Vyloučení nákladní dopravy z centra města byl požadavek Ústí nad Labem, kde bude terminál a zastávka rychlodráhy. Původně železničáři počítali s tím, že úsek mezi Ústím a Drážďany, který má vést z velké části v tunelu pod Krušnými horami, bude společný pro osobní i nákladní dopravu. Právě nabídka odvedení nákladních vlaků byla argumentem SŽ před loňským hlasováním krajských zastupitelů o trati. Nákladní vlaky by míjely Ústí a sjížděly by se v takovém případě s osobními u portálu do Krušnohorského tunelu.

Technickou realizovatelnost obchvatu Ústí nad Labem pro nákladní železniční dopravu odborníci předběžně technicky prověřili při činnosti pracovní skupiny v Ústeckém kraji v roce 2024. Existuje předběžný návrh trasy mezi Prackovicemi a Trmicemi. „Bližší prověření, hledání alternativních tras, jejich porovnání a projednání v území bude předmětem připravované veřejné zakázky,“ uvedla mluvčí správy.

Zakázku na vyhledávací studii a zpracování záměru projektu vybrané varianty chce vypsat SŽ letos na jaře s předpokladem termínu dodání do jednoho roku. „Bypass bude prověřen jako stavba navazující na železniční spojení Drážďany – Praha,“ doplnila mluvčí.

Kapacita spojení Drážďany – Praha je dána zejména kapacitou tunelů. Krušnohorský tunel bude mít kapacitu 150 nákladních vlaků a 50 osobních vlaků denně. Středohorský tunel bude mít kapacitu 50 nákladních vlaků a 80 osobních vlaků denně. „Od Litoměřic dále je trať Praha – Drážďany koncipovaná čistě pro osobní dopravu,“ uvedla Eberl Friebová. Z Prahy do Německa přes Ústí nad Labem vede podél Labe elektrifikovaný koridor.

Správa železnic předpokládá, že v terénu bude pracovat na Podřipsku od roku 2028 a stejně tak u Krušnohorského tunelu. Se zprovozněním Krušnohorského tunelu se počítá v roce 2039, po celé trati vlaky pojedou podle dřívějších informací SŽ v roce 2045.