Dokument: Reagujeme na časovou ztrátu změnou procesů. Ministerstvo vysvětluje zpoždění VRT
Ministerstvo zahrnutím tratí na 200 km/h do sítě VRT může tvrdit, že se začne stavět příští rok.
Ministerstvo dopravy dnes zveřejnilo tiskovou zprávu, ve které detailněji vysvětluje stav přípravy vysokorychlostních tratí v Česku. Deník Zdopravy.cz tento týden upozornil na zpoždění v přípravě, které ministerstvo zveřejnilo v dokumentu pro vládu.
Aby si čtenář mohl udělat představu, jakým způsobem přistupuje ministerstvo dopravy se Správou železnic k těmto zpožděním, přinášíme tiskovou zprávu v kompletní podobě. Čtenáře upozorňujeme, že podle metodiky Mezinárodní železniční unie UIC se za vysokorychlostní trať považuje železnice s rychlostí nad 250 km/h.
Ministerstvo dopravy ve spolupráci se Správou železnic představilo vládě aktuální stav projektu Rychlých spojení (RS) v České republice. Jedná se o dlouhodobý plán modernizace, rozvoje a posílení kapacity české železnice, který výrazně zkrátí cestovní doby. První stavby, která jsou součástí plánu vysokorychlostních tratí, budou zahájeny už v příštím roce v úsecích Nezamyslice – Kojetín a Kojetín – Přerov.
„V současné chvíli probíhá projektování tratí, které doprovází bezprecedentní rozsah komunikace s obcemi, kraji, spolky a s občany, jichž se chystaná výstavba vysokorychlostních tratí přímo dotýká. V projektu Dialog, který Správa železnic a ministerstvo se samosprávami vede, nacházíme vzájemně přijatelná řešení pro vedení tratí. Taková komunikace vyžaduje úsilí i čas, delší, než jsme si na začátku představovali. Považujeme jej však za výbornou investici, která zkrátí projednávání v dalších etapách přípravy a urychlí schvalování stavby,“ říká ministr dopravy Martin Kupka a pokračuje: „Přitom stále platí, že do 10 let se svezeme vlakem po vysokorychlostní trati, do roku 2040 bude postavená většina projektovaných tratí a do roku 2050 bude celá síť VRT v Česku napojena na evropskou dopravní síť, k čemuž jsme se jako členská země EU zavázali.“
Další zpoždění pro rychlovlaky. Stavět se začne nejdříve za pět let, přiznává stát
V rámci procesu územního plánování již na mnoha úsecích projektovaných vysokorychlostních tratích došlo k vymezení koridorů, které umožňují umístit stavbu v navrhovaném území a některé již získaly kladné stanovisko v procesu posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). V různých fázích pořízení jsou aktualizace zásad územního rozvoje hlavního města Prahy, Olomouckého kraje, Kraje Vysočina, Jihomoravského kraje. K posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) dochází například na VRT Moravská brána, kde řízením prochází 80 km novostavby železniční trati.
„Zareagovali jsme na vznikající časovou ztrátu změnou procesů, které můžeme sami ovlivnit. Přešli jsme na projektový způsob řízení. Na včasnou realizaci VRT dohlíží výbor pro strategické investice, který řídí premiér. Jako ministr dopravy dále vedu meziresortní řídící výbor, projektový tým na Správě železnic vede náměstek generálního ředitele. Pro odpovědné manažery Správy železnic jsme nastavili KPI, jež přísně zohledňují prioritu, kterou vláda projektu VRT přikládá,“ dodává Kupka.
U takto významných staveb to ale není jen Ministerstvo dopravy nebo Správa železnic, které do jednotlivých procesů vstupují. Článkem, který významně ovlivňuje délku přípravných etap jsou také krajská zastupitelstva, která například rozhodují o aktualizaci zásad územního rozvoje. Je sice třeba mít pochopení, že o takto významné liniové stavbě rozhodují i několik let. Na druhé straně stát může, v případě strategicky důležitých infrastrukturních staveb, zamezit neodůvodněným prodlevám a rozhodnout prostřednictvím Dopravního a energetického stavebního úřadu. Úřad tak bude přímo posuzovat zpracovanou Dokumentaci pro povolení stavby dle nového stavebního zákona a jeho prováděcí vyhlášky. Územní řízení a rozhodnutí tak z procesu odpadá.
Kromě zmíněného již zahájila Správa železnic první fázi majetkoprávního vypořádání. Byli informováni vlastníci pozemků, kteří budou dotčeni stavbou vysokorychlostní tratě. Jsou připravovány tzv. předběžné archeologické výzkumy, jejichž hlavním cílem je definování časové a finanční náročnosti budoucího záchranného archeologického výzkumu.
Přehledně: Nejdříve v roce 2032. Kdy a kde se v Česku podle slibů SŽ svezete rychlovlakem
Tři úseky vysokorychlostních tratí budou financovány prostřednictvím PPP.
Za účelem ověření možnosti zapojit širší spektrum finančních zdrojů byla vyhotovena studie proveditelnosti PPP projektu pro vybrané úseky RS Morava. Studie doporučila realizaci 3 dílčích úseků formou PPP, konkrétně pak:
-VRT Moravská brána v délce 91 km s investičními náklady 96 mld. Kč.
-Dále pak VRT Jižní Morava v délce 39 km a investičními náklady 23 mld. Kč.
-Třetím projektem je RS Střední Morava v délce 75 km a investičními nálady 60 mld. Kč.
V návaznosti na předložené výsledky studie vláda schválila 18. září 2024 další pokračování předmětných úseků Rychlých spojení touto formou a Ministerstvo dopravy ve spolupráci se Správou železnic připravují výběr transakčních poradců, které pomohou při realizaci navazujících kroků, včetně soutěže na dodavatele.