Jak dostat do Prahy 250 tisíc dojíždějících denně? Nejdůležitější projekty následujících let
Šéf Správy železnic popsal, co z připravovaných projektů se podaří dokončit do pěti let.
Do roku 2050 přibudou v Praze desítky kilometrů nových tratí a tunelů, které zásadně změní cestování po městě i jeho napojení na republiku a Evropu. Plánované projekty ukazuje nová výstava „Praha zítra? Propojené město“ v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP).
„Jednotlivé dopravní módy jsou propojeny s urbanismem města. Denně dojíždí do Prahy 250 tisíc lidi, není tak jiná cesta než posílit příměstskou dopravu,“ uvedl na vernisáži výstavy náměstek primátora Petr Hlaváček.
Kapacitní napojení příměstské dopravy řeší především síť tunelů známá jako Železniční uzel Praha či Metro S, o které jsme v deníku Zdopravy.cz již podrobně informovali.
Nové tunely pod Prahou získaly souhlas ministerstva. Metro S bude pro město dopravní revolucí
Stavba přinese podle projektantů srovnatelnou dopravní revoluci, jakou bylo zavedení metra. Reálně se však jimi bude možné do Prahy dostat až po roce 2050.
Do té doby by kolejové dopravě měly Praze ulevit menší projekty, které nejsou jen ve fázi vize. Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda jich v dohledném horizontu pěti let vidí hned několik.
„Co se týče důležitosti zde opravdu vyhrává železniční rameno Praha – Kladno a hlavně zaokruhování letiště Václava Havla. Koneckonců máme už konkrétní termín zprovoznění úseku Bubny – Výstaviště letos prvního srpna. Tento rok také zahájíme výstavbu 14kilometrového úseku Ruzyně – Kladno,“ popsal pro Zdopravy.cz Svoboda.
Na letiště vlakem již brzy? Vedoucí přípravy tratě popisuje pokroky i problémy všech úseků
Další klíčovou stavbou je podle něj přestavba Masarykova nádraží, kde se letos v září otevře část takzvané liché skupiny. Jde o dvě nová nástupiště přiléhající k nové administrativní budově postavené skupinou Penta.
„Do třetice bych zmínil rozsahem nejnáročnější terminál na Smíchově. Tam rozšiřování začíná růst před očima, například se již staví 4. nástupiště,“ doplnil Svoboda.
Obrazem: Na Smíchově mizí další původní nástupiště, vzniká nová lávka do Radlic
Bobr v Libni
Mezi úkoly následující „pětiletky“ však Svoboda nezmínil Libeňský přesmyk, jehož neexistence je považována za palčivé úzké hrdlo pražské železniční dopravy.
„Přesmyk je svým způsobem atakován občany té místní lokality a samosprávou. Nemám jim to za zlé, budeme s nimi na setkáních řešit další krajinářské úpravy. Včetně toho, že se tam nyní náhle objevilo chráněné zvíře typu bobr,“ podotkl ředitel SŽ.
Boj o Libeňský přesmyk: Co vadí místním na řešení největšího úzkého hrdla české železnice
Velký zájem veřejnosti vzbudil také projekt přestavby hlavního nádraží, kde by místo nové výpravní budovy měla vzniknout dřevostavba přezdívaná pergola. Do projektu však zasáhli památkáři prohlášením celé nové budovy chráněnou památkou.
„Tuto novou skutečnost jsme oznámili vítězné architektonické kanceláři, takže s tím musí začít pracovat. A uvidíme, zda se najde nějaký kompromis,“ uvedl Svoboda, podle kterého však nezávisle na tom musí SŽ už reagovat na špatný stav horní části budovy s parkovištěm, kterou do budovy zatéká. Podle něj dojde s Prahou ke směně pozemku, aby byl vlastník budovy jednotný.
Nový Hlavák s pergolou se bude muset upravit. SŽ ale stále věří v dohodu s památkáři
Sám Svoboda měl na nahrazení spodní části haly dřevostavbou údajně zpočátku dost „opatrný názor“, přesvědčila ho však 3D projekce ve virtuální realitě. „Hrozně mě nadchlo, jak se projekt chová vůči navazující parkové části a nové tramvajové zastávce. Také otevření pohledu na Fantovu budovu místo střechy odbavovací budovy s parkovištěm dává mnohem pozitivnější pocit, než když jsem to viděl jen na papíře,“ dodal.
Nový most na Výtoni jako hotová věc
Výstava v CAMPu ukazuje na grafických panelech Vyšehradský most na pražské Výtoni už v podobě, o jakou usiluje Správa železnic. Text most popisuje jako tříkolejnou novostavbu s cyklistickou částí a s novou stanicí na Výtoni.
Správa železnic přitom s novou konstrukci teprve nedávno požádala o environmentální posudek EIA, kvůli plánům na zbourání současné památkově chráněné konstrukce navíc potřebuje audit HIA pro UNESCO.
Odpůrci bourání současného mostu mají vypracovanou studii proveditelnosti opravy mostu a upozorňují, že SŽ usiluje o svou verzi projektu „na sílu“ a proti názoru velké části veřejnosti. Třetí kolej jejich studie navrhuje přistavět na nové konstrukci z jižní strany mostu.
Nechápu, jak může být v Česku vůbec někdo proti, říká o opravě Výtoňského mostu britský expert
„Myslím, že nakonec most bude určitě tříkolejný s komfortním prostorem pro pěší a cyklisty, včetně nové zastávky na Výtoní. Moc bych to Praze a tomu místu přál,“ uvedl Svoboda.
Podle něj posudek HIA nebude mít rozhodující slovo. Ohledně studie nadačního fondu Vyšehradský most Svoboda uvedl, že ho SŽ pečlivě a „bez emocí“ analyzovala. „Je tam pro nás řada věcí nejasných. Čekáme, jak nám zodpoví některé konkrétní odborné dotazy, jako je třeba územní plán, jak přidat třetí kolej, jak bude nesena a tak dále,“ podotkl ředitel SŽ s tím, že „všechno má své parametry a svoji fyziku“.
Propojené město
Výstava „Praha zítra? Propojené město“ se pro veřejnost otevírá dnes, potrvá až do 26. října. Její součástí je i doprovodný program zahrnuje komentované prohlídky, přednášky, debaty, projekce i speciální program pro děti.
Podle ředitele Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřeje Boháče se v úvodní části prezentují „best practices“ propojení dopravy s městem, hlavní část se pak odehrává na projekční stěně. K vidění je i historická sekce ukazující proměny města a následují vize do roku 2050 ve třech horizontech – město, region a mezinárodní propojení.
