Hostem podcastu Cesty Zdopravy.cz byl v pátek 26. března šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Během natáčení nedošlo na všechny dotazy čtenářů, některé ale Mátl zodpověděl dodatečně. Deník Zdopravy.cz odpovědi nyní přináší. Týkají se například rozšiřování některých dálnic na šest pruhů, zavádění liniového řízení dopravy nebo dostavby dálnice D11 k hranicím s Polskem.

Luděk: V Ostravě stále zbývá dořešit úsek ulice Místecké – přivaděče k D1, město předložilo ŘSD návrh řešení. Pokračují nějak jednání?

Radek Mátl: Město Ostrava předložilo Ředitelství silnic a dálnic urbanistickou studii „Stavba Místecká III. – podklady pro hodnocení ekonomické efektivnosti HDM4“ od UDI Morava s. r. o. z 08/2019. Na základě předložené urbanistické studie byla zadána technická studie vč. aktualizace záměru projektu a HDM4 na akci „I/56 Ostrava – Prodloužená Místecká, III. stavba“.

V březnu 2021 byl předložen koncept technické studie a probíhá jeho připomínkování ze strany ŘSD, SFDI a ministerstva dopravy (MD). Technická studie bude Městu Ostrava předložena k vyjádření v průběhu měsíce dubna. Zároveň probíhají na úrovni MD jednání se zástupci města Ostravy ohledně financování akce (naposledy dne 31. 3. 2021).

Josef: Jak vypadá pokračování dálnice D11 – zejména úsek 1109 Trutnov – státní hranice ČR/PL. Na polské straně se čile staví a termín dokončení v roce 2023 vypadá víc než reálně. Kdy se dočkáme pokračování na české straně? Kdy budete podávat žádost o stavební povolení a kdy plánujete zahájit výstavbu?

RM: Stavba je v pokročilé fázi přípravy. Je vydáno pravomocné územní rozhodnutí a zpracována dokumentace pro stavební povolení (DSP). Od října 2020 probíhají výkupy pozemků a od ledna 2021 inženýrská činnost pro stavební povolení. V závislosti na průběhu majetkoprávní činnosti jsme připravení podat žádost o vydání stavebního povolení na přelomu roku 2021/2022 s využitím §4c liniového zákona (získání se SP i práva k pozemkům, které se nepodařilo vykoupit). Aktuálně již probíhá výběrové řízení na zpracovatele zadávací dokumentace. Předpoklad zahájení stavby je v roce 2023.

Tomáš Buček: Dobrý den, rád bych se zeptal, zda je už k dispozici technická studie na projekt „D35 modernizace tahu v úseku Mohelnice – Olomouc po D46“ a pokud ano, zda již byly vyvozeny ze studie nějaké závěry a zda už se např. rýsuje nějaký harmonogram prací?

RM: Na dálnici D35 v úseku Mohelnice – Olomouc připravuje ŘSD hned několik akcí. Aktuálně je vypracována technická studie na akci „D35 modernizace tahu v úseku Mohelnice – Olomouc po D46“ (tzv. velká modernizace), která řeší koncepční přestavbu a zkapacitnění úseku Mohelnice – Olomouc tak, aby po dokončení D35 mezi dálnicí D11 a Mohelnicí byl i tento historický úsek kapacitní (úprava stávajících MÚK a rozšíření komunikace na klasický dálniční profil D27,5 umožňující vedení dopravy po jednom jízdním pásu v režimu 2+2).

ŘSD dále připravuje projekt s názvem „D35 Mohelnice – Olomouc, modernizace“ (tzv. malá modernizace). Ten zahrnuje vybudování protihlukových zdí, nouzových zálivů, oplocení a ekoduktu. Aktuálně probíhá zpracování záměru projektu, který bude v červenci předložen na Centrální komisi Ministerstva dopravy ke schválení. Další postup závisí na schválení záměru projektu.
V přípravě je také výstavba moderní odpočívky u Skrbně naproti motorestu Zlatá Křepelka. Plánované zahájení stavby je v roce 2022.

Ondřej Čáp: Dobrý den, zajímaly by mě inovace v podobě dálniční telematiky. Kdy uvidíme rozšíření liniového řízení dopravy – celé D1 by to výrazně pomohlo. Kdy začněte uvádět na ZPI dobu zdržení v koloně? Kdy začněte uvádět na ZPI vzdálenost ke koloně jako doplňující informaci pod PDZ?

RM: V rámci modernizace D1 byl aktuálně v celé trase mezi Mirošovicemi a Kývalkou instalován nový optický kabel, který umožní výrazné zrychlení komunikace mezi Národním dopravním informačním centrem a jednotlivými centry telematiky, které jsou umístěny na jednotlivých Střediscích správy a údržby dálnice a zařízeními umístěnými přímo na dálnici. Nově bude možná také jejich vzájemná zástupnost. Tím dojde k dalšímu zvýšení rychlosti a přesnosti přenášených informací o provozu na dálnici D1 pro veřejnost.

Zajímat by Vás mohl také projekt C-Roads: https://c-roads.cz/c-roads/cile-projektu/

Informace o tom, že se řidič blíží ke koloně, jsou na ZPI uváděna. Doba zdržení většinou uvedena není, neboť se jedná o údaj, který se špatně odhaduje a v čase se příliš rychle mění, i když i tyto údaje chceme postupně uvádět. V tomto ohledu postupně zavádíme systém plovoucích vozidel a tím získávání relevantních informací pro řidiče.

Ale systém liniového řízení pro celou D1 zatím nechystáme. Liniové řízení se bude rozvíjet zejména v aglomeraci Prahy a na úseku kolem Brna. Cílem je i přes současné navigační systémy (Google, Waze) nadále rozvíjet.

Pavel: Dobrý den, jak to vypadá se stavbami na I/43 z Brna do Svitav, proč se pořád nic nestaví, kolikrát by pomohly třeba alespoň úpravy křižovatek. Kdy konečně se začne stavět D43 alespoň první úsek z Bořitova do Svitávky? Abych nebyl jen kritický, velký palec nahoru, že se rozjíždí stavba obchvatu Svitav.

RM: Nejblíže realizaci nové kapacitní I/43 je právě úsek Bořitov – Svitávka s plánovaným zahájením prací v letech 2024–2025. Na úsek je odevzdán koncept dokumentace pro územní rozhodnutí a do konce letošního roku bychom chtěli žádat o jeho vydání. Příprava bude pokračovat zpracováním dokumentace pro stavební povolení. V rámci této stavby je s předstihem připravována stavba okružní křižovatky u Sebranic, resp. u stávajícího křížení silnic I/43 a II/150 na Boskovice. Důvodem je odstranění dlouhodobě neudržitelné dopravně bezpečnostní situace na stávajícím křížení obou komunikací.
Postupně se připravuje několik investičních akcí i na stávající sil. I/43, které by se postupně měly začít realizovat od příštího roku.

Teddik: Proč se nerozšiřují dálnice na 3 pruhy v každém směru v místech, kde to jde rozšířit, nebo nestaví nové v kritických místech alespoň v uspořádání 3+3 pruhy?

S postupným rozšiřováním dálnic na šest pruhů se počítá, a to v případě dálnic D5 (Praha – Beroun), D8 (Praha – Nová Ves), D10 (Praha– Mladá Boleslav) či D11 (Praha – Poděbrady) v úsecích s největší intenzitou. Šířkové uspořádání nových dálnic je dáno ministerstvem dopravy schválenou kategorizací dálniční a silniční sítě, která vychází z předpokládaných intenzit a rozvoje území. Zároveň při volbě šířkového uspořádání musí přihlédnout k ekonomičnosti řešení.

Dálnice D1 je zkapacitněna na šest pruhů od Prahy až po Mirošovice. ŘSD intenzivně připravuje též rozšíření na 30 kilometrech dálnice D1 kolem Brna (sedm úseků mezi Kývalkou a Holubicemi). Modernizace D1 přinesla rozšíření tělesa dálnice o 75 cm v každém jízdním pásu, což přispěje ke zvýšení bezpečnosti. Od širších parametrů se upustilo, a to kvůli přípravě, v níž by bylo nutné mj. projít procesem EIA či získáním územního rozhodnutí a náročnou majetkoprávní přípravou.

Všechny tyto kroky by mohly přinést nežádoucí časovou prodlevu. Stav dálnice D1 přitom vyžadoval neodkladný zásah, jelikož dálnice byla na hraně (někde již za ní) své životnosti. Zároveň se počítá, že dostavbou dálnice D35 v úseku Opatovice – Mohelnice dojde k ulehčení provozu na dálnici D1. Přesto však v rámci modernizace byly nové mosty a nadjezdy vystavěny tak, aby případné rozšíření dálnice D1 na šestipruh v budoucnu umožnily.

???: Proč se stále otálí s výstavbou silničních vah pro kamiony zabudovaných do vozovky na dálničních sjezdech/nájezdech, popřípadě silnicích I. třídy, když víte, že kamiony jezdí přetížené?

RM: Na dálničních sjezdech a nájezdech nelze budovat vysokorychlostní kontrolní váhy. Zároveň jsou vysokorychlostní váhy poměrně nákladné, a i kdyby bylo možné je legislativně a technicky umisťovat na sjezdy/nájezdy, nebylo by to ekonomicky výhodné. Pro vysokorychlostní vážení jsou již určena místa přímo na dálnicích. Realizovány již byly váhy na D2, D5 či D35 a další se připravují. Bohužel jejich větší využití zatím naráží na nedořešené legislativní prostředí.

Marek: Zajímalo by mě, jestli se chystá novela stavebního zákona, která by už mohla zamezit úplně anebo alespoň velmi omezit možnost ekologických aktivistů vstupovat do stavebního řízení a jeho následné napadání rozklady, odvoláním, či dokonce kasační stížnost?

RM: Novelu stavebního zákona připravuje ministerstvo pro místní rozvoj, která sice nezakáže těmto spolkům vstupovat do stavebního řízení, ale měla by zjednodušit celý proces přípravy liniových staveb a hlavně v jednom kroku, takže spolky nebudou mít opakovanou možnost napadat příslušná správní rozhodnutí, jako tomu je nyní.

BH: Zahájí se letos stavba D49 (úsek 4901)? V letáku na stránkách ŘSD byl v roce 2019 předpoklad zahájení 2019. V roce 2020 tam byl předpoklad zahájení 2020 a v posledním letáku z 02/2021 je předpoklad zahájení 2021.

RM: Nad stavbou dálnice D49 z Hulína do Fryštáku se bohužel stále vznáší otazník. Ministerstvo dopravy nyní musí řešit více než 330 stránkové odvolání odpůrců proti vydanému nepravomocnému stavebnímu povolení. Většinu podaly ekologické spolky začátkem roku blanketně, tedy bez jakéhokoli obsahu. Až dodatečně zaslaly plná znění. Jejich námitky jsou stejné, jaké podaly už v průběhu řízení. Stavební úřad se s nimi již vypořádal, přesto je zase opakují.

Pozitivní zprávou je, že Nejvyšší správní soud vydal nedávno průlomové rozhodnutí ve prospěch ŘSD. Dal totiž za pravdu Krajskému úřadu Zlínského kraje, který po odvolání ekologů odmítl žádost o přezkum závazných stanovisek, na jejichž základě holešovská radnice už jednou povolila stavbu 23 menších objektů, které jsou nedílnou součástí dálnice D49.

Rozkladová komise ministerstva dopravy tedy aktuálně projednává odvolání proti stavebnímu povolení na hlavní tah dálnice D49 Hulín – Fryšták. Pokud stavební povolení zruší, bude to pro nás velká komplikace. Na podzim nám totiž vyprší platnost stanoviska EIA, která řeší dopady stavby na životní prostředí a byla vydána jako výjimková dle §23a zákona 100/2001 Sb., o vlivu stavby na životní prostředí bez možnosti prodloužení platnosti.

Stavební práce v tomto úseku dálnice D49 jsou pozastaveny již od roku 2008 z důvodu chybějícího povolení a opakovaného napadání všech správních rozhodnutí. Např. 5 let trval spor o výjimky z chráněných rostlin a živočichů. Přesto věříme, že konečně po letech se stavba letos začne stavět v celém rozsahu. Dosud na stavbě proběhly veškeré přípravné práce.

David Král: Chtěl bych se zeptat, jak se posouvá situace ohledně dálnice D43 mezi Brnem a Moravskou Třebovou. Jezdím často z Blanska do Tišnova a musím křížit silnici I/43, což je často ve všední den docela porod. Děkuji za případnou odpověď.

Jedná se  o záměr v délce téměř 80 kilometrů spojující dálnice D1 a D35 na území krajů Jihomoravského a Pardubického. Nejdále v přípravě je úsek Bořitov – Svitávka (v délce 8 km), kde aktuálně probíhá projednávání  dokumentace pro územní rozhodnutí. V tomto roce budou zajišťována stanoviska a vyjádření pro vydání územního rozhodnutí. Vydání samotného ÚR pak předpokládáme v první polovině příštího roku. Je třeba zdůraznit, že se jedná o kapacitní silnici s označením I/43, tj. čtyřpruhovou, směrově rozdělenou komunikaci s návrhovou rychlostí 130 km/h.

Úseky navazující, tj. od Svitávky na Moravskou Třebovou po D35 (o celkové délce 39,5 km), očekávají v nejbližší době vyhodnocení technickoekonomické studie ohledně parametrů pozemní komunikace s následným zahájením prací na dokumentaci pro územní rozhodnutí.

U jižního úseku, od D1 po Bořitov (délka 32,1 km), který je s ohledem na vazbu na brněnský Velký městský okruh a řešení obchvatu Kuřimi nejnáročnější, v tomto roce proběhne na základě vloni v září schválených Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje zpracování a projednání technickoekonomické studie s vyhodnocením ekonomických, environmentálních a dalších parametrů.

Práce na dokumentaci k územnímu rozhodnutí by se měly rozjet v roce 2022. S ohledem na délku severního a jižního segmentu lze počítat s etapizací staveb. Nejblíže realizaci tak je úsek Bořitov – Svitávka s plánovaným zahájením prací na přelomu let 2024–2025.

MSK: Dobrý den, všiml jsem s, že na nových úsecích D48 mezi F-M a Novým Jičínem byla instalována nová svodidla, ale chybí pro motorkáře. Bude se to doplňovat?

Jde o nový úsek dálnice, kde v současné době neplánujeme instalovat tento nadstandardní bezpečnostní prvek. Dopravu budeme ovšem v místě pozorně sledovat a v případě potřeby lze tato svodidla doplnit. Důležité bude také vyjádření Policie ČR, zda tento úsek vyhodnotí jako nebezpečný s výskytem častých dopravních nehod.

Michal: Aktuálně se soutěží stavební zakázky na základě zadávací projektové dokumentace. Neuvažuje ŘSD soutěžení zakázek na základě zpracované realizační projektové dokumentace, tak jak to dělá jiný správce kritické infrastruktury společnost ČEPS? Myslím si, že by to bylo jednodušší, ušetřily by se tím peníze a urychlila by se tím výstavba.

Ředitelství silnic a dálnic v rámci projektové přípravy postupuje v souladu s platnými předpisy České republiky. Při zpracování projektové dokumentace pro výběrové řízení na zhotovitele se řídí Směrnicí pro dokumentaci staveb pozemních komunikací vydanou ministerstvem dopravy. Realizační dokumentace stavby je zajišťována zhotovitelem stavby a obsahuje konkrétní výrobky, technologické postupy zhotovitele, podrobně definované dočasné konstrukce a další podrobnosti. Zadavatel tedy nemůže zpracovat dokumentaci v podrobnosti ŘDS, protože by postupoval v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, neboť by tímto omezil hospodářkou soutěž. Dokumentace pro provádění stavby (PDPS), která je součástí zadávací dokumentace je zpracována v takové podrobnosti, aby mohl být předložen podrobný výkaz, výměr a soupis prací. Dokumentace PDPS definuje výsledné parametry díla a konkrétní technická řešení.

Nutno podotknout, že výše popsaný postup odpovídá Smluvním podmínkám pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem (tzv. červené knihy FIDIC). ŘSD aktuálně administruje výběrová řízení na zhotovitele dle Smluvních podmínek pro dodávku technologických zařízení a projektování – výstavbu elektro a strojně-technologického díla a pozemních a inženýrských staveb projektovaných zhotovitelem (tzv. žluté knihy FIDIC), kde je příprava projektové dokumentace přenesena na zhotovitele. Tento způsob je používán u složitých konstrukčních celků, kde je výrazný vliv individuálního postupu zhotovitele. ŘSD očekává, že dojde k rychlejší realizaci staveb za cenu stejnou, nebo nižší.

Tagy Radek Mátl ŘSD

50 komentářů