Praha schválila VRT trať na severu města. Podmínkou je nový terminál a sporná spojka na Všetaty
Proti Líbeznické spojce se staví především samotné Líbeznice.
Pražské zastupitelstvo schválilo aktualizované zásady územního rozvoje (ZUR), které počítají s koridorem vysokorychlostní tratě procházející metropolí.
Konkrétně jde o větev VRT Praha – Drážďany včetně všech souvisejících staveb přes území Prahy. O aktualizaci územního rozvoje požádala Správa železnic.
Trasa VRT Praha – Drážďany. Foto: DB InfraGO
Proces aktualizace ZUR podle města vyhodnotil všechny připomínky ze strany veřejnosti i dotčených orgánů. Nyní naváže proces EIA, který zhodnotí vliv stavby na životní prostředí.
Vlakem tak podle něj budou cestující v budoucnu z Prahy v Ústí nad Labem za pouhých 26 minut a v Drážďanech za necelou hodinu. „Za Prahu máme v tomto hotovo, nyní předáváme štafetu státu,“ uvedl náměstek primátora Petr Hlaváček.
Spojka jako podmínka
Trať povede Prahou tzv. severním vstupem rychlého spojení – západní trasou. V délce 9 527 metrů protne městské části Praha-Březiněves, Praha-Ďáblice, Praha 18, Praha 8 a Praha 9. Dosud byla tato území evidována jen jako územní rezerva.
Na vznik VRT má navázat nové nádraží Terminál Sever v Letňanech, které by se mělo stát důležitým dopravním uzlem.
Praha si v rámci ZUR vznik terminálu a z něj odbočující železniční tratě propojující vysokorychlostní trať s železniční tratí Praha – Neratovice uvedla jako svou podmínku pro další rozhodování o změnách v území.
Záměry VRT a propojení s tratí 070 označované jako Líbeznická spojka by se tak měly koordinovat.
Od Líbeznické spojky se očekává především přesun řady lidí z individuální dopravy do vlaků díky výrazné úspoře času. Přístup ministerstva dopravy a Správy železnic k jejímu vybudování byl zatím spíše odmítavý.
Delší tunel, žádná spojka
Sdružení téměř 30 měst a obcí Koridor D8 však poslalo letos v dubnu ministerstvu dopravy společnou pozici na podporu tohoto strategického dopravního uzlu. Nyní se tak spojkou musí SŽ opět zabývat.
Obec Líbeznice stavbu spojky odmítá, což nedávno potvrdilo i rozhodnutí tamního zastupitelstva.
Obec si přitom v uplynulých letech prosadila prodloužení plánovaného tunelu na VRT trati okolo Líbeznic z původních 2 700 na 3 400 metrů. V obci žije ministr dopravy Martin Kupka, ten však odmítá, že by ze své funkce ministra měl na toto prodloužení jakýkoliv vliv. Tunel má chránit Líbeznice především od hluku, odhadované náklady jsou 5,9 miliardy korun. Původně zde měla vést trať po povrchu.
A po povrchu nad tunelem by kolem obce pravděpodobně měla vést i Líbeznická spojka, což může být důvod, proč se obec staví proti. Kapacita Líbeznického tunelu totiž neumožňuje vedení regionálních vlaků společně s VRT i kdyby se realizoval tunelový rozplet tratí.
Obce severně od Prahy volají po vybudování nové železniční spojky. Stát slíbil nové prověření
„Realizace Líbeznické spojky a terminálu Líbeznice pomůže efektivně provázat vysokorychlostní trať VRT Podřipsko s regionální dopravou. Odhaduje se, že jí využije až 25 000 cestujících na ose Praha–Neratovice–Mělník. Zároveň to vhodně doplňuje i souběžné plány na modernizaci tratě č. 070,“ uvedl již dříve Martin Klečka z Koridoru D8.
Ústí předměstím Prahy
Trať VRT Praha – Ústí nad Labem – Drážďany je označována jako RS 4. Kromě spojení s Německem má přispět také k ekonomickému rozvoji severních Čech. Cestující mezi Prahou – Ústím nad Labem stráví ve vlaku necelých 30 minut, což obyvatelům otevře dveře k novým pracovním i studijním příležitostem v metropoli.
Počítá se i s doplněním hlavního ramene o odbočnou větev do Mostu, kde probíhá samostatná studie proveditelnosti.
Na trati se počítá se dvěma terminály VRT, které budou hrát klíčovou roli při přestupu mezi dálkovými a regionálními vlaky. Půjde o Terminál Roudnice nad Labem a Terminál Ústí nad Labem centrum, který by měl vyrůst v lokalitě stávajícího nádraží Ústí nad Labem západ.
Úsek Praha – sjezd Lovosice/Litoměřice bude sloužit pouze pro osobní dopravu a cestující se na ní budou moci svézt expresy s rychlostí až 320 km/h. Zbývající úseky budou využity osobními i nákladními vlaky. Součástí trasy budou rovněž dva tunely: ve Středohorském tunelu je plánována maximální rychlost 250 km/h, v Krušnohorském tunelu pak 230 km/h.