Další zpoždění pro rychlovlaky. Stavět se začne nejdříve za pět let, přiznává stát
Podle mimořádné zprávy pro vládu došlo k posunu zahájení řady staveb nejméně o pět let.
Vlaky, které zvládnou jet rychlostí 250 km/h a více, se v Česku svezete později, než vám stát dosud sliboval. Vyplývá to z mimořádné zprávy pro vládu o stavu přípravy Rychlých spojení v České republice k srpnu 2024.
Dokument, který zatím není oficiálně dostupný, má deník Zdopravy.cz k dispozici. Zpracován byl již v srpnu, do vlády jde ale až nyní. Materiál oficiálně nepřiznává zpoždění v přípravě Správou železnic. Stačí ale porovnat uváděná data v novém dokumentu s těmi, které dosud Správa železnic u jednotlivých úseků vysokorychlostních tratí uvádí. Zpráva neuvádí žádné důvody, proč ke zpoždění došlo ani kdo je za tuto skutečnost zodpovědný.
Posun je patrných u všech hlavních úseků vysokorychlostních tratí, u kterých již běží projektová příprava. Například v případě spojení Praha – Drážďany uvádí Správa železnic na svých stránkách, že úsek VRT Podřipsko se začne stavět v roce 2027. Nově materiál uvádí rok 2030, zprovoznění v roce 2035. U dalších úseků do Německa očekává start provozu v roce 2040.
Podobné zpoždění je patrné i u vysokorychlostní trati, která má postupně spojit Prahu s Brnem a Ostravou. U VRT Polabí, tedy úsek z Běchovic do Poříčan, dosud Správa železnic uváděla rok 2025, stavět se začne nejdříve v roce 2030. Nejméně o tři roky je zpožděna stavba VRT Jižní Morava, kde se nyní uvádí termín zahájení v roce 2028. Se stejným rokem počítá Správa železnic i s úsekem Přerov – Ostrava označovaným VRT Moravská Brána.
Náklady až sto miliard korun ročně
Jde o několikátý posun termínu zahájení stavby. Nereálnost slibů Správy železnic a ministerstva v oblasti přípravy vysokorychlostních tratí dokládá například tisková zpráva Správy železnic z roku 2020. „Pilotní úseky – VRT Polabí a VRT Moravská brána – se souběžně zpracovávají ve zrychleném režimu s cílem zahájit jejich výstavbu v roce 2025,“ uvedla Správa železnic. V prosinci 2022 uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda v rozhovoru pro časopis Silnice železnice stejný termín.
Dokument současně řeší i předpokládané výdaje státu, v době zahájení staveb má jít o desítky miliard korun ročně. Vrcholem pak má být rok 2031 s výdaji přes 100 miliard korun.
Oficiálně stát může uvádět, že ke zpoždění nedojde. Už příští rok by měla začít stavba prvního úseku trati mezi Brnem a Přerovem. Ta je i přes maximální rychlost 200 km/h, což není vysokorychlostní trať, zahrnuta do sítě takzvaných Rychlých spojení. K zahájení ale dojde s výrazným zpožděním oproti předchozím plánům. Na stránkách Správy železnic lze stále nalézt dokumenty, podle kterých se začne stavět v roce 2020.