Problém D3. Řešte zabezpečení lokálek, doporučila už dříve Drážní inspekce
Včerejší nehoda u Perninku na Karlovarsku odhalila slabé místo české železnice: nedostatečnou pojistku proti chybám lidského faktoru na tratích, kde
Včerejší nehoda u Perninku na Karlovarsku odhalila slabé místo české železnice: nedostatečnou pojistku proti chybám lidského faktoru na tratích, kde je provoz řízen podle předpisu D3. Ten, zjednodušeně řečeno, upravuje provoz na tratích, kde nejsou výpravčí ani dálkové řízení.
I když není včerejší nehoda vyšetřena, vše nasvědčuje tomu, že ji způsobila lidská chyba. Podobně, jako tomu bylo loni v březnu při nehodě u Ronova nad Doubravou na trati Čáslav – Třemošnice, kde je provoz rovněž řízen podle předpisu D3.
Podle generálního inspektora Drážní inspekce Jana Kučery systém provozu na těchto tratích ukazuje, že chybí pojistka proti lidské chybě. I proto už v závěrečné zprávě z loňské nehody u Ronova doporučují ministerstvu dopravy, aby začalo řešit zabezpečení tratí v jednodušším technickém provedení a v ekonomicky přijatelné úrovni.
„Takové tratě nejsou vybaveny žádným zabezpečovacím zařízením ani jiným technickým zařízením, které by plnění pokynů dirigujícího dispečera kontrolovalo, vyhodnocovalo a v případě omylu nebo selhání strojvedoucího zamezilo vzniku obdobné mimořádné události. Tento stav není ideální a na tratích, kde se současně pohybuje více vlaků, generuje pravděpodobnost vzniku obdobné mimořádné události, ke kterým opakovaně dochází,“ uvedla Drážní inspekce v závěrečné zprávě.
V bezpečnostních doporučeních inspekce radí ministerstvu dopravy, aby se změnou na tratích neváhalo. „Drážní inspekce nedoporučuje odkládat implementaci ERTMS (European Rail Traffic Management System – evropský systém řízení provozu na železnici, pozn. redakce) na období po roce 2030 nebo vyčkávat na stanovení dalších povinností ze strany právních předpisů EU, podmiňovat implementaci ETCS předcházející implementací GSM-R,“ uvedla Drážní inspekce ve své zprávě. Současně doporučuje, aby se zabezpečení stalo součástí každé modernizace či optimalizace tratě.
Opravy za stovky milionů, ale bez lepšího zabezpečení
To se dosud neděje: například chystaná velká oprava „zubačky“ z Tanvaldu do Harrachova počítá i nadále se stejným systémem, nadále podle D3, a to i přes to, že na trati je velmi silná osobní doprava. Často je zde doprava mnohem silnější než v případě jiných tratí, na kterých drážní doprava není organizována podle předpisu D3.
V Česku se vede debata o zabezpečení lokálek v několika úrovních. Extrémním nápadem je instalace plnohodnotného zabezpečovače ETCS na všechny regionální tratě, což znamená investice v řádu desítek miliard korun. Kritici takového nápadu upozorňují na fakt, že existují levnější řešení. Jedním je takzvaný radioblok, který je v Česku na jediné trati: z Číčenic do Volar. K jeho instalaci došlo po dvou tragických nehodách. Dál se nerozšířil, ministerstvo ho odmítlo, že není v souladu s evropskými normami.
Radioblok vidí někteří jako spásu pro lokálky, někteří ale i jako drahé řešení, které není kompatibilní s ničím jiným. Mluví se proto o „lehčí“ verzi ETCS, která by byla kompatibilní s ETCS pro koridorové tratě. Radioblok neumožňují současné normy na regionální a celostátní dráhu instalovat.
„Ještě je tu teoretická možnost převedení na dráhu místní, pak už si tam můžete dát cokoliv národního, tedy i ten radioblok, ale je to o infrastruktuře i všech vozidlech, která tam jezdí, musí být vybaveno oboje, jinak to nebude fungovat,“ vysvětlil Kučera. Podle něj by se v případě, že dráha zůstane kategorie celostátní či regionální, dalo uvažovat o ETCS L1 s přepínatelnými balízami. „Musí však být doplněno zařízení, aby traťová část poznala, jestli po kolejích jede vlak, nebo ne, a aby jej zároveň umělo obsloužit, bez ohledu na to, jestli je drážní vozidlo zabezpečeno dle národních nebo evropských standardů, tj. aby se to obešlo i bez drahé instalace mobilní části ETCS do 810. Jenže to tady nikdo zatím nevyvinul, byť to systémově takto řešit lze,“ uvedl Kučera.