Kvůli ETCS hrozí zánik řady lokálek. Zachránit je může přeměna na vlakotramvaj
Hustá železniční síť v České republice může v příštích letech výrazně prořídnout, a to především kvůli masivnímu rušení lokálek. K
Hustá železniční síť v České republice může v příštích letech výrazně prořídnout, a to především kvůli masivnímu rušení lokálek. K němu nepřímo povede už schválený unijní čtvrtý železniční balíček, který mimo jiné počítá s povinným zaváděním jednotného železničního zabezpečovače ETCS a komunikačního systému GSM-R na všech tratích. To je pro regionální dráhy příliš drahé, takže do jejich modernizace se nevyplatí investovat a postupně přestanou být využívány. Výrazně dražší by pro kraje byla také vozidla vybavená stejným systémem. Tuhle chmurnou vizi nastínili odborníci tento týden na tradiční konferenci Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici v Českých Budějovicích.
Montovat na dnes nezabezpečené regionální tratě v rámci modernizace zabezpečovací zařízení bude možné jen v podobě ETCS. I nadále ale bude platit i pravidlo, že trať nemusí mít zabezpečení, pokud se na ní jezdí do sto kilometrů v hodině. To ale lidi z firem, které se bezpečnosti věnují, neuspokojuje. Podle nich je třeba bezpečnost na lokálkách zvyšovat. „Nelíbí se mi, že bychom budovali ETCS v rámci modernizace regionálních tratí. A rovněž se mi ale nelíbí, že bychom řekli, že tam bezpečnost zvyšovat nebudeme, protože by to znamenalo ETCS, které tam budovat z ekonomických důvodů třeba ani nemůžeme,“ řekl během své přednášky ředitel odboru strategie Správy železniční dopravní cesty Radek Čech.
Podle ředitele AŽD Praha Zdeňka Chrdleho (rozhovor s ním zde) přitom řada tratí po modernizaci volá. „Když nebudeme modernizovat, tak co se stane? Na trati se bude pořád jezdit padesátikilometrovou rychlostí jako před sto lety a kraje tam přestanou objednávat dopravu. Autobusy budou jezdit rychleji a skončí doprava na desítkách tratí,“ myslí si Chrdle, který téma na konferenci otevřel.
Podle Čecha může být řešením převést vybrané lokálky do kategorie tramvaj nebo vytvořit zcela novou kategorii vlakotramvaj. Těchto drah by se pak evropské snahy o interoperabilitu netýkaly. Zároveň by ale muselo jít o oddělené drážní systémy, které by navíc nebyly použitelné pro nákladní dopravu. „Chtěli bychom to udělat proto, abychom do budoucna umožnili na těchto tratích provoz lehkých motorových vozů. Pak by se tam dal dát jakýkoliv zabezpečovací systém,“ řekl Čech. „Bude to asi jediná cesta, jak se vyhnout poměrně masivnímu rušení těchto drah v návaznosti na to, jak se bude zhoršovat jejich technický stav. Řada těch drah je na hranici své provozuschopnosti, a bude velmi obtížné je udržet v nějakém použitelném stavu,“ doplnil. Jinou možností je podle něj například zkusit prolobovat v Bruselu nějakou formu jednoduššího a levnějšího ETCS pracovně nazvanou ETCS Regio. K tomu prý ale vede hodně dlouhá cesta s nejistým výsledkem.
Zavádění ETCS a GSM-R (dohromady ERTMS) bylo dosud tématem hlavně na koridorech a páteřních tratích. Ani tam to ale nejde bez problémů. Souběh národního zabezpečovače s ETCS podle Čecha snižuje kapacitu tratí, některé stavby se tak už budou budovat zcela bez zabezpečovače a až do instalace ETCS tam budou vlaky jezdit jen do 100 kilometrů v hodině. Podle náměstka šéfa SŽDC Mojmíra Nejezchleba je příkladem takového postupu úsek z Prahy Vysočan do Lysé nad Labem. Napříště pak už má být ETCS nedílnou součástí všech nových staveb.