Od roku 2009 došlo ke snížení ceny za kilometr dálnice o třetinu, říká šéf ŘSD
Jízda v odstavných pruzích? Do budoucna se tomuto řešení nebráním, říká šéf silničářů Radek Mátl.
Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl zodpověděl dodatečně druhou sérii dotazů od čtenářů, které se nevešly do podcastu Cesty Zdopravy.cz. Vedle cen dálnic hovoří vrchní silničář například o rozšíření dálnice D10, termínu dokončení D35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí, sčítání dopravy v době covidové nebo možnosti jízdy v odstavných pruzích během dopravní špičky. „Do budoucna se tomuto řešení ale vůbec nebráním, a je třeba vytipovat vhodné úseky a projednat je s ministerstvem dopravy, které musí takové řešení schválit,“ říká Mátl.
První sérii čtenářských otázek zodpověděl Mátl už začátkem dubna.
Hodně štěstí: Kolik v současné době průměrně stojí výstavba kilometru nového úseku dálnice a jaké jsou ceny v okolních zemích?
Určit obecně cenu jednoho kilometru dálnice není úplně možné. Cena za kilometr dálnice, která vede rovinatým územím, bude samozřejmě podstatně nižší než cena za kilometr dálnice vedoucí kopcovitým nebo horským terénem. Dalším určujícím faktorem je počet a náročnost jednotlivých stavebních objektů – cenu ovlivňují zejména mosty, případně tunely, mimoúrovňové křižovatky, ale např. i rozsah zemních prací, stavbou vyvolaných přeložek inženýrských sítí, ostatních komunikací apod. V neposlední řadě pak záleží na aktuální situaci na stavebním trhu. Například v současné době je většina velkých staveb soutěžena za podstatně nižší ceny (70–80 %), než jsou ty předpokládané. Pro zajímavost, v současné době se předpokládané ceny dálnic (výše expertních cen) pohybují na cca 80 % cen z roku 2009 a nabídky uchazečů jsou ještě výrazně nižší. To znamená, že od roku 2009 došlo ke snížení ceny dálnic za jeden kilometr minimálně o třetinu a pohybuje se ve výši okolo 250–300 mil. Kč.
Petr: Dobrý den, chtěl bych se zeptat na obchvat Nové Paky a úpravu obchvatu Jičína na čtyrpruh.
Zadávací dokumentace na stavbu obchvatu Nové Paky na sil. I/16 se dokončuje a v současné době se ještě upravuje harmonogram stavby. Výběrové řízení bude zahájeno ještě v průběhu měsíce dubna. Akce má stavební povolení v právní moci, když podané odvolání bylo zamítnuto odvolacím orgánem ministerstvem dopravy. Průběžně se dokončuje také majetkoprávní příprava. Zahájení stavby předpokládáme na konci roku 2021.
Na zkapacitnění obchvatu Jičína byla dokončena projektová studie. V tomto roce předpokládáme zadání a realizaci záměru projektu, soutěž na zhotovitele projektové dokumentace na předběžný geotechnický průzkum (GTP), jeho vyhotovení a následně soutěž na zhotovitele předběžného GTP včetně zahájení realizace. Dále bude zadána EIA a provedena soutěž na zhotovitele dokumentace pro územní rozhodnutí.
Jan Hřebíček: Dobrý den, pokud by D35 Hradec Králové – Olomouc byla jednoznačná vládní priorita, bylo by možno začít pracovat na všech chybějících úsecích současně a jaký by v takovém případě byl termín dokončení?
Dokončení dálnice D35 pokládám za jednu z hlavních priorit Ředitelství silnic a dálnic. To, že byla příprava této dálnice v minulosti opomenuta, pokládám za velkou strategickou chybu. Přestože aktuálně připravujeme všechny úseky D35, vzhledem k rozdílné rychlosti postupu povolovacích procesů u jednotlivých staveb není zahájení výstavby všech úseků ve stejném termínu reálné, přestože by to byl samozřejmě ideální scénář. Vyčkávat se zahájením ovšem nebudeme. Současná silnice I/35 je nebezpečná a každý nový dálniční úsek pomůže tuto neutěšenou situaci řešit. Věřím, že doba mezi zprovozněním jednotlivých úseků nebude i díky nedávně dohodě v Litomyšli nijak zásadní. Podle aktuálního harmonogramu předpokládám, že všechny úseky postupně zprovozníme v letech 2025–2028.
Andrej: Dobrý den, konkrétní dotaz na úsek D35 Slavonín – Křelov (poslední úsek nedokončeného obchvatu Olomouce). Vidím v letáku pravomocné územní rozhodnutí na všechny objekty (něco, o čem si jiné úseky mohou nechat jenom zdát) už od 1. 1. 2020, ale očekávaný začátek výstavby až 2024, 4 roky po nadobudnutí právomocného ÚR. Není škoda nezačít stavět dřív něco, kde je malý odpor, nízké náklady a vysoké přínosy? Děkuji.
Stavba D35 Slavonín – Křelov má stejně jako zbytek dálnice D35 nejvyšší prioritu. Příprava stavby úspěšně probíhá a je tedy reálné, že bude zahájena dříve, než je uváděno v letáku, tj. v roce 2024. Aktuálně dokončujeme dokumentaci pro stavební povolení. Následovat bude geodetické oddělení pozemků a jejich zapsání na katastrálním úřadě, zpracování znaleckých posudků a samotné výkupy pozemků od vlastníků dotčených pozemků. Vedle pozemků se budou uzavírat stovky smluv na věcná břemena, nájmy, provozní škody atd. Zároveň bude probíhat inženýrská činnost pro získání stavebního povolení. Dalšími kroky bude zpracování zadávací dokumentace stavby a vyhlášení veřejné soutěže na zhotovitele. V souladu se současnou legislativou lze v ideálním případě vše zvládnout do dvou let, a to znamená zahájení stavby alespoň o jeden rok oproti předpokladu urychlit. V případě této stavby platí, že za poměrně malé náklady přináší velký užitek pro řidiče. I to je důvodem, proč je cílem maximálně zrychlit přípravu stavby.
Vašek: Rozšíření D10 na tři pruhy v každém směru mezi Prahou a Mladou Boleslaví. V jakém stavu je tento projekt? Je pravda, že některé nově postavené mosty přes D10 nemají dostatečnou šířku pro rozšíření dálnice na 6 pruhů?
Projekt je ve fázi zpracované podrobné technické studie a nyní se ještě v úrovni studie prověřuje podoba některých mimoúrovňových křižovatek. Zároveň proběhlo zjišťovací řízení EIA a dle jeho závěru aktuálně probíhá zpracování dokumentace EIA. Ministerstvo dopravy si pro schválení projektu rozšíření v celé trase (tj. i v úseku km 14–39) vyžádalo ještě aktualizaci ekonomického hodnocení. Aktuálně tedy probíhá zpracování, které bude předloženo ke schválení Centrální komisi ministerstva dopravy ve třetím čtvrtletí letošního roku. Příprava zkapacitnění úseku Satalice – Radonice probíhá samostatně, nicméně se nachází v podobné fázi.
Vybrané rekonstruované nadjezdy skutečně nemají odpovídající podjezdnou šířku umožňující rozšíření dálnice D10 na 6pruhové uspořádání. Důvodem je, že jejich příprava byla zahájena před rozhodnutím začít připravovat modernizaci D10 s rozšířením v celém úseku Praha – Mladá Boleslav. Uvedená místa budou řešena v podrobném projektu dálnice, kde bude zvažováno řešení dle životnosti mostu a ekonomické rozvahy. Nabízí se např. možnost ponechání lokálního zúžení na 3+3 jízdní pruhy bez zpevněné krajnice do doby další rekonstrukce mostu. V současné době se samozřejmě již u všech nově připravovaných rekonstrukcí nadjezdů s rozšířením dálnice počítá a projekty jsou tomu přizpůsobeny.
Pavel Čech: Dobrý den, proč například na Moravě nemá ŘSD problém s cyklopruhy, ale v Plzeňském kraji je velký problém zavádět nové technické podmínky (TP), natož například počítat s cyklisty na silnici prvních tříd?
Nejsem si vědom problémů se zaváděním nových TP v rámci Plzeňského kraje. Tvorba nových cyklostezek/cyklopruhů probíhá v souladu se stávajícími TP, které vydalo ministerstvo dopravy. Na druhou stranu je třeba vždy zvážit bezpečnost cyklistů na silnicích s velkou intenzitou dopravy, ke kterým bezpochyby většina sil. I. třídy patří.
Vlastimil: Kdy bude u nás ve špičkách možné povolit jízdu i v rozšířených odstavných pruzích jako v Německu pomocí instalovaných semaforů, když máme tak inteligentní dálnici s novými optickými kabely a centrálním řízením v Ostravě? Okolo Mnichova je to zcela obvyklé už snad 15 let! Děkuji.
V současnosti se s tímto řešením na dálniční síti v České republice nepočítá. Nejde jen o telematické řešení, dálnice musí být tomuto řešení přizpůsobena i stavebně zejména v místech mimoúrovňových křižovatek, aby nebyl nájezd na dálnici řešen s nutností zastavení, což způsobuje kolizní situace (viz zkušenosti z modernizace D1). Na obchvatu Mnichova jsou všechny křižovatky tomuto řešení přizpůsobeny. Do budoucna se tomuto řešení ale vůbec nebráním, a je třeba vytipovat vhodné úseky a projednat je s ministerstvem dopravy, které musí takové řešení schválit.
Janek: Dobrý den, využije ŘSD výluky na železnici Brno – Česká Třebová k rozšíření podjezdů I/43 pod tratí? Kdy se dočkáme D52 a rozšíření D1 u Brna? Co říkáte na to, že ŘSD Závod Brno má velmi špatnou pověst regionální pobočky, která nedokáže připravit ani kilometr nové dálnice a věčně něco odkládá nebo prohrává u soudů?
Co se týká rozšíření podjezdů I/43 pod tratí, ŘSD podobnou akci nechystá.
V rámci přípravy dálnice D52 je nejdále obchvat Mikulova, u kterého v prosinci 2019 stavební úřad Jihomoravského kraje po roce potvrdil pravomocnost územního rozhodnutí (ÚR). V září 2020 ovšem Krajský soud v Ostravě platnost ÚR zrušil. Toto rozhodnutí přezkoumal Nejvyšší správní soud (NSS), k němuž podal kasační stížnosti Krajský úřad Jihomoravského kraje spolu s ŘSD. NSS svým rozhodnutím z prosince 2020 zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, čímž vyhověl zmíněné kasační stížnosti. Krajský soud v Ostravě rozhodnutím z ledna 2021 však ÚR opět zrušil a věc vrátil žalovanému Jihomoravskému kraji k dalšímu řízení. ŘSD znovu podalo kasační stížnost. V rámci dalšího postupu je předpokladem využití vysoké připravenosti dokumentace pro povolení stavby formou žádosti o společné povolení na všech úsecích mezi Novomlýnskou nádrží a státní hranicí s Rakouskem.
Na stavbu Pohořelice – Nová Ves byla podána žádost o vydání územního rozhodnutí, u stavby Nová Ves – VN Nové Mlýny probíhá inženýrská činnost k vydání ÚR. Nejnáročnější je stavba přechodu přes VN Nové Mlýny, na které je zpracováno aktuálně variantní technické řešení. Bohužel dálnice D52 je poznamená systematickým odporem ze strany zejména OS Děti země a tento odpor lze očekávat i nadále ve všech procesech přípravy jednotlivých zbývajících staveb.
Rozšíření dálnice D1 u Brna připravujeme v celém úseku Kývalka (EXIT 182) – Holubice (EXIT 210). Nejpotřebnější vnímáme nyní zejména zkapacitnění části mezi dálnicemi mimoúrovňovými křižovatkami D52 a D2. Právě tento dálniční úsek patří k vůbec nejvytíženějším v rámci celé České republiky. Předpoklad zahájení stavby rozšíření na 6 pruhové uspořádání je již příští rok. Další úseky budou následovat v letech 2023–2027.
Co se týká obecně přípravy velkých staveb v Jihomoravském kraji, základním problémem je neustálá nejistota kolem Zásad územního rozvoje (ZÚR), bez kterých nelze pokračovat v přípravě jednotlivých klíčových staveb. Poslední aktualizace byla schválena v září loňského roku a jsou stále předmětem soudních sporů, v současné době se to týká dálnice D52 i nové kapacitní silnice I/43. Možnost jejich zrušení v rámci ZÚR je bohužel stále reálná.
Závod Brno v tomto velmi složitém legislativním prostředí dokázal připravit a postavit řadu nových staveb – např. velké nové stavby na VMO v Brně: např. Žabovřeská, Tomkovo náměstí a Rokytova. Ale i řadu staveb na sil. I třídy. A v roce 2019 se podařilo závodu Brno zprovoznit dálniční úsek na D1 mezi Přerovem a Lipníkem na Bečvou. Bohužel příprava poslední stavby na D1 mezi Říkovicemi a Přerovem je velmi komplikovaná a opět poznamenána soustavným odporem.
Jan: Sčítání dopravy – v jaké fázi nyní je a jak se zohlední pandemie ve výsledcích?
Náhradu za jarní část sběru dat, která se neuskutečnila v roce 2020, máme naplánovanou v termínu od 13. dubna 2021, kdy již nebude platit zákaz pohybu mezi okresy. Sčítání potrvá do konec června. Ohledně toho, jak bude ve výsledcích zohledněna pandemie, v současné době jednáme s ministerstvem dopravy. Předběžně lze uvést, že ve srovnání s výsledky s automatických sčítačů z předchozích let, se zdají být výsledky i přes pandemii poměrně relevantní.
Jan: Aglomerační okruh – GŘ zmínil, že bude nějaká studie, která má definitivně říct, zda je to blbost, nebo ne. V jaké fázi to nyní je?
Jedná se o studii dálničního propojení krajských měst „Dálnice v ČR v roce 2050“, na kterou se právě dokončilo výběrové řízení metodou BestValue (důraz hodnocení na kvalitu). Hlavním cílem této studie je navrhnout rozvoj sítě dálnic a silnic I. třídy s vazbou na okolní státy nad rámec aktuálně sledovaných záměrů, a to především z hlediska budoucí možné přepravní poptávky. Doplnění stávající koncepce rozvoje dálnic a silnic I. tř. se ukazuje jako nutné z hlediska posílení meziregionálních vazeb, odlehčení dopravně přetíženým uzlům (především aglomerace Prahy) a nabídnutí alternativních silničních tranzitních tras. Rozsahem je studie zaměřena na celé území ČR s vazbou na přeshraniční spojení, nicméně předpokládá se zabývat primárně prostorem Čech, kde je stávající koncepce navržena silně radiálně do Prahy a tangenciální propojení nejsou často dostatečně kvalitní. Předběžné výsledky by mohly být k dispozici už začátkem příštího roku.