Nové pražské tunely: Jak budou vypadat štoly pro Bílou skálu, Jarov a Malešice
Současný harmonogram se začátkem prací počítá už pro příští rok.
Minulý týden pražští radní schválili vypsání zakázky na geotechnický monitoring pro podrobný geotechnický průzkum dostavby silničního Městského okruhu.
Ten má dodat potřebná data pro vybudování průzkumných štol pro tři tunely, které se budou v poslední dosud chybějící severovýchodní části okruhu nacházet. V úseku Pelc Tyrolka – MÚK Rybníčky se štoly následně stanou součástí tunelů Bílá skála, Jarov a Malešice. Současný harmonogram se začátkem prací počítá už pro příští rok.
Městský okruh, červeně nedostavěná část. Foto: Satra
Zastupitelský výbor pro dopravu v úterý projednal podrobnou zprávu, jak mají chystané štoly vypadat.
U reaktoru a pod Bulovkou
Tunel Bílá Skála vznikne v úseku Pelc-Tyrolka – U Kříže, který u Vltavy navazuje na tunelový komplex Blanka. Ražená průzkumná štola pro tunel je navržena v celé délce budoucího raženého jižního tubusu tunelu tj. 1133 metrů.
Ražba bude probíhat novou rakouskou tunelovací metodou (NRTM) od západního portálu budoucího tunelu v oblasti Pelc-Tyrolky. Konec štoly je v horninovém masivu v oblasti konce budoucího raženého tunelu pod zahrádkářskou kolonií a není propojen s povrchem.
Monitoring bude podle dokumentů magistrátu sledovat především deformace výrubu, povrchu terénu a vliv na okolní budovy, mezi kterými je mimo jiné i nemocnice Bulovka či budovy Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy nebo pokusného jaderného reaktoru Fakulty jaderná a fyzikálně inženýrské ČVUT. Měřit se bude také hluk při trhacích pracích.
Štola bude mít podkovovitý tvar, výrub má šířku cca 4,4 m a výšku přibližně 4,5 m. Plocha výrubu bude 15,5 m2, pro zajištění logistiky v ní budou rozmístěny výhybny.
Jarovský a Malešický tunel
Jarovský tunel a Malešický tunel budou součástí východního úseku Balabenka – Rybníčky.
Průzkumná štola pro Jarovský tunel je navržena v ražené části budoucího Jarovského tunelu v celkové délce 790 m mezi ulicemi Na Balkáně a Českobrodská. Ve zmíněné oblasti jsou budovy Metropolitní univerzity na Jarově, obchodní centrum a bytové domy.
Na zařízení staveniště s vjezdem z ulice Českobrodská bude umístěna sjízdná rampa k portálu štoly.
Průzkumná štola pro Malešický tunel je pak navržena v ražené části budoucího Malešického tunelu v celkové délce 450 metrů. Zařízení staveniště včetně přístupové šachty bude umístěno do části Malešického náměstí v prostoru křížení ulic Malešická a Dřevčická. Ze šachty bude štola pokračovat severním směrem pod ulicemi Na Universitním statku a Dubského až k okraji chatové osady U Kapličky, jižním směrem pak pod parkoviště v ulici Dřevčická, kdy ani jeden konec štoly nebude ústit na povrch.
Ve zmíněné oblasti jsou bytové domy a rodinné domy. Přístup do úrovně ražby samotného průzkumného díla bude zajišťovat šachta hloubky 19,2 metru.
Spoluúčast státu
Město nyní přípravu dostavby okruhu urychluje, stále věří, že v roce 2027 získá povolení záměrů staveb a vyhne se tak propadnutí posudku EIA. Geoprůzkum by měl skončit v roce 2029 a rok poté se začne hledat samotný zhotovitel dokončení Městského okruhu.
To vše však jen za předpokladu, že na stavbu budou v rozpočtu města peníze. Podle náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba bude na stavbu nutná finanční spoluúčast státu.
Dostavba je rozdělena na tři úseky. Úsek Pelc/Tyrolka – U Kříže navazující na tunely Blanka má podle odhadů vyjít na 16,5 miliardy v cenách roku 2022. Následující úsek Balabenka – Rybníčky pak bude stát 69 miliard a Libeňská spojka 27 miliard korun.
Další posun v dostavbě Městského okruhu: Praha žádá o aktualizaci EIA, čas se však nebezpečně krátí