„Jezdíme jak draci, ale prý to nevydělává.“ Československá plavba Labská po 100 letech končí
V době největší slávy měla společnost tisíce zaměstnanců a stovky lodí.
Dopravní společnost Československá plavba Labská po více než 100 ukončí svou činnost. Tradiční provozovatel vodní dopravy se sídlem v Děčíně rozdal čtyřem desítkám stávajících zaměstnanců výpovědi, informoval Český rozhlas Sever.
Z Děčína tak podle ČRo odchází poslední připomínka toho, že město bývalo více než 100 let důležitým místem pro lodní dopravu. V době největší slávy měla společnost tisíce zaměstnanců a stovky lodí.
„Z rozhodnutí zaměstnavatele dochází k ukončení všech pracovních povinností a pracovní činnosti společnosti Rhenus PartnerShip-ČSPL, s.r.o., k 30. dubnu bude zastavena činnost plavidel a podnikatelská činnost firmy. Společnost půjde do likvidace a bude propuštěno nějakých 45, 46 zaměstnanců,“ potvrdil jednatel firmy Pavel Hamalčík.
Důvody Hamalčík odmítl upřesnit. Firma v současnosti podle svého webu vlastní sedm motorových nákladních lodí a tři tlačné remorkéry. Některé z plavidel firma prodá, jiná sešrotuje.
Důvod ukončení činnosti nechce vedení upřesňovat. Československou plavební společnost založil v roce 1922 stát a banky, v roce 2018 se stala součástí logistické skupiny Rhenus.
Ta působí v Česku od roku 1993, svá depa má v Chrášťanech u Prahy, Modřicích u Brna, v Ostravě a v Mošnově.
Předseda firemní odborové organizace Kamil Sobotka, který ve firmě pracoval 40 let a postupně se vypracoval na kapitána tlačných remorkérů, pro rozhlas uvedl, že za likvidací podle něj není nedostatek zakázek.
„Jezdíme jak draci pořád, ale prý to nevydělává. Práce je až nad hlavu,“ citoval ho ČRo Sever.
Největší středoevropské rejdařství
Stát společnost s pomocí bank založil 13. června 1922 pod názvem Československá plavební akciová společnost labská, připomíná ČTK. Základem tehdy byla plavidla z válečných reparací.
V době svého vzniku měla firma se sídlem v Děčíně zhruba tisíc zaměstnanců a více než 300 plavidel různých tonáží (celkem 142 000 tun). Jako předmět podnikání měla nejen dopravu zboží a lidí, ale také stavbu a opravy lodí.
První posádky tvořili především němečtí občané, kteří měli větší zkušenosti s dolním tokem Labe. Potřeba stále nových zaměstnanců si vynutila zavedení výuky plaveckého řemesla v Česku, díky níž firma mohla začít ve větší míře zaměstnávat Čechy.
V polovině 30. let slušně prosperující firma začala s obnovou flotily, a to stavbou vlastní série vlečných člunů „Amanda“ o nosnosti tisíce tun. Později firemní loděnice začaly stavět i motorové nákladní a vlečné lodě.
Do dalšího vývoje firmy zasáhla německá okupace, kdy byla společnost germanizována, a bombardování Německa, které ji připravilo o řadu lodí. Po válce ČSPL vlastnila 267 různých plavidel.
V roce 1949 byla firma znárodněna a vznikl národní podnik Československá plavba labská. V 50. letech pak přišlo rozšíření na národní podnik Československá plavba labsko-oderská (ČSPLO), a naopak byla ze společnosti vyčleněna spedice, kterou převzal Čechofracht. Největšího rozmachu se ČSPLO dočkala v letech 1975 až 1985, kdy byla v souvislosti s rozhodnutím přepravovat po Labi uhlí pro chvaletickou elektrárnu upravena celá střední část Labe.
V 80. letech byla ČSPLO největším středoevropským rejdařstvím, které zaměstnávalo bezmála 4000 lidí. Společnost mj. vlastnila labské přístavy v Děčíně, Ústí nad Labem, Lovosicích, Mělníku, Praze a Kolíně a loděnici v Křešicích u Děčína.
Zhruba 700 československých lodí na trase z Děčína do Hamburku, kde Československo po první světové válce získalo výhodný pronájem části přístavu, a zpět přepravovalo až milion tun zboží ročně.
Úpadek a privatizace
Pozvolný úpadek společnosti odstartovaly podle ČTK politické změny po roce 1989 a následná privatizace. Z firmy vznikla akciová společnost Československá plavba labská, jejímiž největšími akcionáři se staly bankovní fondy a která už nevlastnila přístavy v Ústí nad Labem, Mělníce, Praze a Kolíně.
Význam vodní cesty začal v 90. letech postupně upadat. ČSPL nejprve zrušila ztrátovou vnitrostátní dopravu, kterou začaly zajišťovat malé soukromé firmy. Ztráta dopravy energetického uhlí, několik let nízký stav vody v Labi i některá rozhodnutí nových vlastníků přivedly firmu v roce 2001 do konkurzu.
Společnost, která měla v té době asi 300 plavidel a 1000 zaměstnanců, dlužila věřitelům asi 1,3 miliardy korun. Při zhruba desetiletém konkurzu byly tři části firmy prodány jako celek – rejdařství i s loděmi koupila firma Argo Bohemia, doky společnost České loděnice a přístavní část převzaly Česko-saské přístavy.
Poslední velká změna nastala v roce 2018, kdy Argo Bohemia prodala ČSPL německé skupině Rhenus.
O historii ČSPL poutavě vyprávěl v rozhovoru pro deník Zdopravy.cz před Vánoci 2017 pamětník a zkušený děčínský šífák Břetislav Kubík.