Komentář: Jednotka nebezpečnosti Drážní úřad. Co o sobě prozradil sankcí za běh před pendolinem
Drážnímu úřadu stačila formální pokuta. Jak zabránit opakování podobné situace už neřeší.
Video přebíhající rodinky přes kolejiště v Zábřehu viděly v prosinci stovky tisíc lidí. Nebezpečný hazard se životem, rozhořčila se většina uživatelů v diskuzích. Drážní úřad několika tisíci korunami rodinu za tento čin pokutoval, a tím je pro něj záležitost uzavřena.
Není pochyb o tom, že rodina udělala neskutečnou chybu a pokuta je na místě. Stále ale zůstávají otázky, co Drážní úřad udělal pro to, aby se něco podobného v budoucnosti nestalo někomu jinému a jinde.
Nebo si opravdu myslí, že pokuta bude varováním a zabrání vždy mozkovým zkratům? Je fakticky tím, že jedna konkrétní (zmatená) rodina dostane pokutu, dostatečně přijato opatření k tomu, aby se příště nestalo něco podobného s tragickými následky?
Mnoho nezodpovězených otázek
Otázek, na které by měl hledat Drážní úřad odpovědi, je přitom více než dost. Jak je zajištěna bezpečnost při podobných nostalgických akcích, kdy se náhle v jedné stanici vyhrnou z vlaku stovky lidí, kteří se nechovají úplně jako běžní cestující, ale chtějí si třeba jít vyfotit parní lokomotivu? Jak je zajištěna bezpečnost při takových akcích, kdy řada lidí zejména s fotoaparátem v ruce náhle ztrácí soudnost a leze všude možně pro ten nejlepší záběr? Posílil dopravce v takové chvíli dohled nad tím, aby lidé nevstupovali do kolejiště? Je vůbec bezpečné dělat takové akce na koridorové stanici, kde vlak může jet 160 km/h? Není vhodné v takové chvíli přijmout opatření, kdy se vlaky přes stanici v době pobytu nostalgické soupravy zpomalí nebo alespoň budou dávat návěst „Pozor „? Jak moc je skutečně zabráněno tomu, aby lidé do kolejiště nešli? Ostatně, není dostatečným varováním i věta z tiskové zprávy Drážního úřadu? Svou chybu rodiče přiznali s tím, že si zákazu vstupu nevšimli.
Na všechny tyto otázky Drážní úřad odpovědi nehledal ani se nepokusil zamyslet nad tím, jestli není třeba přijmout nějaké opatření nad rámec stávajících předpisů. Spokojil se s pokutou. Formálně jistě správně. Odborně naprosto zoufalý postup, který ale zapadá do bezpečnostního panoptika na české železnici.
Místo hledání systémových příčin nebo úvahy nad tím, jak zlepšit úroveň bezpečnosti, trestá Drážní úřad toho, kdo se přizná a chybu udělá. Když strojvedoucí chybují, začneme je pokutovat a hlídat dodržování pracovní doby na lokomotivě. Co na tom, že s odstupem se takové opatření ukázalo jako zbytečné a počet chyb opět roste… Řešit systémové příčiny je pro Drážní úřad zjevně složité.
Chyb strojvedoucích loni výrazně přibylo, v jedné stanici jich bylo osm
Drážní úřad je nejvyšší bezpečnostní autoritou na české železnici. Především na papíře. V realitě je to především úřad, který se bojí řešit cokoliv nepříjemného. Případ ze Zábřehu jen znovu ukázal, jak obrovský rozdíl v bezpečnosti je v letectví a na železnici.
Snaha o bagatelizaci, odmítání vydání informací. Jak se vyšetřovala nehoda lanovky na Ještěd
Z nečinnosti a neschopnosti Drážního úřadu se stala v posledních letech jednotka nebezpečnosti. Stačí si někdy přečíst závěry Drážní inspekce, u jakých nehod hraje roli i systémové selhání. Nejde jen o lanovku na Ještěd, ale i například dohled nad výcvikem strojvedoucích.
Jednou z hlavních nezodpovězených otázek tak zůstává to, co vše se musí na české železnici ještě stát, aby ministr dopravy situaci začal řešit. Vyměnit šéfa Drážního úřadu bude každopádně složitější operace než natočit video z volby Auta roku.