Generální ředitel AŽD Praha Zdeněk Chrdle se tento týden na českobudějovické konferenci o zabezpečovací technice na železnici ukázal jako kverulant. Mezi úvodní zdravice vklínil svůj kritický příspěvek na téma ohrožené lokálky kvůli evropskému systému ERTMS (ETCS plus GSM-R). „Autobusy budou jezdit rychleji a skončí doprava na desítkách tratí, které postupně zaniknou,“ maluje nejčernější variantu Chrdle.

V čem vidíte nebezpečí čtvrtého železničního balíčku, pokud jde o zabezpečení a regionální tratě?

Začnu trochu šířeji. Evropské země jako Německo nebo Francie mají většinou regionální tratě už zabezpečeny nějakým národním systémem. Nepotřebují proto, pokud jde o technologie, tyto regionální tratě modernizovat. Evropská unie umožňuje ponechat tyto národní systémy v činnosti. Zároveň ale už neumožňuje rozvíjet národní systémy přistoupivších zemí a regionální tratě těmito systémy zabezpečit. Evropská komise na tom velmi tvrdě trvá a české ministerstvo dopravy to dogmaticky respektuje. Dáváme tedy ETCS a GSM-R na koridorové a některé páteřní tratě a nic jiného nemůžeme dát ani na regionální tratě. Na rozdíl od západoevropských zemí je ještě nemáme zabezpečeny.

Je třeba je zabezpečit?

Jednoznačně, musíme ty tratě rekonstruovat a dostat je na vyšší technickou úroveň. Ve chvíli, kdy kraj bude chtít nějakou trať rozvíjet a zvýšit rychlost, která je třeba jen 50 kilometrů v hodině, budeme chtít odstranit telefonické dorozumívání, které je nebezpečné a už přineslo řadu nehod. Místo něj tam budeme ale moci dát zcela nesmyslně pouze ERTMS. To zařízení je tak finančně náročné, že nikdy nevyjde ekonomika projektu a nevejdeme se do parametrů Evropské unie. Ta na to tedy nikdy nedá žádné peníze.

Můžeme si to zaplatit z národních zdrojů.

Ale ani ministerstvo dopravy vám nedovolí to zaplatit z národních zdrojů. Když nevyjde ekonomika, tak to nikdy neschválí centrální komise ministerstva.

Pokud je na trati rychlost pod sto kilometrů v hodině, tak se tam žádný zabezpečovač dávat nemusí. Tam se možná vejdou všechny české lokálky. Jakou roli hraje tato hranice?

Vlakový zabezpečovač je nařízen pouze tehdy, když vlak překročí rychlost sto kilometrů za hodinu. Do sto kilometrů za hodinu se jede jen na tlačítko bdělosti. Vezměme třeba trať Mladá Boleslav – Nymburk, která leží v rovině a je poměrně náročná (jezdí tam i nákladní vlaky a rychlíky). Proč na ní musím jezdit jenom sto kilometrů za hodinu, když by se po ní mohlo jezdit třeba i 150? Protože ale ekonomika neumožní udělat tam ETCS, nedojde nikdy na to, aby tam vlaky jezdily rychleji. My ty tratě nikdy nezrychlíme. Můžeme udělat to, že legislativně zvedneme tu hranici řekněme na 140 kilometrů v hodině. Ale dovedete si představit, že budete sedět ve vlaku, který se řítí 140 a nebude tam vůbec žádné zabezpečení. Já ne. Slováci to mají na 120, dál bych asi nešel.

A co v případech, kdy stát bude chtít rekonstruovat regionální trať a nechat tam rychlost do sto. Zároveň ale bude chtít zvýšit bezpečnost a osadit zabezpečovač. Může si tam dát jakýkoliv?

Ne, to je přesně ten problém. Nemůžeme tratě osadit ničím jiným než ETCS. Druhou možností je nedat tam žádný zabezpečovač. Co se tedy stane? Na trati se bude pořád jezdit padesátikilometrovou rychlostí jako před sto lety a ten kraj tam přestane objednávat dopravu. Autobusy budou jezdit rychleji a skončí doprava na desítkách tratí, které postupně zaniknou.

Skutečně to hrozí?

Ano, velmi reálně. Evropská komise umožňuje jakési výjimky, které se musejí projednat v Bruselu, ale pro toho přepisovače na ministerstvu je jednoduší, protože tomu vůbec nerozumí, říci, že je to prostě nařízené. Místo aby hledal cesty, jak to udělat. Národní vlakový zabezpečovač stojí pár šupů. Já jsem třeba na ministerstvu prosil, aby na trať Strakonice – Volary dali výjimku a umožnili instalovat radioblok. Ten je už instalován na trati Číčenice – Volary. Bude tam nově jezdit GW Train Regio, který si musel vybavit vozidla za miliony radioblokem. A tihle kluci z Budějovic to chtěli využívat i na té druhé trati. Prosil jsem tedy na ministerstvu s tím, že na tom nevydělám ani korunu. Stálo by to zhruba 25 milionů, když ETCS asi 400 milionů. Ne. Nikdo nám to nedovolil. Kluci jsou z toho otrávení, já jsem z toho otrávený. Budou jezdit se zabezpečením po jedné trati, na té druhé se to řešit nebude.

Není to nakonec pro vás dobrá zpráva? Vy jste si vyvinuli vlastní ETCS, tak ho za velké peníze budete moci prodávat.

Neberu to obchodně, já jsem železničář. Pro nás je samozřejmě rozvinutí ETCS byznys. Ale opakuji, já jsem železničář a nechci, aby se rušily tratě. Jsou tu i jiné firmy, kterých se to týká. Když se ty tratě zruší, tak nejen, že my nebudeme mít kam montovat přejezdy, ale kam ty české firmy dají vozidla.

A co řešení v podobě převodu lokálek do jakési kategorie vlakotramvaje?

Nad tím kroutím hlavou. Budu mít motorák a řeknu, že to je vlakotramvaj? Vůbec nerozumím tomu, co tím chtěli básníci říci. Mimo jiné by to znamenalo odříznout tu lokálku od zbytku sítě, a ten vůz tam bude muset pendlovat jen tam a zpátky. Na naší trati (Švestková dráha, pozn. aut.) nebudeme tuto legislativu respektovat, jsme privátní a legislativa nás moc nezná. Tam si dáme, co budeme chtít, nad sebou máme jen Drážní úřad, nikoliv SŽDC ani Evropu.

Tagy AŽD Praha Chrdle ERTMS ETCS GSM-R lokálky zabezpečení

8 komentářů