíl mezi 350 km/h a 200 km/h zhruba 10 minut. Něco ještě udělá rozjíždění a brždění. Otázka je, jak třeba vyjde energetická bilance a tedy jaký bude rozdíl v provozních nákladech… Nemluvě o nákladech na výstavbu a jednotky. Mně osobně dává smysl rychlost přes 200 či 230 km/h pouze na trasy s úseky mezi zastávkami delšími než 100 km. Plus to musí být dostatečně velké sídla, která vygenerují dostatečnou obsazenost spojů… Velké aglomerace máme v republice 3 (Praha, Ostravsko, Brno), poté následuje Hradec a Pardubice (v součtu) a Plzeň. Nicméně pro Hradec a Pardubice… Číst vice »

eLKá
Host
eLKá

Já jsem naopak přesvědčen, že bez zahraničního napojení těch 350 km/h v ČR (vzhledem k jeho velikosti, profilu a relativní hustotě zalidnění) moc smysl nedává. Kolik lidí by VRT využilo a v jakých relacích? A v jakých časech? Bylo by ekonomické zavádět třeba hodinový takt? A nestačilo by tady těch „rakouských“ 230 km/h? Německo zavedlo ICE v době, kdy DB měly de facto monopol na pozemní hromadnou dálkovou dopravu a pokud by nástup do letadel dnes nebyl takový opruz, tak si Němci na vlak mezi Mnichovem a Berlínem ani nevzdechnou. Začít tam stavět VRT dnes, kdy jezdí Flixbus, to by… Číst vice »

Jirka Z
Host
Jirka Z

Naopak, u nás bude hrát zásadní roli především trasa Praha – Brno, která bude nejrychlejším spojením pro většinu cestujících mezi východní a západní polovinou naší republiky a využijí ji i mezinárodní spoje. Ta trať určitě vytížená bude, dovedu si tam představit vlaky po čtvrt hodině a možná i kratších intervalech, které pak budou dál pokračovat do několika různých směrů. A je to i dost dlouhý úsek na to, aby se kvůli němu vyplatilo pořídit soupravy třeba i na těch 350 km/h. Ale je pravda, že kvůli těm krátkým úsekům, které budou zprovozněné dříve, se tak rychlé soupravy pravděpodobně pořizovat nevyplatí.… Číst vice »

eLKá
Host
eLKá

Ano, ale kolik těch cestujících (koleje i D1) je dnes a kolik jich rychlejší spojení vygeneruje? To je to, oč tu běží… Dovedu si představit, že se všichni z autobusů přesunou do vlaku, stejně jako to, že ubude aut mezi Brnem a Prahou. Ale nějak nevidím, že by jen Praha a Brno (obojí s širokým okolím) tu VRT z Brna do Prahy uživilo a že by zaplnili 15 minutový takt. Smysl mi naopak dává, když bude napojena na okolní státy a jejich infrastrukturu (zejména okolní letiště MUC, VIE a BER a pro Ostravu i KTW). Už dnes dost lidí z… Číst vice »

Jirka Z
Host
Jirka Z

Co třeba Plzeň – Ostrava, nebo Ústí nad Labem – Zlín? Kudy to pak, až bude ta trať hotová, budou mít nejrychlejší? A do toho taktu musíte započítat i mezinárodní vlaky z Prahy do Vídně, Bratislavy a Varšavy, předpokládám, že všechny budou zastavovat také v Brně.

mgr.pavel
Host
mgr.pavel

Afaiak Poláci se moc nechtějí dohodnout kde/jestli/jak překročit hranice do ČR, resp. jim je jedno jestli jejich VRT bude končit v Katowicích nebo pokračovat do ČR. A podobně v Rakousku nevím o žádných plánech na zlepšení Wien-Břeclav, kde už nyní se jezdí pomaleji než na české straně.

Martin
Host
Martin

Vsak to je taky v planu, Viden-Varsava… ale stejne tak i Berlin-Praha-Brno-Viden/Budapest… jsou to hlavni smery…

eLKá
Host
eLKá

Ano, v plánu je věcí… Ale do Berlína je rychlejší spojení přes Hof a díky magistrále Paříž-Bratislava a naší liknavosti si bohužel dovedu představit, že bude hotové spojení Vídeň-Bratislava-Čadca-(Ostrava)-Katowice.

petr766
Host
petr766

Netřeba VRT, stačí letecká linka Mošnov – Tuřany, ne? Případně ještě Mošnov – ČB. A Praha zkrachuje 😀

rado p.
Host
rado p.

trapné …

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Dva přestupy kdesi u zaraženého pilota. Dejte pokoj, Jawa 350 bude stejně rychlá a to nepojede přes 110 km/h.

a8n
Host
a8n

>by mohl být hotov do roku 2030
K tomu snad jen citace, že úsek Přerov-Brno by mohl být hotov 2012.

MildaIV
Host
MildaIV

Brno – Nezamyslice mohli klidně zdvojkolejnit v minulém století…

Partneři



CSCARGO
RSD
czechtoll

Krátce

Nadcházející akce

  1. Vánoční Nalaďte se v metru

    12. prosince
  2. Zážitková turistika v pražském metru

    14. prosince
  3. Křivoklátský expres

    14. prosince - 15. prosince